Popíšu ve stručnosti jednu z variant nákladu, jaký vezl jeden britský Lancastery na Drážďany (vytaženo z operačních zápisů jedné posádky) -Stuka píše:Ještě k fosforu. Moc se v tom sice nevyznám, ale některé články o Drážďanech uváděli, že byl použit bílý fosfor. Nevím tedy jestli je v tom nějaký rozdíl a wiki uvádíOsobně si myslím, že je snad nějaký rozdíl mezi tím, jaký druh bomb na cíl použiju, hlavně když je ve městě spousta lidí.Schopnost samovznícení bílého fosforu při styku se vzduchem se v polovině minulého století využívalo k výrobě samozápalných leteckých pum a dělostřeleckých granátů. Zákeřnost těchto zbraní spočívala v tom, že hořící fosfor způsobuje mimořádně těžké a špatně hojitelné popáleniny. Je velmi obtížné jej uhasit (jediný spolehlivý způsob je ponoření do vody).
1x 4000lb H.C. - přezdívaná "cookie" nebo také "blockbuster". Bestie s velkou ničivou silou, určená k ničení zástavby. Jediná taková puma byla schopná zničit celý blok domů. Když nevybuchlou pumu tohoto typu nalezli v roce 2011 v městě Koblenz, evakuovali 45 000 lidí včetně několika nemocnic a jednoho vězení. Tak moc se téhle věci báli a měli proč.
3x 750lb No.15 cluster - kontajnerové pumy (puma která se v určité výšce otevře a vypadne z ní volně její obsah), každá z nich obsahovala 158 kusů zápalných pum o hmotnosti 4lb (ona tyč z hořlavého materiálu naplněná thermitem). Celkem se tedy z jediného stroje vysypalo 474 kusů těchto pum. 4lb zápalná puma bylo prudce hořlavé svinstvo určené k založení požáru, při hoření thermitu se celá tyč roztavila a následně hořela 10 minut při teplotě okolo 2000°C. Naprosto stejné zápalné pumy házeli na Německo (včetně Drážďan) Američané.
1x 500lb No.17 cluster - kontajnerová puma, obsahovala 26 kusů tříštivých pum o hmotnosti 20lb. Tyto malé pumy byly určeny proti tzv. měkým cílům, především živé síle. Byly předfragmentované, což znamená že jejich tělo bylo upravené k tomu aby z něj při výbuchu vzniklo co nejvíce střepin.
To vše v jednom jediném bombardéru, teď to vynásob 800x. Opravdu tak záleží na tom, zda tam byly či nebyly zápalné pumy obsahující fosfor?
Nemůžu vyloučit, že tam nepadaly britské 30lb vážící zápalné pumy s obsahem bílého fosforu. Jedna taková puma obsahovala 1.5lb ( 0,68 kg) fosforu a 6lb ( 2,7 kg) směsi kaučuku s benzolem. Fungovalo to tak, že při dopadu fosfor zapálil směs a současně se puma rozpadla. Následně ona směs rozlitá (rozstříknutá) po okolí zapálila vše čeho se dotkla. Pokud svědci mluví o lepkavé hořlavé hmotě, v úvahu připadá pouze tato puma. A je jedno že to nebyla směs odpovídající složením věci zvané napalm, princip byl stejný.
-------------------
Pořád nicméně nevím o co tu jde s tím fosforem. Nešlo přece v tomto případě (a vůbec v případě zápalných pum) o jeho použití jako chemické zbraně.
-------------------
Zápalná puma Type J o hmotnosti 30lb byla plněna cca pěti litry benzínu s příměsí metanu, jako zapalovač sloužil thermit. Směs byla uvnitř pumy natlakována na cca 7 atmosfér. Po dopadu začal hořet thermit, zvýšil se tlak uvnitř pumy a při dosažení určité hranice se otevřel ventil v zadní části. Směs začala tryskat ven, u ústí se zapálila od hořícího thermitu a tak vznikl ten šlehající plamen. Mám ale takový pocit, že se tato puma přestala používat ještě před koncem roku 1944. (edit: jsem pomalej, karaya1 mě předešel)Jester píše:Co se týče zápalných pum v arzenálu RAF, mnoho se obecně neví o tak zvané Jet bomb, zkráceně J-bomb. Jednalo se o nové využití původně "chemické" pumy (S náplní BOL.), jejíž tělo bylo naplněno hořlavou směsí na bázi benzínu. Přesné složení neznám, ale očekával bych přídavek fosforu, kvůli zaručenému zapálení směsi. Puma vážila 14.9 kg a při použití z ní šlehal plamen o délce cca. 5 metrů po dobu jedné minuty. Vkládaly se do ní velké naděje, ale při náletech se ukázala jako krajně nesplehlivý a neúčinný klumpr. Vlastně jediný relativně úspěšný nálet, při němž byla použita, mají být snad právě Drážďany.
----------------
Ta první věta je vyloženě pobuřující. Přece nemůžeme takhle vyjmout Drážďany z kontextu 2. světové války. Tedy můžeme, ale je to přinejmenším hloupé.Stuka píše:Drážďany zařvaly kvůli Spojencům. Když jsem zde uvedla, že bombardovací letectvo po válce žádnou slávu nesklidily, bylo mávnuto nad tím rukou. Že jim nešlo o slávu. Jenže vojákům všech ostatních složek byly odevzdány medaile, vyznamenání atd. jenom bombardovacímu letectvu ne. Proč asi? Žeby tehdy věděli míň, než my dnes? Jak se měli cítit ti vojáci, co nasazovali krk, plnili rozkazy a snažili se zničit nepřítele? Harris tehdy odmítl titul "sir", protože ho nechtěl, když jeho chlapci neměli být vyznamenáni. Řekla bych že spravedlivější by bylo - jemu nedal titul Sir a chlapcům udělit medaile. To ale nebylo možné, protože strategii bombardovacího letectva odsoudili nebo alespoň nechtěli vyznamenat samotní Britové.
Můžeme stokrát zde probírat, že ve skutečnosti byl na vině Churchill a že Harris byl jenom obětní beran a že nakonec si hanbu odnesli letci, kteří za nic nemohli. Mohu se jenom ptát, proč už tehdy se bombardovací letectvo nedokázalo bez problémů obhájit před světem? Asi proto, že přece jenom k přehmatem, porušení etiky a zbytečnému ničení při bombardování došlo.
Jak už psali ostatní, vyznamenání normálně dostávali. Řeč byla myslím o tzv. Campaign Medal.
Celé to odsouzení atd. má na svědomí veřejné mínění a svoboda slova, nevýhoda demokracie. A proto Harrise hodili přes palubu, kdyby se nikdo neozval, myslíš že by ten nálet jeho nadřízení sami od sebe veřejně odsoudili? Těžko, od nich to byl čirý alibismus. A proč to nedokázali obhájit před světem? Protože svět byl najednou plný humanistů se svým jediným správným úhlem pohledu a nikdo nechtěl slyšet nic jiného.
Stuko, nemyslím že jdeš proti proudu a proto ti tu odporujeme. Já osobně s tebou v některých věcech souhlasím. Žádný soudný člověk přece neschvaluje zabíjení civilistů a ničení památek. I když jsme na fóru kde jsou spíš "váleční štváči" než humanisté, nemyslím že by se tu našlo hodně lidí co by to těm civilistům přálo (doufám). Nicméně, nelze zkrátka oddělit morální stránku náletu na Drážďany od té vojenské a technické a to je celý problém podobných debat. Z omezeného úhlu pohledu se samozřejmě zdá že není o čem debatovat, protože byli zabíjeni civilisté a zničeno krásné město. Jenže ono to mělo své důvody a nesmíme je ignorovat, jinak nikdy nepochopíme proč se to stalo.
Další potíž je, že humanisté nenabízejí alternativní řešení (jak už tu mnozí psali), pouze odsuzují. A pokud jde o Drážďany - jestli Němcům tak záleželo na jeho památkách, měli se je alespoň pokusit prohlásit za "otevřené město".
A ještě něco upoutalo moji pozornost v tvých příspěvcích - několikrát zmíněné trestání civilistů těmi nálety. Nešlo o žádný trest, to je absolutní nepochopení toho proč RAF ničila města. Důvody byly ryze pragmatické - člověk který přišel o život či jen střechu nad hlavou nemůže pomáhat ekonomice mého nepřítele, tím ji oslabuje. A pak tu byla mylná (a v případě režimu jako panoval v III. říši hodně naivní) představa , že dojde k svržení vlády lidmi jen proto aby se uzavřel mír a čímž by se zastavily ničivé nálety. Znovu opakuji, nešlo o trest jako takový.
Nakonec bych položil spíše filozofickou otázku, která se bude týkat bombardování civilistů obecně - proč je zcela v pořádku zabíjení lidí co zbraně používají a naopak není v pořádku zabíjení lidí co zbraně vyrábějí či přepravují?