Japonská letadlová loď Taihó

[Lord]

Ano, o směsi vody, ropy a leteckého paliva píše i Hubáček ve své Ofenzivě v pacifiku, teď jsem se tam kouknul.

Raidene, díky za upřesnění, je to jasné!

Taihó v roce 1944 kotvící u ostrovu Tawi-Tawi, jihozápadní souostroví Sulu, vedle je ostrov Borneo a již zmiňovaná ropa.
https://en.wikipedia.org/wiki/Tawi-Tawi

Fotka není moc zřetelná, kolorovaný obrázek Taihó od Irootoko Jr. Nenašel jsem nic lepšího.

Další
barevné fotky japonských letadlovek. Tam už jsou lepší fotky některých letadlovek

No co dodat, snad už jen modely, kdo se v tom chce hrabat Uspořádání zbraní, o tom dále.

Model letadlové lodi TAIHO pro lepší znázornění.
https://kenta2222.com/en/taiho/

Jako jediná japonská letadlová loď nesla moderní 100mm kanóny typu 98 s centrálním řízením palby. Pokud nebylo možné (např. z důvodu poškození) použít centrální řízení palby, mohly být kanóny zaměřovány pomocí optického zaměřovače kombinovaného s balistickým počítačem. Ovšem Japonci nedokázali stále nasadit radar pro řízení palby, ale experimentovali s německým malým Würzburgem.

Zajímavá lodička Jen neměla moc příležitostí prokázat své kvality, uprostřed války by to byla jiná, na konci už stejně z hlediska radarů a usácké převahy neměla žádnou šanci.

[Raiden]

Ten barevný obrázek je skvělý, i přes to nízké rozlišení

Zajímavá lodička Jen neměla moc příležitostí prokázat své kvality, uprostřed války by to byla jiná, na konci už stejně z hlediska radarů a usácké převahy neměla žádnou šanci.

Je to má nejoblíbenější japonská letadlová loď Škoda té její zbytečné ztráty, i když v polovině války již opravdu neměla proti převaze USA moc šancí.

[Zemakt]

Je to jen kolorovaná verze jednoho z té výše uvedené série snímků pořízených v Tiwi Tiwi, pravděpodobně v jeden jediný den. To rozlišení mají všechny špatné. Otázkou je, kdo je vůbec pořizoval a zdali to nejsou snímky amerického průzkumu později zvětšené. Což by vysvětlovalo tu kvalitu.

[Raiden]

Je to jen kolorovaná verze jednoho z té výše uvedené série snímků pořízených v Tiwi Tiwi, pravděpodobně v jeden jediný den. To rozlišení mají všechny špatné. Otázkou je, kdo je vůbec pořizoval a zdali to nejsou americké snímky později zvětšené. Což by vysvětlovalo tu kvalitu.

Já bych to viděl na ty zvětšené americké snímky, to by tu nízkou kvalitu opravdu dobře vysvětlovalo.

[Lord]

Není to Tiwi Tiwi, ale Tawi-Tawi. Z leteckými snímky máte asi pravdu. Japonci si lodě asi moc nefotili.

Raidene, kdyby nebyla katastrofa u MIDWAY, tak by možná ani nebyl tlak na stavbu TAIHO, ale její vývoj začal v roce 1939.
Taihó vycházela ze třídy Šókaku, a byla vylepšená o nějaké poznatky z bitev.
Hlavně u Japonců byly spory mezi dělovým a letadlovým klubem, prosadil se dělový se třídou YAMATO.

Snímek Zuiho, pořízený z TBM Avenger z torpédové perutě VT-20 z USS Enterprise (CV-6), byl nazván jednou z nejlepších fotografií japonské letadlové lodi. Zuiho vykazuje poškození letové paluby s vybočením v blízkosti středního výtahu. Během této bitvy u mysu Engano v Leytském zálivu byla potopena.

[Raiden]

To ano, stavba těch lodí třídy Jamato pohltila opravdu značné množství materiálu a finančních prostředků. Pokud si dobře pamatuji, tak v okamžiku útoku na Pearl Harbor byla Taiho jedinou japonskou letadlovou lodí ve stavbě (pokud se tedy nepočítají lodě přestavované z lodí původně jiného určení).

Jinak ten obrázek je opravdu dost známý a v této kolorované verzi je docela působivý, mě zaujal hlavně ten nátěr letové paluby.

[Lord]

To ano, stavba těch lodí třídy Jamato pohltila opravdu značné množství materiálu a finančních prostředků. Pokud si dobře pamatuji, tak v okamžiku útoku na Pearl Harbor byla Taiho jedinou japonskou letadlovou lodí ve stavbě (pokud se tedy nepočítají lodě přestavované z lodí původně jiného určení).

To je tak, když se připravuješ na minulou válku, a v té další to je jinak. Vidíme to i na Ukrajině.
Pak záleží jaké máš zdroje, aby jsi chyby v úsudku mohl případně napravit. Japonci jich moc neměli, a tak dělali přestavby.
Kdyby místo bitevních lodí věnovali úsilí do utajených letadlových, tak by to taky vypadalo jinak. Ale na to se nehraje

Na základě poznatků z bitvy o MIDWAY, byla nastolena otázka vhodných protipožárních opatření u Taihó.
Uvažovanými protipožárními opatřeními bylo odstranění hořlavých materiálů a instalace kompletně vybaveného hasicího systému.
V důsledku vyřazení velkého počtu letadlových lodí z provozu v bitvě u Midway byl jako drastické protiopatření přijat bublinkový hasicí systém.
A pro hangár byl také použit plynový hasicí systém s oxidem uhličitým...
Přesto výpary byly tak silné, že to nestačilo, uzavřený hangár se začal zajímavě větrat skulinami, protože přední výtah byl zaseklý, a pak už jen jiskra a konec. O TOM JSEM UŽ PSAL JINDE.

Jinak ten obrázek je opravdu dost známý a v této kolorované verzi je docela působivý, mě zaujal hlavně ten nátěr letové paluby.

Japonské kamufláže jsou zajímavé. Světle a tmavě zelená. Už se to tady na Palbě taky někde řešilo.
Tady je americký zpravodajský poválečný report. Fascile X-1, Target X-32.
Z tohoto primárního zdroje pak zřejmě vycházejí internetové stránky.
Obchodní, zásobovací lodě, kamufláž relativně měly dle webu Wetherhorn. Důvodem byla americká ponorková válka.

No a tady máš kamufláže letových palub.

Ministerstvo námořnictva se rozhodlo navrhnout nějakou kamufláž pro paluby letadlových lodí s nadějí, že některé z těchto životně důležitých lodí přežijí, aby mohly být použity v konečné rozhodující bitvě.

Jak ta rozhodující bitva dopadla asi víte.

[Raiden]

Japonské kamufláže jsou opravdu velmi zajímavé, hlavně ty barvy. Dík za ty odkazy

[Lord]

Barevné fotky a některé kamufláže lodí lze na internetu v pohodě najít.
Jen několik větších lodí má hezké barevné kombinace, NE?

Japonský těžký křižník Takao.

Schémata pro lodě Agano, Mikuma, Satsuki.

Kasagi v barvě.

[Raiden]

Ten barevný obrázek křižníku Takao je nádherný, nebylo u něj uvedeno místo a doba pořízení? (podle toho radaru typu 21 nad můstkem hádám že to je z druhé poloviny války).

[Dzin]

Osobně bych tipoval Malajsii nebo Singapur.

[Raiden]

Osobně bych tipoval Malajsii nebo Singapur.

To si také myslím.

[Zemakt]

Samozřejmě že Tawi-Tawi. Mimochodem mne spíš na Taiho zajímá, její potenciální ovlivnění britskou konstrukční školou. Kterou jsme již zde řešili. Tj. pancéřová vs nepancéřová.

[Lord]

Zemakte, ovlivnění britskou školou jistě bylo. A co k tomu... výtahy se mohly zaseknout, a větrání bokem místo uzavřeného hangáru bylo možná lepší řešení. Pancéřová letová paluba byla dobrá, ale zase zvyšovala těžiště a hmotnost. Z hlediska výtlaku pak více pancéřovaná letadlovka mohla nést při stejném výtlaku méně letadel, než méně pancéřovaný nosič. Ale zase se to nesmí přehánět, aby letadlovka po útoku nezkolabovala, tak je dobré mít určitou odolnost důležitých částí lodě. Dále mít dobře vycvičené havarijní čety. Všechno mělo svoje, pak k tomu byla důležitá také technologie jako radary, aby bylo možné nepřítele detekovat, vzájemná komunikace a navádění letadel. Špionáž a zpravodajské informace. Kvality pilotů a letadel, atd. Ve všem Japonci začali ztrácet. Válka začala být komplexní. Na USA nikdo pak už neměl, a nemá možná dodnes, i když Čína to je schopná dohnat aspoň kvantitou lodiček. Takže nebýt atomovek by prokázaly čínské loděnice v době války svůj výkon.


Takao v Singapuru po kapitulaci britským silám v září 1945

Seletar je oblast nacházející se na severovýchodě Singapuru.

Je zajímavé, že zde Takao koloroval do šedé kamufláže, ale jinde je zelená, tak je otázka co je dobře.
Většinou je právě v zelený, a to podle prostředí ostrovů, kde se pohyboval.

Zelená camo se spíše jeví někde jinde, podle pozadí džungle Filipín?

Takao dostal radar typ 21 v lednu 1944 při k opravám v suchém doku v Jokosuce. Během oprav byla namontována další protiletadlová děla.
Od března 1944 byl Takao přidělen k První mobilní flotile viceadmirála Ozawy se základnou na Palau a od 1. dubna byl dislokován v Davao na jihu Filipín.

[Zemakt]

No asi se shodneme že LL je vysoce komplexní záležitost, kde jeden dva vysoce kvalitní prvky muže degradovat něco jiného. Ono se to nezdá ale i ty havarijní čety jsou velmi podstatné.

K té palubě, no řešili jsme to zde zda britská či US śkola je lepší. Japonci to vyhodnotili Taiho. To je celé.

[Dzin]

A ukázalo se, že to bylo k ničemu. Podle mě je u lodi spíše než samotná pancéřová ochrana důležitější její robustnost (tedy schopnost absorbovat poškození) a jak Zemakt zmiňuje účinnost bezpečnostních a havarijních opatření. K pancéřové ochraně, ne, že by neměla být, ale stačí na určité úrovni, která zajistí, že bude dostatek času na zahájení a provedení havarijních prací. Prostě taková rozumná dostatečnost, přílišná fixace na ní se nakonec ukáže spíše jako kontraproduktivní, protože vyvolá mylný dojem bezpečí.

Tohle se ostatně netýká jen letadlovek, stačí vzpomenout (nejen) zdejší debaty o pancéřování britských bitevních křižníků za WW1. A nakonec se obvykle ukáže, že problém byl podobný, jako u Taihó.

[Raiden]

S tím lze souhlasit. Americké letadlové lodě třídy Essex dokázaly i bez pancéřované letové paluby přežít (mimo jiné i díky mimořádně efektivní damage control) i mimořádně rozsáhlá poškození.

K Taiho se ještě hodí poznamenat, že ta z britské konstrukční školy převzala jen tu pancéřovanou letovou palubu - první tři britské letadlové lodě třídy Illustrious kromě toho měly silně pancéřované i stěny hangarů, to Taiho neměla.

[seabee]

Nevím jestli to bylo v Hubáčkovi, nebo jiné literatuře, kterou jsem si za 60 let nacpal do hlavy, ale někde jsem četl, že se NAVY podařilo na začátku války odvést nějakého vysoce postaveného hasiče s praxí, který zjistil, že co kategorie lodi, třída a loděnice, to jiná struktura protipožárních rozvodů, průměry hadic, typy rychlospojek a umístění hydrantů. Podařilo se mu sjednat v tom dost radikálně pořádek a sjednotit také výcvik protipožárních družstev a čet. To se pak ukázalo jako velmi efektivní v případech, o kterých píšete.

[Raiden]

Něco podobného jsem také kdysi četl, teď si jen nevzpomínám kde.

To, že efektivita amerických požárních týmů a úroveň jejich vybavení byla zejména v druhé polovině války na naprosté špičce, je obecně známo, u jiných loďstev to očividně tak dokonalé nebylo - v této souvislosti si vzpomínám na zajímavé svědectví velitele protipožárních čet britské letadlové lodě Formidable z doby, kdy v Austrálii procházela přípravami na nasazení v Pacifiku v posledním roce války:

Dospěl jsem k nahlas nevyslovitelnému závěru, že naše protipožární vybavení je zcela nevyhovující a byl jsem šokován když jsem zjistil, že žádné další ve skladech v docích není. S určitými obavami jsem se obrátil na kapitána Ruck Keena. Ten, aniž by vzhlédnul od svých spisů, jen řekl: „Jste si jistý? Tak nějaké kupte!“ Vyrazil jsem tedy do největšího obchodního domu v Sydney a ptal se na oddělení protipožárních pomůcek. K mému překvapení tam bylo celé oddělení plné nejnovějšího amerického vybavení. Velké množství jsem objednal na zkoušku, jeden den jsem je testoval v provozu na letové palubě a potom jsem pozval kapitána, aby byl svědkem ukázky vybraných činností. Po skončení řekl pouze: „Přijďte za mnou za půl hodiny na břeh.“ Tam jsem se stal poněkud rozpačitým svědkem mnoha údery do stolu provázené slovní půtky s velitelem doků. Ten byl nakonec rád, že se nás zbavil podpisem objednávky v hodnotě mnoha tisíc liber.

(citováno z knihy Okinawa od Simon Fostera)

[Lord]

Japonská doktrína nasazení letadlových lodí

Letadla z nosičů měly udeřit koncentrovanou silou jako první na velkou vzdálenost.
K tomu nepotřebovaly mít lodě extra pancéřování, a Zera byla lehká, aby měla velký dolet, delší než americká letadla.
U Midway jím tento předpoklad nevyšel, protože padli kvůli špionáži do nastražené pasti.

Třída Šokakú byla považována za nejlepší letadlové lodě na světě, ale jako všechny japonské letadlové lodě, včetně TAIHO, trpěly zranitelností nádrží a palivového systému.
Sklon k praskání palivového potrubí i při vzdálených explozí, ale ani palivové nádrže nebyly dostatečně chráněny proti otřesům.
Příkladem může být Taiho, která schytala jedno torpédo - palivové a benzínové nádrže praskly. Výpary se směsí mořské vody pak udělaly své.

U britské třídy Illustrious se předpokládalo, že bude operovat i ve Středozemním moři, a napadána letadly z pevniny, proto byla požadováno silnější pancéřování.

No a je otázka jak pancéřovaná Taiho zapadala do výše uvedené japonské dokríny?

Japonsko se vzdalo myšlenky na dosažení početní parity loďstva se Spojenými státy. Proto se snažilo získat rozhodující kvalitativní náskok.
Letadlové lodě byly nesmírně zranitelnou zbraní. Loď, která nedala první úder, byla obvykle potopena jako první.
A letadlové lodě se zjevně nehodily k námořním bitvám: Jakýkoli zásah do jejího hangáru nebo letové paluby ji mohl okamžitě vyřadit z provozu.