Mirek58 píše:Tak za prvé, ptal jsem se na rozdíl mezi prámy a spec vyloďovacími plavidly. Ne na lodě pro plavbu přes oceán.
Rozdíl je přibližně následující:
1) Ta říční bárka je něco, co normálně po německých, holandských, belgických a jiných řekách vozí uhlí a jiné komodity. Ve většině případů není ani motorizovaná.
2) Aby byla vůbec schopna překonat kanál a sloužit jako improvizované vyloďovací plavidlo, tak je nutno ji vyztužit různými příčníky, vylít dno betonem, vyřezat do přídě díru pro improvizovanou rampu (co jí maníci složí až na pláži) atp. Pokud je v té šťastné cca třetině, tak buď už má nebo obdrží nějakou formu pohonu. Ten ji za podmínek vody jako sklo dokáže hnát maximální rychlostí asi 6 uzlů (kdo ví, zda-li v plném či prázdném stavu) a po započítání všech reálných vlivů to budou v akci tak 2-3 uzly. Každopádně žádná z bárek, včetně motorizovaných, není schopna samostatného překonání kanálu. Proto měly být ostatně po dvojicích (motorizovaná+nemotorizovaná) taženy za remorkérem, upraveným trawlerem (páč remorkérů bylo málo) či větším transportem. Se všemi úskalími, která tato náročná operace nese...přetržená lana, srážky atp.
3) Což je dále potencováno tím, že kromě mořských proudů, náročné operace s tažením a vrozenou nemotorností/naprosto mizernou manévrovatelností bárek, technickým stavem a technickými limity by museli Němci ještě zápolit s personálním problémem. Pro Seelöwe a příslušnou invazní flotilu bylo třeba někde vyškrábat 20 000 maníků posádek, co alespoň nějak vzdáleně čuchli k moři/vodě, část vyškrábalo námořnictvo (včetně stažení odjinud či přímo z účastnících se válečných lodí), část LW a pozemní armáda, část vypátrali v továrnách, rezervách atp., ale v konečném důsledku jim stále ještě 4 000 chybělo. Každopádně posádky německých invazních plavidel, ať už tažné lodě, transportní lodě a speciálně bárky, by tvořila dost pestrá směska námořníků, polonámořníků/rekreačních námořníků či absolutních nenámořníků (muži konstrukčních čet atp.). A to prosím potřebujete, aby všechno šlapalo jak hodinky, což se s tímto dá očekávat jen stěží.
4) Drtivá většina posádek neměla žádné zkušenosti s tím, co by eventuálně měla provést. Nácvik byl velice omezený, povrchní, limitovaný na ideální podmínky a týkal se pouze naprostého promile zůčastněných sil. Žádné zkušenosti s plavbou ve velké formaci, vzájemné komunikaci (k čemuž byla plavidla mizerně vybavena), nízké viditelnosti atp. Byl tu zmiňován ten slavný nácvik, což představovalo asi nejsofistikovanější a nejmohutnější nácvik vůbec, navíc proklamovaný jako úspěch - 50 plavidel odplulo míli od břehu, seřadilo se paralelně s ním, následně provedlo obrat ke břehu a remorkéry vypustily své svěřence. Při tomto manévru se jedna bárka převrhla (vezení vojáci, očekávající srážku s další bárkou, která se jim zdála nebezpečně blízko, se všichni nahrnuli k jedné straně) a jedna utrhla, celkem desetina se nedostala k pobřeží vůbec a několik jich na pláž najelo bokem (tudíž nešla použít příďová rampa) a ještě hodinu poté, co z první bárky vyskočili první vojáci, jich polovina stále neměla své svěřence vyloděné na pláž. Kapitáni bárek měli navíc tendenci se roztahovat co nejvíce od svých sousedů. To vše za ideálních podmínek - za dne, klidného moře, bez předchozí dlouhé cesty, bez zásahů nepřítele, na dobré pláži, bez přírodních či umělých obstrukcí.
5) Řada bárek (a dalších plavidel) byla vyzbrojených (tj. automatické a protiletadlové/polní kanóny na provizorních lafetách/plošinách, snad všechny bárky měly mít alespoň kulomet), neb si to přála hlavně armáda (v KM to brali vyloženě jako morální vzpruhu a nejraději by se na to vybodli), přičemž většina zbraní by byla následně použita i na zemi, ale očekávat se od toho asi moc nedalo. Nestabilní platforma, vyloženě zbastlené lafetace a diskutabilní zaměřování. Každopádně opět byl proveden jeden takový vypečený test, kdy se střílelo na terč ve vzdálenosti 600-1000 yardů (předpokládám, že lodního typu, statický a podmínky byly ideální) a z 40ti ran bylo docíleno 6ti blízkých zásahů. Samozřejmě, že to bylo vyhodnoceno jako velice dobré, jak jinak. Každopádně proti lodním cílům by to byla bída a proti pozemním při vylodění o něco menší, ale pořád žádná hitparáda. Že by se taková bárka, byť vyzbrojená, dokázala sama efektivně bránit a uškodit více nepříteli, než sama sobě, je spíše iluzorní.
6) Velice zajímavý je i způsob vylodění a vykládání (za předpokladu, že bárka bez úhony přežila celou cestu a je již cca míli od pláže) - Remorkér táhne svou přidělenou dvojici směrem k pobřeží, na hranici svého ponoru uvolní lana, odklidí se z cesty a zakotví u pobřeží. Šťastné motorizované bárky se vydají k pláži samy, zatímco k nemotorizovaným se vrhne směsice malých plavidel, která taktéž připlují s flotilou (různé přístavní čluny, příbřežní rybářské lodě, sportovní plavidla, říční plavidla atp.), připoutá se k nim a začne je tlačit k pobřeží (některé se budou zase muset časem díky svému výtlaku odpoutat). Každopádně bárka úspěšně doputující k pobřeží a stále úspěšně mířící k němu svou přídí, se tam patřičně zajistí - záďovou kotvu vyhodí 20m od pobřeží, příďovou 10m od pobřeží a aby se i tak loď nehýbala, tak ji ještě posádka musí zajistit čtveřicí lan natažených k pobřeží. No a pak už může začít to kýžené vykládání - jakmile je loď ukotvena, tak začnou maníci bastlit dohromady vykládací příďovou rampu, umístit jí (což mohlo dohromady trvat až půl hodiny) a vykládat. To mohlo vše trvat mezi 15-45 minutami. Navíc pro vyložení kolové techniky bylo třeba počkat, až voda při odlivu dostatečně ustoupí a příď/loď si takříkajíc kecne na pláž.
7) Tím ovšem život bárky zdaleka nekončil. Jakmile by nastoupil příliv a bárka se vymanila z pláže, tak měla odplout nebo být odtažena k u pobřeží čekajícím a zakotveným velkým transportům (s většinou techniky a materiálu) a být použity jako pendly k pláži. Dle velikosti plavidla se měly u každého boku takto nakládat 1-2 bárky. Už tu byl zmíněn transport Wolfram, protože na něm se prováděly pokusy s překládací technikou - vyložit ho uvedeným způsobem zabralo 14 hodin a 26 cest bárky (po dobu testu byl setrvale vykládán na maximální kapacitu, tj. vždy připoutány 2+2 bárky), v klidu přístavu Ostende. Reálně bylo odhadováno, že v akci budou bárky moci být ukotveny jen na jednom boku transportu a vyložit jeden takový transport bude trvat 50 hodin. Jestli něco splňuje představu logistického pekla, tak je to dle mého tohle...
8) Ale stále ještě nekončíme, neboť za předpokladu, že tam po několika dnech vykládání (a především nocích, kdy celý ten tyjátr stojí zakotvený u pobřeží) ještě nějaké transporty a bárky budou (nebo v nějakém provozuschopním stavu...po X cyklech tažení, kotvení, nakládání, laborací s přílivem a odlivem atd. atd. atd.), měly být tyto po ukončení operace opět připojeny za vlečné lodě, odtaženy zpět do evropských přístavů a použity pro druhou vlnu vylodění.
Takto Němci hodlali transportovat a vykládat tisíce mužů, tisíce kusů techniky a také tisíce koní (!).
Jestli někdo potřebuje vysvětlit rozdíl mezi specializovaným vyloďovacím plavidlem a systémem a tímto martýriem, tak nevím...
Lord píše:Dzine, ohledně kapacity, byla to běžná praxe, když se měli vojáci vylodit v přístavu z nákladních lodí, jako třeba v Norsku, ale tam Němci nepoužívali žádný bárky, a bárky taky můžou vést vojáky, munici, tanky, děla, atd.
Chceš k tomu nějaký podklad, kde se o tom píše, nebo nevěříš Kačermírovi ?
1.336 ks - Peniche – délka 38,5 m, šířka 5,05 m, nosnost 360 tun = 480.960 tun
982 ks - Kampine – délka 50 m, nosnost 620 tun = 608.840 tun
Celkem: 1.089.800 t
K tomu si připočti další kapacity transportních lodí (cca 700.000 BRT), motorových člunů a remorkérů. To je celkem asi kolik ? Že by si ani tohle fricové nedokázali spočítat, co vím tak byli docela precizní
Takhle tu kapacitu u bárek nemůžeš počítat. Nesypeš do nich uhlí, ale vyplňuješ je o poznání prostorově a váhově neefektivněji, dále část nosnosti ti uberou úpravy a nutnost nenakládat je moc, aby překonaly kanál a dodržel jsi maximální ponor 0,75m (pro příď). Tudíž jejich reálná kapacita je saaaaaaaaakra o dost menší.
Lord píše:Srovnání člunu Peniche (doplněn flaky), Fährprahme a specializovaného Marinefährprahm (MFP).
Ne, to první není Peniche. To je mnohem pozdější specializovaný Marinenachschubleichter (MNL).