Předpokládám, že scénář počítá se současným útokem po celé délce fronty od jihu až na sever.Argonantus píše: Takže ten letecký úder NATO je vlastně to jediné, co se v této první fázi dá rozumně pořídit.
Zajímá mne proto, co může reálně přiletět někdy zrána dne prvého (předpokládám, že tak 2 hodiny od chvíle, kdy se NATO dozví, že je válka; takže útok v Č+5 zhruba), proti české frontě. Z 1000 letadel je jedna čtvrtina 250.
Jenže je v tom určitě zase nějaký zádrhel, proč nemůže dorazit všechno.
Přemýšlím nad tím, jestli by NATO zjistilo že je válka až za tři hodiny. Bylo by trochu hloupé a navíc dost riskantní nepodniknout překvapivé letecké a raketové útoky proti leteckým základnám NATO hned v čase Č-0. Hloupé protože letadla NATO představují jedinou vážnou překážku v první fázi mého útoku a riskantní protože si NATO může uvědomit že je válka třeba do hodiny a na moje letiště a stanoviště PVO můžou začít pršet bomby a rakety dřív než moje letadla vůbec vzlétnou. Samozřejmě by útok VS na letiště NATO znamenal okamžité zjištění že vypukla válka. Nicméně letadla na zemi se ničí podstatně snadněji než ve vzduchu a VS by se o to určitě pokusila. Ostatně pokud jsem dobře pochopil ten operační plán 1986, útoky na letiště byly prvořadé. Případně by se ten útok dal načasovat tak, aby se časově shodoval s prvním bojovým kontaktem s nepřítelem, tedy s překročením hranice do Německa. Jakýkoliv pozdější útok VS na letiště NATO by mohl skončit velmi špatně, protože by šel proti plně připravenému nepříteli.
NATO mělo v Evropě opravdu cca 1000 letadel první linie, pokud počítáme pouze stíhače a stíhací bombardéry včetně A-10. Nepočítám do toho Francii a jednotky v Británii. První háček je v tom, že okamžitého bojového nasazení bylo schopno průměrně přibližně 75% letadel, zbytek procházel opravami, údržbou, předepsanými periodickými prohlídkami. Háček druhý - nějaký čas trvá, než jednotky přejdou z mírového stavu do válečného režimu. Zlomek letadel NATO byl držen v bojové pohotovosti i v době míru, v pohotovosti byly především stíhačky. Spoléhalo se na to, že se NATO dozví dopředu že do toho VS jde natvrdo a jednotky se stihnou uvést do plné pohotovosti.
Předpokládaný scénář z pohledu velitele letectva NATO by vypadal asi nějak takhle -
NATO se dozvídá že je válka. Následuje vyhlášení poplachu všem jednotkám. Naprostou prioritou je v tuhle chvíli zabránit zničení letadel na zemi, to znamená jejich rozptýlení (co kdyby někdo švihnul atomovku na základnu plnou letadel), ochrana základen pomocí stíhačů a ochrana AWACSů (šli by nahoru co nejdřív by to šlo). Vyslání průzkumu aby zjistil co se vlastně opravdu děje. Teprve potom přichází na řadu snaha o vytvoření vhodných podmínek pro útoky na pronikající pozemní vojska VS. To obnáší vybojování lokální vzdušné převahy a útoky na PVO. Dokud stíhači NATO nevytlačí z prostoru stíhače VS a dokud nebude zrušen ochraný deštník tvořený PVO, nikdo tam ve velkých počtech nepošle letadla (nebo vrtulníky) útočit na tanky. Taková byla a dodnes je doktrína USAF.
Co by operovalo proti útoku ČSLA? Zřejmě 1. a 2. Luftwaffe division, což obnášelo tabulkově cca 100 letadel Tornado a 72 F-4F. Také bylo plánováno použití cca 50 Alpha Jetů proti pozemním cílům, což se dá označit spíše za zoufalý krok. Pak tu poblíž byly Kanaďané, kteří měli 54 CF-18 Hornetů. Britové, Belgičané, Dánové a Nizozemci byli více severně a měli by svých starostí dost, na jih by určitě neletěli. A pak tu jsou Američané, což je jeden velký otazník. Většinu prostředků by USAF bylo nuceno použít k zmiňovanému vybojování vzdušné převahy a potlačení PVO VS. Myslím že na nějaké útoky na tanky by jim toho moc nezbývalo. Oni by toho v té úplně prvotní fázi bezprostředně po vypuknutí války moc ani neměli. Pokud budeme počítat jen letadla schopná ničit pozemní cíle, zůstává USAF v Německu jen nějakých 150 F-16 (z nichž podstatná část by musela být použita jako stíhací) a naprosto nedostatečných 32 A-10 rozptýlených na čtyřech základnách. Na celé bojiště. U A-10 se zastavím - neměly v Německu stálou základnu, sídlily v Anglii (81st TFW v Bentwaters a Woodbridge), v případě vypuknutí války se měly přesunout do Německa. V Německu byly v době míru pouze čtyři odloučené jednotky 81st TFW vyzbrojené A-10, rozptýlené po celém území (předsunuté základny Leipheim, Sembach, Norvenich a Ahlhorn). Každá odloučená jednotka čítala 8 letadel a zpravidla byla v Německu od pondělí do pátku, na víkend se často přesouvaly zpět do Anglie. Proti ČSLA by mohly v té prvotní fázi zaútočit A-10 z Leipheimu a Sembachu, ne více než 16 letadel.
Suma sumárum - do dvou hodin poté co by si NATO uvědomilo že je válka by nanejvýš došlo k prvním útokům proti PVO a průzkumným letům. První organizovaný velký úder proti pronikající ČSLA by přišel tak za 12 hodin, v hodně optimistickém případě za 9 hodin a pokud se stane zázrak tak za 6 hodin od vyhlášení poplachu jednotkám NATO.
Edit : opraveny počty A-10 v Německu, 4x8 je 32, ne 36 jak jsem tam měl.