Koncept pásové techniky - dle Raseho

[Rase]

i takto by mohlo vypadat vozidlo palebné podpory (tank) na podvozku BVP.
Zde se ale jedná o bojové vozidlo pěchoty Berserk (odvozené od tanku T-84) osazené kanónem ráže 122 mm, dle představy 3D modeláře Denyse Silicha.
pro představu je to ale skvělý případ.

[klingy]

Rase a preco by som si kupoval vozidlo palebnej podpory, ked si mozem za tie iste penizaze kupit tank (Oplot) vsak to nedava logiku

[Skeptik]

Rase, podvozek kterého BVP unese těžkou, několika tunovou, tankovou věž, notabene vystrčenou takhle dozadu?
Jak se tenhle bazmek bude chovat při výstřelu? Kecne na zadek?

[Rase]

Uvidíme, on Rheinmetall má údajně v plánu postavit tank na bázi vozidla Lynx KF41, s bezosádkovou věží, vybavenou tankovým kanónem Rheinmetall ráže 130 mm. Jsem docela zvědavý jak to vyřeší. Zda motor nechají v přední části, nebo jej přesunou dozadu. Na tom obrázku je ta věž vysunutá opravdu až extrémně, reálně čekám spíš něco ve stylu CV90120, kdy je věž uprostřed, ale lehce zasunutá dozadu

[Rase]

Uvidíme, on Rheinmetall má údajně v plánu postavit tank na bázi vozidla Lynx KF41, s bezosádkovou věží, vybavenou tankovým kanónem Rheinmetall ráže 130 mm. Jsem docela zvědavý jak to vyřeší. Zda motor nechají v přední části, nebo jej přesunou dozadu. Na tom obrázku je ta věž vysunutá opravdu až extrémně, reálně čekám spíš něco ve stylu CV90120, kdy je věž uprostřed, ale lehce zasunutá dozadu

Tak Rheinmetall prý zatím mluví o dvou variantách věže s tankovým kanónem. První s ručně nabíjeným kanónem ráže 120 mm usazeným v osádkové věži, možná se jedná o věž Cockerill XC-8 nebo HITFACT 120. Druhá věž již má nést kanón Rheinmetall 130 mm, nízkoprofilová bezosádková věž má být jejich vlastní konstrukce - tedy bude mít nabíjecí automat.

[Rase]

Takto si představuje bojiště budoucnosti BAE Systems. Povšimněte si tanku (PL-01) a kooperace s bezosádkovými vozidly a letouny.

[kastellan]

Pěkné. Realita + 20 let.

[Rase]

Kürassier jako vzor pro budoucnost ?

Dost se mi líbí stará historická přestavba z Rakouska. Zde vzali obrněný transportér Saurer 4K 4FA a osadili jej věží s kanónem ráže 105 mm, výsledné vozidlo pojmenovali SK-105 Kürassier. tenhle lehký tank vážil pouze 17,7 tun a pancéřová ochrana byla čelně 40 mm, zbytek 8 mm. Nabíjení bylo poloautomatické s revolverovým zásobníkem. Osádka tak mohla být pouze tříčlenná. Osobně si myslím, že pokud by vznikla jeho moderní obdoba - na podvozku Puma/Lynx, s kanónem ráže 120/130 mm od Rheinmetallu, tak výsledek by byl myslím ideální i pro AČR. Fakt se mi to začíná líbit. Nevím jak na tom byly se spolehlivostí, ale asi v pohodě, jelikož se pořád používají v jižní Americe (Argentina 150, Bolívie 34, Brazílie 17), Tunis jich má 54, Maroko 109 a Botswana 20. Většinou to jsou stroje vyřazené rakouskou armádou (původně 286).

Pokud jde o věž, tak u ní se ještě zdržím. Obdobně koncipovaný byl francouzský lehký tank AMX 13. Ten využíval automatického nabíjecího systému, který tvořily dva revolverové zásobníky v zadní části věže. Každý ovšem pojme jen šest nábojů a dá se doplnit jen z vnějšku vozidla. Výkyvné věže sice netrpí žádnou zásadní chybou, další vývoj ovšem ukázal, že každý detail rozhoduje: Nevýhodu výkyvné věže představuje obrovská hmota, s níž se musí manipulovat. Což značně znesnadňuje použití vertikálního stabilizátoru. Samonabíjecí mechanismy rovněž neumožňují skladovat střelivo mimo vnitřek věže jako u moderních tanků, u nichž v případě zásahu munice dojde k její explozi mimo prostor osádky, která tak má větší šanci přežít. V neposlední řadě samonabíjecí systém revolverového typu neumožňuje změny druhu střeliva v průběhu boje. Osobně si myslím, že spoustu těchto problémů se dá řešit použitím dvou druhů munice - protipancéřové a univerzální (programovatelné). Každá by pak mohla být uložena v jednom bubnu. Případně vést jen univerzální munici. Ono to možná vypadá poněkud neohrabaně, ale dle mého se v blízké budoucnosti půjde především cestou přesnosti na úkor počtu vezené munice. Tedy pokud každým zásahem zničí cíl, tak není potřeba příliš kusů munice. Zásobníky s municí ráže 130 mm by byly samozřejmě větší, ale koncept lehké věže by to nemuselo ohrozit. Navíc předpokládám že věž by byla bezosádková a tedy by se uvolnilo dost prostoru díky absenci osádky.

[arten]

No neviem Rase, tento koncept výkyvnej poloveže sa vyslovene neosvedčil, však to aj sám píšeš. V čom by mal byť Kürassier vzorom pre budúcnosť?

[Rase]

Samotný koncept, jelikož vzali zavedený transportér a osadili na něj velice výkonný kanón (ve své době). Dnes se u Rheinmetallu zmiňuje plán, že vytvoří bezosádkovou věž se stotřicítkou (dřív ale osádkovou se stodvacítkou). Hodně se mi líbí i to, že použili revolverový zásobník. Stačí se podívat na problémy, jaké měli američané se Strykerem MGS. Tam dali né zrovna ohromující kanón M68A1 ráže 105 mm se zásobou munice 18 ks. Tady je sice fajn, že věž je bezosádková, kanón je nízkoprofilový stabilizovaný ve dvou rovinách, ale co jsem pochytil, tak velice nevyhovující je systém nabíjení. Tohle se třeba u Kürassiera vůbec nezmiňuje. Osobně si myslím, že moderní technika je dostatečně daleko, aby vyřešila hlavní problém výkyvné věže - tedy samotné ovládání zbraňové části.

ps. pokud by věž z MGS fungovala líp, tak to beru jako ideální konstrukci i pro střední tank budoucnosti (pro AČR) - samozřejmě s ráží 120/130 mm a tedy robustnější.

[arten]

Rase, ale veď načo preboha kývať polovicou veže a mať nedostatočný počet munície v zásobníkoch, keď je kopu riešení bezposádkových veží?
Pozri si napr. ruské koncepty z 80tich rokov. Prečo nie niečo také?

[Rase]

Osobně preferuju revolverový zásobník, byť zásoba munice je menší. Má to jordánská věž Falcon, polská věž z PL-01 (Gepard) myslím že i Anders a jejich modernizace T-72 se stodvacítkou.
Munici pod věží se v NATO vždycky vyhýbali, tak asi mají důvod. Celkově je zajímavé, že němci preferují manuální nabíjení, kvůli vyšší rychlosti palby v prvních sekundách. Pokud přejdou na stotřicítku, už si budou muset zvyknout na automat, tak jsem taky zvědavý jaký typ zvolí (revolverové, robotické rameno, nebo zmíněný věnec pod věží).

[arten]

Rase ale revolverový zásobník priamo nesúvisí s týmto typom veže. Je aj v iných.
Navyše pri tak dlhých nábojoch sa stráca výhoda (malé rozmery) tohto typu veže. Bude musieť byť väčšia. Viď "krava" AMX-50 https://en.wikipedia.org/wiki/AMX-50#/m ... AMX-50.jpg
Ďalej - ostávajú nevýhody -prečo by si mal kývať polovicou veže, keď môžeš len hlavňou? Čo tak polovežové koncepty a kľudne aj s revoleverovými zásobníkmi? A kľudne aj pod vežou (pri oddelení posádky od nabíjacieho cyklu, je to OK).
Skrátka toto je mŕtvy koncept. Sú lepšie...

[Rase]

Asi jo, mě se tak nějak líbilo, že se hlaveň nemusí vracet do nabíjecí polohy. Určitě to chce nějaký ověřený systém, aby to nedopadlo jako u Strykeru MGS. Ten podvěžový prstenec je možná fajn pro Rusy, ale na Západě s ním nikdo nemá zkušenosti. U Rheinmetallu nic podobného nečekám. Možná se vykašlou na složitý vývoj a modifikují jen nabíjecí automat z Leclercu - vylepšený zvládal i náboje ráže 140 mm (!)

[Rase]

Všiml jsem si, že i věž u švédské houfnice Archer je řešení podobné jako u tankových kyvných věží. I u Archera se hýbe s celou zbraňovou částí (!)

[skelet]

na tento typ věže bych se vybodl. Když už nic jiného, tak dost zvyšuje siluetu + malá zásoba munice. To už raději koupit koncept Falconu ( a k němu 300 tanků Chall1 )

[redy]

Peru plánuje instalovat na staré AMX-13 122mm houfnicí D-30 - AMX-D30 Vulcano:

http://www.armyrecognition.com/march_20 ... tzers.html

[Rase]

ASCOD jako vozidlo palebné podpory s věží Hitfact

Ještě detailnější pohled na ASCOD 42 ve verzi vozidla palebné podpory s věží Hitfact s kanónem L/45 ráže 120 mm. Věž je osádková, své místo v ní mají velitel, střelec a nabíječ. Výrobce však pro kanon vyvinul i automatický systém nabíjení, který nabíječe nevyžaduje. Důležitou vlastností veže Hitfact je oddělený prostor osádky od munice, která je umístěna v zadní části věže za odsouvatelnou pancéřovanou přepážkou. Tato oddělená schránka pojme až 12 kusů munice, v případě, že je věž vybavena automatickým nabíjením, ve schránce je umístěno 6 kusů munice, dalších 6 je přímo v bubnovém zásobníků nabíjecího automatu. Věž má nezávislé ve dvou rovinách stabilizované zaměřovací a pozorovací systémy pro velitele a střelce, které obsahují TV kamery, infračervená čidla a laserové dálkoměry. Osádka má k dispozici systémem varování před ozářením laserem a snímače povětrnostní situace i polohy vozidla. Všechny informace ze senzorů a čidel zpracovává pokročilý digitální systém řízení palby vozidla se schopností automatického sledování identifikovaného a zaměřeného cíle. K vybavení vozidla patří také moderní systémy spojení a navigace a také systém pro rušení rádiových signálů jako součást ochrany proti dálkově odpalovaným minám a výbušným zařízením. Vozidlo pojme čtyři členy osádky (řidič, velitel, střelec a nabíječ) plus dva další muže pro něž jsou určeny sedačky v zádi korby. Pohonný systém tvoří výkonnější motor MTU 8V MT199 TE21 (výkon 600 kW) a převodovka RENK HSWL 256B. Počet členů osádky u různých věžových kompletů:

CMI CT-CV 105 mm – osádka 3+2
Leonardo Hitfact 105–120 mm – osádka 4+2
KMW AGM Donar 155 mm – houfnice na podvozku ASCOD – osádka 2
Elbit MT-30 – osádka 3+6 (osádková věž s vnitřním košem pro obsluhu)
Elbit UT-30 – osádka 3+8 (bezosádková věž)
Rafael Samson Mk. II – osádka 3+8 (bezosádková věž)
Kongsberg MCT30 – osádka 3+8 (bezosádková věž)

http://www.armadninoviny.cz/nove-verze- ... atory.html

[Rase]

Hodně zajímavé bude řešení plánované tankové věže od Rheinmetallu, s kanónem L/51 ráže 130 mm, která má být osazená na podvozek Lynx KF-41 a patrně i Pumu (u ní se počítá s bezosádkovou věží a kanóinem ráže 120 mm). Níže přikládám zajímavý rozbor ohledně hmotnosních nároků na samotný podvozek.

Zkusme se podívat na ten 130 mm kanonu L-51 u BVP LYNX. Ten kanon bude mít komplet hmotnost nějakých 4,5 tun+ (u L-55 je to ca 4,2 tuny). Věž, aby to vše pobrala bude muset mít min. ca 1,5 násobek hmotnosti kanonu což je min. 6,5 tuny bez nábojů. Věž s dělem tedy bude mít nějakých 11 tun bez nábojů a nabíjecího mechanismu (ale spíše více, protože to je opravdu na hraně), takže spíše se bude blížit Leo-2 která má ca 12-13 tun. BVP LYNX KF-41 co jsem se nyní díval má pohotovostní hmotnost s LANCE 2 44 tun. U LANCE odhaduji hmotnost na 7 tun komplet, když je odečtu, dostanu 37 tun a přičtu těch našich 12-13 tun se 130 mm, tak jsem na 49-50 tunách což je hraniční hmotnost KF-41. Co zde vůbec neřeším je schopnost udržet při výšce stropu korby KF-41 zákluz 130 mm který má mít na ústí hlavně nějakých 20 MJ, celkovou délku zbraňového systému a stabilitu vozidla při střelbě za jízdy (těžiště bude muset být hodně vzadu) a hlavě schopnost střelby mimo osu vozidla.

Osobně se mi nejvíc líbí představa, že by konstruktéři využili výšku korby a munici uložili pod samotnou věž - tedy do prostoru výsadku (třeba na výšku). Samotná bezosádková věž by pak mohla být výrazně menší. Něco jako Stryker MGS, jen s nějakým tím pancířem a mohutnější. Nabíjení by mohlo probíhat pomocí robotického ramena, podobné jako je plánováno pro tank Leopard 2 nebo Abrams. Byť samotný Stryker MGS se ukázal být příliš poruchový a problematický, koncept mi přišel ideální i k osazení na těžké BVP. V tomto případě by ale konstruktéři nemuseli tak řešit váhu a křehkost podvozku. Výsledek by mohl být jako tato modernizace Argentinského tanku TAM

[Rase]

Jen pro představu, tak AČR aktuálně provozuje 7 pásových platforem:

T-72M (T-72M1)
T-72M4 CZ (T-72M4 CZ, T-72M4 CZ-W, VT-72M 4CZ)
T-55A (mostní MT-55A)
BMP-1 (SPM-85 PRAM-S, BPzV-Svatava atd.)
BMP-2 (BVP-2 atd.)
GM-568 (2K12 M2 Kub)
MT-LB (9K35 Strela-10)