Kamov Ka-50 a Ka-52

[Zemakt]

Selským rozumem Lorde, vyšší přesnost pevné lafetace v porovnání s pohyblivou a jejími přednostmi je nicotná. Proč, protože devět z deseti. Každý to pochopil. I Rusové. Přednosti Ka 52 jsou jinde.

[Lord]

Tak u Ka-50/52 to je dáno spíše historicky, jak už jsem popsal. Dnes už to je asi jedno.

[Zemakt]

Ano, nicméně je to krásný stroj.

[Skeptik]

Selským rozumem Lorde, vyšší přesnost pevné lafetace v porovnání s pohyblivou a jejími přednostmi je nicotná. Proč, protože devět z deseti. Každý to pochopil. I Rusové. Přednosti Ka 52 jsou jinde.

To záleží na typu selského rozumu. Čtyřnásobná přesnost může mít při střelbě na vzdálenost 1.500 až 4.000 metrů svůj význam.
Rusové to asi nepochopili, když po zkušenostech s Mi-24P s "pevnou lafetací" výkonného 30 mm kanónu přišli s Ka-50 a následně s Ka-52 se stejnou lafetací výkonné zbraně.

Ano, 9 z 10-ti bitevních vrtulníků má věžovou lafetaci méně výkonných zbrani ... ale po Ka-52 zatím žádná nová konstrukce nebyla ... počkal bych na ty další.

Ostatně naši předci z R&U rovněž mohli tvrdit že pruské jehlovky jsou nesmysl, protože 9 z 10-ti armádních pušek jsou předovky nikoli zadovky ... až do roku 1866
A takových případů jsou v historii stovky.

[Zemakt]

Ale prosimtě, kdyby to bylo terno, Mi 28 už dávno létá s dělem alá Mi 24P. Jak psal Lord, důvody jsou zcela prozaické, přičemž větší přesnost je pouze bonus.
Počkal, na které další? Ruské? No, ... Ka 58?

[Lord]

Ano, nicméně je to krásný stroj.

To jo, proto mu věnuji pozornost Protiběžné koaxiální rotory jsou neobvyklé, ale díky nim vznikl zajímavý stroj. Experimentální vrtulník Kamov Ka-8 vzlétl už v listopadu 1947. Díky svým rozměrům a manévrovacím schopnostem zaujal vedení sovětského námořnictva. Ka-50 a Ka-52 jsou zatím vrcholnou konstrukcí. No časem k tomu přidají ještě možná tlačnou vrtuli jako má S-97 Raider. U něj původně ohlášená rychlost 370 km/h nebyla dosažená kvůli problémům s vibracemi, ale to je na jiné téma.

Závod Progress kdysi dostal zakázku na výrobu 140 útočných vrtulníků Ka-52 v hodnotě 120 miliard rublů (43,7 miliardy Kč). Tak jsem si tehdy jen v duchu říkal, za kolik budeme mít asi vrtulníky my, a jestli budou kvalitativně aspoň jinde Aby byl závod vytížený nejen pro zbrojní výrobu, je vyráběný také civilní vrtulník Ka-62, ten ale nemá dva souosé nosné rotory.



Když se sloučily konstrukční kanceláře Mil a Kamov možná vyvinou společný vysokorychlostní vrtulník na bázi Kamov Ka-90, či Ka-92, Mil Mi-X1 ?



Dříve si konkurovaly, možná budou nadále, nebo spojí síly, pak vznikne vrtule o rychlosti 500 km/h, ale na civilní stroj?, nebo vznikne i armádní modifikace, uvidíme.

... ale po Ka-52 zatím žádná nová konstrukce nebyla ... počkal bych na ty další.

Každopádně si myslím, že nová armádní mašina bude mít otočný kanón už vpředu.



Připojuji starší představu ... zatím jsem nečetl, že by oficiálně něco připravovali, ale ...

[Dzin]

Lord
Mohl bys dát odkud máš to o tom hodnocení průbojnosti v RUsku a NATO? Jde mi o to, že tohle hodnocení znám, ale znám ho výhradně pro dobu kolem WW2. Nikde jsem nenašel potvrzení, že by se kontinuálně přeneslo až do dnešních dnů. Proto mě to docela zajímá.

Co se týká munice pro 30mm M230, pro tu nikdy nebyla vyvinuta munice z ochuzeného uranu. Pokud ano, tak jaká?

BOPS jsem si také vyhledal a defakto nic radikálně nerozšiřuje. Svými výkony pouze přibližuje ruský 2A42 (2A72) k západním 30mm kanonům. Navíc se jedná o ve Švýcarsku vyvinutou střelu firmy Oerlikon (firemní označení PMC 303) a je vůbec otázka, jestli tato střela bude někdy v Rusku zavedena do výzbroje. Jedná se o střelu APFSDS-T a tedy klasickou podkaliberní (alespoň dle Jane´s). Tudíž bych tolik nadšení pro tuto střelu zase neměl.

[Mirek58]

Pevný kanon/ otočná věž s kanonem.
Druhá konstrukce má jednu možnou výhodu nad pevnou instalací z hlediska dosažené přesnosti v cíli.
Otočná věž může lépe eliminovat, korigovat, výchylky letové dráhy nosiče. Cena za tuto možnost je vyšší a tak je otázkou, kdo jaký přístup zvolí, buď "kropení" prostoru cíle, nebo přesný, bodový zásah cíle.

[kenavf]

Otázka k tomu miereniu "pevným kanónom".
Mieri samotný pilot celým vrtulníkom(lietadlom) aby dostal ciel do zamerovača alebo alebo má k tomu nejakú "poloautomatiku"?
Pripomeniem ruský bombardovací systém OVP24, kde pilot nastaví zámerný bod na ciel ale nasmerovanie celého lietadla a okamih odhozu bomby riadi automatika.
Či u toho kanonu nie je niečo podobné, zlepšilo by to presnosť.(eliminovalo ľudský faktor)

[Skeptik]

Každopádně si myslím, že nová armádní mašina bude mít otočný kanón už vpředu.

Lorde,
já opravdu nevím, jakým směrem se budou vyvíjet bitevní vrtulníky. Myslet si mohu cokoliv, ale dostatek informací prostě nemám. Nezbývá než počkat.

Nicméně už teď je vidět snaha o zvýšení jejich rychlosti ... pravděpodobně proto, že "plácat" se nad současným bojištěm "stovkou", nebo dokonce jít do visu, není zrovna recept na dlouhý život.
No a pokud se má bitevní vrtulník pohybovat nad bojištěm dynamicky, tj. rychlostí > 300 km/h, tak se nabízí otázka, zda to umožňuje efektivní využití otočně lafetované zbraně či nikoliv.

Nevýhody otočně lafetované zbraně jsou jasné ... vyšší hmotnost lafety a nižší přesnost. Výhoda rychlé reakce otočně lafetované zbraně je ale přebíjela. Jenže bude-li mít rychle se pohybující vrtulník v 99% věž se zbraní zaaretovánu pro střelbu v ose letu, proč s sebou vozit tu "mrtvou váhu" věže ???

Ale jak píšu ... počkejme a uvidíme.
_________________________

Dzin,
opravdu chceš pořád diskutovat o tom, zda je kanón používající munici 30x165 mm výkonnější než kanón pro munici 30x113 mm ???

To je jako diskutovat o tom, zda je puška komorovaná pro náboj 5,56x51 mm výkonnější než útočná puška pro náboj 5,56x45 mm.
Tedy hloupost.

[Dzin]

Skeptik
To ale není co diskutovat. Základ byl, že mě zajímalo, v čem je 2A42 dle tebe výkonnější. A jak se ukázalo, je to jedině v účinku HE munice, jejíž smrtícím poloměr proti živé síle je 5 metrů ku 3 metrům M789 (byť se někde uvádí nižší 1,5 metru a vyšší 4 metry). Byť to dokáže Apache vyvážit větším množstvím vezeném munice, ale to je spíše už o hodnocení vrtulníků, než samotné zbraně.

Ostatní jako průbojnost nebo účinný dostřel lepší nemá. To, že má vyšší úsťovou rychlost nebo energii střely atd. je nepodstatný údaj, když to není doprovázeno nějakou reálnou výhodou oproti konkurentům.

Při hodnocení je třeba vycházet z údajů celkových a ne jen částečných. Proto jsem se na to ptal, protože mi bylo jasné, že to takhle hodnotíš a že to není dost průkazné.

[Skeptik]

Dzin
jenže ty pořád otrocky opakuješ stejnou chybu ... porovnáváš průbojnost protipancéřové střely s průbojností HEAT střely stejné ráže a zcela ignoruješ jejich účinek v cíli. Je přeci rozdíl jestli do vozidla pronikne tenký kumulativní paprsek, nebo jestli tam vnikne 30 deka rozžhaveného železa. Navíc ignoruješ, že pro 2A42 (nebo jeho výkonový ekvivalent Bushmaster) existují i podkaliberní střely s dvojnásobnou průbojností než má M789.

Účinný dostřel je hodnota, kterou u zbraně uvedeš.
A zbraň s úsťovou rychlostí 960 m/s (1.200 m/s u lehké podkaliberní střely) fakt nemá stejný dostřel se stejným účinkem v cíli jako zbraň s úsťovou rychlostí 810 m/s a lehčí střelou. Fakt ne.

Ale ty si stejně budeš mlýt svou, že? Takže to nemá cenu ti to vysvětlovat.
Ale třeba to bude zajímat ostatní, ty méně zaslepené.

[Dzin]

Skeptik
Předně, musíme brát to co je a ne to co by mohlo být. Jakou munici mají zavedenou v ruské armádě? Pouze zmíněné dvě, UBR6 A UBR8. O žádné jiné nevím, ty ano? Pokud Ka-52 používá jen tyto dvě munice, tak spekulovat o účinku jiné je dobré myšlenkové cvičení, ale ne relevantní posouzení schopností zbraně. Tudíž porovnávám to co je s tím co je. Až Rusko zavede jiný typ munice, budeme porovnávat i ten.

Co se týká účinku střely po probití, opět je otázka jaký je opravdu efekt. Tedy když se do prostoru dostane zmíněná podkaliberní střela, jakou škodu reálně napáchá. Mluvíme tu o zbraních relativně malé účinnosti. Vezmi příklad nehodu u AČR, kdy tentýž kanon probil pancíř BVP-2 a střepiny z ní zranili jen ty lidi, kteří se nacházeli v přímé dráze jejich letu. Tedy přesně jako v případě kumulativního paprsku. Ano u střepin je možno brát v potaz i jejich odraz, tak jak se to třeba stalo ve zmíněném případě, ale na to se nedá spoléhat.
Prakticky jde tedy spíše o četnost zásahů a to, kam jdou, než o to, co konkrétně udělá jedna střela.

V hodnocení účinku na dostřel nehraje podstatu úsťová rychlost, ale to, jak rychle střela zpomaluje a tedy jakou rychlostí střela ztrácí svoji energii. Abys mohl tvrdit to co nyní tvrdíš, musel bys znát tento průběh. Jinak je to jen spekulace, byť ji můžeme úspěšně podpořit obecnou teorií balistiky, kterou si ale neuvedl. Na jejím základě se můžeme se domnívat, že těžší střela s vyšší úsťovou rychlostí bude mít toto lepší, ale zase, musíme porovnávat identické střely. M789 má onen účinek neustále stejný, zatímco s rostoucím dostřelem u průbojné munice 2A42 klesá. Ale si ho schopen nějak kvantifikovat? To si zatím neudělal.

Když už se tedy chceš napad, já jsem schopen svoje tvrzení doložit fakty, ty jen snůškou frází a neprůkazných tvrzení a ignoruješ fakta svědčící proti tvým tvrzením a dokonce nejsi ani schopen předložit ty, které svědčí pro to co tvrdíš, to musím dělat taky já. Kdo je tedy potom zaslepený? Většinou osočovat někoho ze zaslepenosti dělá někdo, kdo nemá dost faktů. Takže přestaň si tu hrát na uraženého a spíše napiš něco relevantního. Na rozdíl od tebe jsem schopen přijmout jakákoliv fakta, ale opravdu fakta a ne spekulace.

Proto jak jsme psal, pokus se chovat jednou jako skeptik a předlož fakta, která nějak podporují tvoje tvrzení a vyvracejí to co píši já. Jinak platí, že 2A42 má stejnou nebo nižší průbojnost, než M230, stejný efektivní dostřel a vyšší účinnost HE munice.

P.S. Ještě, aby bylo jasno, nechci ti tu vyvracet, že by 2A42 instalovaný na vrtulnících nebyl jednou z nejúčinnějších organických zbraní, eventuálně nejúčinnější, ale chci po tobě, abys tohle svoje tvrzení nějak doložil.

[Lord]

Mohl bys dát odkud máš to o tom hodnocení průbojnosti v Rusku a NATO? Jde mi o to, že tohle hodnocení znám, ale znám ho výhradně pro dobu kolem WW2. Nikde jsem nenašel potvrzení, že by se kontinuálně přeneslo až do dnešních dnů. Proto mě to docela zajímá.

Dzine, třeba odtud, ale uvedeno pro větší ráže kanónů (2A82-1M pro tank T-90M a T-14 Armata), že by pro menší platilo to samé?

Co se týká munice pro 30mm M230, pro tu nikdy nebyla vyvinuta munice z ochuzeného uranu. Pokud ano, tak jaká?

Možná jsem si to spletl s 30×173 mm u GAU-8 Avenger. Tím zasvinili Irák. Méně výkonný kanón Apache asi stejně nepoužívali na iráckou obrněnou techniku. Lehká munice byla vyvinuta pro optimalizaci vzdušných misí vrtulníku Apache.
Normální kanóny spoléhají na kinetiku a tvrdost jádra, které pronikne pancířem, pokud budeme porovnávat kanóny u BVP, případně vrtulníků.

Dzin, opravdu chceš pořád diskutovat o tom, zda je kanón používající munici 30x165 mm výkonnější než kanón pro munici 30x113 mm ???

To jo, mám z toho taky vánoce Pro kanón M230 u Apache existuje jedna zajímavá alternativa a tím je Dzinem propagovaný 30x113 mm HEDP, který není tak efektivní proti pancíři jako vysokorychlostní projektil, takže se spíše používá pro obecnou palebnou podporu.

BOPS jsem si také vyhledal a defakto nic radikálně nerozšiřuje. Svými výkony pouze přibližuje ruský 2A42 (2A72) k západním 30mm kanonům. Navíc se jedná o ve Švýcarsku vyvinutou střelu firmy Oerlikon (firemní označení PMC 303) a je vůbec otázka, jestli tato střela bude někdy v Rusku zavedena do výzbroje. Jedná se o střelu APFSDS-T a tedy klasickou podkaliberní (alespoň dle Jane´s). Tudíž bych tolik nadšení pro tuto střelu zase neměl.

Díky, standardní ruský 30x165 je o něco méně výkonný než standard NATO 30x173, ale PMC 303 pro kanón 2A42 to v klidu vyrovná, počáteční rychlost projektilu, úsťová rychlost je 1325 m/s. Viz připojená tabulka, včetně průrazů tloušťky pancířů dle vzdálenosti.

Dzin
jenže ty pořád otrocky opakuješ stejnou chybu ... porovnáváš průbojnost protipancéřové střely s průbojností HEAT střely stejné ráže a zcela ignoruješ jejich účinek v cíli. Je přeci rozdíl jestli do vozidla pronikne tenký kumulativní paprsek, nebo jestli tam vnikne 30 deka rozžhaveného železa. Navíc ignoruješ, že pro 2A42 (nebo jeho výkonový ekvivalent Bushmaster) existují i podkaliberní střely s dvojnásobnou průbojností než má M789.

U malé ráže má 30x113 mm HEDP, potažmo kumulativní paprsek dost problém na dnešní techniku účinkovat, když je vybavena reaktivním pancířem. Jak už jsem psal, ani v Iráku v roce 1991 příliš nefungoval. Jo GAU-8 Avenger a střely s ochuzeným uranem ve Fairchild A-10 Thunderbolt II. bylo jiný kafe



Když už jsme u této problematiky doporučuji.
http://quarryhs.co.uk/CANNON2.pdf
Dzine nastuduj.

[Dzin]

Lord
- jasně, ale zajímalo mě, jestli to máš nějak oficiálněji, třeba z normy nebo tak. Protože jak jsem psal, obvykle se to dá dohledat jen pro WW2.

- určitě sis to spletl, protože existují jen dva kanony, které používají uranovou malorážovou munici. Jeden je namontován na A-10 a druhý na AV-8B.

- to už bychom ale zase posunuly debatu směrem k malorážovým kanonům obecně. Podobně i hodnocení účinku. Dovolím si tvrdit, že na světě dnes není vrtulník, který by měl organickou zbraň schopnou probít pancíř dnešních BVP chráněných ERA (tak jak jsou nyní běžně používány). Protože ani 2A42 na Ka-52 nebo Mi-28 nedosahuje takových výkonů, aby to dokázal. Musel by (jako jiné vrtulníky) zamířit na oslabená místa konstrukce, aby došlo k probití pancíře.

Tudíž je poměrně jedno, jestli pálím M789 nebo 3UBP6/8, buď směřuji na slabší místo, kde může dojít k probití, nebo ne a potom k probití nedojde. Výkony zmíněné ruské průbojné munice na to nedostačují, stejně jako americké průpalné. Proto je to potom spíše o počtu vypálených ran, jestli nějaká "najde mezeru v pancíři".

Kanon 2A42 dosahuje nepochybně výkonů překonávající většinu kanonu lafetovaných na vrtulnících a to hlavně co se týká výkonů HE munice a patří k tomu nejvýkonnějšímu v této kategorii zbraní, ale otázka potom je, jestli konkrétně tyto charakteristiky jsou pro vrtulníkové zbraně podstatné a jestli je podle nich dobré hodnotit jejich výkonnost. Zda pro ně třeba není nejdůležitější schopnost kadence a vystřelit co nejvíce munice pro ničení živé síly, či udržovat po delší čas tuto palbu, jako palebnou baráž.

Lafetace 2A42 na Ka-52 (a Mi-28) vychází z ruské vrtulníkové školy, která je ale osamocená a prakticky nikdo ji nenásleduje. Opravdu potom můžeme říci, že výkony této zbraně jsou tím pravým pro vrtulníkový boj, když prakticky všechny ostatní bitevní vrtulníky ctí jiné zásady?

[Julesak]

A aké sú tie iné školy, okrem tej ruskej? Americká, povedzme európska (ak rátame Tiger) a?

[Lord]

Lafetace 2A42 na Ka-52 (a Mi-28) vychází z ruské vrtulníkové školy, která je ale osamocená a prakticky nikdo ji nenásleduje. Opravdu potom můžeme říci, že výkony této zbraně jsou tím pravým pro vrtulníkový boj, když prakticky všechny ostatní bitevní vrtulníky ctí jiné zásady?

Já netvrdím, že je zrovna taková lafetace ta pravá pro vrtulníky. Silné zastání má toto uspořádání hlavně u Skeptika. Já jsem víceméně popsal, proč se tak kdysi rozhodli. Výkon ten kanón prostě má, nicméně dnes už je problém jím probíjet moderní BVP. A pokud budou kanónem kropit povstalce, tak je lepší otočná věž, ta mi přijde na takový úkol pružnější.

Otázka k tomu miereniu "pevným kanónom".
Mieri samotný pilot celým vrtulníkom(lietadlom) aby dostal ciel do zamerovača alebo alebo má k tomu nejakú "poloautomatiku"?
Pripomeniem ruský bombardovací systém OVP24, kde pilot nastaví zámerný bod na ciel ale nasmerovanie celého lietadla a okamih odhozu bomby riadi automatika.
Či u toho kanonu nie je niečo podobné, zlepšilo by to presnosť.(eliminovalo ľudský faktor)

Přesně ti to asi popsat nedokážu, protože to nevím, možná někdo jiný? Je ale jasné, že zaměříš cíl a automatika ho bude sledovat, pilot/ střelec se rozhodne zda ho sejmout nebo ne. Podívej se pozorně na videa a mé předchozí příspěvky.
Asi "poloautomatika" při tom musí otáčet celým vrtulníkem, a kanón jemně dolaďuje na cíl NPPU-80. Při větší vzdálenosti si vybereš ve visu cíl, nasměřuješ vrtulník, a o elevaci kanónu na pravé straně trupu se postará dálkově ovládaný pohyblivý držák kanónu NPPU-80. 30mm kanón má odměr 2°30‘ směrem doleva a 9° směrem doprava, elevací +3°30‘, depresí -37° a zásobník na 460 nábojů.
Omezení úhlu vychýlení zbraně v azimutu bylo kompenzováno schopností koaxiálního rotoru vrtulníku provádět zatáčku s úhlovou rychlostí, která není nižší než rychlost otáčení zbraně stávajících zařízení v celém rozsahu letových rychlostí.

Chceme se bavit, jak rychle to probíhá, zda je možné efektivní míření i za letu? A co za rychlého letu u nových vrtulníků? Tam už by byla asi nutná otočná věž kanónu v celém rozsahu.

Americký AH-64 Apache vs ruský Ka-52 Alligator

Hezky udělané video, které srovnává parametry obou vrtulníků. V čase od 8 minut pěkné záběry na kanón, pohyb a ostrou palbu u Ka-52.

[Skeptik]

Já netvrdím, že je zrovna taková lafetace ta pravá pro vrtulníky. Silné zastání má toto uspořádání hlavně u Skeptika. Já jsem víceméně popsal, proč se tak kdysi rozhodli. Výkon ten kanón prostě má, nicméně dnes už je problém jím probíjet moderní BVP. A pokud budou kanónem kropit povstalce, tak je lepší otočná věž, ta mi přijde na takový úkol pružnější.

Jen aby bylo jasno, ani já nejsem zastáncem, ale ani odpůrcem, takto lafetované zbraně. Já prostě nevím, zda to je nebo není vhodnější. V případě výkonných kanónů ráže 30 mm, jako jsou 2A42 či Bushmaster, a jejich případné instalace na vrtulník ale chápu jaké to může mít výhody.

Dále jsem přednesl otázku, zda je možné, při rychlém průletu nad bojištěm, vůbec využít otočnou lafetaci, a nebo zda je nutné ji stejně zaaretovat a mířit celým vrtulníkem (tak jako to dopadlo u letadel s pevnými nosnými plochami, kde se také zpočátku šlo cestami pohyblivých i pevně lafetovaných zbraní ... a s nárůstem jejich rychlosti se plně přešlo na pevně lafetované zbraně).

Rovněž nesouhlasím s tvrzením, že by 30 mm kanóny výkonnosti 2A42, GAU-8 či Bushmaster, instalované na letounech či vrtulnících, a tedy pálící z horních úhlů, mohly mít problém s probitím jakéhokoliv současných BVP či IT (snad s výjimkou těžkých BVP na tankových podvozcích typu Namer či T-15 ... Puma je s otazníkem).

Add "kropení povstalců" ... někde v noci nebo pokud jsou vybaveni jen ručními palnými zbraněmi ... OK.
V okamžiku, kdy získají alespoň základní schopnost PVO (malorážové kanóny, MANPADs apod.) Tak je kropení z visu nebo pomalého letu sebevražda. A jsme zase u otázky smysluplnosti otočného kanónu na vrtulníku letícím rychlostí > než 250-300 km/h. Je vůbec možné identifikovat cíl na boku, otočit na něj kanón, zaměřit a vypálit dříve, než se vrtulník vzdálí z jeho dostřelu?

Takže ne, že propaguji umístění kanónu na Mi-24P či Ka-52. To Rusové se, na základě zkušeností z Afghánistánu a Čečny, rozhodli, že to smysl má. Já jen kladu otázky a vyvracím evidentní nesmysly ohledně výkonosti jednotlivých zbraní ráže 30 mm.

[skelet]

IMHO..
U Mi-24 to nebylo jak jinak dát, ale i tak se pak vrátili k otočné věží (VP, M, 28). U Kamova to bylo spíše o tom, že po jednom členovi osádky by se toho chtělo moc, aby ještě zaměřoval otočnou věž, takže se přistoupilo ke zbrani s omezeným náměrem a odměrem. 52 je překopávka padesátky , takže toto už prostě zdědila.
Co se týče vyšších rychlostí. Dokud bude mít vrtulník střelce, tak věži nic nebrání.

[Dzin]

Julesak
USA, Čína, Německo, Francie, Itálie, Turecko, JAR a Indie. To jsou státy, které vyvinuli a vyrobili (z pomocí nebo sami) bitevní vrtulník a které patří k podobné konstrukční filozofii. Vzhledem k místu vzniku této školy (USA a západní Evropa) ji můžeme nazvat západní vrtulníková škola, do které tedy spadají všechny typy bitevních vrtulníků, kromě ruských.

Jestli se ti to zdá málo, tak není, protože je to podobný jev jako třeba v tancích, kde máš v současnosti také pouze dvě tankové školy, ruskou a západní. Jen s tím rozdílem, že ruskou následovala i Čína (z podobných důvodů, jako u vrtulníků následovala západní, to jest přístup k technologiím).

Lord
Nejde jen o lafetaci kanonu, ale o celkový přístup k nasazení bitevních vrtulníků, který by se dal nazvat jako kontaktní, zatímco u západní školy jako distanční. Pěkně to ve svých článcích pro ATM rozebírá pan Foltík.

Skeptik
Ohledně průbojnosti kanonu vs. pancíř jestli reaguješ na mě, potom ale já psal něco jiného. Reagoval jsem na tvrzení Lorda o tom, jak M789 nedokáže probít pancíř BVP chráněný ERA. Na to jsem psal, že kanony na vrtulnících nejsou schopny probíjet pancíř BVP tam, kde je navíc doplněn ERA. Podívej se, kde je na všech BVP umístěn ERA a jaká je tedy pravděpodobnost, že když toto místo zasáhne střela z vrtulníkového kanonu tak ho probije. Prakticky nulová. Proto jsem psal, že musí zasahovat místa, která nejsou tak chráněná, např. tebou zmiňované stropy věže a korby.

Ohledně rozhodnutí umístění kanonu, jak píše skelet, v případě Mi-24 to zase zavrhli a u Ka-52 byli odkázáni na původní Ka-50.