No jak vidis, VVS a USN ma jaksi iny nazor a prepadove stihacky sa nam postupne prepadaju na smetisko dejin. Strely R-37 su proti stihacom uplne nanic, stejne jak pripravovane K-172, co znamena, ze Mig-31 sa neda velmi uspesne pouzit na vybojovanie vzdusnej nadvlady - (ked teda pocty bombarderov/nosicov jadrovych zbrani klesaju). Da sa velmi lahko zostrelit s beznymi PLRS, lebo nema dobru manevrovatelnost a chybaju mu klamne ciele. No co uz ostava uz len zamavat na rozlucku.Sturmovik píše:Mig-31 mal v minulosti nahradit Mig- 70.1
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2639
,po jeho zruseni sa predpoklada ze modernizivane Foxhoundy zostanu do roku 2025
Nemyslim ze by sme mali odpisovat prepadove stihace, momentalne sa asi nic neplanuje, ale myslim ze stroj s velmi velkym dostupom a rychlostou okolo 3M by sa hodil do armady, ale to je len moj nazor.
MiG-31 Foxhound
Moderátor: Julesak
-
Alchymista
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 4883
- Registrován: 25/2/2007, 04:00
Altaj píše:... Strely R-37 su proti stihacom uplne nanic, stejne jak pripravovane K-172, co znamena, ze Mig-31 sa neda velmi uspesne pouzit na vybojovanie vzdusnej nadvlady....
Rakety R-37 a K-172 sú vhodné na vybojovanie vzdušnej nadvlády. Bodka.
A to, že sa nehodia proti stíhačom je v podstate bezpredmetné - ich hlavným cieľom sú lietadlá typu AWACS a podobné lietajúce stanovištia prieskumu, kontroly a riadenia, bez ktorých je už dnes rozsiahlejšia letecká operácia nad nepriateľským územím prakticky vylúčená. A pozemná v podstate tiež...
Pozemné rádiolokátory jednoducho nie sú schopné plne zabezpečiť operácie taktického letectva nad nepriateľským územím hlbšie než nejakých 50-100km - lietajúce strediská to dokážu až do hĺbky 250-300km.
-
Alchymista
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 4883
- Registrován: 25/2/2007, 04:00
Čo asi tak podnikne stíhacia ochrana AWACSu proti lietadlu, ktorý sa objaví takmer na hranici efektívneho dosahu rádiolokátoru AWACS na výške 20 km a pri rýchlosti okolo 3000km/h a odpáli rakety s dosahom viac ako 300km (u KS-172 sa dokonca uvádza 400+km)? Stíhacia ochrana je v takom prípade v úlohe štatistov - maximálne tak môžu diaľkovej rakete "ponúknuť" svoje stroje. Mig-31 je v tej chvili mimo dosah ich zbraňových systémov a rakiet a to aj v prípade, že stíhacia ochrana bude vysunutá 100km pred chránený AWACS. Ak totiž AIM-120 má diaľkový dosah cez 100km a maximálnu rýchlosť Mach 3+, tak celkom určite nebude schopná dostihnúť na diaľke 100km cieľ s rýchlosťou Mach 3 - od okamihu dohorenia motoru rýchlosť strely klesá, takže na diaľke 100km to u nemusí byť ani Mach2 (to len odhaduje - ale na oponovanie by bolo vhodné to niečím podložiť - rýchlostným profilom dráhy alebo letovou obálkou strely)
A ďalej - Mig-31 bude v prípade útoku proti AWACS operovať zrejme pod krytím vlastnej stíhacej ochrany a tiež pod krytím pozemných systémov PVO - poletí nad vlastným územím.
a konečne: KS-172 a R-37 sú navrhnuté práve tak, aby boli schopné efektívne ničiť lietadlá AWACS z oblasti mimo dosah ich stíhacej ochrany.
A ďalej - Mig-31 bude v prípade útoku proti AWACS operovať zrejme pod krytím vlastnej stíhacej ochrany a tiež pod krytím pozemných systémov PVO - poletí nad vlastným územím.
a konečne: KS-172 a R-37 sú navrhnuté práve tak, aby boli schopné efektívne ničiť lietadlá AWACS z oblasti mimo dosah ich stíhacej ochrany.
Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
MiG-31 sice je za horizontem, to je fakt, jako nosiče ŘS s dlouhým doletem přijdou jiné, víceúčelové stroje, to ano. Je třeba ale vzít to na co byl určený, tj stíhač, nosič ŘS působící proti bombardovacím letounům a ŘSPDL mimo oblasti pokrytí pozemními RL prostředky a na příletových kurzech k Sovětskému svazu, především na severu a východě státu. Tenhle úkol plní dál a z dnešního pohledu kdy došlo ještě k úbytku PV a RL prostředků v Rusku o to víc.
Prostě vznikl v době, kdy moc nic lepšího vymyslet nešlo. To, že dnes sou možnosti vyšší ve vývoji nových strojů, to nic nemění na faktu, že dokud nedojde hranice životnosti ve výzbroji bude dál. Funguje to, nehrab na to.
Cílů pro ŘS dlouhého doletu se najde dost, bez ohledu na to, jestli je nosičem jedenatřicítka. Ať sou to stroje bombardovací, včastné výstrahy, REB, tankovací.... Jen už něbude dnes nikdo na to dělat speciální stroj. Tak jak je pod ochranou strojů určených k vybojování vzdušné převahy onen AWACS, tak je pod touto obranou i MiG, je lhostejno, jestli to byly MiGy-23, Su-27 a nebo k čemuž nedošlo Su-30. Především projekt Su-30 byl přímo specializovaný na tyto úkoly. Ovšem MiGy-31 měly působit především nad oblastmi sibiře, Severního ledového oceánu a dálného severu a tam by, jak známo v případě tehdy uvažovaného konfliktu moc F-15tek nepotkal.
Prostě vznikl v době, kdy moc nic lepšího vymyslet nešlo. To, že dnes sou možnosti vyšší ve vývoji nových strojů, to nic nemění na faktu, že dokud nedojde hranice životnosti ve výzbroji bude dál. Funguje to, nehrab na to.
Cílů pro ŘS dlouhého doletu se najde dost, bez ohledu na to, jestli je nosičem jedenatřicítka. Ať sou to stroje bombardovací, včastné výstrahy, REB, tankovací.... Jen už něbude dnes nikdo na to dělat speciální stroj. Tak jak je pod ochranou strojů určených k vybojování vzdušné převahy onen AWACS, tak je pod touto obranou i MiG, je lhostejno, jestli to byly MiGy-23, Su-27 a nebo k čemuž nedošlo Su-30. Především projekt Su-30 byl přímo specializovaný na tyto úkoly. Ovšem MiGy-31 měly působit především nad oblastmi sibiře, Severního ledového oceánu a dálného severu a tam by, jak známo v případě tehdy uvažovaného konfliktu moc F-15tek nepotkal.
Rosomák: Je třeba se přestat dívat na americké filmy, kde je dost možní sestřelit tlupu letících R-37 M5 na výšce 20km kdy si člověk (respektive sličná blondýnka sedící v DC za pultem) zamane. Je třeba se vrátit na zem.
Dosah RL letounu velení a řízení není 300km a hotovo. Tak jak u každého jiného RL je takový, jaká je jeho schopnost zachytit cíl o utčité efektivní odrazné ploše, takže ne 300km, ale třeba 500. Nejde to srovnávat s pozemním RL, u kterého je dosah limitovaný výškou horizontu, ten z principu má limit ve výšce a dálce cílů, prostě za roh nevidí, proto je tam nějakých 300-400km prostě limit. Tady to neplatí.
Dosah RL letounu velení a řízení není 300km a hotovo. Tak jak u každého jiného RL je takový, jaká je jeho schopnost zachytit cíl o utčité efektivní odrazné ploše, takže ne 300km, ale třeba 500. Nejde to srovnávat s pozemním RL, u kterého je dosah limitovaný výškou horizontu, ten z principu má limit ve výšce a dálce cílů, prostě za roh nevidí, proto je tam nějakých 300-400km prostě limit. Tady to neplatí.
-
Alchymista
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 4883
- Registrován: 25/2/2007, 04:00
Zaiste sa stíhacia ochrana môže pokúsiť rakety zničiť/zostreliť - ale...
Profil dráhy letu bude podobný ako profil dráhy AIM-54 Phoenix pri streľbe na raketonosiče - teda vystúpanie do veľkej výšky (cca 40 km) a let v riedkej atmosfére pre minimalizáciu strát rýchlosti. V záverečnej fáze útoku rakety opäť získajú nejakú doplnkovú rýchlosť zostupom z výšky (pre rozdiel výšky 20km je to vychádza zisk cez 630m/s, reálny zisk je cca 300-400m/s).
Strely sú veľmi rýchle (maximálna rýchlosť vysoko nad Mach 4+ vo výške, inak je dostrel 300km nereálny), letia vo veľkej výške a sú relatívne malé - priemer okolo pol metra, dĺžka 4 metre pre R-37 a 7 metrov pre KS-172 - RCS bude pod 0,5m2 aj bez špeciálnych náterov.
Takže predstavujú veľmi obtiažny cieľ aj pre kvalitné strely AIM-120. Útok raketou proti rakete je reálny môžno v posledných 15-20 sekundách letu (diaľka do cieľa menej než 20-30km). Pritom jeden Mig-31 môže niesť až 6 kusov R-37 (počet nesených KS-172 neviem - 2 alebo 4? o KS-172 sa píše viac v súvislosti so Su-27/30/35).
EDIT: Zmysluplnosť Mig-31 - už to napísal Redboy - zatiaľ zaň v systéme PVO nie je vhodná náhrada.
EDIT2: Je Su-30 ako stíhač PVOS definitívne ukončený, alebo skôr došlo k prehodnoteniu úloh projektu?
Profil dráhy letu bude podobný ako profil dráhy AIM-54 Phoenix pri streľbe na raketonosiče - teda vystúpanie do veľkej výšky (cca 40 km) a let v riedkej atmosfére pre minimalizáciu strát rýchlosti. V záverečnej fáze útoku rakety opäť získajú nejakú doplnkovú rýchlosť zostupom z výšky (pre rozdiel výšky 20km je to vychádza zisk cez 630m/s, reálny zisk je cca 300-400m/s).
Strely sú veľmi rýchle (maximálna rýchlosť vysoko nad Mach 4+ vo výške, inak je dostrel 300km nereálny), letia vo veľkej výške a sú relatívne malé - priemer okolo pol metra, dĺžka 4 metre pre R-37 a 7 metrov pre KS-172 - RCS bude pod 0,5m2 aj bez špeciálnych náterov.
Takže predstavujú veľmi obtiažny cieľ aj pre kvalitné strely AIM-120. Útok raketou proti rakete je reálny môžno v posledných 15-20 sekundách letu (diaľka do cieľa menej než 20-30km). Pritom jeden Mig-31 môže niesť až 6 kusov R-37 (počet nesených KS-172 neviem - 2 alebo 4? o KS-172 sa píše viac v súvislosti so Su-27/30/35).
EDIT: Zmysluplnosť Mig-31 - už to napísal Redboy - zatiaľ zaň v systéme PVO nie je vhodná náhrada.
EDIT2: Je Su-30 ako stíhač PVOS definitívne ukončený, alebo skôr došlo k prehodnoteniu úloh projektu?
Ale pánové. Scénáře typu "Ks-172 vs. AWACS" bych poslal k vodě, protože k něčemu takovému prostě nedojde. U příležitosti prosáknutí infomrací o KS-172 jsem se osádky AWACSu na leteckém dni ptal na obranu proti podobným střelám a byly mi řečeny dvě věci:
A) Každému letu E-3 předchází nesmírně důkladný analýza a proti podobným střelám dlouhého dosahu se brání prostě tak, že se AWACSy neposílají tam, kde by jim tyto střely hrozily. To je ještě aktuálnější dnes, když můžou sesíťované squadrony a wingy působit jako AWACS svými vlastními radary.
B) velmi všeobecně se zmínili o pracovišti EW a o tom, že by se, v nepravděpodobném případě vyskytnutí se střely totoho typu, s ní udělal krátký proces.
A) Každému letu E-3 předchází nesmírně důkladný analýza a proti podobným střelám dlouhého dosahu se brání prostě tak, že se AWACSy neposílají tam, kde by jim tyto střely hrozily. To je ještě aktuálnější dnes, když můžou sesíťované squadrony a wingy působit jako AWACS svými vlastními radary.
B) velmi všeobecně se zmínili o pracovišti EW a o tom, že by se, v nepravděpodobném případě vyskytnutí se střely totoho typu, s ní udělal krátký proces.
Tak mě napadá. Proč vlastně někdo vyvíjí nějaké ŘS, popřípadě vůbec letadla. Šak je to nanic... k ničemu!
Neviditelná letadla USAF stejně nesestřelí, bo je nevidí. Když je uvidí, osádky letadel ty střely stejně usmaží radarem a když náhodou ne, tak je prostě sestřelí vlastníma raketama. Když je náhodou nesestřelí, "udělají s nimi krátký proces" systémy REB. To je naprostá ztráta jakýchkoli prostředků do toho investovat, naopak, je třeba letectvo zrušit, letadla vyřadit a ŘS sešrotovat.
Neviditelná letadla USAF stejně nesestřelí, bo je nevidí. Když je uvidí, osádky letadel ty střely stejně usmaží radarem a když náhodou ne, tak je prostě sestřelí vlastníma raketama. Když je náhodou nesestřelí, "udělají s nimi krátký proces" systémy REB. To je naprostá ztráta jakýchkoli prostředků do toho investovat, naopak, je třeba letectvo zrušit, letadla vyřadit a ŘS sešrotovat.
No mně to přijde absurdní 
-
Alchymista
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 4883
- Registrován: 25/2/2007, 04:00
Čo sa babe chcelo, to sa babe snilo.cover72 píše:Ale pánové. Scénáře typu "Ks-172 vs. AWACS" bych poslal k vodě...
KS-172, rovnako ako R-37 sa zatiaľ, pokiaľ viem, nedostali mimo Rusko, takže ich možnosti sa dajú len odhadovať.
EW - metóda navedenia na zdroj signálu sa u týchto riadených striel dá považovať za samozrejmosť, pretože pôsobia ďaleko mimo reálny dosah navádzacích prostriedkov nosiča (s koncovým navedením na cieľ si musia poradiť samé, od nosiča môžu v lepšom prípade dostať nejaké upresnenia jeho polohy).
Proti AWACS sú schopné pôsobiť aj strely Ch-58U a Ch-31, určené na ničenie RL. Odhadovaná efektivita proti vzdušnému cieľu typu AWACS je 0,5 pri pracujúcom RL a 0,2 pri vypnutí RL a začatí manévru vo vzdialenosti 15-20 km (10-15 sekúnd) pred dopadom. Strely útočia v horizonte alebo s malým prevýšením nad cieľ pri diaľke odpalu nad 50km v stredných a veľkých výškach a v horizonte alebo zo spodnej polosféry pri diaľke odpalu pod 60km v malých a stredných výškach (štvrtinová sebevražda pre pilota - je v zóne pôsobnosti ochrany AWACS).
EW proti KS-172 a R-37 - pokiaľ viem, AWACS "nad seba" takmer nevidí, sníma najviac 2° (alebo 5°?) nad horizont. Takže strela letiaca vo výške 30-40 km sa mu dostane do slepej hornej polosféry vo vzdialenosti 100-200km od neho.
A to nemienim špekulovať o skutočnej RCS týchto rakiet a závislosti pravdepodobnosti detekcie cieľa na RCS a diaľke pre AWACS.
Povedané inak - AWACS samozrejme môže proti strele "niečo" podniknúť - ale len v prípade, že sa o nej dozvie včas... Napríklad tým, že s v zóne jej dosahu vôbec neobjaví. Lenže potom sa akosi nemôže konať ani letecká operácia na vybojovanie vzdušnej nadvlády, pre ktorú je AWACS kľúčovým prvkom. Z pohľadu vlastníka R-37 je to jedno - úloha zabrániť leteckej operácii s podporou AWACS je splnená.
To je všechno jezké, ale to je jen ta druhá část - to nejasně naznačené "cosi" s panelem EW. Osobně spíše předpokládám, že to funguje tak, že v okamžiku detekce cíle o rychlosti a vzdálenosti od AWACSu odpovídající Ks nebo R-37 s vektorem směrem ku E-3 se okamžitě vypíná radar a všechny vysílačky a mašina se dekuje. Tak nějak koneckonců vypadala i polooficiální taktika o E-3D...
A hlavní důraz ležel na tom, že se E-3 prostě neposílá do oblastí s předpokládaným výskytem R-172/R-37.Prostě ne, neriskuje se.
A vzhledem k tomu, kolik let si NATO v klídku a pohodičce operovalo bych řekl, že by měli dost slušnou šanci zjistit přísun podobných strojů (a hl. jejich nosičů) i za studené války (pokud se bavíme o tomhle). Tím více dneska, kdy má NATO území kolo sebe dost dobře zmáknuté (třeba i díky Open SKies programu) a jakýkoli MiG-31 nebo Su-27 s R-172 musí v takových podmínkách nevyhnutelně působit jako pěst n a oko.
To, jestli vzlétající stíhačky nosí obrovské 5metrové bílé rakety dokáže poznat každý balík s dalekohledem, natož pak agent či baret.
Přičemž pak už není problém naplánovat obálky AWACSů tak, aby byly na mezi operačního rádia (radiusu? jak se to...) nosičů anti-awacs střel, resp. aby se v případě detekce odpovídajícího nosiče AWACS stihl vypakovat z bojové obálky nosič+střela dříve, než k němu střela doeltí.
A hlavní důraz ležel na tom, že se E-3 prostě neposílá do oblastí s předpokládaným výskytem R-172/R-37.Prostě ne, neriskuje se.
A vzhledem k tomu, kolik let si NATO v klídku a pohodičce operovalo bych řekl, že by měli dost slušnou šanci zjistit přísun podobných strojů (a hl. jejich nosičů) i za studené války (pokud se bavíme o tomhle). Tím více dneska, kdy má NATO území kolo sebe dost dobře zmáknuté (třeba i díky Open SKies programu) a jakýkoli MiG-31 nebo Su-27 s R-172 musí v takových podmínkách nevyhnutelně působit jako pěst n a oko.
To, jestli vzlétající stíhačky nosí obrovské 5metrové bílé rakety dokáže poznat každý balík s dalekohledem, natož pak agent či baret.
Přičemž pak už není problém naplánovat obálky AWACSů tak, aby byly na mezi operačního rádia (radiusu? jak se to...) nosičů anti-awacs střel, resp. aby se v případě detekce odpovídajícího nosiče AWACS stihl vypakovat z bojové obálky nosič+střela dříve, než k němu střela doeltí.
I kdyby ono neposílání AWACSů do těchto oblastí, kde se vyskytují tyto střely, by stálo za to tyto rakety vyrábět a kupovat. Ale jinak se mi to zdá nepravděpodobné. Tím bychom de facto odsoudily AWACSy do role užitečné pouze pro lokální boje, ale nikoliv pro konflikty mezi "rovnocenné" armády.
MiG-31 by se dal díky svým parametrům upravit i pro případnou ruskou obdobu Hvězdných válek, nemýlím-li se? Pro boj se satelity pak zcela určitě.
Třetí věc, na kterou bych se chtěl zeptat je možnost působení MiG-31 v roli jakéhosi miniAwacsu. Kdysi jsem o tom četl (myslím ATM 11/94), ale nevím co je na tom pravdy.
MiG-31 by se dal díky svým parametrům upravit i pro případnou ruskou obdobu Hvězdných válek, nemýlím-li se? Pro boj se satelity pak zcela určitě.
Třetí věc, na kterou bych se chtěl zeptat je možnost působení MiG-31 v roli jakéhosi miniAwacsu. Kdysi jsem o tom četl (myslím ATM 11/94), ale nevím co je na tom pravdy.
Ta protidružicová činnost. To byl projekt, zrušený nekdy v 80tých letech, dnes je mimo hru. Byla to obdoba F-15ASAT, to bylo v době, kdy když měl jeden nějakou hračku, ten druhej ju chtěl bezpodmínečně taky.
MiG-31 má od počátku datalink pro přenos dat mezi stroji ve formaci a případně jiným strojům, které měly terminál. V praxi to bylo několik dodaných Su-30. Se situací v Sovětském svazu již nepřibývaly, ale MiGy mezi sebou to mají. Bylo to už v zadání. Ve své době to bylo nóvum. Podobnou, ale modernější formu má dnes např F-22. Umožňuje to předávat cíle letounům na pasivním letu a organizaci činnosti ve skupině. Důvodem byly cíle proti kterým má stroj bojovat, tj. bombardovací stroje nosiče ŘSPDL a to vše mimo pozemní segment automatizovaného systému řízení PVO.
MiG-31 má od počátku datalink pro přenos dat mezi stroji ve formaci a případně jiným strojům, které měly terminál. V praxi to bylo několik dodaných Su-30. Se situací v Sovětském svazu již nepřibývaly, ale MiGy mezi sebou to mají. Bylo to už v zadání. Ve své době to bylo nóvum. Podobnou, ale modernější formu má dnes např F-22. Umožňuje to předávat cíle letounům na pasivním letu a organizaci činnosti ve skupině. Důvodem byly cíle proti kterým má stroj bojovat, tj. bombardovací stroje nosiče ŘSPDL a to vše mimo pozemní segment automatizovaného systému řízení PVO.
Ad 2) - ony snad byly asi 2 exempláře MiG-25 přestavěny pro použití něčeho takového; projekt ale skončil, resp. byl zrušen ze stejného důvodu, jako americká ASAT. Ten exemplář upravené pětadvacítky se pak ještě nějakou dobu pohybovala po výzkumných institutech a pak konec... Alespoň tak si to pamatuju.
Ad 1) - těch střel a nosičů asi nebude tolik; mě by to smysl taky nedávalo, ale zase beru jako fakt, že mi ta osádka E-3 asi těžko mohla a chtěla říct všechno.
edit: aha, redboy byl rychlejší. Nicméně pravděpodobně chybka; ačkoli je totiž všeobecně rozšířený opak, podle dostupných informací zatím F-22 nemají LINK-16 a tedy žádné předávání informací - zatím.
Ad 1) - těch střel a nosičů asi nebude tolik; mě by to smysl taky nedávalo, ale zase beru jako fakt, že mi ta osádka E-3 asi těžko mohla a chtěla říct všechno.
edit: aha, redboy byl rychlejší. Nicméně pravděpodobně chybka; ačkoli je totiž všeobecně rozšířený opak, podle dostupných informací zatím F-22 nemají LINK-16 a tedy žádné předávání informací - zatím.
Páni nechcem vstupovať do Vašej debaty, ale je tu reč o rakete, ktorá ešte nie je a ktorá už nie je.
KS-172 od f. Novator / izd. ? / nebola zatiaľ prijatá do výzbroje, žiadnej krajiny a vôbec sa nevie v akom štádiu je jej vývoj a či vôbec prebieha. Doteraz boli vždy predstavované len makety / ale to boli aj protizemenej strely ALFA /. Je koncový systém navádzania je uvádzaný rôzne- niekde pasívne a niekde aktívne. / druhý je pravdepodobnejší, lebo v prípade prvého by bolo potrebné mať viacej druhov navádzacích hlavíc a aj spektrum cieľov by bolo menšie /
R-37 od f. Vympel / izd. 553, pôvodný plánovaný názov bol R-33S / bola plánovaná pre Mig-31M, ale ako pošiel tento typ, tak pošla aj ona, s najväčšou pravdepodobnosťou nebola nikdy ani prijatá do výzbroje / niečo sa síce píše v súvislosti s Mig-31BM, ale to by som bral s rezervou /. Začiatkom 90. rokov bola táto raketa často predstavovaná na výstavách, ale išlo o rakety patriace Vympelu. V apríli 1994 ňou bol dosiahnutý rekordný zostrel terča a to na vzdialenosť 300km.
Niektoré jej technické údaje sa mi na prvý pohľad zdajú lepšie, ako v prípade KS-172. Je menšia, ľahšia, rýchlosť až 6M a výškový dosah 40Km, len dostrel je 300Km. Navádzanie je inerciálne + poloaktívne, alebo aktívne / zabezpečené radarom 9b-1388 s priemerom 380mm / .
KS-172 od f. Novator / izd. ? / nebola zatiaľ prijatá do výzbroje, žiadnej krajiny a vôbec sa nevie v akom štádiu je jej vývoj a či vôbec prebieha. Doteraz boli vždy predstavované len makety / ale to boli aj protizemenej strely ALFA /. Je koncový systém navádzania je uvádzaný rôzne- niekde pasívne a niekde aktívne. / druhý je pravdepodobnejší, lebo v prípade prvého by bolo potrebné mať viacej druhov navádzacích hlavíc a aj spektrum cieľov by bolo menšie /
R-37 od f. Vympel / izd. 553, pôvodný plánovaný názov bol R-33S / bola plánovaná pre Mig-31M, ale ako pošiel tento typ, tak pošla aj ona, s najväčšou pravdepodobnosťou nebola nikdy ani prijatá do výzbroje / niečo sa síce píše v súvislosti s Mig-31BM, ale to by som bral s rezervou /. Začiatkom 90. rokov bola táto raketa často predstavovaná na výstavách, ale išlo o rakety patriace Vympelu. V apríli 1994 ňou bol dosiahnutý rekordný zostrel terča a to na vzdialenosť 300km.
Niektoré jej technické údaje sa mi na prvý pohľad zdajú lepšie, ako v prípade KS-172. Je menšia, ľahšia, rýchlosť až 6M a výškový dosah 40Km, len dostrel je 300Km. Navádzanie je inerciálne + poloaktívne, alebo aktívne / zabezpečené radarom 9b-1388 s priemerom 380mm / .
"Proti družicový" Mig-31 mal názov Mig-31D / izd.07/, v roku 1987 boli postavené dva stroje s číslami 071 a 072. Stroj bol odvodený od, v tom čase zalietávaného, Mig-31M / izd.05 /. Bol zbavený závesných bodov a možnosti niesť akúkoľvek výzbroj / s výnimkou jednej proti družicovej rakety /. Miesto radaru mal vpredu 200kg závažie a zadná kabína bola upravená na zdvojené riadenie. Bol to posledný stroj na ktorého skúšobných letoch sa zúčastnil, jeden z najlepších Sov. skúšobných pilotov A.G.Fastovec. Celý projekt nakoniec ukončila "Prestrojka".
Zaujímavý bol projekt Mig-31LL / lietajúce laboratórium /, bol postavený jeden stroj / s číslom 79/ a slúžil na testovanie
nových katapultovacích kresiel, bol používaný najmenej do roku 1994.
Zaujímavý bol projekt Mig-31LL / lietajúce laboratórium /, bol postavený jeden stroj / s číslom 79/ a slúžil na testovanie
nových katapultovacích kresiel, bol používaný najmenej do roku 1994.
S KS-172 má rabo pravdu.
Trochu jinak je to s R-37. I když je to pokračovatel R-33S, není to její původní název. R-33S je běžně používaná modernizovaná verze původní R-33 (dnes už asi pouze tato). Je ve výzbroji MiGů-31B (výroba od roku 1990) a MiGů-31BS (přestavby původních od roku 1988?). Všechny stroje ve výzbroji jsou těchto verzí. Důvodem přestavby byly odchycení Adolfa Tolkačeva v roce 1985 v Moskvě. Ten byl inženýren u Fazotronu a stihl napráskat výstroj a výzbroj MiGu-31 za "třicet stříbrnejch" CIA. Takže následovala hurá akce, vývoj MiGu-31B, zahájení výroby, přestavba starých MiGů-31 a raket na nové verze.
Takže s R-37 33S moc nesouvisí.
R-37 je nová raketa vyvíjená původně pro MiG-31M a jelikož k tomu nedošlo (výroba byla ukončena v roce 1994 bez pokračování ve verzi M) zůstala na ocet. To se změnilo po obnovení projektu modernizace a po skončení zkoušek byla loni přijata spolu s MiG-31BM v mírně modernizované (rusifikované) verzi R-37M. Ty jsou krom Achťubinsku od letošního března (kdy byly dodány první dva sériově přestavěné stroje) už i v Lipeckém, kde se formuje první pluk, respektive probíhá výcvik pilotů VVS pro něj. R-37 je tedy v počátcích zavedení do výzbroje.
MiG-31D tu mezitím hodil rabo, jen bych opravil, že za konec projektu nemohla jen "Perestrojka" ale také zelený stůl a stažení F-15ASAT ze služby. Bylo to politické a složitější.
cover: dik, já se díky jazykové bariéře nedostanu k aktuálním info, já bral všeobecnou informaci jako fakt.
Trochu jinak je to s R-37. I když je to pokračovatel R-33S, není to její původní název. R-33S je běžně používaná modernizovaná verze původní R-33 (dnes už asi pouze tato). Je ve výzbroji MiGů-31B (výroba od roku 1990) a MiGů-31BS (přestavby původních od roku 1988?). Všechny stroje ve výzbroji jsou těchto verzí. Důvodem přestavby byly odchycení Adolfa Tolkačeva v roce 1985 v Moskvě. Ten byl inženýren u Fazotronu a stihl napráskat výstroj a výzbroj MiGu-31 za "třicet stříbrnejch" CIA. Takže následovala hurá akce, vývoj MiGu-31B, zahájení výroby, přestavba starých MiGů-31 a raket na nové verze.
Takže s R-37 33S moc nesouvisí.
R-37 je nová raketa vyvíjená původně pro MiG-31M a jelikož k tomu nedošlo (výroba byla ukončena v roce 1994 bez pokračování ve verzi M) zůstala na ocet. To se změnilo po obnovení projektu modernizace a po skončení zkoušek byla loni přijata spolu s MiG-31BM v mírně modernizované (rusifikované) verzi R-37M. Ty jsou krom Achťubinsku od letošního března (kdy byly dodány první dva sériově přestavěné stroje) už i v Lipeckém, kde se formuje první pluk, respektive probíhá výcvik pilotů VVS pro něj. R-37 je tedy v počátcích zavedení do výzbroje.
MiG-31D tu mezitím hodil rabo, jen bych opravil, že za konec projektu nemohla jen "Perestrojka" ale také zelený stůl a stažení F-15ASAT ze služby. Bylo to politické a složitější.
cover: dik, já se díky jazykové bariéře nedostanu k aktuálním info, já bral všeobecnou informaci jako fakt.
Já netvrdím, že musí mít MIG perfektně zaměřený, ale ten je na operační mapě zanesen již od okamžiku zážehu motoru na letišti a nahození systémů a sleduje se jeho vektor kam míří. Daná oblast se tak může stačit operačně posílit či naopak vyčistit.
Je to v podstatě propletená mozaika zbraňových systémů, zjednodušeně hra v šachy kdy v jeden okamžik může jeden hráč třeba táhnout všemi figurami.
Asi nikdo z nás si nedokáže představit útok všemi 200 MIGy podporu stíhačů, křídlatých střel, taktických raket, strategických raket... Minimalizují se výkony a možnosti na jeden stroj, což samozřejmě jeho možnosti deklasuje.
Je to v podstatě propletená mozaika zbraňových systémů, zjednodušeně hra v šachy kdy v jeden okamžik může jeden hráč třeba táhnout všemi figurami.
Asi nikdo z nás si nedokáže představit útok všemi 200 MIGy podporu stíhačů, křídlatých střel, taktických raket, strategických raket... Minimalizují se výkony a možnosti na jeden stroj, což samozřejmě jeho možnosti deklasuje.