JJ, OTÁZKA interpretace

Jako asi ve všem... už jsem to výše doplnil, jak to mohlo být myšleno. Samozřejmě to je možné vysvětlit jinak.
To se hádat nebudu, proč? Protože na to Japonci neměli reálně kapacity.
Dzin píše: ↑
... nejsou proto žádné důkazy nebo informace, vyjma zmíněného článku. A ten mi přijde spíše spekulativní.
Dzine, je to možný. Obhajovat to příliš nebudu, ale přišlo mi to zajímavé. Vyloučit, že někdo NAD TÍM uvažoval nelze.
Zemakt píše: ↑
k problematice píše, že když Japonci začínali s projektováním, nové lodě (s pancéřovou palubou) již koncipovaly tak, aby byly schopné přežít první masový letecký úder. Do té doby počítali s tím, že jejich letadlové lodě budou bojeschopné pouze do prvního inkasovaného úderu. O doktríně ani zmínka. Tak nevím jestli ten zakopaný pes není v tomto. Což je dle mého názoru pouze záležitost interpretace. Spíše je to vývoj, evoluce letadlových lodí než jak doktrína.
Zemakte, měl jsem to také za učitou evoluci a inovaci. Pokud o tom nepíše žádný další zdroj, tak to nemá smysl asi řešit.
Šinano to je kapitola sama pro sebe. Mohl bych do dát do jiného tématu, nebo rozdělit příspěvky, ale v jednom článku, protože se to prolíná s i tím, jak byla konstruována Taihó nebo Šókaku.
Viceadmirál
Keiji Fukuda nejdříve navrhoval, že by Šinano měla sloužit jen jako jakýsi odolný sklad torpéd a bomb, s možností přijímat na palubě letadla z jiných lodí. Tedy jakási eskortní letadlová loď, ale dobře pancéřovaná. To bylo dáno jejím původem, kdy už byly ustaveny barbety.
Nakonec přijmuli kompromis.
Šinano dostala i hangár, ale náklady na přestavbu byly větší. Barbety a muničáky o tloušťce sedmi palců byly upraveny pro manipulaci s leteckou municí.
Midway poukázala na závažné nedostatky v konstrukci japonských letadlových lodí
Někteří z těch, kteří Midway přežili, byli toho názoru, že odpovědí na americké střemhlavé bombardování je stavba letadlových lodí s těžce pancéřovanými letovými palubami a lépe chráněnými prostory pro uložení paliva a munice.
Metody kontroly škod, které byly v císařském námořnictvu již na "vrcholu efektivity" (pozn. o tom jsme už polemizovali), byly také předmětem podrobných úvah, přičemž veteráni z Midway navrhovali zlepšení v manipulaci s municí a v metodách hašení požárů.
Na linii ponoru byl nosič Šinano chráněn osmipalcovým hlavním pásem pancíře, na rozdíl od 16palcové ochrany na stejných místech na Jamato a Musaši. Tohle je zajímavé, přeci jen nějaký rozdíl v trupu byl.
Uzavřené boky některých letadlových lodí u Midway způsobily, že požáry benzínu proměnily paluby hangárů lodí v pec, z které nešlo uniknout.
Kromě toho bylo obtížné odhodit munici uloženou na palubě hangáru v případě vážných požárů.
Na Šinano takové nebezpečí požáru bylo minimalizováno otevřením předních dvou třetin nosné hangárové paluby, s nainstalovanými rolovacími ocelovými závěsy pro rozbouřené moře a noční operace.

Na rozdíl od Taiho, které bylo chráněno pouze mezi výtahy a bezprostředně nad palubou hangáru, chránil
většinu letové paluby Šinano čtyřpalcový pancíř!
Dříve se považovalo za VHODNÉ umístit palivové nádrže co nejdále od strojovny. Jedna skupina japonských důstojníků se však domnívala, že palivové nádrže nejlépe chrání hlavní pás pancíře.
Zdroj:
https://www.usni.org/magazines/proceedi ... nx-carrier
Problematika doktrín a konstrukce
To jsou hrozně komplexní a složitý záležitosti. Pokud se na to chcete dívat, jak se v průběhu války inovace a doktríny vyvíjely. Jak na ně měly vliv různý věci, technologie a bojové zkušenosti.
Fáze doktríny – kdy byla navržena Taihó a kolik lekcí se poté námořníci v boji naučili. Je si to třeba rozdělit, udělat analýzu a syntézu, a celý by to bylo na dlouhý elaborát.
Vším se zabývat nebudu, ale začneme, jaké doktríny měly americké a japonské námořnictvo před válkou?
A k tomu je dobrý základ třeba kniha:
Letadlové lodě USA vs Letadlové lodě Japonska - Pacifik 1942
https://www.databazeknih.cz/knihy/letad ... 1942-19795
V Japonsku i v Americe byly před vypuknutím války v Pacifiku spory, jak mají vlastně své letadlové lodě nasadit. Zda je mají soustředit nebo rozptýlit. Japonci nakonec nasadili velký
Kidó butai (mobilní svaz).
7. prosince 1941 provedla Kidó butai, složená z letadlových lodí Akagi, Kaga, Hirjú, Sórjú, Šókaku a Zuikaku, útok na Pearl Harbor.
Poté Kidó butai slavil úspěch, kamkoliv se podíval, až během bitvy u Midway byly letadlové lodě Akagi, Kaga, Hirjú a Sórjú potopeny.
Kdyby byly japonské letadlově lodě u Midway rozptýleny, tak by asi neutrpěly takové ztráty, ale zase by nemohly (teoreticky) zasadit soustředěný útok.
Byly snahy zlepšit odolnost konstrukcí lodí.
No amicí zpočátku své lodě rozptylovali, to byla např. bitva v Korálovém moři, ale postupně zjistili, že dokážou lépe koordinovat letecké útoky v těsnějším svazu. A bude to mít pokračování...