Informací není mnoho, tak alespoň krátce:desant píše:Zdravím Vás tu všetkých.Som tu nový a chcem vás poprosiť o získanie nejakých informácíí o jednom ruskom systéme.Jedná sa o Samohybný protilodný raketový systém pobrežnej obrany PBRK (Podvižnij beregovoj raketnij komplex) K300P Bastion-P.Mal by byť vyzbrojený unifikovanou nadzvukovou riadenou strelou K310 Jachont....![]()
K300P Bastion-P je samohybný pobřežní protilodní raketový systém. Jeho výzbrojí je ŘS K310 Jachont poháněná náporovým motorem.
Za vývoj je zodpovědné NPO Mašinostrojenija, konstrukční kancelář zodpovědná za velkou část protilodních ŘS, bývalé impérium V.N.Čelomeje. Vývoj rakety sahá do počátku 80tých let a měla se stát univerzální protilodní střelou. Je známější pod svým indexem, pod kterým měla být zařazena do výzbroje hladinových plavidel i ponorek VMF, P-800 Onyx. Jachont je její exportní označení. Vývoj pokračoval, a projekt byl v podstatě dokončen, ale vývojem v Sovětském svazu na přelomu 80tých a 90tých let byl dán její osud. Do výzbroje zařazena nebyla (a přiznám se, že nevím, v jaké fází v té době skončily zkoušky) a naopak byla nabídnuta na export. Její exportní úspěch známe pod názvem BrahMos, kdy se stala předchůdcem této Indicko-Ruské ŘS.
Pozemní protilodní systém pobřežní ochrany Bastion-P využívá poměrně přizpůsobivou organizaci, která je u zákazníka dána jeho potřebami, nebo možnostmi. Ovšem standardní organizační struktura má pravděpodobně následující složení.
Základem je hlavní velitelské stanoviště zodpovídající za řízení systému, spojení s nadřazenýmí složkami a prostředky zjištění cílů. Jde pravděpodobně o kontejner se spojovacími prostředky a druhý se dvěma automatizovanými pracovišti operátorů. Tento systém až na vzdálenost 350km řídí systémy řízení palby, přiděluje jim cíle…..
Jeden až dva (podle potřeb zákazníka) systémy řízení palby K380P. Jejich posádky na základě spojení s nadřazenými úrovněmi velení zodpovídají za řízení palby. Jde o kontejner, podvozkem je třínápravový MZKT-65752 s celkovou váhou 25t. (jde o Běloruský podvozek, stejně tak jako pro ostatní části systému a Běloruský OOO Technosojuzprojekt je účastníkem projektu a zodpovídá za výrobu vozidel a některých součástí). Stanoviště obsluhuje až čtyři OZ na vzdálenost až 25km.
Čtyři OZ K340P jenž jsou vyzbrojeny dvěma ŘS K310 v kontejnerech o délce téměř 9m (8900mm) a průměru 710mm. Spolu s raketou váží nezanedbatelných 3900kg. Na podvozku 8x8 MZKT-7930 Astrolog s hmotnosti 41t. ŘS mohou startovat v minimálním rozestupu 2,5 sekundy.
Čtyři transportně přebíjecí vozidla K342P na stejném podvozku a hmotnosti, který přepravuje dva kompletní kontejnery se střelami a jeřáb pro přebití OZ.
Součástí systému jsou pochopitelně vozidlo technického zajištění, učebně výcvikový komplex a případně vozidlo zajištění bojové služby.


Odpalovací zařízení
Systém může podle údajů výrobce od úrovně systému řízení palby i od úrovně samostatného OZ pracovat samostatně. Posádka OZ K340P může samostatně vést palbu na základě jiného zdroje přes satelitní nebo rádiové spojení.
Systém má tedy 8 ŘS připravených k palbě, doba rozvinutí nepřesahuje 5 minut. Systém pracuje v režimu automatizovaného systému řízení.
Samotná ŘS o délce 8600mm, průměru 670mm a startové hmotnosti 3000kg má startovací motor na TPH zasunutý do trysky letového motoru, jehož součástí jsou i plynová kormidla pro řízení letu na nízkých rychlostech. Na přídi střely je modul s krytem nasávacího otvoru letového motoru, v němž jsou malé motorky (s osou tahu kolmé ke směru letu) pro naklonění střely po startu do požadovaného směru směrem k cíli. Po vyhoření startovacího motoru, jemuž předchází odhození již nepotřebného příďového modulu, startuje letový náporový motor. Za letu má ŘS délku 8100mm a rozpětí stabilizátorů 1250mm.
Let řízený inerciálním naváděcím systémem může probíhat v nízké výšce 10-15m na maximální vzdálenost 120km, případně v kombinovaném režimu, ve výšce 14000m po dobu přeletu a nízkém letu v oněch 10-15m na koncové části letu k cíli. Pak je maximální dosah 300km. Letová rychlost ve výšce je 750m/s, při hladině pak 680m/s.
V konečné fázi letu je ŘS naváděna aktivně-pasivní radiolokační samonaváděcí hlavičkou o dosahu až 50km.



Řízená střela Jachont, letový motor a startovací motor s plynovými kormidly
Samotná ŘS se poměrně minimálně liší od Indicko-Ruské ŘS BrahMos. Jednotlivé části systému nejsou příliš známé, krom od roku 2008 sporadicky představovaného OZ.
Systém je poměrně výkonný a moderní, je tedy bezpochyby i drahý. Podle dostupných informací byl v loňském roce exportován, (nebo byly dodávky zahájeny) do Vietnamu, další zákazníci nejsou známí. Mluví se o Sýrií a Saudské Arábii, ale…….
zdroj:
Nowa Technika Wojskowa 2009,
Internet.