Japonské letectvo v wwII

Fatale · Příspěvek od **Fatale** » 5/1/2006, 22:35

je otazka, jak se to opravdu stalo, treba to bylo nasledkem tvrdyho pristani, treba konstrukcni vada, kdo vi, ani v encyklopediich neni vzdy pravda a spravne informace, je ale naprostej nesmysl tvrdit, ze tohle byl bezny pripad, protoze takovyhle kvanta lidi si treba Fokker skladal na kridla svych letadel uz ve ww1, takze pokud by opravdu byla konstrukce tak krehka, urcite by neprosla prisnyma testama na palubni stihacku...

jenom pro zajimavost, Finove je litali az do roku 1944 a 83 pilotu s nima dosahlo celkem 478 sestrelu...

Haness · Příspěvek od **Haness** » 6/1/2006, 16:56

To se mi zase nezdá že by konstrukce tehdejších letadel,jako Fokker unesla na svých křídlech hodně lidí, to bylo něco jiného, jiná stavba!

Fatale · Příspěvek od **Fatale** » 6/1/2006, 17:59

Vylozene krehky letadla byly tak do roku 1914-pulka 1915, pak uz to byly relativne dobry a pevny konstrukce, samozrejme v ramci tehdejsich moznosti a je jasny, ze ikdyz byly tehdejsi letadla lehky, tak kridla nejakou vahu nesla a pri manevrech na ne pusobilo znacny zatizeni, i v ty dobe se pri predkladani novych prototypu nepredaval a nepredvadel jenom jeden stroj, ale v 1-2 se litalo a 1-2, nekdy i 3 stroje dostali technici a provadela se na nich lamaci zkouska (v klasicky poloze, ale i v poloze na zadech) a dalsi "zverstva", kdyz byli u konce, s letadlem se pak dalo v podstate jenom zatopit, protoze z nej zustaly trisky, zkratka zkouseli, co vsechno vydrzi. Prave s tim mel problemy Fokker, vojenskym komisim se nelibila jeho nechut k vyztuznym dratum a nakazali mu je do letadel montovat (neslo jenom o draty, bylo toho vic), ikdyz on pouzival jinej druh vyztuh, timhle zasahem do konstrukce se pak dosahlo toho, ze se naopak hodne zeslabila a vedlo to ke zriceni nekolika letadel, jak prvnich D-VII, tak pozdeji hlavne D-VIII (na fotce).
To je ostatne zajimava paralela s Me-262 ve WW2, tam se nemci na nej spolihali jako na spasitele (vykony na to byly), jenomze neustalyma zasahama z veleni (Hitler+dalsi) jeho vyvoj pribrzdili, takze uz bylo pozde, to samy se stalo s Fokkerem D-VIII ve WW1, prave tim, ze do Fokkera vojenske komise hucely, aby udelal vyztuhy podle jejich norem, stalo se to, ze kdyz byl D-VIII dodan na frontu, nekolik es (prednostne se tyhle letadla dodavaly elitnim jednotkam) se zabilo, protoze se jim za letu utrhlo kridlo. Kdyz pak zacal Fokker vyrabet letadla podle svych puvodnich planu a zameru, bylo vse v poradku. Pritom tohle letadlo bylo konstrukcne jednoznacne nejpokrocilejsi ve WW1 a jeste by dokazalo udelat spojencum pekny starosti, protoze vuci nemu nemeli protivahu. Nez se dostalo na frontu ve vetsim poctu, bylo ale uz pozde, stejne jako u Me-262...
Na snimku jsou piloti Jasta 6, v popredi sam Fokker.

Sry za spatnou kvalitu, je to foceny z knizky...

Haness · Příspěvek od **Haness** » 6/1/2006, 20:01

U Me-262 by se dalo diskutovat, sám Hitler to po**** tím že chtěl aby byly Me-262 nasazeny jako stíhací bombardéry....no tohle se řešilo u debaty kolem Me-262...

Tu fotku co jsem posílal tohoh Bufalla, v komentáři je napsané že stroje které sloužily v námořním letectvu měly problémy pže se ukázalo že podvozek je chatrný vzhledem k relativně velké váze letadla, a potom to samozřejmě nebylo jako přistání na letišti kde si můžeš dovolit letadlo pohupsat a až se zpomališ tak to dokončit, na lodi museli prostě s letadlem přistát na první takže se prováděly manévry které by se daly přímo nazvat jako "křápnutí" prostě s tím buchneš o palubu aby jsi se ustálil,myslím že ti to vysvětlovat do podrobna nemusím.....no takže ta fotka byla zkoušení kvality podvozku po nějaké době služby, jak jsi viděl tak neobstál

Fatale · Příspěvek od **Fatale** » 6/1/2006, 20:05

Neverim, ze by se neposkoznej podvozek takhle zlomil vahou tech par lidi, pokud uz byl nakraplej, tak se to snadno stat mohlo, to jo, ale konstatni vahou urcite ne, vezmi si vahu letadla, jeho rychlost, vejsku, proste vsechno, cemu musi odolavat pri beznym pristani, to ho namaha daleko vic...
Jinak Buffala mely problemy s podvozkama, to ano, nic extra pevnyho to nebylo, ale slo tam i o pomerne slozity zasunovani/vysunovani, ktery si obcas postavilo hlavu. Pri operacich ze zeme ale nebyl problem...

btw: americky podvozky jsou docela zajimavy svym resenim, vsimli jste si nekdy?

Haness · Příspěvek od **Haness** » 6/1/2006, 20:10

Nevím,těžko říct,ale pokud tohle udělal podvozek po větší době používání na lodi tak to nebylo zrovna spolehlívé letadlo pro tohle použití, na zemi to samo bylo něco jiného.

Při přistání na zemi to je něco jiného už jen proto že na lodi musíš přišpendlit podvozek aby jsi mohl rychle stáhnout zadní část tak aby byl hák co nejrychleji v kontaktu s palubou, už i tohle muselo mít obrovskou zátěž na podvozek.

Fatale · Příspěvek od **Fatale** » 6/1/2006, 20:14

tak jiste, ale treba jim to neprislo jako tak velkej problem, kdyz si vezmes s cim pozdejc sedaly treba seafiry, nebo 109t, tak tohle asi o nic horsi nebylo....

Haness · Příspěvek od **Haness** » 6/1/2006, 20:20

nj ale když vezmeš tak seafire už pak byl předělanej pro námořní použití, zesílení kostry, Podvozku a mám takový pocit že byl i trošku rozšířen jeho rozchod tak aby se s ním lépe pojíždělo po palubě

Fatale · Příspěvek od **Fatale** » 6/1/2006, 20:24

schvalne zkus nekde najit rozchod podvozku Buffala a seafiru, ja je nevim, ale vsadil bych si, ze buffalo ma vetsi 8)

a ber to jako stranickej ukol

Haness · Příspěvek od **Haness** » 6/1/2006, 20:33

já bych taky řekl že Buffalo má větší rozchod, o ten ani tak nejde při přistávání,jako o to že ten rozchod rozhoduje o pohyblivosti letadla na palubě

Fatale · Příspěvek od **Fatale** » 6/1/2006, 20:44

ja bych prave rekl, ze o ten rozchod jde pomerne dost pri pristavani, vetsi rozchod=vetsi stabilita

Haness · Příspěvek od **Haness** » 6/1/2006, 20:59

jo to určitě,zase jsem to špatně napsal...

jaké rozchody měl seaf a buffalo ti nenapíšu pže zrovna nemám náladu surfovat po netu a doufat že najdu takovou prkotinu

Torju · Příspěvek od **Torju** » 29/10/2007, 13:24

Ahojte,
mám dotaz na kódování japonských námořních letadel, nevíte co znamenají jednotlivá písmena a čísla v kódu.

Příspěvek od **Hans S.** » 29/10/2007, 16:16

Víme

Tady to máš trochu rozepsané na Wiki.

Vysvětlím na konkrétním příkladu A6M5b
A - určení letounu, v tomto případě stíhačka pro operace z letadlových lodí.
6 - pořadové číslo daného typu u japonského námořnictva
M - výrobce, v tomto případě Mitsubishi
5 - verze letounu
b - subverze letounu

Torju · Příspěvek od **Torju** » 30/10/2007, 08:09

Dík, právě tu tabulku jsem hledal.

Saburo · Příspěvek od **Saburo** » 19/7/2013, 22:30

Pěkný video zachycující leteckou bitvu nad Rabaulem v roce 1944. Chce to jen přežít první tři a půl minuty, vojáci v džungli, pak to začne. Škoda, že to neobsahuje alespoň angl. titulky.

http://cgi2.nhk.or.jp/shogenarchives/jp ... number=001

Hektor · Příspěvek od **Hektor** » 13/10/2020, 11:58

Pekné porovnanie stíhačiek Japonska z obdobia WWII. Iba jednomotorové.
https://i.pinimg.com/originals/56/67/30 ... 256416.jpg
Ak je to v mierke tak je zaujímavé ako sa zväčšili pozemné stíhačky Námorníctva (N1K a J2) Armáda nič také nemá.

zzz · Příspěvek od **zzz** » 22/2/2021, 13:18

Jak to bylo s unifikací agregátů v japonských prvoliniových letadlech za WW2? A jak se ne/dařilo udržovat co nejvíc japonských letadel v operačním stavu, když předWW2válečné Japonsko bylo dosti podprůměrně vybaveno auty či jinými stroji poháněnými benzínovými motory = tj. mechanika pro letectvo bylo asi potřeba školit mnohem déle než např. v mechanika v evropských letectvech (=rekturovali z civilu člověka, který v civilním povolání měl blízko k servisu benzínových motorů)

Přece zejména po prvním půlroce pacifické války bylo letectvo IJA a IJN doslova "roztahané" po všech koutech Pacifiku.... Takže by dávalo smysl vybavit vzdálenější základny takovými typy letadel, které mají např. příbuzné verze téhož motoru...

Tj. např. aby na jedné základně operovaly spolu bombardéry Lily Ki-48 (IJA) a stíhačky Zero A6M (IJN) - oba typy vybavené různými verzemi téhož motoru https://en.wikipedia.org/wiki/Kawasaki_Ki-48

Ale já dosud nenarazil, že by Ki-48 a A6M byly cílevědomě nasazovány z jedné základny.... To už spíš spolu mnohem častěji operovaly z jedné základny např. bombardéry Betty G4M se Zery A6M

Hektor · Příspěvek od **Hektor** » 22/2/2021, 14:25

To že sa Ki-48 a A6M nevyskytujú na rovnakých základniach je tým že jedny patria Armáde a druhý Námorníctvu. Aj keby boli na jednom letisku, ich mechanici sa spolu nebavia

Tá rivalita im uškodila ďaleko viac než nejaké logistické problémy.

zzz · Příspěvek od **zzz** » 23/2/2021, 15:22

Mě opravdu šlo o tu unifikaci skrz náročnost zásobování odlehlých základen po Pacifiku, jihohovýchodní Asii (zejm. NEI) a Barmě.

Ono totiž zrovna u zmíměných typů (Lily, Zero) přece jen proběhla jakás-takás unifikace motoru. https://en.wikipedia.org/wiki/Nakajima_Sakae. Z masovějších prvoliniových letadel to je:
Ki-43 Oskar
Ki-48 Lily
A6M Zero
B5N2 Kate
J1N Irving

Např. při bojích na Malých Sund, Nové Guineji a Bismarkových ostrovech se vyskytovaly jak IJA, tak IJN (mluvím o období druhé poloviny 1942 a později). A např. vylepšená verze torpédových palubních Kate (B5N2) dostala taktéž příbuznou verzi motoru jako byl motor v A6M2.

Takže nechápu proč na totožné základny nebyly nasazovány letadla s motory Sakae, když už v té oblasti operovaly IJA i IJN (anebo mi unikla dislokace těchto letadel cílen ě na totožné základny popř. na blízko sebe položené základny jako byla např síť letišť v/-u Rabaulu).

PALBA.CZ

Japonské letectvo v wwII

Re: Japonské letectvo v wwII

Re: Japonské letectvo v wwII

Re: Japonské letectvo v wwII

Re: Japonské letectvo v wwII

Re: Japonské letectvo v wwII