Za protivzdušnou obranu Havajských ostrovů zodpovídal 14.Persuit wing do jehož sestavy byly zařazeny 15.Persuit group a 18.PG.Tyto jednotky měly základny na letištích Wheeler Field a Bellows Field. Používali také malou cvičnou dráhu Haleiwa Field na severním pobřeží Oahu.
Když 7.prosince 1941 japonci zaútočili, stály americké stíhačky vyrovnané v řadách křídlo na křídlo kvůli obavám ze sabotáží, mnohdy s vymontovanými kulomety nebo prázdnými zásobníky.
První vlna útočníků dorazila nad Oahu kolem 8.00. Zatímco bombardéry Aichi D3A1 "Val" a Nakajima B5N1 "Kate" směřovali k zakotvené Tichomořské flotile, stíhači Mitsubishi A6M2 "Zeke"(známější pod přezdívkou "Zero") začali ostřelovat Wheeler. Curtissy P-40 a P-36 US Army Air Corps začínali jeden po druhém hořet a základna se zahalila do hustého dýmu.
Za této situace se jako jeden z prvních pokusil vzlétnout Lt.Ahola z 19.Persuit Squadron. Po startu měl v úmyslu vrazit svojí P-40 do poblíž letícího "Zera" ( věděl že má prázdné zásobníky),ale vůbec se neodlepil z dráhy. Jak posléze zjistil, shořel mu plátěný potah výškového kormidla.
Několik američanů se dostalo na Haleiwa Field, kde byla 7.prosince umístěna 47.PS kvůli cvičným střelbám. Dva piloti 47.PS - 2Lt.George S.Welch a 2Lt.Kenneth M.Taylor zalarmovali pozemní personál na Haleiwě hned po dopadu prvních bomb, takže když dorazili v 8.30 na místo (cestou byli několikrát ostřelováni Japonci) jejich P-40 byly připraveny. Nabité měli jen křídelní kulomety, protože velkorážová munice na základně nebyla. Krátce po společném vzletu narazili na skupinu D3A1 ostřelující letiště USMC NAS Ewa. 2Lt.Welch sestřelil dva "Valy", jeho kolega jeden bombardér sestřelil a druhý po jeho zásazích za sebou táhl vlečku černého kouře. Přesto japonec i se zabitým zadním střelcem unikl nad moře, protože Taylorovi došla munice.Oba poté přistáli na Wheeler Field pro doplnění paliva a střeliva.
Také další stíhači z 47.PS spěchali na Haleiwu. Jen několik minut po Welchovi a Taylorovi vzlétli 2Lt.Webster a 2Lt.Dains (oba na P-40). Po chvíli zaútočili na "Val" a 2Lt.Dains ho poslal k zemi.
Do akce se dostal i 2Lt.Harry W.Brown (47.PS). Ve vzduchu se připojil k zástupci velitele 47.PS Lt.Robertu J.Rogersovi. Společně zaútočili na "Val" nad sev. pobřežím. Brown poté narazil na další D3A1 a ostřeloval ho dokud nezahlédl dvě "Zera" z Hiryu. Japonci byli vtaženi do souboje se dvěma P-36, na jednom letěl Lt.Malcolm A.Moore (46.PS, startoval z Wheeleru), druhý pilotoval Brown. Když Moore spotřeboval munici, Brown zaútočil sám a podařilo se mu sestřelit "Zero" označené BII-120 (pilot Shigenori Nishikaichi). Ačkoliv to japonské prameny nepotvrzují byl mu mimo "Zera" uznán jeden "Val" sestřelený a jeden poškozený.
V 8.50 se z dráhy Wheeler Fieldu odlepili kola dalších čtyř P-36. V jejich kokpitech seděli příslušníci 46.PS - Lt.Lewis M.Sanders (velitel letky), 2Lt.John Thacker, 2Lt.Phillip Rasmussen a 2Lt.Gordon Sterling. Tato skupinka zaútočila poblíž Bellows z převýšení na devět "Zer" ze Soryu. Lt.Sanders zapálil stroj který pilotoval kpt.Fusatu Iida (BI-151) a ten se zřítil poblíž letiště. Další obětí američanů se stal Shinichi Atsuri kterého sestřelil 2Lt.Rasmussen. 2Lt.Sterling poslal k zemi A6M2 označený BI-153 (pilot Saburo Ishii), ale vzápětí byl zabit. Jeho přemožitelem se stal pilot Jiro Tanaka. Zbývající stíhač USAAC 2Lt.Thacker byl nucen se z boje odpoutat střemhlavým letem, protože mu selhali zbraně. P-36 pilotů Thackera, Sanderse a Rasmussena byly při návratu na letiště přivítáni silnou protiletadlovou palbou a inkasovaly 52 zásahů.
Zhruba v 9.00 se ke vzletu z Bellows Field chystali tři letci 44.PS. K jejich smůle právě k Oahu přilétala druhá vlna útočníků a jedním z cílů byl i Bellows. Lt.Christenson byl smrtelně zraněn už při pojíždění (zemřel v nemocnici), Lt.Whiteman byl sestřelen dvěma "Zery" ve výšce 40m a při pokusu o nouzové přistání se zabil. Jedině Lt.Bishop měl více štěstí a přestože měl prostřelené koleno podařilo se mu jeho rozstřílenou P-40 posadit na pláž.
V 9.30 startovali na svůj druhý let 2Lt.Taylor a 2Lt.Welch, přesně ve chvíli kdy na Wheeler zaútočilo v přízemním letu 12 "Valů". Welch zasáhl a sestřelil jeden z bombardérů ostřelujících Taylora. Ten byl zraněn do levé ruky, přesto se mu podařilo zničit další D3A1. Welch poté nad NAS Ewa nachytal osamocený "Val" a sestřelil ho. Vrátil se na Wheeler a po doplnění munice vzlétl spolu s 2Lt.Dainsem (pro oba to byl již třetí let toho dne). Japonci už nicméně vyklidili nebe nad Oahu, takže když američané nenalezli nepřítele chtěli přistát zpět na Wheeler Field. Bohužel to ráno protiletadlové baterie stříleli po všem co bylo ve vzduchu. To se stalo osudným 2Lt.Dainsovi, který byl při přiblížení na přistání zabit střelbou ze země.
Během útoku se do vzduchu podařilo dostat také čtyřem stíhačům z 45.PS. Vzlétli z Wheeleru na P-40, ale do boje se nedostali a byli několikrát zasaženi palbou ze země. Jmenovitě to byli 2Lt.Emmett S."Cyclone" Davis, 2Lt.Henry Lawrence, 2Lt.Fred B.Shiflet a 2Lt.Francis S."Gabby" Gabreski.Gabreski se později stal legendárním esem s největším počtem sestřelů v Evropě v rámci USAAF. Tím ovšem jeho kariéra stíhače neskončila, protože jeho konečné konto zahrnovalo 28 sestřelů za 2.světové války a k tomu 6,5 MIGu v Korejské válce.
Za akce nad Havajskými ostrovy v průběhu 7.12.1941 bylo 2Lt.Welchovi a 2Lt.Taylorovi uděleno vyznamenání Distinguished Service Cross. 2Lt.George S.Welch byl navržen na Medal Of Honor, ale s odůvodněním že startoval bez rozkazu ( ! ) byl tento návrh zamítnut.
George S.Welch ukončil válku s 16 potvrzenými vítězstvími na kontě, později se stal zkušebním pilotem North American Aviation. Zabil se při nehodě F-100 v listopadu 1954.
Japonské námořní letectvo během náletu ztratilo celkem 29 letadel, konkrétně 5 B5N1"Kate", 9 A6M2"Zero" a 15 D3A1"Val". 74 dalších se vrátilo na let.lodě s různým stupněm poškození.O život přišlo 55 mužů leteckých posádek.
Američané z 386 letadel všech typů ztratili nenávratně 169 letounů (92 US Navy, 77 USAAC) a 150 jich bylo poškozeno (31 US Navy, 128 USAAC).
Stíhači USAAC v akci 7.12.1941
Lt.Whiteman - 44.PS - P-40 - zabit v akci (KIA)
Lt.Christenson - 44.PS - P-40 - při pokusu o vzlet smtelně zraněn
Lt.Bishop - 44.PS - P-40 - sestřelen se zraněním
Lt.Ahola - 19.PS - P-40 - pouze pokus o vzlet
2Lt.Davis - 45.PS - P-40
2Lt.Gabreski - 45.PS - P-40
2Lt.Shiflet - 45.PS - P-40
2Lt.Lawrence - 45.PS - P-40
Lt.Sanders - 46.PS - P-36 - 1 sestřel (A6M2)
2Lt.Rasmussen - 46.PS - P-36 - 1 sestřel (A6M2)
2Lt.Sterling - 46.PS - P-36 - 1 sestřel (A6M2), KIA
2Lt.Thacker - 46.PS - P-36
Lt.Moore - 46.PS - P-36
2Lt.Welch - 47.PS - P-40 - 4 sestřely (D3A1)
2Lt.Taylor - 47.PS - P-40 - 2 sestřely (D3A1), zraněn
2Lt.Dains - 47.PS - P-40,P-36 - 1 sestřel (D3A1), KIA americkou palbou
2Lt.Brown - 47.PS - P-36 - 1 sestřel (A6M2)
Lt.Rogers - 47.PS - P-36
2Lt.Webster-47.PS-P-40
2Lt.Ken Taylor a 2Lt.George Welch
Zleva - 1Lt.Lewis M. Sanders, 2Lt. Phillip M. Rasmussen, 2Lt.Kenneth M. Taylor, 2Lt. George S. Welch a 2Lt. Harry W. Brown.
Curtiss P-40 na kterém letěl 7.12.1941 2Lt. Ken Welch.
P-36A který pilotoval 2Lt. Phillip Rasmussen.
Zdroje –
AJ Press – Curtiss P-36 Hawk
AJ Press – Curtiss P-40
AJ Press – Pearl Harbor 1941
Osprey – Aircraft of the Aces 55 – P-40 Warhawk Aces of the Pacific
Osprey – Campain 62 – Pearl Harbor 1941
Internet
