Mně připadá, že toho nevíš spoustu
Ale začínám mít podezření, že těm postovaným linkům a grafům prostě jen nerozumíš.
Krajinotvorba - ekologie
Moderátor: Pátrač
Re: Krajinotvorba - ekologie
Ale začínám mít podezření, že těm postovaným linkům a grafům prostě jen nerozumíš.
Slyší-li nechápaví, podobají se hluchým.
Hérakleitos z Efesu, zvaný Skoteinos (Temný – asi 544-484 př.n.l.),
Hérakleitos z Efesu, zvaný Skoteinos (Temný – asi 544-484 př.n.l.),
Re: Krajinotvorba - ekologie
No vidis. Ja tomu nerozumiem, ale ty ano, ale nevies to vysvetlit. Zaujimave. Proste pre hlupaka kazdy hlupy.A to teraz myslim doslovne, kedze ani nevies na ktoru temu reagujes. 
-
Moskevskaja
- podporučík
- Příspěvky: 635
- Registrován: 3/1/2008, 19:53
- Bydliště: Brdy über alles!
Re: Krajinotvorba - ekologie
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-v- ... .nexttoart
Invazní sršně našli na invazním akátu. No s tím akátem už to není tak horký no, ten už je spíš zdomácnělý.
Ale nevěř nikomu, kdo Tě krmí!
Informaci Novinkám potvrdil zástupce Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Tomáš Görner. „Měli jsme asi deset sršní, které jsme nakrmili. Když jsou najedené, mají tendenci si potravu přenést do hnízda. Postupně jsme je vypouštěli, ony nabraly směr a vlastně nás k hnízdu nakonec dovedly,“ popsal.
Zdůraznil, že obrovskou pomocí pro ně byli odborníci ze Západočeského muzea v Plzni, kteří je kontaktovali, a také Luděk Šulda, jenž se vyzná v blanokřídlých. „Je to jejich zásluha, že jsme hnízdo, které je vysoko v korunách stromů na Skvrňanech, objevili,“ podotkl Görner.
Hasiči budou hnízdo během pondělního odpoledne likvidovat. Jejich mluvčí Petr Poncar zatím pouze potvrdil, že je Agentura pro ochranu přírody a krajiny ČR požádala o spolupráci.
Hnízdo se bude zkoumat ohledně početnosti a rozvoje kolonie
Já se připojím se vzpomínkou na francouzské včelaře, kteří se s těmito sršněmi pravidelně utkávají. Ta obludná hnízda jim tam visí všude možně, tak některé napadlo napíchnout nějak šikovně paintballovou kuličku silným insekticidem a poslat jim do hnízda "pozdrav". Podotýkám, že to není povolené použití pesticidu.
Kdosi z AOPK včera prohlásil, že to Francouzi s těmi sršněmi nějak neřešili. No nevim, proti tomuhle se bojuje dost blbě.
V tom rozhovoru s Šobotníkem a Čížkem padlo to, že když se tenhle sociální blanokřídlý hmyz stane někde invazním, mění strukturu společenstva a toleruje víc královen. To určitě není dobrá zpráva..
Invazní sršně našli na invazním akátu. No s tím akátem už to není tak horký no, ten už je spíš zdomácnělý.
Ale nevěř nikomu, kdo Tě krmí!
Informaci Novinkám potvrdil zástupce Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Tomáš Görner. „Měli jsme asi deset sršní, které jsme nakrmili. Když jsou najedené, mají tendenci si potravu přenést do hnízda. Postupně jsme je vypouštěli, ony nabraly směr a vlastně nás k hnízdu nakonec dovedly,“ popsal.
Zdůraznil, že obrovskou pomocí pro ně byli odborníci ze Západočeského muzea v Plzni, kteří je kontaktovali, a také Luděk Šulda, jenž se vyzná v blanokřídlých. „Je to jejich zásluha, že jsme hnízdo, které je vysoko v korunách stromů na Skvrňanech, objevili,“ podotkl Görner.
Hasiči budou hnízdo během pondělního odpoledne likvidovat. Jejich mluvčí Petr Poncar zatím pouze potvrdil, že je Agentura pro ochranu přírody a krajiny ČR požádala o spolupráci.
Hnízdo se bude zkoumat ohledně početnosti a rozvoje kolonie
Já se připojím se vzpomínkou na francouzské včelaře, kteří se s těmito sršněmi pravidelně utkávají. Ta obludná hnízda jim tam visí všude možně, tak některé napadlo napíchnout nějak šikovně paintballovou kuličku silným insekticidem a poslat jim do hnízda "pozdrav". Podotýkám, že to není povolené použití pesticidu.
Kdosi z AOPK včera prohlásil, že to Francouzi s těmi sršněmi nějak neřešili. No nevim, proti tomuhle se bojuje dost blbě.
V tom rozhovoru s Šobotníkem a Čížkem padlo to, že když se tenhle sociální blanokřídlý hmyz stane někde invazním, mění strukturu společenstva a toleruje víc královen. To určitě není dobrá zpráva..
"Nevěšte hlavu; co se nepodaří dnes, může se podařit zítra"
Alexander Dubček
Alexander Dubček
Re: Krajinotvorba - ekologie
Kamarátka našla v podkroví starej chalupy pekné sršnie hniezdo ako dve hlavy.
Naštastie bol okolo kľud, sú tam europske sršne.
Naštastie bol okolo kľud, sú tam europske sršne.
-
Moskevskaja
- podporučík
- Příspěvky: 635
- Registrován: 3/1/2008, 19:53
- Bydliště: Brdy über alles!
Re: Krajinotvorba - ekologie
Před chvílí jsem něco dělal při lampičce na zahradě a poslouchal přednášku z repráku, někdo se tam hádal a já blbě slyšel a najednou v tom slyším takovej prapodivnej zvuk a za chvíli i něco prapodivného vidím. Sršeň!! A já s čelovkou o výkonu milion lumenů. Kurva já se tak lekl, hlavně jak nebyla moc slyšet.
Nesedla na mě přímo, ale sedla na mě sršní posedlost.
Takže jsem se podíval na naší sršeň evropskou (Vespa crabro, ta asijská to je V. velutina!!) na wikipedii a tady Vám posílám zajímavosti, někde jsem i kontroloval zdroje:
-Dělnice jsou aktivní přibližně 22 hodin denně. Jako jeden z mála druhů sršní rodu Vespa jsou schopny létat a lovit i v noci, (rod Provespa jsou naopak noční sršně).[14] Nevadí jim ani mírný déšť.[12] Odpočívají tak, že náhle upadnou do stavu naprosté strnulosti trvající asi půl minuty, což zopakují asi 20krát až 25krát za noc.[19] (a to si pán myslel, že se chudinka ztratila)
- i naše sršeň byla invazní: Sršeň obecná obývá značnou část Evropy a Asie v pásu, který se táhne od Britských ostrovů až po Japonsko. Zavlečena byla i do Severní Ameriky. Prvně byla pozorována roku 1840 ve státě New York, odkud se rozšířila do dalších států Spojených států amerických a některých provincií Kanady.[6][11] Začátkem třetího tisíciletí byl výskyt sršně obecné potvrzen i v Guatemale,[26] avšak nepodařilo se prokázat, že by se v zemi uchytila.[7] K zachycení jednotlivých náhodných exemplářů občas dojde i na jiných místech (Alžírsko).[9] V rámci Evropy došlo v roce 2010 k rozšíření na severní Sardinii.[27
-podobné, ale na tak ničivé, jako u sršně asijské: Loví včely a někdy může napadat i úly, kde plení zásoby medu.[12] Její schopnost decimovat zdravá včelstva však bývá výrazně nadhodnocována.[11] Jsou dokonce včelaři, kteří ji vidí rádi poblíž svých úlů, protože likviduje včelí škůdce zavíječe voskové.[11] Pokud už včely napadá, útočí zásadně jednotlivě, a to především na včely vracející se do hnízda, případně během opylování, kdy jsou samotné dělnice vůči velkému predátorovi bezbranné. V úlech či u vstupů do nich může být situace jiná. Některá včelí společenstva se naučila sršním bránit a likvidovat je přímo v hnízdech. Základní obrannou strategií je semknutí včel do malého propleteného roje (koberce), který útočníkovi čelí jako kompaktní hmota. Přitom se včely snaží zachytit sršeň končetinami. Pokud se to včelám podaří, obalí sršní dělnici svými těly a zahřátím, zvýšením přísunu oxidu uhličitého a zřejmě i vylučováním jedu ji „upečou“, udusí a otráví zároveň.[27][62][63] Útočná taktika sršní obecných se může lišit od té používané jinými sršni. Kupříkladu sršně východní jsou schopny vytrhnout z propojeného včelího koberce jednotlivé včely, což sršně obecné nedělají.[63] Sršně obecné neaplikují metodu masivního hromadného útoku na osazenstvo úlu, jako to praktikují sršně mandarínské, jež během několika desítek minut mohou včelí úl doslova vyhladit.[14] Přesto sršně obecné dokáží zásadně oslabit úly, které nejsou v dobré kondici.[62]
-Larvy jsou masožravé, dělnice jim musí nosit potravu, což jsou nažvýkané části různých zástupců hmyzu. Největší podíl sršní kořisti tvoří dvoukřídlí následovaní motýly, vosami a včelami. Co se preference kořisti týče, sršně obecné jsou v rodu Vespa označováni jako „částeční specialisté“ (další jsou generalisté a specialisté).[39][14] Některé genetické linie sršní se mohou zaměřovat na vosy, jiné na včely.[12] V prostředí střední Evropy slouží jako hlavní kořist obvykle mouchy.[18] V Japonsku tvoří 95 % potravy sršní obecných různé druhy cikád.[14][39] V některých oblastech se tito dravci specializují i na vážky, a to až do velikosti dospělých šídel modrých.[46] V noci loví převážně můry a chrousty (...jedno hrozný bzučení napadá druhé hrozné bzučení).[19] Sršni jsou výkonní lovci a v blízkosti hnízda dokáží doslova zdecimovat populaci své kořisti.[46] Průměrné hnízdo za den spotřebuje okolo 0,5 až 1,5 kg hmyzu.[19]
-Ve východní Asii sršně obecné mají dalšího přirozeného nepřítele. Je jím sršeň mandarínská. Tento druh je mnohem větší a používá metodu koordinovaného útoku až několika desítek jedinců. Napadá sice častěji hnízda sršní žlutavých (Vespa simillima) a druhu Vespa analis, nicméně občas zaútočí i na kolonii sršně obecné. Výsledek zápasu mezi oběma druhy bývá nejistý, avšak sršně obecné jsou mnohdy schopny odrazit masivní útok sršní mandarínských. V porovnání s jinými druhy sršní (Vespa simillima, Vespa analis, Vespa tropica) a vosami (Vespula flaviceps) mají sršně obecné nejúčinnější obranu. V Japonsku zaznamenali, že při jedné z úspěšných obran svého hnízda usmrtily dělnice sršně obecné 29 útočících sršní mandarínských.[14] I tak zničí sršně mandarínské ve středním Japonsku průměrně 10 % kolonií sršní obecných (u sršní žlutavých je to mnohem více, asi 35 %).[61]
- POMSTA MUCH: Parazitem sršní je očnatka žlutá (Conops quadrifasciatus), moucha, která svým zbarvením napodobuje vosovité. Napadá vosy, čmeláky a sršně. U vchodu do hnízda na ně nalétne zezadu a za prudkého zápasu jim naklade na zadeček vajíčko opatřené příchyty. Z něho se vylíhne larva, která se prokouše do svého hostitele a postupně ho vyjídá. Hostitel časem hyne.[53] Dalším parazitem sršních hnízd je pestřenka sršňová (Volucella zonaria), jež žije nejprve jako komenzál pod sršními hnízdy a živí se ústrojným odpadem, avšak na podzim, kdy je hnízdo již oslabené a chřadnoucí, proniká přímo do něj a konzumuje skomírající larvy a kukly.[53]
Nesedla na mě přímo, ale sedla na mě sršní posedlost.
Takže jsem se podíval na naší sršeň evropskou (Vespa crabro, ta asijská to je V. velutina!!) na wikipedii a tady Vám posílám zajímavosti, někde jsem i kontroloval zdroje:
-Dělnice jsou aktivní přibližně 22 hodin denně. Jako jeden z mála druhů sršní rodu Vespa jsou schopny létat a lovit i v noci, (rod Provespa jsou naopak noční sršně).[14] Nevadí jim ani mírný déšť.[12] Odpočívají tak, že náhle upadnou do stavu naprosté strnulosti trvající asi půl minuty, což zopakují asi 20krát až 25krát za noc.[19] (a to si pán myslel, že se chudinka ztratila)
- i naše sršeň byla invazní: Sršeň obecná obývá značnou část Evropy a Asie v pásu, který se táhne od Britských ostrovů až po Japonsko. Zavlečena byla i do Severní Ameriky. Prvně byla pozorována roku 1840 ve státě New York, odkud se rozšířila do dalších států Spojených států amerických a některých provincií Kanady.[6][11] Začátkem třetího tisíciletí byl výskyt sršně obecné potvrzen i v Guatemale,[26] avšak nepodařilo se prokázat, že by se v zemi uchytila.[7] K zachycení jednotlivých náhodných exemplářů občas dojde i na jiných místech (Alžírsko).[9] V rámci Evropy došlo v roce 2010 k rozšíření na severní Sardinii.[27
-podobné, ale na tak ničivé, jako u sršně asijské: Loví včely a někdy může napadat i úly, kde plení zásoby medu.[12] Její schopnost decimovat zdravá včelstva však bývá výrazně nadhodnocována.[11] Jsou dokonce včelaři, kteří ji vidí rádi poblíž svých úlů, protože likviduje včelí škůdce zavíječe voskové.[11] Pokud už včely napadá, útočí zásadně jednotlivě, a to především na včely vracející se do hnízda, případně během opylování, kdy jsou samotné dělnice vůči velkému predátorovi bezbranné. V úlech či u vstupů do nich může být situace jiná. Některá včelí společenstva se naučila sršním bránit a likvidovat je přímo v hnízdech. Základní obrannou strategií je semknutí včel do malého propleteného roje (koberce), který útočníkovi čelí jako kompaktní hmota. Přitom se včely snaží zachytit sršeň končetinami. Pokud se to včelám podaří, obalí sršní dělnici svými těly a zahřátím, zvýšením přísunu oxidu uhličitého a zřejmě i vylučováním jedu ji „upečou“, udusí a otráví zároveň.[27][62][63] Útočná taktika sršní obecných se může lišit od té používané jinými sršni. Kupříkladu sršně východní jsou schopny vytrhnout z propojeného včelího koberce jednotlivé včely, což sršně obecné nedělají.[63] Sršně obecné neaplikují metodu masivního hromadného útoku na osazenstvo úlu, jako to praktikují sršně mandarínské, jež během několika desítek minut mohou včelí úl doslova vyhladit.[14] Přesto sršně obecné dokáží zásadně oslabit úly, které nejsou v dobré kondici.[62]
-Larvy jsou masožravé, dělnice jim musí nosit potravu, což jsou nažvýkané části různých zástupců hmyzu. Největší podíl sršní kořisti tvoří dvoukřídlí následovaní motýly, vosami a včelami. Co se preference kořisti týče, sršně obecné jsou v rodu Vespa označováni jako „částeční specialisté“ (další jsou generalisté a specialisté).[39][14] Některé genetické linie sršní se mohou zaměřovat na vosy, jiné na včely.[12] V prostředí střední Evropy slouží jako hlavní kořist obvykle mouchy.[18] V Japonsku tvoří 95 % potravy sršní obecných různé druhy cikád.[14][39] V některých oblastech se tito dravci specializují i na vážky, a to až do velikosti dospělých šídel modrých.[46] V noci loví převážně můry a chrousty (...jedno hrozný bzučení napadá druhé hrozné bzučení).[19] Sršni jsou výkonní lovci a v blízkosti hnízda dokáží doslova zdecimovat populaci své kořisti.[46] Průměrné hnízdo za den spotřebuje okolo 0,5 až 1,5 kg hmyzu.[19]
-Ve východní Asii sršně obecné mají dalšího přirozeného nepřítele. Je jím sršeň mandarínská. Tento druh je mnohem větší a používá metodu koordinovaného útoku až několika desítek jedinců. Napadá sice častěji hnízda sršní žlutavých (Vespa simillima) a druhu Vespa analis, nicméně občas zaútočí i na kolonii sršně obecné. Výsledek zápasu mezi oběma druhy bývá nejistý, avšak sršně obecné jsou mnohdy schopny odrazit masivní útok sršní mandarínských. V porovnání s jinými druhy sršní (Vespa simillima, Vespa analis, Vespa tropica) a vosami (Vespula flaviceps) mají sršně obecné nejúčinnější obranu. V Japonsku zaznamenali, že při jedné z úspěšných obran svého hnízda usmrtily dělnice sršně obecné 29 útočících sršní mandarínských.[14] I tak zničí sršně mandarínské ve středním Japonsku průměrně 10 % kolonií sršní obecných (u sršní žlutavých je to mnohem více, asi 35 %).[61]
- POMSTA MUCH: Parazitem sršní je očnatka žlutá (Conops quadrifasciatus), moucha, která svým zbarvením napodobuje vosovité. Napadá vosy, čmeláky a sršně. U vchodu do hnízda na ně nalétne zezadu a za prudkého zápasu jim naklade na zadeček vajíčko opatřené příchyty. Z něho se vylíhne larva, která se prokouše do svého hostitele a postupně ho vyjídá. Hostitel časem hyne.[53] Dalším parazitem sršních hnízd je pestřenka sršňová (Volucella zonaria), jež žije nejprve jako komenzál pod sršními hnízdy a živí se ústrojným odpadem, avšak na podzim, kdy je hnízdo již oslabené a chřadnoucí, proniká přímo do něj a konzumuje skomírající larvy a kukly.[53]
"Nevěšte hlavu; co se nepodaří dnes, může se podařit zítra"
Alexander Dubček
Alexander Dubček
-
Moskevskaja
- podporučík
- Příspěvky: 635
- Registrován: 3/1/2008, 19:53
- Bydliště: Brdy über alles!
Re: Krajinotvorba - ekologie
A propos, pro ty, komu 1,5 kg hmyzu denně přišlo hodně představuji novou značku asijského vysavače:
Jakým způsobem by mohla sršeň asijská škodit?
Česká sršeň potřebuje průměrně v počtu 600 jedinců na hnízdo denně kilo až kilo a půl masité potravy, to znamená hmyzu. Kdežto asijská potřebuje denně až 12 kilo, což není snadné, proto se tyto sršně specializují na lov včel. Mohla by tedy škodit ve včelařství.
Zdroj: https://www.idnes.cz/plzen/zpravy/srsen ... -zpravy_vb
(v hnízdě může za ideálních klimatických podmínek žit totiž až 20 tis jedinců)
(kolik úlů je 12 kilo včel nechám na Vaší úvaze..)
Jakým způsobem by mohla sršeň asijská škodit?
Česká sršeň potřebuje průměrně v počtu 600 jedinců na hnízdo denně kilo až kilo a půl masité potravy, to znamená hmyzu. Kdežto asijská potřebuje denně až 12 kilo, což není snadné, proto se tyto sršně specializují na lov včel. Mohla by tedy škodit ve včelařství.
Zdroj: https://www.idnes.cz/plzen/zpravy/srsen ... -zpravy_vb
(v hnízdě může za ideálních klimatických podmínek žit totiž až 20 tis jedinců)
(kolik úlů je 12 kilo včel nechám na Vaší úvaze..)
"Nevěšte hlavu; co se nepodaří dnes, může se podařit zítra"
Alexander Dubček
Alexander Dubček
Re: Krajinotvorba - ekologie
Na zahradě mám vosy i sršně evropské a respektuju je. O některých hnízdech vím a pokud je blízko domu, tak jde většinou pryč (musíte v noci a opatrně). Jednou jsem dokonce malé hnízdo opatrně odřízl a přenesl jinam. Bohužel jsem pak nesledoval a nevím jestli v něm dlouhodobě zůstali. Vtipné bylo, že ráno začali někteří jedinci se vracet a hledali to původní. Perfektně věděli, kde bylo. Možná přespali někde jinde... jejich překvapení bylo veliké 
Pokud je člověk vklidu, tak si vás obletí, "očichají" a nechají být. Nemusíte se bát. To různí ovádi jsou více otravní a bolí to také někdy škaredě... Zajímavé je, že včelí píchnutí má více jedu a je údajně nebezpečnější. Ale co se týká bolestivosti, tak vosí a sršní je o dost horší. Vosa i sršeň vás klidně píchne víckrát (osobní zkušenost) - omylem jsem šáhnul kam neměl. Sršeň dokonce umí jed vystříknout dost daleko, což jsem však nikdy neviděl.
V tuto roční dobu už je většina jedinců mrtvá a královna se jde někam před zimou ukrýt. Zajímavé je, že se na jaro nevrací do starého hnízda a staví si nové.
Pokud je člověk vklidu, tak si vás obletí, "očichají" a nechají být. Nemusíte se bát. To různí ovádi jsou více otravní a bolí to také někdy škaredě... Zajímavé je, že včelí píchnutí má více jedu a je údajně nebezpečnější. Ale co se týká bolestivosti, tak vosí a sršní je o dost horší. Vosa i sršeň vás klidně píchne víckrát (osobní zkušenost) - omylem jsem šáhnul kam neměl. Sršeň dokonce umí jed vystříknout dost daleko, což jsem však nikdy neviděl.
V tuto roční dobu už je většina jedinců mrtvá a královna se jde někam před zimou ukrýt. Zajímavé je, že se na jaro nevrací do starého hnízda a staví si nové.
Re: Krajinotvorba - ekologie
A zajímavost historická - právě od stavitelů vosích a sršních hnízd odkoukali Číňani výrobu papíru.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
-
Moskevskaja
- podporučík
- Příspěvky: 635
- Registrován: 3/1/2008, 19:53
- Bydliště: Brdy über alles!
Re: Krajinotvorba - ekologie
No jo, přičinliví Asiati jsou to! Vietnamci zase odkoukali od včel pracovitost:D
Já teď rozebíral starej barák z hliněných cihel a na každé straně vytápěné místnosti bylo po jednom sršním hnízdě. Z 50 cm zdi zbylo na každém kraji tak 5 cm šlupička. Nedotkli se ale zdravého dřeva, i když to bylo nalepené na pozednici. Stejně tak myši, do zdravého dřeva nešli, vrtali v té hlině. Ten smrad a bordel z myší jen tak nezapomenu, jsou to strašný svině:D.
Jo, s tím vývojem kolonie jsem na to taky myslel, že když na idnesu napíšou že našli v říjnu hnízdo a že tam nebyly žádné hotové královny-no aby byly, když je říjen...
Nejbolestivější žihadlo v naší přírodě je od vosíka, pokud si dobře pamatuju článek ze stoplusjedničky. To jsou ty štíhlé mrchy, co si postaví hnízdo jako vosy ale bez papírového obalu okolo a jsou schopní to postavit i na stéble trávy,malinké, je tam snad vždy jen pár jedinců.
Jinak v našem lese jsem dvakrát v životě našel hnízdo ulétlých včel. Člověk si jde po lese a najednou slyší hučení. Jak jsem blbej, tak si řikám, co to je, že by byla slyšet dálnice?.. Když to bylo naposled, sledoval jsem, jestli přežily zimu a zřejmě měly smolíka. Zdravotní stav kolonii bude bez chemie při naší obří hustotě zavčelení dost špatný ...
Loni měl soused roj nad oknem do ložnice. Prej ráno jedna dvě včely poletovaly okolo a za hodinu už tam byly. Viděl i přilétávající mrak včel, to muselo být jak z pohádky. Museli to vystříkat, protože se tam nedalo dostat a nechtěli přelézt do úlu, co přivezl včelař. Fakt jsme se snažili je odtamtud nějako dostat, ale bylo to ohrožení pro děti a narvaly se do tak těsného místa, že to ani nešlo vykopat, no ani se tam nemohly vejít. Pátrači asi odvedli špatnou práci.
Já teď rozebíral starej barák z hliněných cihel a na každé straně vytápěné místnosti bylo po jednom sršním hnízdě. Z 50 cm zdi zbylo na každém kraji tak 5 cm šlupička. Nedotkli se ale zdravého dřeva, i když to bylo nalepené na pozednici. Stejně tak myši, do zdravého dřeva nešli, vrtali v té hlině. Ten smrad a bordel z myší jen tak nezapomenu, jsou to strašný svině:D.
Jo, s tím vývojem kolonie jsem na to taky myslel, že když na idnesu napíšou že našli v říjnu hnízdo a že tam nebyly žádné hotové královny-no aby byly, když je říjen...
Nejbolestivější žihadlo v naší přírodě je od vosíka, pokud si dobře pamatuju článek ze stoplusjedničky. To jsou ty štíhlé mrchy, co si postaví hnízdo jako vosy ale bez papírového obalu okolo a jsou schopní to postavit i na stéble trávy,malinké, je tam snad vždy jen pár jedinců.
Jinak v našem lese jsem dvakrát v životě našel hnízdo ulétlých včel. Člověk si jde po lese a najednou slyší hučení. Jak jsem blbej, tak si řikám, co to je, že by byla slyšet dálnice?..
Když to bylo naposled, sledoval jsem, jestli přežily zimu a zřejmě měly smolíka. Zdravotní stav kolonii bude bez chemie při naší obří hustotě zavčelení dost špatný ...Loni měl soused roj nad oknem do ložnice. Prej ráno jedna dvě včely poletovaly okolo a za hodinu už tam byly. Viděl i přilétávající mrak včel, to muselo být jak z pohádky. Museli to vystříkat, protože se tam nedalo dostat a nechtěli přelézt do úlu, co přivezl včelař. Fakt jsme se snažili je odtamtud nějako dostat, ale bylo to ohrožení pro děti a narvaly se do tak těsného místa, že to ani nešlo vykopat, no ani se tam nemohly vejít. Pátrači asi odvedli špatnou práci.
"Nevěšte hlavu; co se nepodaří dnes, může se podařit zítra"
Alexander Dubček
Alexander Dubček
-
Moskevskaja
- podporučík
- Příspěvky: 635
- Registrován: 3/1/2008, 19:53
- Bydliště: Brdy über alles!
Re: Krajinotvorba - ekologie
Teď jsem koukal na jeden dokument a mám super příběh o záměrném vnesení druhu do nového prostředí člověkem-
každý zná příběh amerického brouka, mandelinky. Dostatečně známý je i příběh asijských slunéček, harmonia sp.. Stejně tak králíci a kočky v Austrálii, víme.
No ale co nezná každý, je hovnivál v Austrálii. Když tam přivezli hovězí dobytek koncem 18: století, začali mít problém, že se jim dostatečně rychle nebo možná skoro vůbec nerozkládaly kravince. Následky na sebe nenechaly dlouho čekat a farmáři spolu s dobytkem byli zavaleni mouchami, které přenášely všemožné choroby. V 70. letech v Jižní Africe nasbírali tamní hovnivály, vrubouny, udělalo se pár pokusů a výsledek byl přesvědčivý, takže se přistoupilo k vypuštění vrubounů do přírody. A za pár let bylo čisto. Jinak by se do teď brodili výkaly..
každý zná příběh amerického brouka, mandelinky. Dostatečně známý je i příběh asijských slunéček, harmonia sp.. Stejně tak králíci a kočky v Austrálii, víme.
No ale co nezná každý, je hovnivál v Austrálii. Když tam přivezli hovězí dobytek koncem 18: století, začali mít problém, že se jim dostatečně rychle nebo možná skoro vůbec nerozkládaly kravince. Následky na sebe nenechaly dlouho čekat a farmáři spolu s dobytkem byli zavaleni mouchami, které přenášely všemožné choroby. V 70. letech v Jižní Africe nasbírali tamní hovnivály, vrubouny, udělalo se pár pokusů a výsledek byl přesvědčivý, takže se přistoupilo k vypuštění vrubounů do přírody. A za pár let bylo čisto. Jinak by se do teď brodili výkaly..
"Nevěšte hlavu; co se nepodaří dnes, může se podařit zítra"
Alexander Dubček
Alexander Dubček
Re: Krajinotvorba - ekologie
Tady je napr videt pozitivni vliv lesnich pozaru a co se stane, pokud se zacnou potlacovat.
Důsledky špatného hospodaření v lesích v obrázcích.
"Časté požáry v přírodě v minulosti udržovaly otevřené lesy borovice ponderosa, ale století vyloučení požárů vytvořilo husté lesy. Lesy zničené obrovským požárem Hayman v roce 2002 se už nikdy nevzpamatovaly. Do roku 2020 v krajině převládaly keře."
-
Moskevskaja
- podporučík
- Příspěvky: 635
- Registrován: 3/1/2008, 19:53
- Bydliště: Brdy über alles!
Re: Krajinotvorba - ekologie
https://en.wikipedia.org/wiki/Hayman_Fire
Pro ty, kdo by nevěděli o čem Shania mluví, tak mluví o požáru ve státě Colorado, USA.
No někde blízko našich hranic v Polsku, propukl velký lesní požár. Jo už to vidím, Kuznia Raciborzska (nad Ostravou), 1992, 15 tis ha (pro srovnání ČŠ bylo okolo 1000 ha). Byl silný vítr. Je to asi nejtragičtější požár u našich sousedů, chytlo to tam kolonu hasičů a uhořeli v autech. Naši hasiči tenkrát jen bezmocně koukali přes hranice, protože ještě tenkrát nesměli zasahovat na území dalšího státu. Dnes se stává, že u požáru u hranic bývají rychleji sousedi. Záleží, kdo to má v horách blíž.
http://www.zb.eco.pl/gb/8/fire.htm
Pro ty, kdo by nevěděli o čem Shania mluví, tak mluví o požáru ve státě Colorado, USA.
No někde blízko našich hranic v Polsku, propukl velký lesní požár. Jo už to vidím, Kuznia Raciborzska (nad Ostravou), 1992, 15 tis ha (pro srovnání ČŠ bylo okolo 1000 ha). Byl silný vítr. Je to asi nejtragičtější požár u našich sousedů, chytlo to tam kolonu hasičů a uhořeli v autech. Naši hasiči tenkrát jen bezmocně koukali přes hranice, protože ještě tenkrát nesměli zasahovat na území dalšího státu. Dnes se stává, že u požáru u hranic bývají rychleji sousedi. Záleží, kdo to má v horách blíž.
http://www.zb.eco.pl/gb/8/fire.htm
"Nevěšte hlavu; co se nepodaří dnes, může se podařit zítra"
Alexander Dubček
Alexander Dubček
Re: Krajinotvorba - ekologie
Jak to bolí, nevím, ale vosík (rod Polistes) prakticky vůbec nebodá. Pouze v tom případě, že se velmi těsně motáte kolem jejich hnízda. Velmi těsně znamená méně než tak 5 cm. Je to jiný rod než vosa (Vespula) a dokonce i jiná podčeleď, i když vypadá podobně.Moskevskaja píše: ↑12/10/2023, 09:50 Nejbolestivější žihadlo v naší přírodě je od vosíka, pokud si dobře pamatuju článek ze stoplusjedničky. To jsou ty štíhlé mrchy, co si postaví hnízdo jako vosy ale bez papírového obalu okolo a jsou schopní to postavit i na stéble trávy,malinké, je tam snad vždy jen pár jedinců.
Re: Krajinotvorba - ekologie
To je takovej ten mrňaus jak má 20 tis. kmitů za minutu? Aha, tak ne.
"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
-
Moskevskaja
- podporučík
- Příspěvky: 635
- Registrován: 3/1/2008, 19:53
- Bydliště: Brdy über alles!
Re: Krajinotvorba - ekologie
Mrňous 20 tis kmitů za minutu může být pestřenka a to je moucha. Žere mšice, anebo žere umírající sršní kolonii, viz výše..Jsou takové přiblbé, nechaj se při pomalých pohybech lehce chytit a když na tebe sednou, můžeš na ně sahat a je jim to jedno.
Jiný nevosovatý mrňous s touhle kadencí může být ten "náš kolibřík", dlouhozobka svízelová-to je můra. A můry taky lezou včelám do úlu. Dělá to třeba lišaj smrtihlav. Občas mu to ale nevyjde, kamufláž selže a včely ho oholej na chitinovej skelet.
O těch vosících vím, že to není vosa, měl jsem je ve vypínači ve výši hlavy a tak jsem je mohl sledovat. Moc jim ten život nešel no. Skoro každýmu čouhalo mezi články ze zadečku cosi, co bylo asi parazit. Bylo jich tam celý léto tak do deseti, žádná sláva, takovej chudobinec.
Jiný nevosovatý mrňous s touhle kadencí může být ten "náš kolibřík", dlouhozobka svízelová-to je můra. A můry taky lezou včelám do úlu. Dělá to třeba lišaj smrtihlav. Občas mu to ale nevyjde, kamufláž selže a včely ho oholej na chitinovej skelet.
O těch vosících vím, že to není vosa, měl jsem je ve vypínači ve výši hlavy a tak jsem je mohl sledovat. Moc jim ten život nešel no. Skoro každýmu čouhalo mezi články ze zadečku cosi, co bylo asi parazit. Bylo jich tam celý léto tak do deseti, žádná sláva, takovej chudobinec.
"Nevěšte hlavu; co se nepodaří dnes, může se podařit zítra"
Alexander Dubček
Alexander Dubček
Re: Krajinotvorba - ekologie
Vosíci mají jen takové malé kolonie. To parazitické cosi mezi články zadečku byl patrně řasník (Strepsiptera).
-
Moskevskaja
- podporučík
- Příspěvky: 635
- Registrován: 3/1/2008, 19:53
- Bydliště: Brdy über alles!
Re: Krajinotvorba - ekologie
Tak entomologové při životní chvilce slávy hlásí, že naše sršní kolonie ze z Plzně měla 6000 jedinců. Desetinásobek průměru naší sršně, to je stále dost, myslel jsem, že tam toho bude míň, jakože je jim u nás trochu zima a asi nebyla.
Navrhuju složit oslavnou písničku paralelní k tomu: " je to on je to on, pražskej démon". Třeba je to "plzeňan ze Skvrňan, má se k světu, každý zná tu větu-je tu sršeň!!! a pije Plzeň"... Ať mají naši hmyzí odborníci chvilku slávy o trochu delší.
Navrhuju složit oslavnou písničku paralelní k tomu: " je to on je to on, pražskej démon". Třeba je to "plzeňan ze Skvrňan, má se k světu, každý zná tu větu-je tu sršeň!!! a pije Plzeň"... Ať mají naši hmyzí odborníci chvilku slávy o trochu delší.
"Nevěšte hlavu; co se nepodaří dnes, může se podařit zítra"
Alexander Dubček
Alexander Dubček
Re: Krajinotvorba - ekologie
Sámové demonstrovali v Oslu proti větrné elektrárně, připojila se i Thunbergová
Švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová se dnes v norské metropoli Oslu zúčastnila demonstrace aktivistů z řad původních obyvatel Sámů, kteří požadují odstranění větrných turbín z pastvin, jež tradičně využívají domorodí chovatelé sobů. Informovala o tom agentura AFP.
Norský nejvyšší soud 11. října 2021 rozhodl, že dvě větrné elektrárny se 151 turbínami postavené v oblasti Fosen v centrální části země podle mezinárodních úmluv porušují práva Sámů. Větrné turbíny stojící nedaleko Trondheimu jsou však nadále v provozu.
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpr ... .sznhp.box
Švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová se dnes v norské metropoli Oslu zúčastnila demonstrace aktivistů z řad původních obyvatel Sámů, kteří požadují odstranění větrných turbín z pastvin, jež tradičně využívají domorodí chovatelé sobů. Informovala o tom agentura AFP.
Norský nejvyšší soud 11. října 2021 rozhodl, že dvě větrné elektrárny se 151 turbínami postavené v oblasti Fosen v centrální části země podle mezinárodních úmluv porušují práva Sámů. Větrné turbíny stojící nedaleko Trondheimu jsou však nadále v provozu.
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpr ... .sznhp.box
Slyší-li nechápaví, podobají se hluchým.
Hérakleitos z Efesu, zvaný Skoteinos (Temný – asi 544-484 př.n.l.),
Hérakleitos z Efesu, zvaný Skoteinos (Temný – asi 544-484 př.n.l.),
-
Moskevskaja
- podporučík
- Příspěvky: 635
- Registrován: 3/1/2008, 19:53
- Bydliště: Brdy über alles!
Re: Krajinotvorba - ekologie
Zdravím všechny vodomily pooherské.
V tomto zajímavém technickém videu se říká, že čerstvě zrekonstruovaná přehrada Nechranice se plánuje propojit po vyuhlení s jamou Libouš dolu Nástup Tušimice. Podle grafiky se tím plocha Nechranic minimálně zdvojnásobí a do trojúhelníku měst Kadaň, Žatec a Chomutov si můžete dát popisek České moře.
Btw přehrada je na tom s geologii asi podobně jako metro v Petrohradu. Leží na zhruba 300m vrstvě náplav, včetně jedné malé uhelné sloje. Doly tak moc potřebovaly vodu, až neváhali se zatápěním sloje.
Momentálně přehrada už průmyslu skoro neslouží, hlavní je nadlepšování věčně polovyschlé Ohře a rekreace.
https://tv.idnes.cz/technika/tajemstvi- ... nestv_vrja
V tomto zajímavém technickém videu se říká, že čerstvě zrekonstruovaná přehrada Nechranice se plánuje propojit po vyuhlení s jamou Libouš dolu Nástup Tušimice. Podle grafiky se tím plocha Nechranic minimálně zdvojnásobí a do trojúhelníku měst Kadaň, Žatec a Chomutov si můžete dát popisek České moře.
Btw přehrada je na tom s geologii asi podobně jako metro v Petrohradu. Leží na zhruba 300m vrstvě náplav, včetně jedné malé uhelné sloje. Doly tak moc potřebovaly vodu, až neváhali se zatápěním sloje.
Momentálně přehrada už průmyslu skoro neslouží, hlavní je nadlepšování věčně polovyschlé Ohře a rekreace.
https://tv.idnes.cz/technika/tajemstvi- ... nestv_vrja
"Nevěšte hlavu; co se nepodaří dnes, může se podařit zítra"
Alexander Dubček
Alexander Dubček
Re: Krajinotvorba - ekologie
Po mizérii v podobe návratu Fica do vlády hrozí, že na MŽP bude me mať konpiračného magora Rudolfa Hulíka.
Vadia mu premnožené medvede, vadí mu zonácia parkov, vadí mu, že by lesy mali prejsť pod MŽP. Oteľpvoavnie je podľa neho konšpirácia. Na sociálnych sieťach zviditeľňuje šírením nenávisti voči ochranárom, klimatickým aktivistom a LGBTI+ ľuďom.
V jednom zo svojich videí na Facebooku hovorí o obesení ľudí, ktorí boli za štúdiou o počte medveďov na Slovensku.
Je to ten pán , čo chce ísť do Moskvy sa ospravedlňovať rusom za našu vojenskú podporu ukrajincom.
A pozrime sa bližšie, čo je pán vlastne zač:
https://blog.sme.sk/hletko/nezaradene/n ... r6Ti4VkvOQ
Vadia mu premnožené medvede, vadí mu zonácia parkov, vadí mu, že by lesy mali prejsť pod MŽP. Oteľpvoavnie je podľa neho konšpirácia. Na sociálnych sieťach zviditeľňuje šírením nenávisti voči ochranárom, klimatickým aktivistom a LGBTI+ ľuďom.
V jednom zo svojich videí na Facebooku hovorí o obesení ľudí, ktorí boli za štúdiou o počte medveďov na Slovensku.
Je to ten pán , čo chce ísť do Moskvy sa ospravedlňovať rusom za našu vojenskú podporu ukrajincom.
A pozrime sa bližšie, čo je pán vlastne zač:
https://blog.sme.sk/hletko/nezaradene/n ... r6Ti4VkvOQ