Palbácký translator a jiné otazníky.

[Alfik]

Rusky "грот-мачт" je:
1) nejvyšší, tedy v češtině hlavní, stěžeň, u dvoustěžňových a třístěžňových lodí (u dvoustěžníků jen tehdy, pokud je druhý stěžeň vyšší, tedy typicky u šalup, škunerů apod., tedy u lodí buď s latinskou plachtou na tomto st. nebo s bermudským oplachtěním obou st.)
2) druhý stěžeň od přídě u čtyř- a více-stěžníků, pak bez ohledu na jeho výšku

Nelze to poznat podle přesného překladu, protože doslovně to znamená "jeskyně-stěžeň. Jaká je etymologie, netuším ale bylo by jistě zajímavé jak stěžeň k jeskyni přišel

[jarl]

Děkuji všem za pomoc. Od začátku mi bylo jasné, že ten zásah nějak souvisí se stěžněm, ale mátl (a stále mate) mě ten průstřel Moorovy kajuty. Austin byl šalupou s hladkou palubou bez nástaveb a nějak se mi nezdá, že by projektil vystřelený z poměrně malé vzdálenosti mohl nejprve poškodit takeláž, potom propadnout horní palubou a nakonec prorazit lodní bok a spadnout do moře. Jinak ty Paixhansovy střely, která některé uživatele zmátly, se označují jako granáty, protože je Paixhans opatřil výbušnou náplní, čímž se výrazně odlišovaly od tehdejších plných lodních projektilů. Pokud explodovaly, způsobovaly na dřevěných lodích větší škody, než plné projektily, ale pokud nevybuchly, byly jejich průrazné účinky naopak o dost menší.


Texaská šalupa Austin

[Skeptik]

Vidíš, já v tom překladu původně měl granát, ale pak jsem to změnil na střelu, aby to nevypadalo, že po sobě házeli granáty

Jinak, možné to je. Pokud mexikánci stříleli z velké dálky, tak granát letěl po balistické křivce, potrhal lanoví, učesal komodora a dopadl na palubu, kterou prorazil v místě zádové kajuty, tou prošel a spadl do moře. Mě to připadá možné, tobě ne?

[Polarfox]

Trochu více detailů (strana 3): https://texasnavy.org/Resources/Documen ... ng2014.pdf

[jarl]

Jinak, možné to je. Pokud mexikánci stříleli z velké dálky, tak granát letěl po balistické křivce, potrhal lanoví, učesal komodora a dopadl na palubu, kterou prorazil v místě zádové kajuty, tou prošel a spadl do moře. Mě to připadá možné, tobě ne?

Jenomže námořní bitvy se tehdy vedly na poměrně malé střetné vzdálenosti, takže se mi to s tou balistickou křivkou moc nezdá. Konkrétně britská Paixhansova 68liberní děla na mexických parních fregatách Guadaloupe a Montezuma měla účinný dostřel jenom 3000 yardů (zhruba 2700 metrů), čímž ale překonávala 24 a 18liberní děla, které nesly texaské lodě. Bylo by možné aby střela vypálená řekněme na vzdálenost 1500 metrů mohla napáchat něco odpovídajícího tomu popisu?

[Skeptik]

Jarle, ten post co dál Polar potvrzuje to co jsem napsal.
Nevím na jakou vzdálenost ta Guadalupe střílela, ale ten granát na stěžni cosi přerazil (after-shroud of the mizzens-rigging) osm stop nad "mrtvým okem", tím se asi zbrzdil a pak už šlo vše, jak jsem popsal.
Sorry, co znamená ten termín v závorce nemám šajna

[jarl]

Skeptiku, je pravda, že pokud by granát po zásahu třeba do ráhna změnil směr, mohl mít při své váze ještě dost energie, aby prorazil nejenom palubu, ale i lodní bok. Víc už toho asi nevykoumáme, ale ještě jednou vám všem děkuji za pomoc.

[Alfik]

Austin byl šalupou s hladkou palubou bez nástaveb a nějak se mi nezdá, že by projektil vystřelený z poměrně malé vzdálenosti mohl nejprve poškodit takeláž, potom propadnout horní palubou a nakonec prorazit lodní bok a spadnout do moře.

No to by právě mohl velmi snadno.
Austin byl plachetnice, a pokud střílející loď plula na závětrné straně Austinu, tak střílela na loď silně nahnutou v jejím směru. Ten náklon může dělat i 30 stupňů - víc asi ne, to už by bylo mrhání energií větru a děje se to jen pokud je loď silně "nevytrimovaná", nebo v nebezpečně ostrém manévru.To je pro útočníka samozřejmě výhodné hned ze dvou důvodů (a z jednoho nevýhodné) - jednak právě proto, že střely dopadají na palubu kde mohou poničit takeláž (což je ekvivalentní střelbě "na motor"), a zranit či pozabíjet posádku. A jednak proto, že její kanony budou mít vyšší náměr než bránící se loď, právě kvůli náklonu obou na stejnou stranu, takže může střílet na delší vzdálenost (bránící se loď by střílela do vody). Nevýhodou pak je to, že střílející loď sama nemá tolik energie z větru jako ta cílová.
Kvůli tomu se dělá speciální manévr, tzv. "oříznutí zádě", kdy se útočící loď přibližuje paralelně zezadu z návětrné strany, čímž právě ona sama "bere vítr" té druhé, dožene ji, ale samém závěru se otočí, a s využitím setrvačnosti se prosmýkne za zádí bránící se lodi, vystřelí do zádě (ta bývá nejméně chráněná), zatočí zase na bok bránící se lodi ze závětrné strany a vystřelí do boku podruhé. Tímto manévrem ztratí mnoho energie, poch. z počáteční vyšší rychlosti, takže se bude snažit dostat se zase na návětrnou stranu, nabrat rychlost (a zpomalit cílovou loď), a manévr opakovat.
Bránící se loď se samozřejmě bude tomuto manévru bránit, takže se mohou takto vymanévrovávat i hodiny - až padne tma a přestanou se vidět... Krásně to popisuje např. série knih a film podle nich natočený Master a Commander. Akorát že v tom filmu Acheron nepronásledovali, ale naopak se sami nechali pronásledovat - ale Acheron mířil na jejich návětrnou stranu, a tak mohli okamžitě začít pálit, vč. na hlavní mast aby jej zastavili.

[Polarfox]

Ale vždyť je to tam dost přesně popsáno - přiletěl granát, protrhl svazek lanoví zadního stěžně (kousek nad takovým tím průvlakem, nebo jak se tomu nadává, se třemi dírami), kterého se zrovna držel velitel plavidla, profičel mezi ním a jeho zástupcem (když oba včas uskočili na svou stranu), dále palubou, kabinou a vylétl zádí (počítám, že spíše dvě stopy nad spodním okrajem ploché části než horním okrajem, jak by naváděl text...ale klidně mohla být míněna i jedna z bočních částí).

Stopněte si to na cca 0:08 (místo vstupu přibližně v oblasti, kterou vyměřuje závěs člunu) a zrekonstruujte si dle popisu tu dráhu - k tomuto výkonu nepotřebuje granát nějakou extra balistickou křivku (pokud to tedy má vůbec cenu zkoumat a zase tak moc rozebírat):

[Rase]

Není to sice tak úplně na překladač, ale nemáte někdo nějaké informace, nebo odkaz na něco víc o Japonské eskadře ve středozemním moři, ve WW1.
ideálně i soupis válečné kořisti - plavidla atd. co získali po konferenci ve Versailes - díky. Vím, že jsem o tom něco četl v časopise - asi Válka, ale už ho nemám.

EDIT: tak už jsem našel

[jarl]

Rase, z tvého dodatku chápu, že už jsi dohledal seznam získaných lodí, takže jenom něco málo k japonské účasti na válčení ve Středozemí. Japonci sem v roce 1917 vyslali Druhou zvláštní eskadru, které velel kontradmirál Saitó. Její základnou byla Malta a jejím úkolem bylo doprovázení konvojů a jejich ochrana před útoky ponorek. Zpočátku Druhou zvláštní eskadru tvořil vlajkový chráněný křižník Akaši a osm japonských torpédoborců, k nimž se brzy připojily i dva britské torpédoborce dočasně zařazené do japonského námořnictva jako Sendan a Kanran. Později připlulo ještě šest torpédoborců a Akaši nahradil nejprve pancéřový křižník Izumo a později Kasuga. Japonské torpédoborce sice k plnění zadaných úkolů vyplouvaly velmi často, ale žádnou nepřátelskou ponorku nepotopily, zatímco torpédoborec Sakaki vážně poškodila rakousko-uherská ponorka U 27. Všechny japonské válečné lodě se domů vrátily v roce 1919.

[Rase]

Už to tak nějak mám: http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=7836&f=93 Budu ale rád, když si to přehodíš pod zmíněný článek. Nezacházel jsem až tak do detailu (je to hodně obsáhlé téma) a budu rád za doplnění v diskuzi

[Zemakt]

Chtěl jsme se zeptat, zejména kolegů ze Slovenska. Jsou, respektive byly Vodní, Říční a Zákopnické kasárna na Dunajském nábřeží jedno a to samé? Nebo se de facto jednalo o tři různé kasárenské objekty? Díky.

[Aaron Goldstein]

Chtěl jsme se zeptat, zejména kolegů ze Slovenska. Jsou, respektive byly Vodní, Říční a Zákopnické kasárna na Dunajském nábřeží jedno a to samé? Nebo se de facto jednalo o tři různé kasárenské objekty? Díky.

U konkurence znají jenom Vodní kasárna https://forum.valka.cz/topic/view/127140 , ale je tam jako zdroj celkem zajímavý článek https://bratislava.sme.sk/c/2230514/mly ... tisic.html

[Zemakt]

Díky AG. Zatím, ale neuspokojivé. Ta kniha je poněkud vousatá. To tady není nikdo z Bľavy, bo co? Ty termíny se váží k datu 1919, respektive první republice.

[Aaron Goldstein]

Jestli si můžu malinko zaspekulovat, tak jedna z ulic okolo Vodních kasáren se jmenuje Riečna - Říční... Tady bych možná hledal původ toho jednoho termínu... (Ale je to opravdu ničím nepodložená spekulace...)

[Zemakt]

Mno, tak to je už posun . Ono se v té době vojsko ubytovávalo totiž všude možně. Zejména ve školách, nemocnicích apod. Troufnul bych si říct, že jestliže se tam nacházel podobný ústav, záhada je vyřešena.

[Zemakt]

Tak ne, je to prakticky sousedící ulice. A) je tedy zřejmě správně. Bude to jedno a to samé. Díky

[Zemakt]

Tak zpět, opravdu se zřejmě jedná o dva rozdílné objekty. Narazil jsem totiž na ně současně v jedné citaci "Říční a vodní kasárna měla být ostřelována kulomety z protějšího břehu".

[Aaron Goldstein]

U konkurence (http://forum.valka.cz/topic/view/43694/Bratislava ) je seznam vojenských objektů v Bratislavě a jsou tam jenom Vodní a Dunajská kasárna...

V publikaci o Vojenské historii ( http://www.vhu.sk/data/att/5256.pdf ) se píše o Dunajských kasárnách toto:
Dunajské kasárne v Bratislave, umiestnené neďaleko nábrežia Dunaja, boli pre VVŠ veľmi vhodným objektom. Veľkosťou boli menšie, skladali sa z jednej budovy v tvare „U“, mali priestory vhodné na učebne a spoločenskú miestnosť. Dali sa využiť aj na ubytovanie frekventantov VVŠ. Išlo o objekt, pôvodne Ledererov palác, postavený v roku 1763, ktorý neskôr, ešte za čias rakúsko-uhorskej monarchie bol prevzatý vojenskou správou a využívaný ako kasárne. Svoju funkciu kasární nestratil ani v medzivojnovej čs. armáde, keď bola v ňom umiestnená časť ženijného pluku 6

Protože tam sídlili ženisté - zákopníci, tak by mohlo jít o tebou hledané "Zákopnická kasárna"...

A u těch Vodních kasáren bych ještě uvažoval o tom, že "Říční a vodní kasárna" je jedno označení... Protože samostatně jsem na Říční kasárna nenarazil (což nic ovšem neznamená)