rabo píše:Polarofax, nič v zlom ale všetko zle. Ak by bolo ZSSR ostrov tak by budovali ohromné oceánske loďstvo, ale ZSSR malo nepriateľa toť na hraniciach, pozemných. Prečo si US Navy nebudovalo raketové člny a naftové ponorky ? ZSSR nevedelo postaviť LL . ale samozrejme , že vedelo, len na čo by im boli ? Aby robili bububu po svete ? Oni aj bez LL robili strach po svete. ZSSR začalo v rozsiahlejšej miere plánovať a stavať LL až v čase keď už mali pozemné sily vo vrchole sily a pobrežnú ochranu tiež. Máš mylnú predstavu o VMF. Ten bol presne stavaný na to čo mal byť - bojovať s LL zväzmi pomocou Oskarou, 956, Slava, Kirov, Tu-22.... S ponorkami pomocou 971, 1155,877 , ...
ZSSR si mohlo odpustiť mnohopočetné loďstvo ďalekého dosahu, lebo malo pár lodí / ponoriek, ktoré by vo zväze a aj samostatne narobilo v 80.rokoch značný prievan v US Navy.
No aby som to zhrnul. To čo malo ZSSR na mory im umožňovalo budovať pozemné vojsko . Keď bol v NATO vrchol PVO Patriot, tak ZSSR malo xtú verziu S-200 a novú S-300V/P, Buk.
Jak píšeš, nic ve zlém, ale všechno špatně. Už jsem to psal, zaměňuje se tu příčina a důsledek.
Změna struktury ruského loďstva je spojena s nástupem bolševiků, není to nic přirozeného. Rusku dosti komplikuje situaci geografie, kdy musí mít námořní síly rozděleny a často jsou to i uzavřená moře (ČM, Balt), ale až do roku 1917 patřilo mezi nejsilnější námořní mocnosti se zcela standardním složením floty. Pak přišla revoluce, chaos a když občanská válka utichla, tak z carské floty zbývaly trosky - 77% nejsilnějších lodí (bitevní lodě, křižníky, torpédoborce) bylo mimo provoz či definitivně ztraceno, celkový výtlak toho zbytku v aktivní službě byl asi 16% bývalé carské floty. Vyřazovalo se, šrotovalo se v zahraničí, aby se vyškrábaly nějaké valuty, ten zbytek chátral. To samé platí o všech možných složkách námořních sil (jako pobřežní dělostřelectvo, námořní letectvo), základnách, loděnicích (v roce 1921 8% výkonu oproti roku 1913) atp. Personálně na tom bylo také prachbídně, asi nejhůře ze všech složek ozbrojených sil. A s tímhle začal bolševik stavět... Není jaksi moc divu, že Sověty v roce 1921 nikdo nepozval do Washingtonu na odzbrojovací konferenci...zaprvé se s bolševiky nikdo nechtěl moc bavit, zadruhé neměli loďstvo, které by stálo za řeč.
Soudruzi pak svoji šou rozjeli ve velkém, když dále sesekali stav námořního personálu (o více jak 50%), projeli čistkami velitelský sbor, nasadili tam politicky uvědomělé všeuměly, brutálně osekali výdaje na námořnictvo (až o 70%) a víceméně ho zbavili svéprávnosti (podřízenost pozemní armádě)...něco z toho bylo nutné, protože stejně nebyly prachy, ale obecně žádný zázrak. Nějaké lodi se povedlo uvést zpět do provozu, nějaké dostavět, nějaké nově postavit, ale většinou jen menší jednotky. Po celá 20tá léta se loďstvo potácelo v koncepčním dilematu, kdy na jedné straně existovala stále silná klika výstavby/obnovy tradičního loďstva, na druhé nedostatek financí/kapacit, silná preference pozemní armády a letectva (Tuchačevskij a spol.) a rostoucí vliv kliky námořníků prosazujících "malou námořní válku", určitou obdobu francouzské jeune école (tj. produkce snadno vyrobitelných prostředků nevyžadujících pokročilé technologie, velké finance a kapacity - torpédové čluny, ponorky, letadla, torpéda, miny, pobřežní dělostřelectvo). Námořnictvo nemělo v dohledné době šanci se postavit tradičním mocnostem a tak se mělo stát pouhým přívěskem nové pozemní strategie se silnou armádou/letectvem, s úlohou redukovanou na ochranu pobřeží/mořských boků armády. Cca v roce 1930 se tahle strategie překlopila do oficiální podoby, odpůrci byli buď přehlasováni či rovnou odstraněni a od té doby se poměr jednotlivých kategorií lodí v sovětském námořnictvu začal výrazně měnit - spousty TČ, ponorek, atp. Hlavními zájmovými oblastmi byly Balt, ČM, atd., zatímco na Pacifickou oblast (s největším potenciálem pro využití velké oceánské flotily) se momentálně téměř rezignovalo a prostě to bylo odloženo ad acta.
Poměrně zásadní obrat nastal v polovině 30tých let, kdy se v této oblasti začal výrazně angažovat Stalin. Když pomineme pomýlenost koncentrace na těžké dělové jednotky, jež mu imponovaly, tak vše směřovalo k velkému oceánskému loďstvu, které se mělo vyrovnat (případně je předčit) největším námořním mocnostem. V roce 1936 se například objevil plán na 24 bitevních lodí, 20 křižníků, 182 torpédoborců a 344 ponorek. Pomineme samozřejmě skutečné možnosti sovětského průmyslu. Zpět na výsluní se díky nervozitě vůči Japonsku dostávala i dosud opomíjená pacifická flota - v roce 1939 by tam například Sověti rádi viděli 15 bitevních lodí, 13 těžkých křižníků, 26 lehkých křižníků a 130 torpédoborců, ačkoli sami odhadovali, že do roku 1947 by se jim tam mohlo podařit nasyslit zatím "pouze" 6 BL, 2BK, 12K a 36T. Tentokráte byli zase umlčováni odpůrci oceánského loďstva, do čela námořnictva nastoupil Kuznětsov atd. atd.
Každopádně stavět se začalo, ale přišla válka...a vzhledem k tomu vše opět spadlo k pozastavení stavby velkých náročných projektů a vykopávání malých jednotek jak na běžícím pásu. Přesto ale celá idea neodumřela, pouze byla dočasně upozaděna - v roce 1944 například existoval návrh na výstavbu 9 bitevních lodí, 12 bitevních křižníků, 30 těžkých křižníků, 60 lehkých křižníků, 9 těžkých a 6 lehkých letadlových lodí, 144 velkých torpédoborců, 222 malých torpédoborců a menších šmudel nepočítaně...o něco později téhož roku to bylo sesekáno a sovětskou flotu mělo v polovině 50tých let tvořit "pouhých" 6 BL, 6 TK, 24 LK, 6 TLL, 6 LLL a 156T. Takže směr myšlení je celkem zřejmý. Stalin a spol. si pouze nechali dočasně zajít chuť.
Desetiletý plán (poukazuji, že už notně a několikrát osekaný vůči požadavkům námořnictva) pro léta 1946-1955 požadoval (žádané jednotky/dokončené v roce 1955):
4 bitevní křižníky (4/0)
30 lehkých křižníků (30/19)
188 torpédoborců (188/85)
40 velkých ponorek (40/6)
204 středních ponorek (204/151)
123 malých ponorek (123/66)
a další menší jednotky
Tj. opět se počínalo budovat vyvážené loďstvo klasického typu, byť poválečné kapacity a některé priority to brzdily. Finální stopku to ale dostalo až po Stalinově smrti a kooperaci dua Chruščov-Žukov, kdy přednost obdržely opět pozemní síly a nastala mánie raket. Povrchová plavidla se dle nich stala přežitkem, když Kuznětsov požadoval posílení floty včetně letadlových lodí, tak byl promptně odejit a nastala éra ponorek/raketek. Gorškov hrál tuhle hru tak cca do 60/70tých let, kdy koncept vyváženého loďstva (včetně letadlových jednotek) opět dostal možnost tlačit se do popředí. Ale než toto mohlo být zcela dokončeno, tak přišel rozpad SSSR a opět to přišlo vniveč. A opět se opakoval starý známý kolotoč, kdy se prostředky soustředily na to nejnutnější/nejlevnější, což nutně neznamená nejžádanější v dlouhodobém horizontu.
Co se týká letadlových lodí, tak první návrh se objevil v roce 1925, další v roce 1927 a tohle se periodicky zjevovalo až cca do roku 1955 (většinou marně, protože LL to vždy odnesly a byly z plánů nakonec vyškrtány na úkor BL a K), kdy Kuznětsovovi finálně zavřeli papulu. Další obroda nastala až s těmi letadlovými křižníky, kdy se admirálové přes tyhle kočkopsy začali nenápadně plížit k opravdovým klasickým LL, které žádali už před 50ti lety. Takže Uljanovsk byl už spíše pes, než kočka a pak bum..a zase prd.
Řeknu to takhle, Japonci také stavěli kaiteny, používali kamikadze, Němci své zázračné zbraně...jenže chtěli tenhle asymetrický koncept, nebo je k tomu přinutily okolnosti/politický tlak? Sovětská flota se také nevyvíjela přirozeně, ale byla nucena najít si speciální cestu (se svými výhodami a nevýhodami)...vždy ji k tomu buď dotlačily prachy, technologie, političtí představitelé, lobbysti armády a nebo několik krkolomných přerodů (revoluce, válka, turbulentní politické prostředí, rozpad SSSR).
rabo píše:ZSSR začalo v rozsiahlejšej miere plánovať a stavať LL až v čase keď už mali pozemné sily vo vrchole sily a pobrežnú ochranu tiež.
A proč je tedy i tak stavěli? Pro srandu králíkům? Není to spíše tak, že se v té době dočasně uvolnily okovy okolností, které popisuji výše a VMF mělo volnější ruce? Tj. mohlo začít stavět vyváženější loďstvo.
rabo píše:No aby som to zhrnul. To čo malo ZSSR na mory im umožňovalo budovať pozemné vojsko .
A nebo to co cpali Sověti do pozemních sil, jim znemožňovalo dále budovat standardní
univerzální loďstvo, jaké mělo carské Rusko. Jasně, je to o doktríně, ale sovětské námořnictvo bylo asymetrického typu a nevzniklo to přirozeně a za halasné podpory všech. Námořníci museli pracovat s tím, co na ně zbylo, ne co by chtěli.
Proto ještě jednou říkám, nezaměňovat příčinu s důsledkem.