Koncept pásové techniky AČR - dle Raseho
V tomto článku jsem se pokusil nastínit, jakým směrem by se mohl ubírat vývoj pozemních sil AČR, konkrétně pásových vozidel. Mým cílem je nastínit reálné možnosti, tedy techniku a jednotlivé komponenty, které jsou momentálně dostupné na trhu. Nechci se zaobírat počty nebo organizací jednotek, ani se zaobírat tím, jak by měla budoucí technika vypadat a co umět. Chci se vyhnout vývoji nových systémů, které představují velké finanční riziko v případě exportního neúspěchu. V podstatě mi jde o vhodně poskládané, již existující systémy do nového, funkčního celku. Nejprve chci nastínit současnou situaci, kdy během několika málo let doslouží obrněné transportéry BMP-2, tanky T-72M4CZ, ale i dělostřelectvo a budou chybět i nejrůznější podpůrná vozidla. Některé systémy teprve mají být zavedeny, jako třeba C-RAM a snad i doprovodné vozidlo se systémem PVO krátkého dosahu. Tentokrát se nebudu snažit popisovat jednotlivá vozidla a výrobce, ale zaměřím se na to, jaké schopnosti a vlastnosti by mělo ideální vozidlo mít a především jej porovnat s obdobnými tendry v zahraničí. Dal jsem tedy dohromady veškeré svoje poznatky, načež vznikl tento článek.
Již nějakou dobu se na ministerstvu obrany zaobírají obměnou bojových vozidel pěchoty, která jsou zastaralá a nevyhovují dnešním náročným očekáváním. Jedná se o klíčový program, který masivně navýší bojeschopnost pozemních sil AČR a je tedy prioritou MO. Celkově vzato se v příštích letech, MO bude zaměřovat primárně na modernizaci a obnovu pozemních sil, právě sem budou směřovány aktivity vlády současné a i vlády následující. S náhradou BVP-2 počítá Koncepce výstavby armády, kterou schválila vláda na konci roku 2014. Dle zástupců MO, jsou již (2016) dokončovány přípravné práce na vypsání zakázky a je plánováno, že posuzování jednotlivých vozidel bude probíhat do roku 2018. Právě v tomto roce by měl být vybrán konkrétní dodavatel a vozidlo nejlépe odpovídají požadavkům AČR. Dle náčelníka Generálního štábu Josefa Bečváře, by smlouva s dodavatelem mohla být podepsána do konce roku 2018. Dle plánu by měla být smlouva s výrobcem vyjednána v zastoupení vláda-vláda, tedy přímo pod záštitou České republiky. Smlouva má být podepsána v letech 2019 až 2020, právě v této době, totiž mají být k dispozici finanční prostředky na samotný nákup. Nejedná se o malou sumu, celková suma za 210 vozidel se má vyšplhat na 50 miliard Kč, tedy přibližně 1,8 miliardy Euro nebo 2 miliardy USD. Není jisté, zda se jedná o maximální možnou sumu, kterou MO na nákup vyčlení, nebo je možné ji lehce navýšit dle aktuální potřeby, případě našetřit si nějaké finance stranou, na nákup dalších speciálních verzí. Jisté je, že by se mělo jednat o cenu ne jen za samotná vozidla, ale i servisní podporu po celou dobu životnosti vozidel, náhradní díly, výzbroj a vybudování zázemí. Jedná se tedy o doplňkové služby, které celkovou cenu vozidel výrazně zvednou. První vozidla by měla převzít 7. mechanizovaná "Dukelská" brigáda již roku 2025 a všechna vozidla, pak do roku 2029.
Pokud se podíváme do zahraničí, ideálně mimo Evropu, zjistíme, že i poměrně malé asijské státy, jmenovitě Singapur a Jižní Korea, dokáží efektivně budovat armády na vysoké úrovni. V jejich případě se jedná o zcela nové konstrukce, ale dle mého si může vzít příklad blíže, konkrétně v Británii. Právě v zde, totiž probíhá masivní projekt přezbrojení pozemních jednotek - FRES (Future Rapid Effect System). Jedná se původně o zavedení více než 4.000 obrněných vozidel pro britskou armádu, přičemž se program různě mění a upravuje. FRES se datuje od října 2007, kdy byla podepsána smlouva se SOSI, agenturou, která měla program na starost. Program FRES se dále dělí na dva samostatné projekty. Prvním je program užitkového vozidla - Utility Vehicle (UV), kdy bylo cílem nahradit vozidla Saxon, FV432, část CVR(T) a doplnit lehká vozidla pěchoty Foxhound 4x4. Zadáním byl nákup univerzálního kolového bojového vozidla pěchoty MIV (Mechanized Infantry Vehicle) ve variantě 8x8. Nové vozidlo bylo vybráno v roce 2016, kdy se ministerstvo obrany rozhodlo nakoupit 800 kolových obrněných vozidel Boxer 8×8 od německo-nizozemské společnosti ARTEC. Vozidlo tak překonalo konkurenci v podobě transportéru Piranha V (GD High Tech Demonstrator) od General Dynamics a transportéru VBCI od francouzského Nexteru. Zde dodám, že od roku 1999 se Britové na projektu Boxer Multi Role Armoured Vehicle podíleli, ale v roce 2003 od něj odstoupili. Současný krok se tedy dá nazvat návratem k původnímu projektu z přelomu tisíciletí. Vozidla Boxer mají být dodána britské armádě do roku 2022.
Druhým programem v rámci FRES je Specialist Vehicle (SV), v němž se jedná o výběr těžší pásové platformy. Právě v tomto výběrovém řízení zvítězila, v prosinci 2008, společnost General Dynamics UK, ale po tahanicích a neshodách s konkurenční společností BAE (žaloby), byl program restartován a smlouva se společností General Dynamics UK, podepsána až v březnu 2010. GD nabídla do tendru modernizované vozidlo ASCOD, dnes na trhu nabízené jako ASCOD 42. Jejím hlavním rivalem byla společnost BAE nabízející vozidlo CV90. Původně chtěla Britská vláda pořídit až 1010 obrněných vozidel na platformě SCOUT SV (dnes AJAX), jako náhradu za CVR(T). Po sérii škrtů a úprav požadavků, se konečný počet snížil na 589 vozidel. V průběhu času byl projekt rozdělen do několika výrobních fází, RECCE Block 1-3, které obsahovaly různé typy vozidel. V důsledku škrtů byly jednotlivé fáze upraveny, některé typy proškrtány a přesunuty, v podstatě tak vznikla jen jedna výrobní série - RECCE Block 1. Nemá smysl se jimi více zatěžovat. Program FRES také počítá s vozidly WCSP (Warrior Capability Sustainment Programme), což je upravené vozidlo MCV-80/FV510 Warrior, osazené novou věží s kanónem CT40 – obdobným, jaký bude osazený ve vozidlech Ajax. Projekt počítá s modernizací 449 vozidel, z čehož 245 bude osazeno novou věží.
Nyní ale zpět k vozidlům Ajax a samotnému počtu vozidel. Jedná se o 245 vozidel Ajax na platformě s věží, konkrétně 198 bojově-průzkumných vozidel, 23 vozidel pro řízení palby, 24 vozidel pozemního průzkumu. Dále 256 vozidel PMRS tedy platforma bez věže: 59 obrněných transportérů Ares, 112 velitelských vozidel Athena, 34 vozidel ke sledování bojiště Ares, 51 ženijních průzkumných vozidel Argus. Z platformy PMRS též vychází 88 ženijních vozidel, 38 vyprošťovacích vozidel Atlas a 50 opravárenských vozidel Apollo. Původně se počítalo i s verzemi jako ambulantní, mostní vozidlo, patrně i samohybnou houfnicí, minometem nebo vozidlem vyzbrojeným PT raketami.
vozidlo Ajax při testech
Náhrada tanků a dalších vozidel
Zajímavostí bylo, že program SCOUT SV měl nahradit i tanky Challenger 2, kdy by na podvozku vzniklo vozidlo palebné podpory s hladko-stěnným kanónem ráže 120mm. Tato varianta nás může zajímat především z důvodu, že AČR bude zhruba v době kolem roku 2020-25, vyřazovat tanky T-72M4CZ. Bylo by tedy logické, pokud bychom ony tři desítky tanků nahradili "středním tankem" na podvozku těžkého BVP. Zde se jedná o krok, který by byl obdobou jak již zmíněného britského tanku, ale i indonéského středního tanku MMWT, nebo polského tanku, dříve známým jako PL-01, na budoucí platformě Gepard. Kvůli tomu, že se chci u tohoto projektu nového BVP vyhnout vývoji nových zbraní nebo dílů, je ideální zvolit ověřené řešení a to poohlédnout se na trhu. Nemusíme chodit daleko, v Belgii se nachází společnost CMI Defence, ta nabízí věž Cockerill XC-8 105-120HP, kterou jsou osazeny v podstatě všechna vozidla této kategorie. Jak název napovídá, věž pojme i kanón ráže 120mm, ten může vystřelovat protitankové řízené střely Falarick 120 GLATGM. Protitanková střela GLATGM, dokáže na vzdálenost více než 5 km, pronikat těžkým pancéřováním vozidel nebo ničit opěrné body nepřítele. Elevace kanónu je až +42°, což umožňuje ostřelovat cíle nepřímou palbou až na vzdálenost 10 km. Věž je vybavená nabíjecím automatem, díky čemuž stačí jen tříčlenná osádka, kdy velitel a střelec jsou usazeni ve věži a řidič v korbě. Karusel s municí je uložen v zdaní části věže. Cockerill XC-8 105-120HP je vybavena digitálním systémem řízení palby, systémem detekce a indikace ozáření laserem, soustavou vrhačů dýmových granátů, informačním a kontrolním systémem, navigačním systémem a soustavou kamer sledují okolí vozidla. K dispozici je také systém ochrany proti ZHN, automatický protipožární systém, klimatizace a přídavný motor (APU). Jedná se tedy o velice účinný systém a nemá smysl vyvíjet něco nového. Tyto věže je možno osadit i na poměrně lehká BVP, od 25ti tun, ale jelikož mi jde o to, aby nová platforma unesla co největší množství různých systémů, bylo by ideální, pokud by novým pásovým podvozkem byla těžší platforma s váhou kolem 40ti tun. Zde připomenu, že ASCOD 35 má nosnost 13 tun, ASCOD 42 až 19 tun.
Problémem moderních BVP, jako je třeba ASCOD, CV90 nebo Lynx, je samotná výška korby, která je nepoměrně vyšší, než u současných MBT a vzniklo by tak velice vysoké vozidlo. Zde má výhodou Puma, která má poměrně nízkou korbu a případě že by se přesunul motor dozadu, tak by nebyl problém ani vycentrovat věž. Zde je totiž stejně potřeba zvětšit průměr ložiska věže. Britský Ajax má ložisko věže o průměru 1,7 m. Konstruktéři počítají i s možností zvětšení otvoru na průměr 1,9 m, který byl určený pro osazení tankovou věží s kanonem ráže 120 mm (s hladkým vývrtem). Mělo tak vzniknout vozidlo palebné podpory (Direct Fire), které by plnilo úlohy tanku a mělo nahradit Challenger 2. Výrobce zmiňuje i možnost zvětšení otvoru až na 2,1 m. Pokud tedy chceme pořádný střední tak, počítejme s otvořem v korbě o průměru 1,9 m.
ASCOD 35 podvozek - min 22 tun (L4 čelo, L3 zbytek), max 35 tun = 13 tun nosnost
ASCOD 42 podvozek - min 23 tun (L4 čelo, L3 zbytek), max 42 tun = 19 tun nosnost
PUMA (bez věže) - min 27 tun (L4 čelo, L4 zbytek), max >43 tun = >16 tun nosnost (min. bojová 31,5 t - základní věž 2 t - užitečný náklad ?1,5 tuny)
Cockerill CT-CV 105HP s automatickým nabíjením váží bez pancéřování a munice 4 000 kg (12x 105)
HITFACT 105/52 váží 5 100 kg (14x 105), 120/45 už 5 800 kg (9x 120), M256 váží 1 200 kg, L55 už 1 350kg s lafetací s BVZ pak 3 470 kg. Nárůst této hmotnosti pro novou 130/L51 by měl být 500 kg, náboj pak váží 30 kg. Pokud tyto parametry zkusíme promítnout do věže Cockerill, vážila by bez munice a pancéřování 5 350 kg avšak se zásobníkem pouze pro +/- 6 nábojů. To máme věž s municí cca 5 500kg s pancéřovou ochranou proti povětrnostním vlivům.
Zmíněná váhová rezerva a vysoká nosnost se hodí v případě, pokud bychom chtěli na pásový podvozek umístit moderní dělostřelecký modul AGM (Artillerie-Geschütz-Modul) od společnosti KMW. Připomenu, že s variantou samohybné houfnice počítali původně i Britové. Modul AGM osazený houfnicí ráže 155 mm L/52, můžete znát z projektu samohybné houfnice Donar. Cena samotného modulu se udává od 3.5 do 4.5 mil.USD, v závislosti na výbavě, což je dosti dobrá cena. Modul váží kompletně i s municí 12,5 tuny, což je hraniční váha pro ASCOD 35 a lehčí vozidla, ale není již problémem pro ASCOD 42, který by měl ještě rezervu nosnosti 6,5 tuny. Hodně se mi ještě líbí Italská houfnice Centauro 155/39LW "Porcupine". Sice je to krátká houfnice, jen L/39, ale věž váží jen 7,4 t a dostřel až 60 km ! V tomhle vidím budoucnost i pro AČR. Výhodou je, že jde osadit jak na zesílený podvozek (typově jako Pandur) hlavně ale není problém na pásový podvozek. Právě díky hodně nízké hmotnosti 7,4 tuny (patrně bez munice) by ho měl unést jak podvozek ASCOD 35 (nosnost 13 tun) nebo CV90, který je na tom podobně (možná o něco méně).
I pokud bychom chtěli pásový podvozek osadit jiným modulem, tak kupříkladu PVO velmi krátkého dosahu - věží Marksman, již musíme počítat s hmotností 11 tun. Připomenu, že stejně tak jako věž AGM, je i věž Marksman koncipována jako plně autonomní jednotka, jejíž instalace na vybraný podvozek vyžaduje jen minimální úpravy a může být provedena za pouhé dvě hodiny. Věž je vyzbrojena dvojicí externě lafetovaných 35mm kanónů Oerlikon série KDA s pásovým podáváním munice (250 nábojů na hlaveň – z toho 230 tříštivo-trhavých a 20 průbojných). Kanóny mají kadenci 550 výstřelů za sekundu a dostřel 4 kilometry. K vyhledávání cílů a zaměřování slouží radar Marconi řady 400, pracující v pásmu X (vyhledávání cílů) a J (sledování cílů). Dosah radaru je 12 kilometrů při vyhledávání a 10 kilometrů při sledování. V radarovém režimu systém Marksman může pracovat autonomně a posádka pouze tlačítkem odpalu potvrzuje volbu cíle. Alternativně lze použít optický systém s laserovým dálkoměrem. Věž nemá protiletadlové střely, ale patrně by se našel na trhu i jiný, modernější PVO modul dle našich požadavků. Ač modul AGM ještě nebyl zařazen do žádné armády a věž Marksman pořídilo pouze Finsko v počtu 7 kusů, jedná se o velice zajímavý koncept, který by mohl znamenat ohromný posun ve schopnostech AČR. Navíc MO deklarovalo, že výhledově má zájem i o C-RAM a vozidlo schopné boje proti dronům. Teoreticky na tato vozidla mohlo být usazeno i PVO krátkého dosahu, náhrada za dosluhující komplet 2K12 KUB na podvozku GM-578. Bylo by tedy logické, pokud by část všech těchto vozidel byla osazena právě na budoucí pásový podvozek – pásovou platformu.
Finanční aspekt projektu
Prvních sedm prototypů vozidel Ajax, bylo vyrobeno ve Španělsku (Santa Bárbara Sistemas) a smontováno v továrně v Newcastlu. Testy vozidla začaly v roce 2013. V září 2014, britské ministerstvo obrany podepsalo smlouvu na dodání 589 vozidel v celkové sumě 3,5 miliardy £ (5,8 miliardy USD) do roku 2024. Sériová výroba bude zahájena v roce 2017, v polovině roku 2019 bude zahájen výcvik posádek a vozidla se dostanou k bojovým jednotkám v roce 2020. Do roku 2024 budou vyrobeny všechna vozidla. Po porovnání, MO počítá v případě nákupu 210 vozidel, s cenou 50 miliard Kč, tedy přibližně 2 miliardy USD (1,8 miliardy Euro). Tedy třetinovou cenou co zaplatí Britové za svá vozidla. Finance tedy odpovídají i třetinovému počtu britských vozidel. Mantinel, který si MO stanovilo tak není nikterak podceněný nebo nadceněný. Odpovídá reálným možnostem výsledné ceny. Samozřejmě velká část nákladů zůstane obdobně vysoká jako u vozidel Ajax, konkrétně vybudování zázemí atd. ale zde je potřeba připomenout, že velice záleží na vybavení vozidel. Může se stát, že i pokud vybereme ASCOD 42 (tedy v podstatě Ajax) může pár rozdílů ve výbavě, cenu srazit dolů. V ČR jsou také mnohem nižší nároky na plat zaměstnanců než v Británii, což rovněž s cenou dost zamíchá.
Sériová vozidla na platformě Ajax a PMRS, budou z 80% kompletována v Jižním Walesu. Přímo ve městě Merthyr Tydfil vznikne nová továrna, určená ke kompletaci těchto vozidel. Díky tomu zde vznikne 300 pracovních míst a s výrobou bude spojeno dalších 2500 pracovních míst po celé Británii. V našem případě by byl efekt na zaměstnanost obdobný. V lednu 2015 uzavřela společnost General Dynamics European Land Systems-Steyr GmbH, strategické partnerství s českou společností Czechoslovak group, vztahující se na licenční výrobu a prodej kolových vozidel Pandur II a celé rodiny pásových vozidel ASCOD. Kromě bojových vozidel pěchoty zahrnuje výrobní program ASCOD také vozidla průzkumná, opravárenská, vyprošťovací, velitelská a ženijní, obrněné ambulance či pásové obrněné transportéry. Vzhledem k množství specializovaných podniků a oceláren, které byly sdruženy do společnosti CSG, existuje zde největší šance, že by byla většina komponentů přímo vyráběna v ČR. Přeci jen i v případě licenční výroby KBVP Pandur, se jednalo v podstatě o montáž již vyrobených dílů. Potenciál je zde tedy velký. I konkurenční zbrojovka BAE Systems, podepsala obdobnou dohodu se státním podnikem VOP CZ, který sídlí rovněž na Východní Moravě. Dřívější Vojenský opravárenský podnik sídlící v Šenově u Nového Jičína. Firma BAE Systems se roku 2016 spojila též s přerovskou Meoptou. Zástupci společnosti nechtějí specifikovat, o jaké komponenty by se mělo jednat. Patrně dodávky optiky a zaměřovacích přístrojů do střeleckých věží vozidel CV90. Je velice pravděpodobné, že právě Meopta by dodávala optické přístroje i v případě vítězství jiné firmy, než jen BAE. Ostatní výrobci se zatím neangažují, patrně čekají, až dojde k oficiálnímu vyhlášení tendru. V tomto je poněkud zarážející mlčení z Německa. Přeci jen vozidla Puma, nebo cenově výhodnější Lynx, nabízejí v nejrůznějších výberových řízeních, poslední doby (Austrálie, Izrael, USA) - rozhodně bych s nimi počítal. Vzhledem k tomu, že britský Ajax je ještě dražší než jednotková cenu Pumy, tak oněch 50 mld.Kč, může být dostatečných i pro nákup tohoto vozidla. Alespoň symbolicky bych očekával též nabídku jihokorejské společnosti Hanwha Defense Systems (dříve Doosan DST), která by mohla nabídnout vozidlo K-21. Zmíním, že vozidlo Puma vyrábí společnost KMW, Lynx pak nabízí Rheinmetall a Dardo pochází od Iveca. Právě poslední společnost se podle některých indicií, může zapojit do tendru se zcela novým vozidlem, ve spolupráci s brněnskou společností Zetor Engineering (založena 2014) dceřinou společností ZETOR TRACTORS a.s.
Jisté je, že MO i vláda ČR počítá s velkým zapojením tuzemského průmyslu a subdodavatelů. Jedná se tedy sice o vysokou sumu, ale ta bude znamenat masivní impulz pro rozvoj zbrojního průmyslu. Přeci jen dá se počítat s transferem některých technologií, které budou moci být využity i u jiných projektů. Tedy tak jak je vidět u spolupráce mezi polskými podniky a německou společností Rheinmetall, při modernizaci tanků Leopard na standart 2PL. Tehdy došlo k transferu některých zajímavých technologií, jako přídavné pancéřovaní, různé systémy atd., které se objevují na nových polských zbrojních projektech. Právě česká zakázka na novou platformu pásových transportérů, by tak znamenala ohromný impulz pro další vývoj. Přeci jen společnosti jako General Dynamics a BAE, jsou na světové špici a jakákoliv získaná technologie se může zúročit. Jak již bylo řečeno, i samotné vytvoření nových pracovních míst a rozšíření výrobních kapacit bude znamenat investici s výrazným dopadem na celý region, případně celou českou republiku.
Zdroj:
http://palba.cz/viewtopic.php?f=324&t=6981
http://palba.cz/viewtopic.php?f=170&t=6916
http://www.cmigroupe.com/en/p/cockerill-xc-8-105-120hp
https://cs.wikipedia.org/wiki/ASCOD
https://cs.wikipedia.org/wiki/Marksman
https://en.wikipedia.org/wiki/Future_Ra ... ect_System
dělostřelecký modul AGM na podvozku ASCOD
střelecká věž ze systému Mantis (NBS-C-RAM)
vozidlo palebné podpory na podvozku BVP. V tomto případě Anders osazený věží RUAG s kanónem ráže 120 mm
fotka tanku ASCOD z FB stránky 7. mechanizovaná brigáda "Dukelská"
vozidlo palebné podpory CV90120 v novém maskování
