Wladimir píše:cover72 - si si isty ze Kyjev dotuje vychodne regiony ? Kde si na to prišiel ?
Nechce sa mi to hladať, bolo to tu spominane (aj graficky na mape zobrazene), ale po Kyjeve su vychodne regionu najbohatsie na UA.
A vychodne regiony dotuju cely zapad -ak chces si to tu pohladaj, bolo aj rozpisane kolko mld. davaju do Kyjeva a kolko sa im vrati.
Pánové, je to trošku složitější, dotace probíhají ... hlavně se musí taky točit ekonomika, protože když se zastaví nebo by UA přišlo o průmyslové srdce, je to špatný, i když to srdíčko má kardiostimulátor.
Jen dodám, že větší orientací na Rusko by východní regiony (možná včetně horníků) mohly spíše získat. Dále rozvedu, pro a proti.
Horníci nyní dostávají jen mezi 3000 ($ 260) a 6000 hřiven ($ 520), zatímco průměrný plat v uhelném průmyslu v regionu je až 10 000 hřiven ($ 860). Doly byly dotované, nyní Kyjev peníze nedává.
Vyvstává tedy otázka, dojde nakonec k rozdělení Ukrajiny? Vyloučit není možné nic. Jaké by však takové rozdělení mělo ekonomické důsledky?
Předpokládejme, že západní část Ukrajiny by se připojila k Evropské unii, zatímco jižní a východní části by zůstaly pod vlivem Ruska.
Bělorusko zůstalo po rozpadu Sovětského svazu silně hospodářsky i politicky orientováno na Ruskou federaci.
Rumunsko naopak začalo hned po změně režimu v roce 1989 s reformami, v roce 2007 vstoupilo do Evropské unie a v současnosti patří k nejchudším členům "osmadvacítky".
Při pohledu na vývoj HDP ve stálých cenách z roku 2005 v paritě kupní síly na jednoho obyvatele šlo v případě Běloruska o růst téměř 108 %, zatímco v Rumunsku to bylo necelých 50 %.
... Uvedená data nám tedy nedávají jednoznačnou odpoveď na otázku, zda by odklon od ruského vlivu Ukrajině (tedy i /jen západním částím) jednoznačně prospěl a naznačují, že samotný vstup do EU nemusí být samospásný.
Zdroj:
http://www.klubinvestoru.com/cs/article ... a-ukrajina
Naopak z hlediska kupní síly obyvatel si Bělorusko polepšilo více jak dvojnásobně.
K tomu bych jen dodal, že
Donbas dělá asi 20 procent HDP Ukrajiny, ale je i pravda, že si z rozpočtu bere dotace. Další věcí je, že místní oligarchové neměli zase příliš zájmu na konkurenceschopnosti. Region by měl projít větší nebo menší restrukturalizací, což by ovšem mělo dopady na sociální situaci, potažmo politiku. Asi si dovedete představit, že například zbrojní podniky nemusí dostávat zakázky od Ruska, nebo když dojde k jakémusi osamostatnění a stabilizaci, tak zase jo, a to se dost promítá do hospodaření.
Jinak řečeno -
Západ Ukrajiny je převážně
agrární a platy jsou tu nižší. Většina obyvatel hovoří ukrajinsky, nikoli rusky a oblast je více nacionalistická. Lidé, kteří často dojíždí za prací do zahraničí, vidí svou budoucnost v integraci s Evropou, rozvoji obchodu a investicích.
Na průmyslovém východě země, žije především proruské a ruskojazyčné obyvatelstvo podporující integraci s Ruskem. Zdejší průmysl je zaměřený na těžbu uhlí a ocelářství a mnohé podniky jsou spíše pozůstatkem sovětské éry než konkurenceschopnými firmami.
Přesto jsou tu platy vyšší než ve zbytku země.
V Charkově zbrojovky zásobují hlavně ruský trh, Lugaňsk a okolí jsou oblastí chemiček a strojírenského průmyslu.
Další věcí je, že Rusko drží v ruce levnou naftu a plyn (určitá forma dotace), kterou by dodávalo, pokud by Ukrajina "byla rozumná". Jinak nasadilo tržní ceny.
Celá krize na Ukrajině vznikla mimo jiné i proto, že
majdanovci chtěli vnutit úkáčkám rozhodnutí "buď - anebo".
Buď s
EU (ale odmítnutí podepsání nevýhodné asociační smlouvy s EU bývalým prezidentem Janukovičem), anebo s Ruskem -
Euroasijský hospodářský svaz.
Ukrajina se tak ocitla na rozcestí ... ve skutečnosti však majdanovci nemají žádné strategické cíle, pokuď nejsou zrovna úkolovány USA.
ZÁVĚR
Kdyby se odtrhlo několik východních regionů od Ukrajiny mělo by to negativní vliv na trhy, dále by se zhoršil hospodářsky pokles v zůstávajících částí, klesl by i nominální HDP Ukrajiny.
), tak opravdu může mít ruská vláda na "východní povstalce" výrazně menší vliv, než se na Západě prezentuje.
