kenavf
A není to proto, že ti to píší jiní lidé popřípadě, že mezi tím uplynula delší doba a ten člověk změnil názor? Třeba já před 20ti léty hodnotil strategické bombardování daleko hůře, než nyní.
Operace Barbarossa ve stínu Napoleona
Re: Operace Barbarossa ve stínu Napoleona

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Re: Operace Barbarossa ve stínu Napoleona
Ja to píšem na základe toho čo sa tu na PALBE písalo pred nejakým rokom a viac, nie na základe toho čo sa písalo v nejakej predinternetovej dobe. A nijako zvlášť to nebolo rozporované.
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté sily k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."




Re: Operace Barbarossa ve stínu Napoleona
To bohužel nemohu potom sloužit, protože si takovou debatu nevybavuji.

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Re: Operace Barbarossa ve stínu Napoleona
Tak mnohé píše Speer ve svých pamětech. Američani prohlásili, že kdyby zlikvidovali jeho, že by to bylo účinnější než strategické bombardování 
Prostě Speer měl manažerský a organizační talent, a když Spojenci něco bombardovali, tak to dokázali Němci obnovit.
Bombardovali závod na kuličková ložiska a vážně ho poškodili, Speer je nahradil kluznýma ložiska, kde to bylo možné. Něco dovezli také, že Švýcarska, které bombardováno nebylo, no a nakonec zbytek obnovili výrobu, protože amíci, už bombardování neopakovali.
Spojenci bombardovali Porúří, ledacos vážně poškodili, Němci začali některé závody rozptylovat pod zem. Pak začali ale bombardovat civilisty v Berlíně, a zase se odvrátili od podniků, to poskytlo čas na konsolidaci, atd.
Prostě závěr je, že Spojenci byli nedůslední, nebo utrpěli takové ztráty, že se pak už na to vykašlali a zaměřili se na civilní cíle.
Bombardování začalo nést výsledky až někdy v létě a na podzim 1944, po otevření druhé fronty v Evropě. To už Luftwaffe nestíhala bránit jak podniky doma, tak vojáky na frontě.
No a dále ztráta Rumunska jako zdroje ropy a bombardování fabrik na výrobu syntetického benzínu způsobila vážné problémy. To už nahradit nešlo, a chemický průmysl, kde jsou různý trubky, tak to poškodili, netěsní to, tahle technologie už je náchylnější, víc než stroje ve fabrikách.

Prostě Speer měl manažerský a organizační talent, a když Spojenci něco bombardovali, tak to dokázali Němci obnovit.
Bombardovali závod na kuličková ložiska a vážně ho poškodili, Speer je nahradil kluznýma ložiska, kde to bylo možné. Něco dovezli také, že Švýcarska, které bombardováno nebylo, no a nakonec zbytek obnovili výrobu, protože amíci, už bombardování neopakovali.
Spojenci bombardovali Porúří, ledacos vážně poškodili, Němci začali některé závody rozptylovat pod zem. Pak začali ale bombardovat civilisty v Berlíně, a zase se odvrátili od podniků, to poskytlo čas na konsolidaci, atd.
Prostě závěr je, že Spojenci byli nedůslední, nebo utrpěli takové ztráty, že se pak už na to vykašlali a zaměřili se na civilní cíle.
Bombardování začalo nést výsledky až někdy v létě a na podzim 1944, po otevření druhé fronty v Evropě. To už Luftwaffe nestíhala bránit jak podniky doma, tak vojáky na frontě.
No a dále ztráta Rumunska jako zdroje ropy a bombardování fabrik na výrobu syntetického benzínu způsobila vážné problémy. To už nahradit nešlo, a chemický průmysl, kde jsou různý trubky, tak to poškodili, netěsní to, tahle technologie už je náchylnější, víc než stroje ve fabrikách.





Re: Operace Barbarossa ve stínu Napoleona
Mysleli jsme, že je konec světa, vzpomíná pamětnice na bombardování Pardubic
Pardubice zažily během druhé světové války tři letecké nálety. Bylo to v létě a v zimě v roce 1944, nejtragičtější byl ale ten první. Bomby nezasáhly plánovaný cíl, ale obytné části města.
https://pardubice.rozhlas.cz/mysleli-js ... ic-6057846
Pardubice zažily během druhé světové války tři letecké nálety. Bylo to v létě a v zimě v roce 1944, nejtragičtější byl ale ten první. Bomby nezasáhly plánovaný cíl, ale obytné části města.
https://pardubice.rozhlas.cz/mysleli-js ... ic-6057846





Re: Operace Barbarossa ve stínu Napoleona
No ale přitom ho jako skoro jediného nepověsiliLord píše:Tak mnohé píše Speer ve svých pamětech. Američani prohlásili, že kdyby zlikvidovali jeho, že by to bylo účinnější než strategické bombardování
Prostě závěr je, že Spojenci byli nedůslední, nebo utrpěli takové ztráty, že se pak už na to vykašlali a zaměřili se na civilní cíle.
Bombardování začalo nést výsledky až někdy v létě a na podzim 1944, po otevření druhé fronty v Evropě. To už Luftwaffe nestíhala bránit jak podniky doma, tak vojáky na frontě.

Strategické bombardování:
"Bomber" Harris se bránil poukazem na to, že od jara 1944 do upevnění předmostí v Normandii bylo strategické bombardovací letectvo používáno na taktické cíle izolace chystaného válčiště (ničení dopravní infrastruktury v severozápadní Evropě) a pak i k podpoře pozemních operací (např. útok na obranu Caen 8.7.)
Slyší-li nechápaví, podobají se hluchým.
Hérakleitos z Efesu, zvaný Skoteinos (Temný – asi 544-484 př.n.l.),
Hérakleitos z Efesu, zvaný Skoteinos (Temný – asi 544-484 př.n.l.),
Re: Operace Barbarossa ve stínu Napoleona
Proč Speera nepověsili? Kdyby věděli, co víme dnes, tak by asi visel.
Původně si myslel, že ho obviní "z prodlužování války".
Jenže Spojenci na to vzali jiný mustr, jako spiknutí za účelem rozpoutání války, zločiny proti lidskosti, nasazování nuceně pracujících, atd.
Speer byl na začátku války architekt, takže válku nepřipravoval.
Pak ale využíval nuceně pracujících hlavně z bývalého SSSR, takže Rusové měli určitě důvod mu dát špagát. Jenže vinu dával Sauckelovi.
Pak řekl, že nevěděl nic o konečném řešení a to bylo asi rozhodující. Dále Američanům dal i nějaké informace o zbrojení, ale hlavně se veřejně zřekl Hitlera, což se jím taky hodilo do propagandy, a narušení soudržnosti obviněných pohlavárů, ale zde je to off-topic.
Strategické bombardování mělo několik fází, z počátku působilo jen rušivě, jak bombardovací letectvo sílilo, tak způsobovalo horší poškození, ale ne nepřekonatelné.
Speer třeba říká, že největší problém viděl v tom, že protiletecké flaky nemohly být na východní frontě, a děla nasazená jako protitanková.
V roce 1944 si pak bombardování vybíralo cíle související s invazí, jako bombardování infrastruktury ve Francii, a po vylodění jako podpora pro pozemní vojsko, pod přímým Ikeho velením.
No a pak začali s tím zmiňovaným bombardováním chemického průmyslu, tolik asi ve zkratce.
P.S. Na Palbě se to už probíralo v jiných tématech, stačí hledat. Vše má sice nějaké souvislosti, ale od Napoleona, to už je hodně vzdálené
Původně si myslel, že ho obviní "z prodlužování války".
Jenže Spojenci na to vzali jiný mustr, jako spiknutí za účelem rozpoutání války, zločiny proti lidskosti, nasazování nuceně pracujících, atd.
Speer byl na začátku války architekt, takže válku nepřipravoval.
Pak ale využíval nuceně pracujících hlavně z bývalého SSSR, takže Rusové měli určitě důvod mu dát špagát. Jenže vinu dával Sauckelovi.
Pak řekl, že nevěděl nic o konečném řešení a to bylo asi rozhodující. Dále Američanům dal i nějaké informace o zbrojení, ale hlavně se veřejně zřekl Hitlera, což se jím taky hodilo do propagandy, a narušení soudržnosti obviněných pohlavárů, ale zde je to off-topic.
Strategické bombardování mělo několik fází, z počátku působilo jen rušivě, jak bombardovací letectvo sílilo, tak způsobovalo horší poškození, ale ne nepřekonatelné.
Speer třeba říká, že největší problém viděl v tom, že protiletecké flaky nemohly být na východní frontě, a děla nasazená jako protitanková.
V roce 1944 si pak bombardování vybíralo cíle související s invazí, jako bombardování infrastruktury ve Francii, a po vylodění jako podpora pro pozemní vojsko, pod přímým Ikeho velením.
No a pak začali s tím zmiňovaným bombardováním chemického průmyslu, tolik asi ve zkratce.
P.S. Na Palbě se to už probíralo v jiných tématech, stačí hledat. Vše má sice nějaké souvislosti, ale od Napoleona, to už je hodně vzdálené






Re: Operace Barbarossa ve stínu Napoleona
Lord: Souhlas 

Slyší-li nechápaví, podobají se hluchým.
Hérakleitos z Efesu, zvaný Skoteinos (Temný – asi 544-484 př.n.l.),
Hérakleitos z Efesu, zvaný Skoteinos (Temný – asi 544-484 př.n.l.),
Re: Operace Barbarossa ve stínu Napoleona
Co si počít s dobytým územím SSSR
Libor Toman sepsal ve své skupině Soudobé dějiny zajímavý článek o představách nacistických pohlavárů, co si vlastně počít s dobytým územím SSSR:
Se zahájením operace Barbarossa v červnu 1941 se mezi předními nacisty otevřela již několikrát tematizovaná otázka, jak mají být vlastně dobytá území Sovětského svazu spravována. Zatímco Hitler a Heinrich Himmler byli toho názoru, že Němci zde mají vládnou jako panský národ (Herrenvolk), jiní méně významní nacisté byli přesvědčeni, že německá dominance má být spíše mírná a národy východní Evropy si do značné míry mají vládnout samy.
Hlavním představitelem tohoto názorového proudu byl ideolog NSDAP Alfred Rosenberg (1893-1946), muž, který pocházel z Pobaltí a studoval v Moskvě. Autor Mýtu 20. století byl lépe seznámen s národnostní otázkou evropské části Ruska, zatímco Hitlerovi a jeho nejbližším spolupracovníkům byl tento fenomén prakticky neznámý. Není proto divu, že již v dubnu 1941 byl Rosenberg pověřen, aby řídil směřování východoevropského prostoru, což posléze bylo v červenci toho roku formalizováno jeho jmenováním na post říšského ministra pro okupovaná východní území. Rosenberg se prakticky záhy obklopil muži, kteří podobně jako on byli toho názoru, že by na východě Evropy měli Němci hrát roli osvoboditelů od bolševismu. Hitlerovi ve svém memorandu přednesl návrh, ve kterém uvedl, že by se měla vytvořit antikomunistická aliance satelitních států bývalého SSSR. Nacistický diktátor zpočátku marginalizovanému Rosenbergovi naslouchal, navíc sám o rok dříve hovořil o něčem podobném. Třetí říše se v tomto ohledu mohla poučit v minulosti. Za první světové války, po podepsání brestlitevského míru z března 1918, Němci totiž postupovali právě tímto způsobem, když kromě satelitního Polska kupříkladu vytvořili vazalskou Ukrajinu (a o dalších satelitních státech uvažovali). Porážka na západní frontě však jejich přestavbu východní Evropy rázem ukončila. Tentokrát se ovšem myšlenka vazalských států neprosadila. Přednost dostal krátkozraký a ve své podstatě nerealizovatelný plán šéfa SS Henricha Himmlera, který chtěl slovanské obyvatelstvo východní Evropy pouze zotročit a vyhladit a na prostoru evropského Ruska vytvořit prostor pro milióny německých kolonistů. Třetí říše se tak připravila o možnou spolupráci s národy, které o ni stály. Nacisté si z potenciálních spojenců udělali nepřátele, což oslabilo jejich válečné úsilí v boji proti Rudé armádě (z možných vojáků se stali partyzáni). Rosenberg to věděl a opakovaně před tím varoval. Jeho slova však nikdo nebral vážně, jeho pozice jako říšského ministra pro okupovaná východní území navíc začala slábnout. Přednost dostávali lidé jako Himmler a různí říšští komisaři, kteří se ve svých vyhrazených oblastech chovali jako dobyvatelé ze středověku a zcela ignorovali Rosenbergovy směrnice. Hitlerova politika plundrování a naprostého podmanění obyvatel východoevropského regionu se tak stala základem pozdější porážky Třetí říše v tomto prostoru. Kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby se Rosenbergovi podařilo vytvořit respektované a kvalifikované ministerstvo, které by se zneuznanými národy východu navázalo vážně míněnou spolupráci. Dost možná by se druhá světová válka protáhla o několik let déle.
https://www.facebook.com/groups/6662907 ... 534600167/
Ps: Bavil jsem se s panem Tomanem zda mohu jeho články občas dávat na web Kabinetu Kuriozit a souhlasil s tím, že jde o podklady k jeho přednáškám a hodně by ho potěšilo, kdyby se tím zvýšila sledovanost jeho facebookové stránky SOUDOBÉ DĚJINY. Pokud tedy můžete, dejte mu lajk a sledování. Jeho práce mě hodně baví a nějaké jeho texty najdete v dalších vláknech.
Německé dominanci z první světové války ve východní Evropě se nejvíce blíží představy A. Rosenberga, který byl pro to, aby se ve východní Evropě vytvořily klientské státy Třetí říše, jež by využívala jejich nerostných surovin. Místo toho však dostala přednost rasistická a likvidační verze Himmlera.
Administrativní rozdělení obsazených územích v roce 1942.
Etnická mapa SSSR v roce 1941.
Libor Toman sepsal ve své skupině Soudobé dějiny zajímavý článek o představách nacistických pohlavárů, co si vlastně počít s dobytým územím SSSR:
Se zahájením operace Barbarossa v červnu 1941 se mezi předními nacisty otevřela již několikrát tematizovaná otázka, jak mají být vlastně dobytá území Sovětského svazu spravována. Zatímco Hitler a Heinrich Himmler byli toho názoru, že Němci zde mají vládnou jako panský národ (Herrenvolk), jiní méně významní nacisté byli přesvědčeni, že německá dominance má být spíše mírná a národy východní Evropy si do značné míry mají vládnout samy.
Hlavním představitelem tohoto názorového proudu byl ideolog NSDAP Alfred Rosenberg (1893-1946), muž, který pocházel z Pobaltí a studoval v Moskvě. Autor Mýtu 20. století byl lépe seznámen s národnostní otázkou evropské části Ruska, zatímco Hitlerovi a jeho nejbližším spolupracovníkům byl tento fenomén prakticky neznámý. Není proto divu, že již v dubnu 1941 byl Rosenberg pověřen, aby řídil směřování východoevropského prostoru, což posléze bylo v červenci toho roku formalizováno jeho jmenováním na post říšského ministra pro okupovaná východní území. Rosenberg se prakticky záhy obklopil muži, kteří podobně jako on byli toho názoru, že by na východě Evropy měli Němci hrát roli osvoboditelů od bolševismu. Hitlerovi ve svém memorandu přednesl návrh, ve kterém uvedl, že by se měla vytvořit antikomunistická aliance satelitních států bývalého SSSR. Nacistický diktátor zpočátku marginalizovanému Rosenbergovi naslouchal, navíc sám o rok dříve hovořil o něčem podobném. Třetí říše se v tomto ohledu mohla poučit v minulosti. Za první světové války, po podepsání brestlitevského míru z března 1918, Němci totiž postupovali právě tímto způsobem, když kromě satelitního Polska kupříkladu vytvořili vazalskou Ukrajinu (a o dalších satelitních státech uvažovali). Porážka na západní frontě však jejich přestavbu východní Evropy rázem ukončila. Tentokrát se ovšem myšlenka vazalských států neprosadila. Přednost dostal krátkozraký a ve své podstatě nerealizovatelný plán šéfa SS Henricha Himmlera, který chtěl slovanské obyvatelstvo východní Evropy pouze zotročit a vyhladit a na prostoru evropského Ruska vytvořit prostor pro milióny německých kolonistů. Třetí říše se tak připravila o možnou spolupráci s národy, které o ni stály. Nacisté si z potenciálních spojenců udělali nepřátele, což oslabilo jejich válečné úsilí v boji proti Rudé armádě (z možných vojáků se stali partyzáni). Rosenberg to věděl a opakovaně před tím varoval. Jeho slova však nikdo nebral vážně, jeho pozice jako říšského ministra pro okupovaná východní území navíc začala slábnout. Přednost dostávali lidé jako Himmler a různí říšští komisaři, kteří se ve svých vyhrazených oblastech chovali jako dobyvatelé ze středověku a zcela ignorovali Rosenbergovy směrnice. Hitlerova politika plundrování a naprostého podmanění obyvatel východoevropského regionu se tak stala základem pozdější porážky Třetí říše v tomto prostoru. Kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby se Rosenbergovi podařilo vytvořit respektované a kvalifikované ministerstvo, které by se zneuznanými národy východu navázalo vážně míněnou spolupráci. Dost možná by se druhá světová válka protáhla o několik let déle.
https://www.facebook.com/groups/6662907 ... 534600167/
Ps: Bavil jsem se s panem Tomanem zda mohu jeho články občas dávat na web Kabinetu Kuriozit a souhlasil s tím, že jde o podklady k jeho přednáškám a hodně by ho potěšilo, kdyby se tím zvýšila sledovanost jeho facebookové stránky SOUDOBÉ DĚJINY. Pokud tedy můžete, dejte mu lajk a sledování. Jeho práce mě hodně baví a nějaké jeho texty najdete v dalších vláknech.
Německé dominanci z první světové války ve východní Evropě se nejvíce blíží představy A. Rosenberga, který byl pro to, aby se ve východní Evropě vytvořily klientské státy Třetí říše, jež by využívala jejich nerostných surovin. Místo toho však dostala přednost rasistická a likvidační verze Himmlera.
Administrativní rozdělení obsazených územích v roce 1942.
Etnická mapa SSSR v roce 1941.

"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček