Stíhači USAAC nad Pearl Harborem 7.12.1941
Moderátor: Pátrač
Stíhači USAAC nad Pearl Harborem 7.12.1941
Stíhači USAAC nad Pearl Harborem 7.12.1941.
Za protivzdušnou obranu Havajských ostrovů zodpovídal 14.Persuit wing do jehož sestavy byly zařazeny 15.Persuit group a 18.PG.Tyto jednotky měly základny na letištích Wheeler Field a Bellows Field. Používali také malou cvičnou dráhu Haleiwa Field na severním pobřeží Oahu.
Když 7.prosince 1941 japonci zaútočili, stály americké stíhačky vyrovnané v řadách křídlo na křídlo kvůli obavám ze sabotáží, mnohdy s vymontovanými kulomety nebo prázdnými zásobníky.
První vlna útočníků dorazila nad Oahu kolem 8.00. Zatímco bombardéry Aichi D3A1 "Val" a Nakajima B5N1 "Kate" směřovali k zakotvené Tichomořské flotile, stíhači Mitsubishi A6M2 "Zeke"(známější pod přezdívkou "Zero") začali ostřelovat Wheeler. Curtissy P-40 a P-36 US Army Air Corps začínali jeden po druhém hořet a základna se zahalila do hustého dýmu.
Za této situace se jako jeden z prvních pokusil vzlétnout Lt.Ahola z 19.Persuit Squadron. Po startu měl v úmyslu vrazit svojí P-40 do poblíž letícího "Zera" ( věděl že má prázdné zásobníky),ale vůbec se neodlepil z dráhy. Jak posléze zjistil, shořel mu plátěný potah výškového kormidla.
Několik američanů se dostalo na Haleiwa Field, kde byla 7.prosince umístěna 47.PS kvůli cvičným střelbám. Dva piloti 47.PS - 2Lt.George S.Welch a 2Lt.Kenneth M.Taylor zalarmovali pozemní personál na Haleiwě hned po dopadu prvních bomb, takže když dorazili v 8.30 na místo (cestou byli několikrát ostřelováni Japonci) jejich P-40 byly připraveny. Nabité měli jen křídelní kulomety, protože velkorážová munice na základně nebyla. Krátce po společném vzletu narazili na skupinu D3A1 ostřelující letiště USMC NAS Ewa. 2Lt.Welch sestřelil dva "Valy", jeho kolega jeden bombardér sestřelil a druhý po jeho zásazích za sebou táhl vlečku černého kouře. Přesto japonec i se zabitým zadním střelcem unikl nad moře, protože Taylorovi došla munice.Oba poté přistáli na Wheeler Field pro doplnění paliva a střeliva.
Také další stíhači z 47.PS spěchali na Haleiwu. Jen několik minut po Welchovi a Taylorovi vzlétli 2Lt.Webster a 2Lt.Dains (oba na P-40). Po chvíli zaútočili na "Val" a 2Lt.Dains ho poslal k zemi.
Do akce se dostal i 2Lt.Harry W.Brown (47.PS). Ve vzduchu se připojil k zástupci velitele 47.PS Lt.Robertu J.Rogersovi. Společně zaútočili na "Val" nad sev. pobřežím. Brown poté narazil na další D3A1 a ostřeloval ho dokud nezahlédl dvě "Zera" z Hiryu. Japonci byli vtaženi do souboje se dvěma P-36, na jednom letěl Lt.Malcolm A.Moore (46.PS, startoval z Wheeleru), druhý pilotoval Brown. Když Moore spotřeboval munici, Brown zaútočil sám a podařilo se mu sestřelit "Zero" označené BII-120 (pilot Shigenori Nishikaichi). Ačkoliv to japonské prameny nepotvrzují byl mu mimo "Zera" uznán jeden "Val" sestřelený a jeden poškozený.
V 8.50 se z dráhy Wheeler Fieldu odlepili kola dalších čtyř P-36. V jejich kokpitech seděli příslušníci 46.PS - Lt.Lewis M.Sanders (velitel letky), 2Lt.John Thacker, 2Lt.Phillip Rasmussen a 2Lt.Gordon Sterling. Tato skupinka zaútočila poblíž Bellows z převýšení na devět "Zer" ze Soryu. Lt.Sanders zapálil stroj který pilotoval kpt.Fusatu Iida (BI-151) a ten se zřítil poblíž letiště. Další obětí američanů se stal Shinichi Atsuri kterého sestřelil 2Lt.Rasmussen. 2Lt.Sterling poslal k zemi A6M2 označený BI-153 (pilot Saburo Ishii), ale vzápětí byl zabit. Jeho přemožitelem se stal pilot Jiro Tanaka. Zbývající stíhač USAAC 2Lt.Thacker byl nucen se z boje odpoutat střemhlavým letem, protože mu selhali zbraně. P-36 pilotů Thackera, Sanderse a Rasmussena byly při návratu na letiště přivítáni silnou protiletadlovou palbou a inkasovaly 52 zásahů.
Zhruba v 9.00 se ke vzletu z Bellows Field chystali tři letci 44.PS. K jejich smůle právě k Oahu přilétala druhá vlna útočníků a jedním z cílů byl i Bellows. Lt.Christenson byl smrtelně zraněn už při pojíždění (zemřel v nemocnici), Lt.Whiteman byl sestřelen dvěma "Zery" ve výšce 40m a při pokusu o nouzové přistání se zabil. Jedině Lt.Bishop měl více štěstí a přestože měl prostřelené koleno podařilo se mu jeho rozstřílenou P-40 posadit na pláž.
V 9.30 startovali na svůj druhý let 2Lt.Taylor a 2Lt.Welch, přesně ve chvíli kdy na Wheeler zaútočilo v přízemním letu 12 "Valů". Welch zasáhl a sestřelil jeden z bombardérů ostřelujících Taylora. Ten byl zraněn do levé ruky, přesto se mu podařilo zničit další D3A1. Welch poté nad NAS Ewa nachytal osamocený "Val" a sestřelil ho. Vrátil se na Wheeler a po doplnění munice vzlétl spolu s 2Lt.Dainsem (pro oba to byl již třetí let toho dne). Japonci už nicméně vyklidili nebe nad Oahu, takže když američané nenalezli nepřítele chtěli přistát zpět na Wheeler Field. Bohužel to ráno protiletadlové baterie stříleli po všem co bylo ve vzduchu. To se stalo osudným 2Lt.Dainsovi, který byl při přiblížení na přistání zabit střelbou ze země.
Během útoku se do vzduchu podařilo dostat také čtyřem stíhačům z 45.PS. Vzlétli z Wheeleru na P-40, ale do boje se nedostali a byli několikrát zasaženi palbou ze země. Jmenovitě to byli 2Lt.Emmett S."Cyclone" Davis, 2Lt.Henry Lawrence, 2Lt.Fred B.Shiflet a 2Lt.Francis S."Gabby" Gabreski.Gabreski se později stal legendárním esem s největším počtem sestřelů v Evropě v rámci USAAF. Tím ovšem jeho kariéra stíhače neskončila, protože jeho konečné konto zahrnovalo 28 sestřelů za 2.světové války a k tomu 6,5 MIGu v Korejské válce.
Za akce nad Havajskými ostrovy v průběhu 7.12.1941 bylo 2Lt.Welchovi a 2Lt.Taylorovi uděleno vyznamenání Distinguished Service Cross. 2Lt.George S.Welch byl navržen na Medal Of Honor, ale s odůvodněním že startoval bez rozkazu ( ! ) byl tento návrh zamítnut.
George S.Welch ukončil válku s 16 potvrzenými vítězstvími na kontě, později se stal zkušebním pilotem North American Aviation. Zabil se při nehodě F-100 v listopadu 1954.
Japonské námořní letectvo během náletu ztratilo celkem 29 letadel, konkrétně 5 B5N1"Kate", 9 A6M2"Zero" a 15 D3A1"Val". 74 dalších se vrátilo na let.lodě s různým stupněm poškození.O život přišlo 55 mužů leteckých posádek.
Američané z 386 letadel všech typů ztratili nenávratně 169 letounů (92 US Navy, 77 USAAC) a 150 jich bylo poškozeno (31 US Navy, 128 USAAC).
Stíhači USAAC v akci 7.12.1941
Lt.Whiteman - 44.PS - P-40 - zabit v akci (KIA)
Lt.Christenson - 44.PS - P-40 - při pokusu o vzlet smtelně zraněn
Lt.Bishop - 44.PS - P-40 - sestřelen se zraněním
Lt.Ahola - 19.PS - P-40 - pouze pokus o vzlet
2Lt.Davis - 45.PS - P-40
2Lt.Gabreski - 45.PS - P-40
2Lt.Shiflet - 45.PS - P-40
2Lt.Lawrence - 45.PS - P-40
Lt.Sanders - 46.PS - P-36 - 1 sestřel (A6M2)
2Lt.Rasmussen - 46.PS - P-36 - 1 sestřel (A6M2)
2Lt.Sterling - 46.PS - P-36 - 1 sestřel (A6M2), KIA
2Lt.Thacker - 46.PS - P-36
Lt.Moore - 46.PS - P-36
2Lt.Welch - 47.PS - P-40 - 4 sestřely (D3A1)
2Lt.Taylor - 47.PS - P-40 - 2 sestřely (D3A1), zraněn
2Lt.Dains - 47.PS - P-40,P-36 - 1 sestřel (D3A1), KIA americkou palbou
2Lt.Brown - 47.PS - P-36 - 1 sestřel (A6M2)
Lt.Rogers - 47.PS - P-36
2Lt.Webster-47.PS-P-40
2Lt.Ken Taylor a 2Lt.George Welch
Zleva - 1Lt.Lewis M. Sanders, 2Lt. Phillip M. Rasmussen, 2Lt.Kenneth M. Taylor, 2Lt. George S. Welch a 2Lt. Harry W. Brown.
Curtiss P-40 na kterém letěl 7.12.1941 2Lt. Ken Welch.
P-36A který pilotoval 2Lt. Phillip Rasmussen.
Zdroje –
AJ Press – Curtiss P-36 Hawk
AJ Press – Curtiss P-40
AJ Press – Pearl Harbor 1941
Osprey – Aircraft of the Aces 55 – P-40 Warhawk Aces of the Pacific
Osprey – Campain 62 – Pearl Harbor 1941
Internet
Za protivzdušnou obranu Havajských ostrovů zodpovídal 14.Persuit wing do jehož sestavy byly zařazeny 15.Persuit group a 18.PG.Tyto jednotky měly základny na letištích Wheeler Field a Bellows Field. Používali také malou cvičnou dráhu Haleiwa Field na severním pobřeží Oahu.
Když 7.prosince 1941 japonci zaútočili, stály americké stíhačky vyrovnané v řadách křídlo na křídlo kvůli obavám ze sabotáží, mnohdy s vymontovanými kulomety nebo prázdnými zásobníky.
První vlna útočníků dorazila nad Oahu kolem 8.00. Zatímco bombardéry Aichi D3A1 "Val" a Nakajima B5N1 "Kate" směřovali k zakotvené Tichomořské flotile, stíhači Mitsubishi A6M2 "Zeke"(známější pod přezdívkou "Zero") začali ostřelovat Wheeler. Curtissy P-40 a P-36 US Army Air Corps začínali jeden po druhém hořet a základna se zahalila do hustého dýmu.
Za této situace se jako jeden z prvních pokusil vzlétnout Lt.Ahola z 19.Persuit Squadron. Po startu měl v úmyslu vrazit svojí P-40 do poblíž letícího "Zera" ( věděl že má prázdné zásobníky),ale vůbec se neodlepil z dráhy. Jak posléze zjistil, shořel mu plátěný potah výškového kormidla.
Několik američanů se dostalo na Haleiwa Field, kde byla 7.prosince umístěna 47.PS kvůli cvičným střelbám. Dva piloti 47.PS - 2Lt.George S.Welch a 2Lt.Kenneth M.Taylor zalarmovali pozemní personál na Haleiwě hned po dopadu prvních bomb, takže když dorazili v 8.30 na místo (cestou byli několikrát ostřelováni Japonci) jejich P-40 byly připraveny. Nabité měli jen křídelní kulomety, protože velkorážová munice na základně nebyla. Krátce po společném vzletu narazili na skupinu D3A1 ostřelující letiště USMC NAS Ewa. 2Lt.Welch sestřelil dva "Valy", jeho kolega jeden bombardér sestřelil a druhý po jeho zásazích za sebou táhl vlečku černého kouře. Přesto japonec i se zabitým zadním střelcem unikl nad moře, protože Taylorovi došla munice.Oba poté přistáli na Wheeler Field pro doplnění paliva a střeliva.
Také další stíhači z 47.PS spěchali na Haleiwu. Jen několik minut po Welchovi a Taylorovi vzlétli 2Lt.Webster a 2Lt.Dains (oba na P-40). Po chvíli zaútočili na "Val" a 2Lt.Dains ho poslal k zemi.
Do akce se dostal i 2Lt.Harry W.Brown (47.PS). Ve vzduchu se připojil k zástupci velitele 47.PS Lt.Robertu J.Rogersovi. Společně zaútočili na "Val" nad sev. pobřežím. Brown poté narazil na další D3A1 a ostřeloval ho dokud nezahlédl dvě "Zera" z Hiryu. Japonci byli vtaženi do souboje se dvěma P-36, na jednom letěl Lt.Malcolm A.Moore (46.PS, startoval z Wheeleru), druhý pilotoval Brown. Když Moore spotřeboval munici, Brown zaútočil sám a podařilo se mu sestřelit "Zero" označené BII-120 (pilot Shigenori Nishikaichi). Ačkoliv to japonské prameny nepotvrzují byl mu mimo "Zera" uznán jeden "Val" sestřelený a jeden poškozený.
V 8.50 se z dráhy Wheeler Fieldu odlepili kola dalších čtyř P-36. V jejich kokpitech seděli příslušníci 46.PS - Lt.Lewis M.Sanders (velitel letky), 2Lt.John Thacker, 2Lt.Phillip Rasmussen a 2Lt.Gordon Sterling. Tato skupinka zaútočila poblíž Bellows z převýšení na devět "Zer" ze Soryu. Lt.Sanders zapálil stroj který pilotoval kpt.Fusatu Iida (BI-151) a ten se zřítil poblíž letiště. Další obětí američanů se stal Shinichi Atsuri kterého sestřelil 2Lt.Rasmussen. 2Lt.Sterling poslal k zemi A6M2 označený BI-153 (pilot Saburo Ishii), ale vzápětí byl zabit. Jeho přemožitelem se stal pilot Jiro Tanaka. Zbývající stíhač USAAC 2Lt.Thacker byl nucen se z boje odpoutat střemhlavým letem, protože mu selhali zbraně. P-36 pilotů Thackera, Sanderse a Rasmussena byly při návratu na letiště přivítáni silnou protiletadlovou palbou a inkasovaly 52 zásahů.
Zhruba v 9.00 se ke vzletu z Bellows Field chystali tři letci 44.PS. K jejich smůle právě k Oahu přilétala druhá vlna útočníků a jedním z cílů byl i Bellows. Lt.Christenson byl smrtelně zraněn už při pojíždění (zemřel v nemocnici), Lt.Whiteman byl sestřelen dvěma "Zery" ve výšce 40m a při pokusu o nouzové přistání se zabil. Jedině Lt.Bishop měl více štěstí a přestože měl prostřelené koleno podařilo se mu jeho rozstřílenou P-40 posadit na pláž.
V 9.30 startovali na svůj druhý let 2Lt.Taylor a 2Lt.Welch, přesně ve chvíli kdy na Wheeler zaútočilo v přízemním letu 12 "Valů". Welch zasáhl a sestřelil jeden z bombardérů ostřelujících Taylora. Ten byl zraněn do levé ruky, přesto se mu podařilo zničit další D3A1. Welch poté nad NAS Ewa nachytal osamocený "Val" a sestřelil ho. Vrátil se na Wheeler a po doplnění munice vzlétl spolu s 2Lt.Dainsem (pro oba to byl již třetí let toho dne). Japonci už nicméně vyklidili nebe nad Oahu, takže když američané nenalezli nepřítele chtěli přistát zpět na Wheeler Field. Bohužel to ráno protiletadlové baterie stříleli po všem co bylo ve vzduchu. To se stalo osudným 2Lt.Dainsovi, který byl při přiblížení na přistání zabit střelbou ze země.
Během útoku se do vzduchu podařilo dostat také čtyřem stíhačům z 45.PS. Vzlétli z Wheeleru na P-40, ale do boje se nedostali a byli několikrát zasaženi palbou ze země. Jmenovitě to byli 2Lt.Emmett S."Cyclone" Davis, 2Lt.Henry Lawrence, 2Lt.Fred B.Shiflet a 2Lt.Francis S."Gabby" Gabreski.Gabreski se později stal legendárním esem s největším počtem sestřelů v Evropě v rámci USAAF. Tím ovšem jeho kariéra stíhače neskončila, protože jeho konečné konto zahrnovalo 28 sestřelů za 2.světové války a k tomu 6,5 MIGu v Korejské válce.
Za akce nad Havajskými ostrovy v průběhu 7.12.1941 bylo 2Lt.Welchovi a 2Lt.Taylorovi uděleno vyznamenání Distinguished Service Cross. 2Lt.George S.Welch byl navržen na Medal Of Honor, ale s odůvodněním že startoval bez rozkazu ( ! ) byl tento návrh zamítnut.
George S.Welch ukončil válku s 16 potvrzenými vítězstvími na kontě, později se stal zkušebním pilotem North American Aviation. Zabil se při nehodě F-100 v listopadu 1954.
Japonské námořní letectvo během náletu ztratilo celkem 29 letadel, konkrétně 5 B5N1"Kate", 9 A6M2"Zero" a 15 D3A1"Val". 74 dalších se vrátilo na let.lodě s různým stupněm poškození.O život přišlo 55 mužů leteckých posádek.
Američané z 386 letadel všech typů ztratili nenávratně 169 letounů (92 US Navy, 77 USAAC) a 150 jich bylo poškozeno (31 US Navy, 128 USAAC).
Stíhači USAAC v akci 7.12.1941
Lt.Whiteman - 44.PS - P-40 - zabit v akci (KIA)
Lt.Christenson - 44.PS - P-40 - při pokusu o vzlet smtelně zraněn
Lt.Bishop - 44.PS - P-40 - sestřelen se zraněním
Lt.Ahola - 19.PS - P-40 - pouze pokus o vzlet
2Lt.Davis - 45.PS - P-40
2Lt.Gabreski - 45.PS - P-40
2Lt.Shiflet - 45.PS - P-40
2Lt.Lawrence - 45.PS - P-40
Lt.Sanders - 46.PS - P-36 - 1 sestřel (A6M2)
2Lt.Rasmussen - 46.PS - P-36 - 1 sestřel (A6M2)
2Lt.Sterling - 46.PS - P-36 - 1 sestřel (A6M2), KIA
2Lt.Thacker - 46.PS - P-36
Lt.Moore - 46.PS - P-36
2Lt.Welch - 47.PS - P-40 - 4 sestřely (D3A1)
2Lt.Taylor - 47.PS - P-40 - 2 sestřely (D3A1), zraněn
2Lt.Dains - 47.PS - P-40,P-36 - 1 sestřel (D3A1), KIA americkou palbou
2Lt.Brown - 47.PS - P-36 - 1 sestřel (A6M2)
Lt.Rogers - 47.PS - P-36
2Lt.Webster-47.PS-P-40
2Lt.Ken Taylor a 2Lt.George Welch
Zleva - 1Lt.Lewis M. Sanders, 2Lt. Phillip M. Rasmussen, 2Lt.Kenneth M. Taylor, 2Lt. George S. Welch a 2Lt. Harry W. Brown.
Curtiss P-40 na kterém letěl 7.12.1941 2Lt. Ken Welch.
P-36A který pilotoval 2Lt. Phillip Rasmussen.
Zdroje –
AJ Press – Curtiss P-36 Hawk
AJ Press – Curtiss P-40
AJ Press – Pearl Harbor 1941
Osprey – Aircraft of the Aces 55 – P-40 Warhawk Aces of the Pacific
Osprey – Campain 62 – Pearl Harbor 1941
Internet
Naposledy upravil(a) Farky dne 24/6/2008, 00:19, celkem upraveno 1 x.
- M1A2 Abrams
- podporučík
- Příspěvky: 657
- Registrován: 10/8/2005, 21:34
Spis to myslel tak, ze 2/3 ziskanych strat utrpela druha vlna.Hans S. píše: 2/3 ztráty? Na japonské straně? To snad ne..?
Podle Fucidu, Genda mu po pristani uvedl,ze bolo stracenejch 29 stroju, 15 bylo svrzeno pres palubu, kvuli poskozenim. Priblizne 40 bylo lehce poskozeno. (z obou vln, samozrejme)
Entropia uzavretého termodynamického systému musí vzrastať.
Ztráty 9 první vlna, 20 druhá vlna, 74 (některé prameny 75) různě poškozených bez rozlišení rozsahu a typů.
V podstatě se dá říci, že pro třetí vlnu bylo k dispozici necelých 70% strojů, tj. 214 strojů bez problémů...
Otázkou je, kolik zůstalo provozuschopných stíhaček A6Ms z původního počtu 81... 9 jich bylo ztraceno, kolik jich šlo přes palubu a kolik bylo poškozeno tak, že nemohli vzlétnout?
V podstatě se dá říci, že pro třetí vlnu bylo k dispozici necelých 70% strojů, tj. 214 strojů bez problémů...
Otázkou je, kolik zůstalo provozuschopných stíhaček A6Ms z původního počtu 81... 9 jich bylo ztraceno, kolik jich šlo přes palubu a kolik bylo poškozeno tak, že nemohli vzlétnout?
Těch 74 poškozených letadel tvořilo:
- 23 Zer
- 41 Valů
- 10 Kate
Stav poškození stíhaček by se dal určitě vypátrat, ale bylo by to zdlouhavé a navíc celkem zbytečné. Pokud totiž Nagumo odvolal třetí vlnu kvůli obavám z větších ztrát na letadlech (a to vůbec není jisté), rozhodně to nebylo kvůli americkým stíhačům ale kvůli protiletadlové obraně ze země. Vždyť jeho podřízení mu nahlásili kompletní zničení všech letišť i s US letadly na nich umístěných. Spíš se bál protiúderu - nezapomínejme na to že v té době nevěděl kde jsou americké let. lodě. Asi nechtěl riskovat ztrátu některé z jeho lodí.
- 23 Zer
- 41 Valů
- 10 Kate
Stav poškození stíhaček by se dal určitě vypátrat, ale bylo by to zdlouhavé a navíc celkem zbytečné. Pokud totiž Nagumo odvolal třetí vlnu kvůli obavám z větších ztrát na letadlech (a to vůbec není jisté), rozhodně to nebylo kvůli americkým stíhačům ale kvůli protiletadlové obraně ze země. Vždyť jeho podřízení mu nahlásili kompletní zničení všech letišť i s US letadly na nich umístěných. Spíš se bál protiúderu - nezapomínejme na to že v té době nevěděl kde jsou americké let. lodě. Asi nechtěl riskovat ztrátu některé z jeho lodí.
- mmmichalll
- rotmistr
- Příspěvky: 118
- Registrován: 7/3/2008, 18:09
Wasp - byl v Atlantiku.
Saratoga - byla v San Diegu.
Hornet a Yorktown - byli převeleny do Atlantiku, Japonci to ovšem nevěděli a doufali že budou na Havaji.
Lexington - vezl na Midway letadla, z Pearlu vyplul 5.prosince.
Enterprise - vezla letadla na Wake, z Pearl Harboru vyplula 28.listopadu. V době útoku už byla na cestě zpět, nacházela se 200 mil západně od Oahu. V 6.30 z její paluby odstartovalo 18 SBD "Dauntless" a nabrali kurs Pearl Harbor. Tahle skupina dorazila nad přístav v 8.00, tedy přesně na začátku útoku. 6 jich bylo sestřeleno - 4 dostali Zera, 1 padl za oběť Valu a jeden mají na svědomí američtí dělostřelci. To jen tak pro zajímavost.
Saratoga - byla v San Diegu.
Hornet a Yorktown - byli převeleny do Atlantiku, Japonci to ovšem nevěděli a doufali že budou na Havaji.
Lexington - vezl na Midway letadla, z Pearlu vyplul 5.prosince.
Enterprise - vezla letadla na Wake, z Pearl Harboru vyplula 28.listopadu. V době útoku už byla na cestě zpět, nacházela se 200 mil západně od Oahu. V 6.30 z její paluby odstartovalo 18 SBD "Dauntless" a nabrali kurs Pearl Harbor. Tahle skupina dorazila nad přístav v 8.00, tedy přesně na začátku útoku. 6 jich bylo sestřeleno - 4 dostali Zera, 1 padl za oběť Valu a jeden mají na svědomí američtí dělostřelci. To jen tak pro zajímavost.
Měly námořní letadla tehdy nějaké odlišné zabarvení? Pokud vezmeme do úvahy, že by navrátivší piloti zahlásili takovouto letku, pak by Nagumovo rozhodnutí bylo ještě nepochopitelnější, protože měl za úkol zničit letadlové lodě... I když kdo ví, jak by to dopadlo.
Naposledy upravil(a) Rosomak dne 23/6/2008, 23:17, celkem upraveno 1 x.
- M1A2 Abrams
- podporučík
- Příspěvky: 657
- Registrován: 10/8/2005, 21:34
Myslis Naguma?Rosomak píše:pak by Yamamotovo rozhodnutí bylo ještě nepochopitelnější, protože měl za úkol zničit letadlové lodě...
Namorni letadla byla v te dobe kamuflovana nejakym odstinem svetle blede modre (nekdy az skoro do seda), letadla US ARMY byly zelene.
Entropia uzavretého termodynamického systému musí vzrastať.
Takhle byla zbarvená letadla US Navy v té době. Tohle je SBD velitele letecké skupiny Enterprise. Příklady zbarvení USAAC přidám do článku.
Důvod proč Naguma "netrklo" že je blízko letadlová loď, i když se jeho piloti setkali s bombardéry námořnictva je prostý - na letištích na Oahu se jich nacházeli desítky, US Navy (společně s USMC) tam mělo svou základnu NAS Ewa Mooring Mast Field. Takže nemohl vědět že ty SBD přilétly z Enterprise.
- kopapaka
- 6. Podplukovník
- Příspěvky: 3837
- Registrován: 26/1/2008, 20:47
- Bydliště: kósek od Prostějova
Takže byla velmi jednoduše rozlišitelná.
Ztráty letadel US Navy jsou poněkud větší než jen těch 18 SBD Dauntless. Pokud se nepletu, tak kromě hydroplánů tam US Navy měla i palubní stroje na některém z letišť.Američané z 386 letadel všech typů ztratili nenávratně 169 letounů (92 US Navy, 77 USAAC) a 150 jich bylo poškozeno (31 US Navy, 128 USAAC).
Takže to jen velmi těžko ovlivnilo rozhodování.
P.S. to byl fofr
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
- Michal.Lipka
- svobodník
- Příspěvky: 30
- Registrován: 8/5/2008, 14:18
Palubní stroje na Oahu sice byly, nepatřily ale námořnictvu.kopapaka píše: Ztráty letadel US Navy jsou poněkud větší než jen těch 18 SBD Dauntless. Pokud se nepletu, tak kromě hydroplánů tam US Navy měla i palubní stroje na některém z letišť.
Takže to jen velmi těžko ovlivnilo rozhodování.
Na MCAS Ewa byla dislokována VMF-211 námořní pěchoty disponující jedenácti stroji F4F-3. Dále se zde nacházelo 24 průzkumných SBD a 8 SB2U. Z těchto počtů bylo devět stíhaček a celkem 18 bombardérů zničeno.
Námořnictvo mělo v oblasti jen 36 strojů PBY na NAS Kaneohe a 35 PBY na Ford Island. Dále zde námořníci disponovali čtrnácti plovákovými stroji OS2U-3 (z toho jich devět zůstalo na palubách BB) a několika desítkami průzkumných strojů (většinou šlo o obojživelné stroje J2F a JRS-1 ze stavu VJ-1.
Válka je nejbestiálnějším šílenstvím
Leonardo da Vinci
Leonardo da Vinci
To nic nemění, zbarvení měli stejné.Palubní stroje na Oahu sice byly, nepatřily ale námořnictvu.
V seznamu ztrát jsem zahrnul USMC pod US Navy, protože mi to nepřišlo důležité. Ten článeček není o průběhu náletu, ani o jeho výsledku a už vůbec o důvodech odvolání 3. vlny. Je jen o amerických stíhačích. Takže celá tahle debata je silně OT.
- Michal.Lipka
- svobodník
- Příspěvky: 30
- Registrován: 8/5/2008, 14:18
Tak to se omlouvám. Jen jsem reagoval na výše vyjádřený názor, že US Navy měla v na Oahu dislokované vlastní palubní letouny. Ty tam ale být nemohly, protože v přístavu nekotvila žádná CV nebo CVL.Farky píše:V seznamu ztrát jsem zahrnul USMC pod US Navy, protože mi to nepřišlo důležité. Ten článeček není o průběhu náletu, ani o jeho výsledku a už vůbec o důvodech odvolání 3. vlny. Je jen o amerických stíhačích. Takže celá tahle debata je silně OT.
A nezlobte se na mne ale míchat dohromady US Navy a US Marine Corps, dvě samostatné a na sobě nezávislé složky ozbrojených sil USA? Možná na nějakém blogu zabývajícím se primárně jihoamerickými telenovelami, ale na kvalitním portálu zabývajícím se vojenstvím na této úrovni?
Válka je nejbestiálnějším šílenstvím
Leonardo da Vinci
Leonardo da Vinci