Su-37 Flanker (Su-35)

[Skeptik]

Raketa R 73 má pasivní IFČ navedení , to jaksi vylučuje její navedení v jakékoliv fázi letu pomocí N 012. Podmínky odpalu jsou tyto max přetížení nosiče při odpalu +12G, letové přetížení RS výrobce neudává ale to nejdůležitější pokud hlavice nezachytí cíl , což oznámí pilotovi zvukovým signálem do uší NELZE ODPÁLIT. Spolupráce samotné střely s pal. RL je blbost.

NENÍ. Tedy alespoň podle toho jak se fungování R-73M2 popisuje. Tato střela má dosah nejméně 40 km. Že by na takovou vzdálenost IR hlavice střely zachytila a uzamkla cíl není příliš pravděpodobné. Proto, PRÝ, má střela možnost odpalu před tím, než její hlavice zachchytí cíl. Proto střela spoluprachuje s palubním RL, který ji předá úvodní souřadnice cíle potřebné pro odpal. Vlastní IR hlavice střely "vyhledává" cíl až při letu, v předdefinovaném prostoru.
Pegeučko to nepopsal úplně přesně, ale střela s RL N012 skutečně spolupracuje - nikoli ale za letu, ale před odpalem.

Docela by mne zajímalo jakou funkci má u tohoto motoru karburátor to mi fakt jasné není no ale nejsem dokonalí tak bych se chtěl někoho zeptat.
Co se týká těch sériových motorů , tak hydraulika je základním médiem při vysazení hydraulických čerpadel je záložní hydro poháněno tlakem paliva, a záložní palivová čerpadla tlakem hydrauliky. Tento systém není v ruské konstrukční škole žádná novinka ale to asi nikde.

Tady se asi něco "ztratilo v překladu"
Karburátor je samozřejmě špatně. Na http://www.leteckemotory.cz/motory/al-37/index.php se uvádí termín "směšovač proudů". Nejsem motorář a tak nevím zda je tento termín správně, ale de-facto jde o tu část motoru, kde se "horký" proud spalin směšuje se "studeným" proudem z dmychadla.
Co se týká těch sériových motorů, tak tam by právě měla být hydraulika, jak ji známe, vypuštěna a primárním médiem by mělo být palivo.

[cover72]

Ale jo, šlo by to. Rusové už dělali dalekonosné střely s IČ navedením dříve, proti bombardérům -- prostě měli hodně "zaostřenou" optiku a pak to nestíhalo velká přetížení.
R-73 může teoreticky spolupracovat s radarem kdyby měla datalink, tak to dělají upgradované Aim-9X, ale znova připomínám, že mi onehdá na CIAFu slovenský pilot modernizovaného MiG-29 jasně řekl, že při odpalu přes rameno to prostě zamkne první, co to uvidí.
Schopnost sestřelovat IČ naváděné PLŘS bych nepřeceňoval a bral to spíše jako mediální chlubení a teoretickou možnost: i v případě IR-imaging čidla je PLŘS krátkého dosahu ohromně malý a rychlý cíl, který snadno splyne se šumem na pozadí, flary apod. a proto by bylo velice, velice obtížné jej zaměřit v jakýchkoli jiných, než laboratorních podmínkách.

[Skeptik]

Ale jo, šlo by to. Rusové už dělali dalekonosné střely s IČ navedením dříve, proti bombardérům -- prostě měli hodně "zaostřenou" optiku a pak to nestíhalo velká přetížení.

Nepíši, že by to nešlo, ale že je to na tuto vzdálenost málo pravděpodobné (oblačnost, světelné podmínky apod.). Samozřejmě čím větší a teplejší cíl, tím lépe ... bombardér.
Jestli má R-73M2 datalink nevím, zatím jsem na to nenarazil.
Že ale dostává data z nosiče před odpalem je zmiňováno všude.

.... mi onehdá na CIAFu slovenský pilot modernizovaného MiG-29 jasně řekl, že při odpalu přes rameno to prostě zamkne první, co to uvidí.

Ale to se přeci nevylučuje. Ba naopak. Zamkne prostě první cíl, který v předefinované pozici najde. Mimochodem jak jinak by se střela "obrátila do protisměru", kdyby nevěděla kam po odpalu letět

[Alfik]

Jestli je to ten správný odporný termit nevím, ale princip je správně. Je to směšovač, v němž se mísí spaliny s okolním vzduchem, a tím se ochlazují. Čili snižuje se možnost navedení IR střel.
Nevýhodou je že se takový motor nedá použít na vysoké nadzvukové rychlosti (tam je výhodnější menší objem spalin s vysokou teplotou).
Typicky je mají motory stealth letounů, např. USA všechny.

[lamada]

Zamkne cíl tím, že oznámí pilotovi "mám zachvat" zvukovým signálem. Z letounu je napájena energií a dusíkem. Jde o klsické IFČ navedení. Střelecko navigeční komplet spolupracuje s pilotem a ten se rozhodne jakou zbraň použít . Je to velmi zjednodušeně řečeno chvátám na odpolední.

[Skeptik]

Jestli je to ten správný odporný termit nevím, ale princip je správně. Je to směšovač, v němž se mísí spaliny s okolním vzduchem, a tím se ochlazují. Čili snižuje se možnost navedení IR střel.
Nevýhodou je že se takový motor nedá použít na vysoké nadzvukové rychlosti (tam je výhodnější menší objem spalin s vysokou teplotou).
Typicky je mají motory stealth letounů, např. USA všechny.Jestli je to ten správný odporný termit nevím, ale princip je správně. Je to směšovač, v němž se mísí spaliny s okolním vzduchem, a tím se ochlazují. Čili snižuje se možnost navedení IR střel.
Nevýhodou je že se takový motor nedá použít na vysoké nadzvukové rychlosti (tam je výhodnější menší objem spalin s vysokou teplotou).
Typicky je mají motory stealth letounů, např. USA všechny.

Nikoliv, toto je něco jiného. AL-37 resp. AL-41, Izdělie 117 či jak se všechny ty moderní varianty motoru AL-31 nazývají jsou dvouproudové motory. V uvedené části dochází k mísení "horkého proudu" tj. toho který vychází ze spalovací komory se "studeným proudem" tedy tím, který přichází z dmychadla (fan, od toho anglický název motoru turbofan). Blíže zde http://cs.wikipedia.org/wiki/Dvouproudov%C3%BD_motor
Vojenskému dvouproudovému motoru nejvíce odpovídá to schema celkovým obtokem a malým obtokovým poměrem - konkrétně AL-31F má obtokový poměr 0,59 : 1 ... tedy na každý 1 kg vzduchu, který projde spalovací komorou ("horký proud") připadá 0,59 kg vzduchu, který projde druhým "studeným proudem" tj. tím, který vystupuje z fanu.
Tyto dva proudy se za turbínou směšují a následně vstupují do trysky - u AL-37FU resp, AL-41F stavitelné a vektorovatelné. Tím se zvyšuje průtok vzduchu motorem a tím i tah a zvyšuje se efektivita motoru.

Zamkne cíl tím, že oznámí pilotovi "mám zachvat" zvukovým signálem. Z letounu je napájena energií a dusíkem. Jde o klsické IFČ navedení. Střelecko navigeční komplet spolupracuje s pilotem a ten se rozhodne jakou zbraň použít.

Ne tak docela. R-73 má částečnou možnost odpalu proti cílům mimo záběr IR hlavice - tzv. "off-boresight" capability
Chápu-li ty popisy v ruštině správně, tak jde právě o to, že je možno R-73 (nebo alespoň některé její varianty) odpálit bez toho aby IR hlavice zamkla cíl - tedy pouze s informací ze střeleckého systému, kde se cíl nachází. Střela se po odpalu otočí předdefinovaným směrem a IR čidlo začne hledat. Co najde, to zamkne a dál už vše běží jako u klasického IR navedení.
Pokud by to tak nebylo, musely by být věšeny "motorem napřed" aby mohly působit proti letadlům v zadní polosféře.
S chlazením výfukových plynů a tím i snížení atraktivity motoru pro IR hlavice střel to nemá co dělat.

[Alfik]

Aha. Rozumím.

[kenavf]

Tyto dva proudy se za kompresorem směšují a následně vstupují do trysky

Nechcel si povedať, že sa tieto dva prúdy zmiešajú za turbínou?

Pokud by to tak nebylo, musely by být věšeny "motorem napřed" aby mohly působit proti letadlům v zadní polosféře.

Kedysi som o podvesení rakiet motorom dopredu čítal,bolo to tuším u lietadiel SU-27.Bolo to bežne používané alebo len na testy?
Dokonca som videl fotografie nejakej stíhačky(západnej) kde rakety neboli podvesené ale boli nad krídlami.Ale už tie články o netradičnej montáži rakiet nemôžem nájsť.

[skelet]

PLŘS nad křídlem nosil Sepecat Jaguar.
Zpětný odpal R-73 se zkoušel, ale bohužel nemůžu nikde najít fotku

[Sholva]

Drobný dotaz mimo - je tu někde zpracováno téma o stíhačce Eurofighter typhoon? Několikrát jsem narazil na různé narážky na tento letoun a nějak ho tu po palbě nemůžu najít. Pokud jsem téma někde přehlédnul, předem se omlouvám za blbost a slepotu

[skelet]

(pak si to vymažu)
Eurofighter tu zpracován není, takže pokud se na to cítíš, tak směle do toho. Takový článek tu jistě uvítáme

[Skeptik]

Nechcel si povedať, že sa tieto dva prúdy zmiešajú za turbínou?

Samo. Díky. Už jsem opravil
Chutnat víno a psát se nemá - já tam původně měl i dvouproudové letadlo namísto motoru

Kedysi som o podvesení rakiet motorom dopredu čítal,bolo to tuším u lietadiel SU-27.Bolo to bežne používané alebo len na testy?

Pokud vím, tak se o tom spekulovalo v době, kdy Rusové prohlásili, že Su-27IB nebo Su-32FN (už si nepamatuji, ale prostě dnešní Su-34 ) může odpalovat střely do zadní polosféry - jako první měl dozadu to "podivné" vřeteno a okamžitě se objevily spekulace, že je v něm radar.
Ve skutečnosti jsem nikdy ŘS zavěšené "obráceně" neviděl - natožpak jejich odpal.
Teprve následně se objevily záběry odpalu ŘS do zadní polosféry "přes rameno". Ale zda tomu tak bylo odpočátku, či zda se skutečně nejprve zkoušelo obrácené zavěšení, to nevím. Snad někdo jiný.

[Alchymista]

Fotky rakety R-73 a sekvenciu záberov odpalu som niekde videl - nebola to však štandardná R-73, mala celkom veľký doplnkový "brzdiaci" raketový motor a zmeny v riadiacom systéme i v mechanike - bola napríklad vybavená blokovaním kormidiel a snímačov uhlov nábehu.
Neosvedčila sa, jednak pre odlišnosti v konštrukcii (bola by to v podstate ďalšia strela, navyše "jednoúčelová", vo výzbroji) a jednak pre viaceré nevýhody, ako napríklad veľká minimálna diaľka odpalu (podľa rýchlosti nosiča až vyše 2000 metrov), značné obmedzania na minimálnu a hlavne maximálnu rýchlosť pri odpale, limitované preťaženia nosiča pri odpale atď.

Netradičná montáž rakiet "nad krídlo" je v princípe podobné riešenie ako montáž jednoúčelových závesníkov rakiet R-60 na sovietskych strojoch - takýto závesník má v porovnaní so štandardnými závesníkmi len veľmi malú nosnosť (obvykle neprevyšuje 100-150kg), ale umožňuje vyzbrojiť SBoL lietadlá aj protilietadlovými riadenými raketami "pre sebaobranu" bez podstatního zníženia bojového nákladu na štandardných závesníkoch.

[jersey.se]

Nad křídlem nosil rakety třeba Jaguar. Lightning (britský) nosil nad křídlem i přídavné nádrže. Ovšem tady to bylo kvůli malému křídlu a tudíž chybějícím závěsníkům.

[lamada]

Tak nevím je pravdou, že BEA Lightning nosil PPN na horní straně křídla ale myslím, že to souvislost s velikostí křídla nemělo. Křídlu je poměrně jedno jestli je závěsný bod nad nebo pod. tím nechci říci že by to nemělo žádný vliv na obtékání křídla ale zase tak moc to neměnilo.

[kenavf]

Fotky rakety R-73 a sekvenciu záberov odpalu som niekde videl -

Možno si to videl tu: http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=341 ... &start=380

[jersey.se]

Tak nevím je pravdou, že BEA Lightning nosil PPN na horní straně křídla ale myslím, že to souvislost s velikostí křídla nemělo. Křídlu je poměrně jedno jestli je závěsný bod nad nebo pod. tím nechci říci že by to nemělo žádný vliv na obtékání křídla ale zase tak moc to neměnilo.

Křídlu je to jedno, ale závěsníkům ne, páč se tam moc nechtějí vejít. Tedy on Lightning zas tak malé křídlo neměl, ale jaksi jeho vysoký podvozek se zavíral směrem ke koncům jeho podivuhodného křídla, takže zabíral jakékoliv místo pod ním. I rakety musel nosit na dvou pylonech pod kabinou.

[lamada]

Zamkne cíl tím, že oznámí pilotovi "mám zachvat" zvukovým signálem. Z letounu je napájena energií a dusíkem. Jde o klsické IFČ navedení. Střelecko navigeční komplet spolupracuje s pilotem a ten se rozhodne jakou zbraň použít.

Ne tak docela. R-73 má částečnou možnost odpalu proti cílům mimo záběr IR hlavice - tzv. "off-boresight" capability
Chápu-li ty popisy v ruštině správně, tak jde právě o to, že je možno R-73 (nebo alespoň některé její varianty) odpálit bez toho aby IR hlavice zamkla cíl - tedy pouze s informací ze střeleckého systému, kde se cíl nachází. Střela se po odpalu otočí předdefinovaným směrem a IR čidlo začne hledat. Co najde, to zamkne a dál už vše běží jako u klasického IR navedení.
Pokud by to tak nebylo, musely by být věšeny "motorem napřed" aby mohly působit proti letadlům v zadní polosféře.
S chlazením výfukových plynů a tím i snížení atraktivity motoru pro IR hlavice střel to nemá co dělat.

Raketa R 73 je klasika s výjmečnými manevrovacími schopnostmi danými přítomností autopilota, velkou účinností kormidel a hlavně vektorováním výtokové trysky motoru. R 73M2 v Rusko označovaná jako R 73M má zvýšený dolet, větší úhel záběru hlavičky a zvýšení citlivosti této hlavičky. Jediné jak spolupracuje s palubním systémem je, že při použití přilbového značkovače cíle pokud se pilot podívá vlevo od podélné osy tak rakety na levé straně natočí hlavičky směrem pohledu a ohlásí mám zachyceno na pravé straně letounu jsou v přímé poloze a nereagují. Zároveň dojde k přestavení antény RLS a čidla KOLS.

citaci opravil Skelet

[Skeptik]

Raketa R 73 je klasika s výjmečnými manevrovacími schopnostmi danými přítomností autopilota, velkou účinností kormidel a hlavně vektorováním výtokové trysky motoru. R 73M2 v Rusko označovaná jako R 73M má zvýšený dolet, větší úhel záběru hlavičky a zvýšení citlivosti této hlavičky. Jediné jak spolupracuje s palubním systémem je, že při použití přilbového značkovače cíle pokud se pilot podívá vlevo od podélné osy tak rakety na levé straně natočí hlavičky směrem pohledu a ohlásí mám zachyceno na pravé straně letounu jsou v přímé poloze a nereagují.

OK. A jak potom střela "ví", že se cíl blíží ze zadní polosféry, a že se má tím směrem po odpalu vydat?
Citace:
"Система управления - Пассивная инфракрасная отклоняемая головка самонаведения (ГСН) с охлаждением. Перед пуском ракета получает первоначальное целеуказание с борта носителя."
Pro ty, kdož ruštinou nevládnou:
"Systém navedení - Pasivní infračervená pohyblivá hlavice automatického navedení s chlazením. Před vypuštěním raketa obdrží předběžnou polohu cíle s paluby nosiče".
Původní R-73 tuto vlastnost pravděpodobně neměly. Ty co jdou "střílet přes rameno" ji ale evidentně mají. Jinak by se tímto způsobem nedaly odpalovat.

Tím samozřejmě nerozporuji to, jak střela spolupracuje s přilbovým zaměřovačem.

[Alchymista]

Vzhľadom k tomu, že R-73 má snímače uhlov nábehu, "vie celkom presne" vyhodnotiť svoju skutočnú priestorovú orientáciu.
U rakety R-73 je zóna zachytenia cieľa +/-45° pri "celeukazanii" a uhol vychýlenia hlavičky +/-75°po odpale, u rakety R-73ME (zavedená od roku 1994) +/-60°pri "celeukazanii" a +/-75°po odpale. Zóna zachytenia ("zachvata") cieľa bez "celeukazania" - teda bez údajov o polohe cieľa z palubných systémom nosiča - je 5° (alebo +/-5°?). Rýchlosť sledovania zachyteného cieľa je viac ako 60°za sekundu.
"Celeukazanie" je možné od prilbového zameriavaču, od KOLS i od palubného rádiolokátoru.

Ako by to mohlo fungovať:
Pri odpale "cez rameno" by sa raketa mala odpáliť bez zachytenia cieľa hlavičkou samonavedenia. Z palubného systému však dostane predbežné údaje o polohe cieľa, pri manévri po odpale sa natočí do vypočítaného smeru cieľa ("vie" kam sa má natočiť a na základe údajov zo snímačov uhlov nábehu "vie" s dostatočnou presnosťou ako sa otočila) a začne vyhľadávanie cieľa v zóne širokej 5°(hlavička sa už vtedy môže - ale nemusí, z mne známeho popisu to nevyplíva - vychýliť až o 60°) , po zachytení cieľa sa hlavička "odblokuje" a pri ďalšom prenasledovaní a manevrovaní normálne sleduje cieľ s výchylkou hlavičky až +/-75°.