Válka sama ukázala, že ruská armáda je opravdu "kolos na hliněných nohou" a co do efektivnosti válčení za armádami NATO zaostává o minimálně jednu generaci, což se tak rychle nezlepší. Samotné Rusko bude stále postiženo diplomaticky i ekonomicky a jeho role ve světě se ještě víc marginalizuje.
Úměrně tomu poklesne hrozba Číny, protože ji to jednak připoutá víc k Západu (přes všechna velkolepá prohlášení o opaku) a hlavně nyní vidí, že budování jejích OS podle ruského/sovětského vzoru ji nemusí zajistit hladký průběh bojů. Její hrozba vojenskou silou tak úměrně tomu poklesne.
Celkově tedy i porážka Ukrajiny nebude znamenat totální pád. Bylo by pro nás samozřejmě nejlepší, kdyby zvítězila, ale jakékoliv zmírnění její porážky bude znamenat stále pro nás významnou výhodu. Navíc nikdy nic nekončí a v budoucnu se může vše zvrátit, protože budoucí evropská společnost bude daleko víc nakloněna řešení případného znovusjednocení Ukrajiny v jejím zájmu a tedy protirusky, než tomu bylo doposud. Může to trvat, ale ani po porážce nemá cenu házet flintu do žita. Vezmi třeba i Rusko, za WW1 bylo na hlavu poraženo a za WW2 se obrodilo ve světovou velmoc. Pobaltské republiky byly anektovány SSSR a za 50 let zase získali samostatnost, přestože to ještě rok předtím vůbec nevypadalo.
Takže hlavně nepropadat panice.
