Mi-24 Hind

[jersey.se]

Kenavf: Ale o tom se přece od začátku bavím. Já netvrdím že je Mi-24 špatný. Naopak, je to skvělý stroj a technické specifikace podle kterých byl postaven splnil skvěle. Já jen říkám že to taky znamená že dnes je jeho bojová hodnota pochybná právě proto, že si nedovedu představit způsob jeho nasazení na moderním válčišti.

Skelet: Jenže oni to zakázáno skutečně měli, nevím jestli ještě mají, což pochopitelně nerozporuje fakt že odlehčenou a nevyzbrojenou mašinu jsem v létě na leteckém dnu viset viděl také. No a jsou věci které se vhodnou taktikou příliš vykompenzovat nedají. A ty se zas tváříš že Mi-24 zašlapávám do země - to ne, jen si myslím že je v ČR dost přeceňována, asi jako byl MiG-21.

[skelet]

pochopitelně, že se kompenzovat dají, stejně jako se dala kompenzovat obratnost P-47 v manévrovém boji. Budeš-li chtít použít stejnou taktiku z AH-64 na Mi-24, tak logicky ta mašina pohoří. Není na to stavěná. A taky netvrdím, že modernizovaný Mi-24 je ekvivalentem moderních bitevních vrtulníků. Pochopitelně by byl srovnatelný leda s bojovými verzemi Blackhawku.

[kenavf]

Ono by bolo treba zadefinovať na aké akcie by sa mal dať univerzálny bojový vrtulník súčastnosti použiť,vhodný vrtulník by mal pokryť 90%(môj odhad) týchto variant, tak aby sme nemuseli mať na každý druh akcie iný typ vrtulniku.Čo sme sa tak zhodli je,že už sa teraz nedá očakávať nasadenie proti veľkým tankovým uskupeniam.V súčastnosti sa preferujú "chirurgické" zásahy.Mi-24 by mal byť vhodný aj proti tankom a inej technike, ale asi by zvládol aj akcie typu Mogadišo alebo Usama Bin Ladin(preprava údernej jednotky,ich palebná podpora a odsun preč).Američania na to majú dva typy vrtulníkov AH-64 a UH60 Black Hawk.

[skelet]

Článek o pilotáži Mi-24 od jeho bývalého pilota ing. Jaroslava Špačka. Pár výňatků z textu:

Mise létané Mi-24 u nás obsahují veškerou škálu možností využití tohoto vrtulníku. Od nízkých navigačních letů v 15 metrech nad terénem, přes překonávání PVO, ostré střelby, podporu pozemních vojsk, lety za fiktivní linii fronty s vysazením průzkumných či speciálních skupin až po pátrání po sestřelených pilotech v rámci Combat SAR, ve spolupráci s ostatními typy k tomu určených vrtulníků.

---

V případě vysazení jednoho motoru není "Hind" schopen zaviset. Proto je nutné přistávat s dojezdem při rychlosti mezi 40 až 50 km/h (opět šikmé x svislé obtékání rotoru)

---

Při samotném visení je Mi-24 stabilní, na manévrování při silnějším bočnírn větru zprava je více citlivý stejně jako každý jiný vrtulník s pravotočivým rotorem. Režim automatického řízení autopilota umožňuje automatické visení s odchylkou do 10 m za minutu. Tento automatický režim visení se u nás nepoužívá. Přece jen pilot by měl viset přesněji.

---

Přeletová rychlost "čtyřiadvacítky'" je od 240 do 280 km/h. Pokud je správně seřízena rovina listů nosného rotoru a vrtulník dobře "tahá'' je možné letět v horizontálním letu i 330 km/h. Nad rychlost 300 km/h se ale již začínají projevovat vibrace, jejichž úroveň opravdu velmi záleží na seřízení roviny listů. Při klesavém letu je s některými vrtulníky možné dosáhnout i rychlosti 350 km/h, ovšem za cenu snížené ovladatelnosti.

---

statický dostup, tedy výška ve které vrtulník ještě zavisí bez vlivu země, tedy bez vzduchového polštáře, je u Mi-24D pouhých 700 metrů nad mořem, u verze V (vysotnyj) je to již 2300 metrů. Dynamický dostup, tedy výška ve které vrtulník ještě může letět s určitou dopřednou rychlostí, činí u obou verzí 4300 metrů. V této výšce může Mi-24 letět v rozmezí rychlostí 100 až 130 km/h. Zažil jsem to jednou při přeletu Alp nad mraky a povím vám, moc mi do smíchu nebylo. Naštěstí nefoukal silný protivítr...

---

..Čtyřiadvacítka" není díky své letové hmotnosti mezi 10,5 až 11,5 tunami příliš vhodným typem pro létání v režimu nazývaným NOE ("česání země"). Aby bylo možné létat v přízemní výšce a využívat terénních překážek jako úkrytu, je nutné létat co nejmenší rychlostí. Při rychlosti menší než 130 km/h se však vrtulník dostává do tzv. druhého, podle rychlosti nestabilního režimu letu, zde je nutné každou odchylku od letěné rychlosti opravit zvýšením výkonu motoru, v opačném případě by se odchylka daná například poryvem větru zvětšovala. Navíc se značně projevuje pomalá decelerace daná velkou hmotností.

---

Pro létání ukázek na veřejnosti je stanoven velmi bezpečný limit náklonů 60° a tangáže 45°. Vrtulník se ale chová normálně i při náklonech přes 90° s tangážemi 70°. Maximální povolený násobek přetížení je dán hodnotou 1,8g, což je dáno tříkloubovou konstrukcí hlavy nosného rotoru. Zajímavé bylo setkání se Sašou - továrním pilotem OKB Mil, který mi vysvětloval jakým způsobem je možné s Mi-24 udělat přemet a zvrat bez překročení hodnot ny. "Provalilo" se zde, že při provozních zkouškách byly dosaženy hodnoty ny až 3g bez jakéhokoliv poškození konstrukce vrtulníku

---

Menší přesnost střelby neřízenými raketami je dána tím, že vrtulník je při střelbě méně stabilní než letoun a i menší změna režimu s sebou nese změnu polohy vrtulníku vůči cíli. Pro působení proti plošným cílům, proti nimž jsou neřízené rakety především určeny, je však přesnost střelby dostačující. Vysokou přesností a účinkem v cíli se naopak vyznačují kanonová a kulometná pouzdra a granátomety.

[jersey.se]

Skelet: Super, skvělé a poučné počtení. No a kdybych byl pan Nesnesitelný (jsem), tak bych řekl že celkem nevylučuje to co jsem říkal.

ps. Neberte mě v posledních dnech zas až tak smrtelně vážně - vytrhli mi osmičku a ku.evsky mě bolí celá čelist...
ps2: Docela mě ohromil údaj o zrychlení na 200 km/h

[kenavf]

]statický dostup, tedy výška ve které vrtulník ještě zavisí bez vlivu země, tedy bez vzduchového polštáře, je u Mi-24D pouhých 700 metrů nad mořem, u verze V (vysotnyj) je to již 2300 metrů.

Sa mi to nepozdáva.Tých 700m je tlačová chyba alebo fakt?Nemalo by to byť aspoň 1700m, keďže po modifikácii to zrazu skočí na 2300m.

[Alchymista]

Myslím, že je opäť vhodné pripomenúť:
- že Mi-24 vznikol z Mi-8 podobným spôsobom ako vznikla AH-1 z UH-1
- že je to stroj, ktorého koncepcia siaha prakticky na koniec 60. a začiatok 70. rokov minulého storočia a je teda o niekoľko rokov starší ako AH-64 koncepčne i konštrukčne (Mi-24D je/bol vo výrobe od roku 1973, AH-64 od roku1983)
- Mi-24 je oficiálne označovaný ako transportno-bojový (транспортно-боевой вертолёт), nie "bitevný/bojový" (ударный вертолёт)

Ruské zdroje uvádzajú statický dostup Mi-24D na 1400 metrov, dynamický na 4950 metrov.

[skelet]

teď mě napadá jestli těch 700metrů není dostup bez vlivu země?

[kenavf]

teď mě napadá jestli těch 700metrů není dostup bez vlivu země?

Tak to chápem aj ja.Len sa my nechce veriť že by v "kopcoch" s nadmorskou výškou 700m nemohol v podstate pristávať.Všade sa dynamický štart a pristátie ala Afganistán nedá realizovať.
Neviem ako vysoko od zeme končí efekt zeme(vzduchový polštář).
A potom sa im to podarilo hneď zlepšiť až na 2300m.

[Mirek58]

Já tedy nevím, ale rus zdroje udávají statický dostup u Mi 24D 1300-1400 m.

[skelet]

problém je, že vrtulníky mají dva dostupy - s vlivem a bez vlivu země. Český zdroj může uvádět dostup bez vlivu země, Ruský zase s vlivem země

[Mirek58]

Máš na mysli přízemní efekt?
Odraz vzduchového proudu od pevného podkladu?

[Alchymista]

Prakticky to znamená asi toľko:
Statický dostup s vplyvom zeme predstavuje výšku, v ktorej dokáže vrtuľník "normálne" pristáť/odštartovať.
Statický dostup bez vplyvu zeme predstavuje výšku, v ktorej dokáže vrtuľník visieť, alebo do ktorej dokáže nastúpať pri "visení".
S vplyvom zeme sa reálne uvažuje do výšky menej než 100 metrov nad terénom, malo by to byť zhruba päť-šesť priemerov rotoru, niekde sa uvádza tiež desať priemerov.
Dalo by sa to odhadnúť aj podľa nadmorských výšok letísk, napríklad v Afganistane, kde Mi-24 bežne operovali a operujú.

[skelet]

Takže těch 1300metrů je dle tohoto zdroje bez vlivu země.

[kenavf]

Tu uvádzajú u prvej seriovej varianty Mi-24A Statický dostup 1510m. http://www.rusarmy.com/avia/vertoleti/mi_24a.htm .700m statický dostup mala už Mi-4.Statický dostup je definovaný ako dostup bez vplyvu zeme."Statický dostup" s vplyvom zeme by som bral ako doplnkovú hodnotu použiťeľnú vo zvláštnych letových režimoch,nie ako zakladný údaj.
Keď by to mala byť tak malá hodnota(700m u tej Mi-24) tak čo potom robí táto Mi-8 na Lomnickom štíte http://free.zoznam.sk/video/TECHMONT-HE ... 8-vrtulnik .Vzhľadom k tomu že štít je "špičatý",tak jeho "vplyv zeme" je minimálny resp. sa s ním nedá počítať.

[skelet]

U vrtulníků a některých typů konvertoplánů rozlišujeme ještě:
- statický dostup (angl. Hovering ceiling), tj. maximální výšku, ve které je stroj schopný viset (bez dopředné rychlosti)
- statický dostup s vlivem země (angl. Hovering ceiling in ground effect) - výška, ve které může ještě stroj viset, má-li pod sebou pevný podklad (např. horu o dané nadmořské výšce). Dochází k efektu využívání proudu vzduchu, jenž je stlačován nosným rotorem a který se „opírá“ o pevný povrch.[1]
- statický dostup bez vlivu země (angl. Hovering ceiling out of ground effect) - výška, ve které může ještě stroj viset ve volném prostoru.[1]
- dynamický dostup (angl. Service ceiling), což je maximální výška, ve které je stroj schopný letu s dopřednou rychlostí. Dynamický dostup je vždy větší než statický, protože při visení chybí dodatečný vztlak, vznikající na trupu letadla.

zdroj wiki

mimochodem v Afghánu byly ze začátku upřednostňovány Mi-8 před Mi-24 právě kvůli dostupu.

[Mirek58]

Jsem původně dráteník (VVN), nikoliv pilot, ale mám takový neblahý pocit, že se tu nějak pomotaly pojmy.
-Dosah bez vlivu země-cca 700m , jak to že se helikoptéry potloukají a s klidem visí nad mořem v 2km výškách?( doprava obsluh na norské ropné plošiny a snímkování), nebo vysazování, či nakládání horolezců v Tibetu, Pamiru, Andách ( cca 5 000m)?
Není to náhodou tak, že zem může zvýšit dosah stroje díky ohybu a tlakování vzduchu až o 700m ?

[skelet]

na oné stránce jsou zajímavé fotografie mnou předtím neviděných prototypů, ale je tam zmíňka o afghánských modifikacích "Déčka"
- často byl z Mi-24D odmontováno pancéřování kabiny výsadku a výfukové tlumiče. V obou dveřích přepravní kabiny byly umístěny kulomety obsluhované palubním střelcem, a rovněž zde byla často přepravována náhradní munice, která byla doplňována během krátkých mezipřistání nedaleko bitevního pole

a teď ty prototypy:

---

Mi-24 s fenestronem v roce 1975 byl postaven prototyp Mi-24 se zakrytým osmilistým dmychadlem, které nahradilo standardní vyrovnávací vrtuli. Experiment byl ukončen kvůli nedostatečnému výkonu fenestronu, který byl následně označen jako nevhodný pro vrtulníky váhové kategorie Mi-24.


Mi-24VD tento prototyp vznikl v roce 1985 na základě vyhodnocení bojů z Afghánistánu, kdy vyšlo najevo, že 42% sestřelů Mi-24 je způsobeno palbou ze zadní polosféry. Proto byla zadní část Mi-24V upravena tak, aby pojala střeliště s ručně ovládaným kulometem ráže 12,7mm. Během testů se ukázalo, že střelec jen obtížně může vykonávat svou práci díky stísněnému prostoru a špatnému odvětrávání. Proto byl tento koncept opuštěn.

[kenavf]

Jsem původně dráteník (VVN), nikoliv pilot, ale mám takový neblahý pocit, že se tu nějak pomotaly pojmy.
-Dosah bez vlivu země-cca 700m , jak to že se helikoptéry potloukají a s klidem visí nad mořem v 2km výškách?( doprava obsluh na norské ropné plošiny a snímkování), nebo vysazování, či nakládání horolezců v Tibetu, Pamiru, Andách ( cca 5 000m)?
Není to náhodou tak, že zem může zvýšit dosah stroje díky ohybu a tlakování vzduchu až o 700m ?

Blízkosť zeme pod rotorom znamená že sa prúdiaci vzduch "oprie" do povrchu zeme a nedokáže sa tak rýchlo rozostupovať do boku, tým sa zvýši vztlak vrtule .Statický dostup s vplyvom zeme sa dá napríklad použiť na nejakej náhornej planine(stolová hora).Vrtulník by nebol na ňu schopný zvislo vystúpať(bez dopredneho pohybu),ale keď to skombinuje s pohybom vpred bežnou cestovnou rýchlosťou tak tú výšku dosiahne.Pri pristávaní musí priletieť nad planinu vo výške odhadujem 30m a až potom spomalovať aby využil vplyv zeme.Keby spomalil príliš vysoko nad zemou,tak by nemal v riedkom vzduchu dostatočný vztlak a prepadol by sa.

[Mirek58]

kevnaf:
Tak ted už tomu je rozumět:
S využitím přízemního efektu je možné zvýšení výškového dostupu stroje až o 700m.
Takže stroj se pohybuje de facto v rizikové výšce rizikovou rychlostí a odměnou je zvýšený dostup( výška)