Dohadování o ohniskové vzdálenosti a deformaci zoomem

[1stCLJan]

Nechci mluvit o pravosti , nebo nepravosti fotky. Podle mne je to asi fejk teda, ale:

Pořád tady řešíte že objekt který fotíte musí být na pozadí tak velký jaký ve skutečnosti zakrývá kus země z té či oné výšky a z jaké vzdálenosti ho fotíte. Takže podle toho , kdyby byl na družici jen jeden foťák s objektivem , by jsme přizumovali letadlo letící v 10 km nad terénem a to letadlo by muselo být tak velké jaký kus země zakrývá, po tuď shoda. To ale funguje jen když fotíte rodinku na výletě zrcadlovkou.

Ale na družicích špionážních není jen jeden foťák , zejména dnes, je tam více foťáků a objektivů a každý z nich může vykonávat jinou funkci, Ptám se tedy kde berete tu jistotu, a někdo to tu už zmínil, že družice jedním objektivem nesleduje co největší území a druhý objektiv nezumuje na ten či onen objekt, a potom se tyto dva obrazy elektronicky neupravují do jednoho přehledného obrazu tak aby výsledný obraz byl co nejostřejší a nejpřehlednější, zejména pokud se fotí letící objekt. Podle mne to tak je , protože to co tady řešíte by bylo tak na úrovni 60 let , kdy ještě z družic padaly svitky filmů do moře.
Navíc foťáky na špionážních družicích musí umět zobrazovat více spekter světla , a to jedním foťákem taky půjde těžko.
Prostě prosté změření paralaxi a z toho uvozovat že je to fejk je myslím blbost, zejména pokud jde o takové sofistikované zařízení jako je špionážní družice! Veškeré spekulace , že letadlo je větší než by mělo být jsou mimo mísu z pohledu dnešní sofistikované výbavy družic, proto je podle mne toto téma úplně zbytečné a fejk to nedokazuje!!

Nejvážnější důkaz fejku je podle mne například infrastruktura obcí, silnic, atd. podle které se dá rozeznat kdy byla fotka pořízena , protože pokud je na fotce prokazatelně nedostavěná silnice a přitom v inkriminované době už měla být dostavěna je jasný důkaz ,veškeré ostatní důkazy o fejku jsou jen spekulace a mlácení prázdné slámy, když neznáme konstrukci a činnost dnešních špionážních družic.
Na takových jednoznačných důkazech lze potom postavit jasnou nevěrohodnost snímku.

[JiK]

A žádné kecy o konstrukcí objektivu na tom nic nezmění.

Ja vim, ty vis, ale lide nepostizeni fyzikou opravdu chteji verit, ze paralaxa a bodovy zdroj muze nefungovat....specialne, kdyz nefunguje proti jejich oblibene strane. Oni jsou schopni tvrdit, ze, kdyz by na fotce byl tank 4x sirsi nez silnice, po ktere jede, ze je to zpusobeno "specialnim objektivem" a "tajnym zpracovanim"....pro ne je kospiracni teorie neco jako vira. A s virou se nepolemizuje...

[jura-p]

JiKu, pochybuju, že máme stejný pohled na konflikty, ale přece jen geometrie i fyzika jsou řekl bych politicky neutrální.

[kenavf]

..Navíc foťáky na špionážních družicích musí umět zobrazovat více spekter světla , a to jedním foťákem taky půjde těžko.
Prostě prosté změření paralaxi a z toho uvozovat že je to fejk je myslím blbost, zejména pokud jde o takové sofistikované zařízení jako je špionážní družice! Veškeré spekulace , že letadlo je větší než by mělo být jsou mimo mísu z pohledu dnešní sofistikované výbavy družic, proto je podle mne toto téma úplně zbytečné a fejk to nedokazuje!!

Nejvážnější důkaz fejku je podle mne například infrastruktura obcí, silnic, atd. podle které se dá rozeznat kdy byla fotka pořízena , protože pokud je na fotce prokazatelně nedostavěná silnice a přitom v inkriminované době už měla být dostavěna je jasný důkaz ,veškeré ostatní důkazy o fejku jsou jen spekulace a mlácení prázdné slámy, když neznáme konstrukci a činnost dnešních špionážních družic.
Na takových jednoznačných důkazech lze potom postavit jasnou nevěrohodnost snímku.

S tou infraštruktúrou na obcí a ciest máš pravdu ale prečo sa s tým zdržovať keď už vzájomné velikosti predmetov(lietadla a letiska) ti dajú jasnú(pre niekoho) informáciu že je to fake.
Paralaxu do toho nepleť,to je jav u sústav s dvomi objektívmi.
Zoomovaním nezmeníš vzájomné pomery dĺžok.Je to stále len pozorovanie dvoch predmetov z jednoho bodu preto sa pozorovacie úhly nemenia.Je to len obdoba toho že keby si vzal už hotový negatív a v tmavej komore ho zväčšíš viac alebo menej.Stále ti silueta lietadla zakrýva ten istý flák zeme.Zoom je len extrémnejšie zväčšenie(výrez) z fotografie.

[jura-p]

pro 1stCLJan:

Z hlediska vzdálenosti od fotografovaného pozadí lze všechny objektivy i snímací kamery na družici považovat za jeden jediný bod. A to, kolik kamer a kde umístěných na družici nemá na velikost zakryté plochy žádný vliv. A protože zakrytá plocha je minimálně dvacetkrát větší než rozměry letadla, je umístění kamery nad boeingem cca jedna dvacetina letové výšky sestřeléného letadla. S tím konstrukce kamery ani kterou kamerou na fotícím objektu byla fotka, co ani není fotkou, ale mapovou sestavou mnoha fotek, pořízena, nic nenadělá. "To se nedá nic platný", jak říkal jeden můj přítel voják. A ten to měl od fronťáka.
Jo a nenazývej mlácením prázné slámy to, o čem evidentně nic nevíš. Je to stejně dobrý důkaz, jako ty tebou zmíněné. A s konstrukcí družic to nemá nic společného. I pro ně platí fyzika, geometrie i trigonometrie. Nic z toho konstrukce družic, ani těch nejmodernějších, nezměnila. Ti, co na porovnání používají letiště, dělají chybu, protože by museli navíc počítat vzdálenost objektivu k letišti a relativní velikost obrazu letiště vzhledem k té vzdálenosti (což nejde, protože obraz země je zřejmě focen z více míst a přizpůsoben mapovému podkladu). Brát rozměry zakryté letadly je přesnější, protože jak okraj letadla, tak okraj země zakryté letadlem leží v přímce a proto se dá počítat přímo z jednoduchých trojůhelníků a tedy spočítaná výška, ze které by muselo být foceno, kdyby šlo o fotku, pak nezávisí na tom, odkud bylo foceno. Země i letadlo jsou v rovnoběžných plochách. Náklony stihačky (stoupání či zatáčení by plochu zakrytou zmenšovali, takže změřené nepoměry by byly ještě nepravděpodobnější. Vzájemný nepoměr mezi velikostí boeingu a stíhačky se vyhodnocuje špatně, protože neznáme bod, že kterého je jako foceno a relativní malost stíhačky může být způsobena tím, že stihačka by byla dál od středu fotky, kdyby to byla fotka. Ale pak by pohled na siluetu byl jiný a to je další argument pro to, že nejde o fotografii. Ostatně ani obraz země není zkreslen, jak by musel být u jedné fotky. No co si budem povídat.

Z družice foceno nebylo a bezpilotní letoun, co by to fotil v té výšce asi tak pár set metrů nad boeingem a nějak si ho nikdo nevšiml, je taky fantazie. Vůbec nejde o fotku, je to špatné umístění špatných siluet ve špatném velikostním poměru do mapového podkladu a proto to nemůže vyjadřovat nic, než pravděpodobný záměr autora montáže. A dokazovat to nemůže ve vztahu k sestřelení už vůbec nic.
Ano, i to co píšeš, také svědčí pro fake. Jako i ostatně mnoho jiného.
Tím všechny debaty o tomto snímku pro mě končí. Debatu, proč někdo vyrobil takhle diletananské fake, proč v tuto dobu a v čí prospěch, nechám na jiných, protože fake lze zapojit do argumentace všech možných názorů. A zcela nepochybně do těchto debat zapojeno bude.

[1stCLJan]

Bože , tak ještě jednou to co jsem myslel evidentně jsi "jura-p" nepochopil o čem mluvím. Mapa obrázku odpovídá přiblížení na cca 4,5 km. Letadlo na ní je z mé zkušenosti na přiblížení cca 2 km . Jak by jsi to asi provedl, kdyby jsi chtěl mít z družice fotku , aby jsi spolehlivě rozeznal objekty na zemi , ale zároveň vyfotil vysokoletící cíl??
Prostě jedna kamera snímá povrh země na přiblížení 4,5 km a jiná kamera je zaostřena na letící cíl na přiblížení na cíl cca 2 km.
A protože by jsi měl zem pod letadlem na přiblížení přes cca 11 km a houby by si na ní viděl na zemi, pokud by jsi použil jen tu fotku z přiblížení na letadlo, tak se ty dva přiblížené obrázky těch dvou kamer a může jich být na různé přiblížení víc spojí v jeden super rozlišený obraz. A tak jsi schopen mít jeden ucelený obraz superkvality. Samozřejmě použiješ z obrazu kamery fotící letící objekt jen ten letící objekt, bez pozadí.Pozadí už máš vyfoceno na lepší přiblížení, čili ve větším rozlišení.

Ale možná to tak nedělají a mají tam jednu kameru s optikou a hotovo jak si myslí někteří optikové tady , ale to by se ve vývoji nikam neposunuli.
Takže dokud se k tomu problému nevyjádří někdo kdo má zkušenosti s konstrukcí špionážních družic a nepotvrdí to nebo nevyvrátí, je to pro mne jen spekulace jak z mé tak s tvé strany a jako důkaz to nemůžu brát v úvahu. A držím se důkazů , které jsou z reálného světa.

[kenavf]

Bože , tak ještě jednou to co jsem myslel evidentně jsi nepochopil o čem mluvím. Mapa obrázku odpovídá přiblížení na cca 4,5 km. Letadlo na ní je z mé zkušenosti na přiblížení cca 2 km . Jak by jsi to asi provedl, kdyby jsi chtěl mít z družice fotku , aby jsi spolehlivě rozeznal objekty na zemi , ale zároveň vyfotil vysokoletící cíl??
Prostě jedna kamera snímá povrh země na přiblížení 4,5 km a jiná kamera je zaostřena na letící cíl na přiblížení na cíl cca 2 km.
A protože by jsi měl zem pod letadlem na přiblížení přes cca 11 km a houby by si na ní viděl na zemi, pokud by jsi použil jen tu fotku z přiblížení na letadlo, tak se ty dva přiblížené obrázky těch dvou kamer a může jich být na různé přiblížení víc spojí v jeden super rozlišený obraz. A tak jsi schopen mít jeden ucelený obraz superkvality. Samozřejmě použiješ z obrazu kamery fotící letící objekt jen ten letící objekt, bez pozadí.Pozadí už máš vyfoceno na lepší přiblížení.

A k čomu by ti taká "koláž" bola?S takto zdeformovanými proporciami.Na zobrazenie detailu použiješ to "zväčšené" okienko.
To je ako keby si chcel zdokumentovať pacienta s chrípkou tak, že vyfotíš jeho portrét a na nose bude mať 1000000x zväčšenú fotku virusu chrípky.

[hexvonkei]

K čemu by to bylo? Pokud zní zadání "na jeden průlet zachytit detailně jak zem, tak všechny možné létající objekty", tak přesně na to. Jeden "foťák" bere zem, druhý detekuje a odchytává pohyb (letadla aj.). Možná by lepší amatér tohle dokázal spíchnout ve sklepě. Samozřejmě patřičně amatérské. Výstupem pak bude nejspíš několik vrstev snímků, které mohl nějaký trouba kliknutí na "merge" spojit :-)

[1stCLJan]

Bože , tak ještě jednou to co jsem myslel evidentně jsi nepochopil o čem mluvím. Mapa obrázku odpovídá přiblížení na cca 4,5 km. Letadlo na ní je z mé zkušenosti na přiblížení cca 2 km . Jak by jsi to asi provedl, kdyby jsi chtěl mít z družice fotku , aby jsi spolehlivě rozeznal objekty na zemi , ale zároveň vyfotil vysokoletící cíl??
Prostě jedna kamera snímá povrh země na přiblížení 4,5 km a jiná kamera je zaostřena na letící cíl na přiblížení na cíl cca 2 km.
A protože by jsi měl zem pod letadlem na přiblížení přes cca 11 km a houby by si na ní viděl na zemi, pokud by jsi použil jen tu fotku z přiblížení na letadlo, tak se ty dva přiblížené obrázky těch dvou kamer a může jich být na různé přiblížení víc spojí v jeden super rozlišený obraz. A tak jsi schopen mít jeden ucelený obraz superkvality. Samozřejmě použiješ z obrazu kamery fotící letící objekt jen ten letící objekt, bez pozadí.Pozadí už máš vyfoceno na lepší přiblížení.

A k čomu by ti taká "koláž" bola?S takto zdeformovanými proporciami.Na zobrazenie detailu použiješ to "zväčšené" okienko.
To je ako keby si chcel zdokumentovať pacienta s chrípkou tak, že vyfotíš jeho portrét a na nose bude mať 1000000x zväčšenú fotku virusu chrípky.

Asi na to že můžu detailně vyfotit na jednu fotku jak balistickou raketu vystřelenou z lodi ve výšce 30 km, tak tu loď co jí vystřelila a to vše ve vysokém rozlišení na jedné fotce bez rozmazané lodi , rakety atd atd.

[Alchymista]

Ale na družicích špionážních není jen jeden foťák , zejména dnes, je tam více foťáků a objektivů a každý z nich může vykonávat jinou funkci, Ptám se tedy kde berete tu jistotu, a někdo to tu už zmínil, že družice jedním objektivem nesleduje co největší území a druhý objektiv nezumuje na ten či onen objekt, a potom se tyto dva obrazy elektronicky neupravují do jednoho přehledného obrazu tak aby výsledný obraz byl co nejostřejší a nejpřehlednější, zejména pokud se fotí letící objekt. Podle mne to tak je , protože to co tady řešíte by bylo tak na úrovni 60 let , kdy ještě z družic padaly svitky filmů do moře.

Uveď, prosím ťa, aspoň dve družice so solídnym rozlíšením - pod 10 metrov na zemskom povrchu - ktoré nesú viac ako jeden jediný objektív a snímače s takýmto rozlíšením.

[1stCLJan]

Uveď, prosím ťa, aspoň dve družice so solídnym rozlíšením - pod 10 metrov na zemskom povrchu - ktoré nesú viac ako jeden jediný objektív a snímače s takýmto rozlíšením.

Třeba Sputnik

[HONZIK11]

Je chybou si představovat špionážní družici jako optickou soustavu.
http://www.globalsecurity.org/space/sys ... 2-pics.htm

Tato vousatá konstrukce promítá zrcadlem obraz na celý svůj povrch ,který je zároveń i obrovským senzorem . Rozlišení je obrovské tedy i výřez a následné přiblížení taktéž. Přihlédneme -li , že snímač není zatížen šumem neb při teplotách ve vesmíru teplotní šum neexistuje je možno takovýto snímař ,,nažhavit na statisíce ISO a defakto zastavit jakýkoliv pohyb např. vystřelené rakety nebo projektilu-Možnosti jsou obrovské a výsledný obraz je pak poskládán z tisícu snímků , viz kouřová stopa vystřelené rakety vzduch vzduch nebo trasa projektilu rychlopalného kanonu. Hmm je to zajímavé.

[petrp]

Uveď, prosím ťa, aspoň dve družice so solídnym rozlíšením - pod 10 metrov na zemskom povrchu - ktoré nesú viac ako jeden jediný objektív a snímače s takýmto rozlíšením.

http://www.csp.co.jp/nro.pdf
http://druzice.kachlik.com/
http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.p ... &start=140

[Alchymista]

petrp - ten "Přehled družicových systémů s velmi vysokým rozlišením" je celkom solidny, ale žiadna z tam uvedených družíc nemá dva alebo viac rovnocenných optických systémov s najvyšším rozlíšením.

HONZIK - to, čo tvrdíš, sú hlúposti.
Optická schéma družíc KH-11 (Kennen/Kennan, Crystal, Advanced Crystal) a KH-12 (Advanced Crystal, Ikon) je veľmi podobná Hubble Space Telescope (ten je s KH-11 Kennen prakticky zhodný, rozdiel je hlavne v samotných kamerách/snímačoch - a smere pohľadu ), Crystal, Advanced Crystal a Ikon majú optický systém doplnený o vstupné šikmé pohyblivé rovinné zrkadlo, umožňujúce zmenu "zamierenia" bez zmeny orientácie družice. Samozrejme, v princípe jednoduchá optika zrkadlového ďalekohľadu typu Newton/Cassegrain je doplnená o skoro všetky známe "vychytávky" pre zmenšenie skreslenia (rôzne aberácie) mimo osu zorného poľa - aktívne korekcie zrkadiel, teplotná kompenzácia, pred snímačmi ešte Rossov korektor alebo iné podobné zariadenie, zakrivená fokálna rovina atď.
V linkovanom článku je KH-12, so schopnosťou "stealth" - solárne panely sa dajú na povel priklopiť k trupu a tak sa podstatne zmenší odraz svetla od družice - po zmene dráhy je ju obtiažnejšie znovu odhaliť a identifikovať.

"Teplota vesmíru" je v okolí Zeme okolo -20 až -25°C, pri zahrnutí tepelného vyžarovania Zeme a odrazu od atmosféry tuším okolo nuly. Takže nejaký vlastný tepelný šum budú mať snímače vždy a navyše tam budú aj poruchy od kozmického žiarenia. Čiže vytiahnuť citlivosť snímačov je možné len do istého limitu a s vysokou citlivosťou je spojený i problém "prepálenia" snímkov, takže sa to určite nepreháňa. Na nejaké "tisíce snímok" možno rovno zabudnúť, snímací systém obvykle "len tak tak" stíha vyčítanie snímačov do novej snímky, aby vytvoril súvislý snímaný pás záujmového územia. Tisíce jednotlivých snímkov - opakovaných vyčítaní snímačov - a ich "sčítanie" si môže dovoliť Hubble, presne zamierený na nejaký vzdialený bod vo vesmíre, ale nie prieskumná družica, pod ktorou sa scéna pohybuje rýchlosťou skoro osem kilometrov za sekundu.

S rozlišovacou schopnosťou je spojené i Rayleighovo kriterium, ktoré hovorí, že uhlová rozlišovacia schopnosť optickej sústavy (v radiánoch) je daná 1,22 násobkom pomeru vlnovej dĺžky a priemeru objektívu. Rayleighovo kriterium sa nedá obísť žiadnym trikom, vyplíva priamo z povahy svetla.
Čiže pre zelené svetlo ~550nm, a priemer objektívu 3 metre je maximálna rozlišovacia schopnosť asi 6,7cm na vzdialenosť 300km a 4,5cm na 200km, samozrejme - bez vplyvu atmosféry a pre dva bodové svetelné zdroje na pozadí s maximálnym kontrastom voči nim. Ako náhle sa pridá vplyv atmosféry, menší kontrast, vlastný pohyb družice a ďalšie rušivé vplyvy, ide rozlišovacia schopnosť prudko dolu, a reálne sa dá za dobrých podmienok dosiahnuť tak desaťnásobok Rayleighovo limitu, za ideálnych možno päťnásobok.

[kenavf]

....S rozlišovacou schopnosťou je spojené i Rayleighovo kriterium, ktoré hovorí, že uhlová rozlišovacia schopnosť optickej sústavy (v radiánoch) je daná 1,22 násobkom pomeru vlnovej dĺžky a priemeru objektívu. Rayleighovo kriterium sa nedá obísť žiadnym trikom, vyplíva priamo z povahy svetla.
Čiže pre zelené svetlo ~550nm, a priemer objektívu 3 metre je maximálna rozlišovacia schopnosť asi 6,7cm na vzdialenosť 300km a 4,5cm na 200km, samozrejme - bez vplyvu atmosféry a pre dva bodové svetelné zdroje na pozadí s maximálnym kontrastom voči nim. Ako náhle sa pridá vplyv atmosféry, menší kontrast, vlastný pohyb družice a ďalšie rušivé vplyvy, ide rozlišovacia schopnosť prudko dolu, a reálne sa dá za dobrých podmienok dosiahnuť tak desaťnásobok Rayleighovo limitu, za ideálnych možno päťnásobok.

Rayleighovo kriterium-je to ten efekt kvôli ktorému je lepšie(pre dosiahnutie väčšej rozlišovacej schopnosti),postaviť dva 5m teleskopy 100m od seba(zamerené na ten istý objekt) ako postaviť jeden 10m teleskop?V Chile tušim také postavili také dvojčata.

[Alchymista]

v podstate ano. Ale tak, ako tie dvojčatá, to funguje len pre bodové zdroje, alebo sa to dá použiť na interferometriu či interferenčné zobrazenie, na "plošné objekty" to ale nefunguje, rozhodne nie pre dva snímače.

[Alchymista]

Americké fotoprieskumné družice - rekonštrukcie vzhladu a konštrukcie (presnosť nákresov modernejších družíc môže byť diskutabilná - sú stále utajované)
Autor nákresov je C.P. Vick

KH-5 ARGON


kamera KH-6 LANYARD a KH-7 GAMBIT


KH-6 LANYARD


Kamera KH-7 GAMBIT a KH-8 GAMBIT


KH-7 GAMBIT


KH-8 GAMBIT




KH-9 HEXAGON - FULCRUM - BIG BIRD
Tri rozne konštrukcie optického systému




optika KH-11 pre "televízny" prenos dát


KH-11 KENNAN


KH-11 ImprovedCrystal / KH-12 IKON


KH-12


KH-13 MISTY?

[elspec21]

Čiže pre zelené svetlo ~550nm, a priemer objektívu 3 metre je maximálna rozlišovacia schopnosť asi 6,7cm na vzdialenosť 300km a 4,5cm na 200km, samozrejme - bez vplyvu atmosféry a pre dva bodové svetelné zdroje na pozadí s maximálnym kontrastom voči nim. Ako náhle sa pridá vplyv atmosféry, menší kontrast, vlastný pohyb družice a ďalšie rušivé vplyvy, ide rozlišovacia schopnosť prudko dolu, a reálne sa dá za dobrých podmienok dosiahnuť tak desaťnásobok Rayleighovo limitu, za ideálnych možno päťnásobok.

Díky Alchymisto! Mám jeden dotaz k rozlišovací schopnosti. Jak si jí vlastně představit? Pro reálný ideální případ uvádíš pětinásobek 4,5cm/200km - tedy 22,5cm. Jak velkou SPZ-ku (tedy RZ-ku, prostě ostré kontrastní znaky) by šlo z těch 200km přečíst, samozřejmě pokud by byla umístěmá vodorovně . Kdyby těch 22,5cm byl záznam z jednoho až 4 (2x2) pixelů, musely by mít znaky minimálně metr a čtvrt na výšku. Počítám že na přečtení potřebuju alespoň 5x5 pixelů na znak (může být různě otočený vůči matici). Nebo by snad stačilo písmo výšky těch 22,5cm?

[1stCLJan]

Ale na družicích špionážních není jen jeden foťák , zejména dnes, je tam více foťáků a objektivů a každý z nich může vykonávat jinou funkci, Ptám se tedy kde berete tu jistotu, a někdo to tu už zmínil, že družice jedním objektivem nesleduje co největší území a druhý objektiv nezumuje na ten či onen objekt, a potom se tyto dva obrazy elektronicky neupravují do jednoho přehledného obrazu tak aby výsledný obraz byl co nejostřejší a nejpřehlednější, zejména pokud se fotí letící objekt. Podle mne to tak je , protože to co tady řešíte by bylo tak na úrovni 60 let , kdy ještě z družic padaly svitky filmů do moře.

Uveď, prosím ťa, aspoň dve družice so solídnym rozlíšením - pod 10 metrov na zemskom povrchu - ktoré nesú viac ako jeden jediný objektív a snímače s takýmto rozlíšením.

Jistě že máš pravdu, že špionážní družice jsou v podstatě stejné koncepce jako Hubbleuv teleskop , to znamená mají jedno zrcadlo, družice KH-12 prý až 4m v průměru. S tím jedním zrcadlem však tak jako u Hubbleuva teleskopu pracuje několik kamer a různá čidla ccd a jiná , každá snímající jiné spektrum, nebo přibližovací schopností. U habblova teleskopu je nejvýkonější kamera na přiblížení jen 12x! To dle mne znamená, že za zrcadlem světlo prochází soustavou přibližovacích čoček a dále je světlo převáděno do jednotlivých kamer , které jsou schopny dále zoomovat a rozlišovat různá světelná záření. Pokud jsem to popsal správně by znamenalo, že teoreticky by mohla špionážní fotoprůzkumná družice tak jako Hubbleuv teleskop pracovat najednou s různým přiblížením a různým světelným tokem. Takže to co jsem napsal o skládání více snímaných obrázků do jednoho pro získání super rozlišení není nemožné a je to pravděpodobné. Tvoje představa , že má dnešní špionážní družice jedno zrcadlo v podobě dalekohledu co přibližuje a za ním jedna kamera co fotí je tak z 60 let minulého století. Fakt v družicích není jeden foťák s obrovským teleobjektivem.

Takže pravděpodobně zrcadlo se soustavou čoček družice letící ve výšce 100-400km je zaostřeno na nějaké přiblížení dejme tomu například na 40 km vůči zemi a může se to měnit a jednotlivé kamery si toto přiblížení ještě dále opticky zvětšují , a dále pak se ještě zvětšuje elektronicky, čímž je dosaženo té známé rozlišovací schopnosti 10cm. Já si ale myslím , že dnes je to ještě více. Jak to dělají ale je otázka jestli zonálníma mřížkama, nebo Yongovýma štěrbinama nebo něčím jiným.
Pro mne je spekulace s rozdílnou velkostí letadla vůči terénu uzavřená věc, na tom se stavět nevěrohodnost snímku nedá !

[bobo]

Právě proto jsem uváděl, že dokud to tu člověk znalý špionážních snímků z praxe neuvede na pravou míru, nemá jakékoli tlachání o tom, že je to pravé nebo podvod, smysl. Místo toho bych raději počkal a pozorně se díval, co tahle fotka politicky vyvolá. Pokud by to byl až takový sprostý podvrh, tak by z toho byl už pěkný poprask, nemyslíte? On oje taky docela dost dobře možné, že pozadí se doplňuje až dodatečně z mapových podkladů, protože není aktuální záběr k dispozici v tak vysokém rozlišení - viz ty nákresy snímaných oblastí u popisů družic.

Buďme skeptičtí k oběma variantám a raději hlídejme, co se kde vynoří za zprávu.