První srbská dobrovolnická divize

Moderátoři: Pátrač, kacermiroslav

Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 6042
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: První srbská dobrovolnická divize

Příspěvek od Polarfox »

Ataman píše:Válku v Jugošce začli Slovinci a Chorvati, protože chtěli Jugošku rozdělit jak Mečiar s Klauzem ČSFR - je to sice děsivá kravina, ale absolutně se to vyrovná tý děsivý kravině, cos napsals ty. Tedy doporučuji vyndat hlavu z anusu, přestat stranit a začít koukat kolem sebe.
Sorry, ale Jugoslávie byla od počátku Rakousko-Uhersko 2.0 se Srbskem, které se s tím nikdy moc nes**lo, v čele. "Slovanská vzájemnost" vocaď pocaď. To že se to celé nerozpadlo už dříve jde na vrub Tita, jako tmelícího článku, ale zároveň principu rozděl a panuj. Pak už to šlo jen od desíti k pěti a zrovna vyčítat Chorvatům a Slovincům dlouhodobou pifku na Srby a snahu trhnout se a mít od nich konečně pokoj je tak trochu tendenční. A to že Srbové dodneška nemohou překousnout, že se jim rozpadlo jejich miniimpérium, to je tak trošku jejich problém.

EDIT: Neboli napsat, že Srbsko to začalo, je blbá formulace, ale princip není v podstatě špatně. Protože Srbsko nehodlalo nikdy dobrovolně pustit ze svého soustátí, kde vždy mělo, budovalo a udržovalo vedoucí/privilegovanou roli (často na úkor ostatních), nikoho. Takže to muselo bouchnout silově a podřízené státy se měly šanci vyvázat až v okamžiku, kdy byla dostatečně oslabena centrální moc a ozbrojené síly centrální moci.

Kdyby jsme byli parchanti a nechtěli Slováky pustit, pokud by oni chtěli pryč, tak by po nás taky jednoho dne možná začali střílet, místo aby jsme se domluvili jako lidi. A neviděl bych zrovna problém na jejich straně.
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Uživatelský avatar
Ataman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1566
Registrován: 1/4/2008, 20:31

Re: První srbská dobrovolnická divize

Příspěvek od Ataman »

Polarfox píše:Sorry, ale Jugoslávie byla od počátku Rakousko-Uhersko 2.0 se Srbskem, které se s tím nikdy moc nes**lo, v čele. "Slovanská vzájemnost" vocaď pocaď. To že se to celé nerozpadlo už dříve jde na vrub Tita, jako tmelícího článku, ale zároveň principu rozděl a panuj. Pak už to šlo jen od desíti k pěti
Ano.
Polarfox píše:vyčítat Chorvatům a Slovincům dlouhodobou pifku na Srby a snahu trhnout se a mít od nich konečně pokoj je tak trochu tendenční.
Já jim to ale nevyčítám. Pouze sem napsal stejnou kravinu, jako 950, akorát naruby a i sem se k tomu drze přiznal. Protože napsat, že Srbsko to začalo, je fakt blbá formulace. Od začátku to skřípalo a smrdělo průserem.
Polarfox píše:Srbové dodneška nemohou překousnout, že se jim rozpadlo jejich miniimpérium, to je tak trošku jejich problém.
Jo, to je Srbskej problém, zdaleka ne jedinej. Jenže na Balkáně má každej nějakej, zdaleka ne jedinej, problém - je to tam problémama dosti prolezlý. A taky nacionalismem a ten, jak známo, dělá problémy i z věcí, který by normálně nestáli ani za šušeň z nosu.
A dokaď se bude vřeštět "ty druhý, než sme my, sou prasečkáři a můžou za všecko", lepší to nebude.
Cerkev je blízko, ale je ledovice. Krčma je daleko, ale půjdem opatrně.
seabee
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 4648
Registrován: 18/7/2013, 18:59

Re: První srbská dobrovolnická divize

Příspěvek od seabee »

Tak v Jugoslávii byl od začátku problém, že se žádná strana nesnažila o nějakou pokojnou dohodu. Korunu tomu pak nasadilo Německo, jednostranným uznáním Chorvatska. Tím se znažili světu určit, kdo je ten hodný a kdo zlý. Víceméně se to ujalo.
Co ti čeští vojáci/pozorovatelé, pobití Chorvaty při zahájení ofenzívy proti Srbsku? Nějak se o tom moc nemluvilo a nemluví.
Slyší-li nechápaví, podobají se hluchým.
Hérakleitos z Efesu, zvaný Skoteinos (Temný – asi 544-484 př.n.l.),
Uživatelský avatar
Ataman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1566
Registrován: 1/4/2008, 20:31

Re: První srbská dobrovolnická divize

Příspěvek od Ataman »

seabee píše:Tak v Jugoslávii byl od začátku problém, že se žádná strana nesnažila o nějakou pokojnou dohodu.
V Jugoslávii byl problém od začátku Jugoslávie, tedy od jejího vzniku. To se naplno ukázalo za 2.sv.v., pak to držel Tito a po něm se to zase sesypalo. Ona to totiž od začátku byla jedna veliká znouzectnost a Polarovo "Slovanská vzájemnost" vocaď pocaď to docela vystihuje.
Cerkev je blízko, ale je ledovice. Krčma je daleko, ale půjdem opatrně.
950
praporčík
praporčík
Příspěvky: 318
Registrován: 3/6/2010, 18:43
Bydliště: Kolín

Re: První srbská dobrovolnická divize

Příspěvek od 950 »

Pokud vím, Srbsko vyváželo před WWWI do Rakouska-Uherska vepře, proto prasečkáři. Že měli Srbové pifku na bosenské muslimy, to se nedivím. Oni to totiž byli původem také Srbové, náboženstvím bogomilové, ale ti, stejně jako o 200 let předtím Albánci přijali islám. Proč asi? Aby nebyli ďaurská rája (bezprávný křesťanský dobytek) a aby požívali veškerá práva jako Turci. Navíc kdo nebyl muslim, tedy byl ďaurem, ten musel platit zakát, tedy daň z každé hlavy v nemuslimské rodině. Jak známo poturčenec (Turčín) horší Turka. Tito muslimští Bosňáci se chovali ke křesťanským Bosňákům jako hovada. Srbové proti nim bojovali jako Hajduci. Po vzniku Jugoslávie jim to pak dávali Srbové sežrat. Za WWII tedy muslimové v Bosně zase ochotněji kolaborovali s Ustašovským Chorvatskem a Němci (např. Divize SS Handžar). Tito stmelil Jugoslávii ato šlo od deseti k pěti a zase ač Chorvat, brali jej jak Chorvaté, tak Srbové. Vím, jaké ódy pěli známí na Tita a jak štkali, když zemřel. No a pak to už šlo od deseti k pěti, národnostní křivdy vypluly na povrch a už to jelo. Četl jsem o několika Češích, kteří šli do Chorvatska bojovat jako dobrovolníci.
Choroš
štábní rotmistr
štábní rotmistr
Příspěvky: 225
Registrován: 30/11/2016, 11:47

Re: První srbská dobrovolnická divize

Příspěvek od Choroš »

Doporucuji knihu J. Rychlik: Mezi Vidni a Carihradem.
Ono tak nejak ma malokdy smysl hledat kdo za co v historii muze, a na Balkane je to uz vubec spletite. Ostatne Srbsko a Chorvatsko si snad ani nemaji co vycitat, ani jedna z tech skupin nebyla ochotna slevit ze sve velikosti, mam pocit. Myslim, vetsinu 19. stoleti znacna cast obyvatelstva tech zemi vubec nevedela a neresila, ke kteremu z tech narodu vlastne patri.
Uživatelský avatar
Ataman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1566
Registrován: 1/4/2008, 20:31

Re: První srbská dobrovolnická divize

Příspěvek od Ataman »

Choroš píše:Ono tak nejak ma malokdy smysl hledat kdo za co v historii muze, a na Balkane je to uz vubec spletite. Ostatne Srbsko a Chorvatsko si snad ani nemaji co vycitat, ani jedna z tech skupin nebyla ochotna slevit ze sve velikosti, mam pocit.
:up:
Cerkev je blízko, ale je ledovice. Krčma je daleko, ale půjdem opatrně.
Uživatelský avatar
Ataman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1566
Registrován: 1/4/2008, 20:31

Re: První srbská dobrovolnická divize

Příspěvek od Ataman »

950 píše:Pokud vím, Srbsko vyváželo před WWWI do Rakouska-Uherska vepře, proto prasečkáři.
Výmluvy, skuhrání.
950 píše:přijali islám. Proč asi? Aby nebyli ďaurská rája a aby požívali veškerá práva jako Turci.
No a? To je jako špatně?
950 píše:(bezprávný křesťanský dobytek)
Ty absolutně nevíš, která bije(o právním uspořádání v Osmanský říši).
950 píše:Jak známo poturčenec (Turčín) horší Turka.
To je známo, jo? Jako fakt? Nebo je to jen takovej žvást typu všichni rusové sou vožralové?(jó, jó, sou :razz: )
950 píše:Tito muslimští Bosňáci se chovali ke křesťanským Bosňákům jako hovada.
Kdes to vzals?
950 píše:Četl jsem o několika Češích, kteří šli do Chorvatska bojovat jako dobrovolníci.
Já četl o mnoha češích, kteří šli bojovat jako dobrovolníci leckam. No a?
Cerkev je blízko, ale je ledovice. Krčma je daleko, ale půjdem opatrně.
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 6042
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: První srbská dobrovolnická divize

Příspěvek od Polarfox »

Ataman píše:V Jugoslávii byl problém od začátku Jugoslávie, tedy od jejího vzniku. To se naplno ukázalo za 2.sv.v., pak to držel Tito a po něm se to zase sesypalo. Ona to totiž od začátku byla jedna veliká znouzectnost a Polarovo "Slovanská vzájemnost" vocaď pocaď to docela vystihuje.
Tak nějak.
seabee píše:Tak v Jugoslávii byl od začátku problém, že se žádná strana nesnažila o nějakou pokojnou dohodu. Korunu tomu pak nasadilo Německo, jednostranným uznáním Chorvatska. Tím se znažili světu určit, kdo je ten hodný a kdo zlý. Víceméně se to ujalo.
Co ti čeští vojáci/pozorovatelé, pobití Chorvaty při zahájení ofenzívy proti Srbsku? Nějak se o tom moc nemluvilo a nemluví.
Tady nejde o to určovat, kdo je hodný a kdo zlý. Od počátku to byl umělý slepenec, který měl na hony daleko k nějakému společně vysněnému a budovanému státu Jihoslovanů. Tím spíše, pokud to byla Jugoslávie jen názvem, ale v reálu hlavně rozšířené Srbsko s výraznou a záměrnou centralizací, což tomu tedy zrovna nepomáhalo. A kór nějaké pokojné dohodě.
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Uživatelský avatar
Ataman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1566
Registrován: 1/4/2008, 20:31

Re: První srbská dobrovolnická divize

Příspěvek od Ataman »

Polarfox píše:Tady nejde o to určovat, kdo je hodný a kdo zlý.
S tím bych si dovolil nesouhlasit. Je samozřejmě důležitý určit ty, kdo byli zlý, postavit je před soud a vymáchat jim v tom huby - čímž myslím konkrétní jednotlivce, prkotiny jako národnost, barva, vyznání, osobní sympatie a podobný voloviny v tom nemaj co dělat.
Cerkev je blízko, ale je ledovice. Krčma je daleko, ale půjdem opatrně.
zzz
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1033
Registrován: 7/5/2020, 11:58

Re: První srbská dobrovolnická divize

Příspěvek od zzz »

950 píše:Je mi jasné, že mne tu ukamenujete, ale pokud se do služeb nepřítele dají zajatí vojáci, kteří někomu složili přísahu, tak z té přísahy nejsou vyvázáni ani v případě zajetí a jsou tudíž jen a jen zrádci. Jaký byl rozdíl mezi těmito, našimi legionáři a třeba Vlasovci?
Ahoj, moc dobře nerozumím Tvé nejasnosti. Mluvím o odvedencích, nikoliv o vojenských profesionálech.

Jde Ti o otázku nelegálnosti (trestnosti), když občan státu A se stane vojákem ve státě B a bojuje proti státu A?

Nebo Ti jde o otázku sebeurčení (=občanem kterého státu chce člověk být)? viz např. po WW1 v Rakousku https://de.wikipedia.org/wiki/Volksabst ... Vorarlberg, kde chtěli sebeurčení (nejzpadnější region Rakouska chtěl být součástí Švýcarska).
"Opravdu myslíte, že někdo, kdo vyhrál volby férově s 79%, potřebuje následně mlátit lidi na ulicích a vypínat internet??"
https://twitter.com/BenesikOndra/status ... 4985394178
Držím jim palce, ať se o vnitřní politice své vlasti můžou rozhodovat naprosto svobodně.
Moudře. Demokraticky.
Bez násilí. Sametově.
950
praporčík
praporčík
Příspěvky: 318
Registrován: 3/6/2010, 18:43
Bydliště: Kolín

Re: První srbská dobrovolnická divize

Příspěvek od 950 »

Jde mi o to, když občan státu A je odveden v rámci branné povinnosti do armády státu A, složí tam přísahu a pak buď zběhne k nepříteli, nebo je zajat a v zajetí u státu B se dá do služeb armády státu B. To se týká ale i vojáků z povolání, vždyť někteří r.-u- důstojníci také byli zajati a pak se dali do služeb Rusů,
Navíc by mne zajímalo, jak by se to dnes řešilo, když by dotyčný měl dvojí občanství, tedy jak státu A tak státu B. Takže když bude jedněmi odveden, pro druhé bude zrádcem?

Mluvím o době od WWI do dnes, né o 30. leté válce, kdy žoldáci šli k tomu, kdo platil a vyhrával, nebo 7 leté válce, kde pruská armáda násilím zverbovala zajaté rakouské a uherské vojáky.
Jiří Fidler
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 270
Registrován: 2/12/2016, 19:49

Re: První srbská dobrovolnická divize

Příspěvek od Jiří Fidler »

Tento problém asi nejlépe řešili Rusové za 1. světové války. Dobrovolníci z řad zajatců přijali ruské poddanství, takže přestali být občany R-U a stali se vlastním rozhodnutím poddanými ruského císaře. Následně přísahali císaři a po 15. březnu 1917 opětovně přísahali prozatímní vládě. A to nejen naši, ale také někteří Poláci, případně Chorvaté a Slovinci, u kterých byl pod ruskou patronací zaměněn ruský císař srbským králem. K ideové dokonalosti se to u čs. dobrovolnických jednotek (možná i jinde) snažil dotáhnout podplukovník Mamontov, zatímní velitel vznikajícího 3. čs. střeleckého pluku, který zblbnul dobrovolníky, aby navíc přestoupili na pravoslaví - proto také mnoho legionářů změnilo jméno, namátkou Antonín Číla na Mikuláš, Karel Petřík na Václav, ať zůstanu jen u pozdějších generálů.
Ruské císařství patřilo před 1. světovou válkou k iniciátorům haagských dohod ohledně vedení pozemní války, a proto odmítalo tyto dohody porušovat, ale velmi právnicky kreativně je obcházelo. Ostatně podobně se chovala většina účastnických států války.
Jiří Fidler
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 270
Registrován: 2/12/2016, 19:49

Re: První srbská dobrovolnická divize

Příspěvek od Jiří Fidler »

Navíc se v té době výrazně uznávala ekonomická migrace. Např. při procesech se zajatými čs. legionáři z italských legií - většinou šlo o řádná soudní jednání s dvěma stranami, postupující podle zásad vojenského trestního řádu. Někteří obhájci (pocházeli většinou z řad důstojníků české národnosti s právnickým vzděláním) se snažili obžalované vyvinit (a soud takovou obhajobu připustil) tvrzením, že dotyčný dobrovolník odešel před válkou do zahraničí, takže "pocházel z krajanských Čechů amerických, francouzských či ruských". V jednom případě - Havlena - dotyčný tuto konstrukci sám otevřeně odmítl a požadoval, aby byl souzen a odsouzen jako velezrádce. Ale četl jsem někde (bohužel už nevím kde), že v jednom či dvou případech daná obhajoba ohledně krajanského původu přiměla soud, aby odložil rozhodnutí do jednoznačného vyšetření celého problému. Byla to jen zmínka bez konkrétních jmen, takže ani nevím, jak to celé dopadlo.
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 16268
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: První srbská dobrovolnická divize

Příspěvek od Rase »

Masakr chorvatských zajatců v Oděse

Dne 23. října 1916, začal masakr v Oděse, srbská genocida na chorvatských a slovinských zajatcích. Šlo o největší válečný zločin a genocidu srbské armády a největší individuální zločin na jihovýchodním bojišti. Hned od října 1916 srbská armáda za podpory ruských kozáků zabila "přes 10 000" převážně chorvatských zajatců, ale i Slovinců a Čechů, kteří odmítli násilně vstoupit do jugoslávské legie a přísahat pod srbskou vlajkou a korunou. Zabíjení vězňů pokračovalo dnem i nocí, byli mučeni a zabíjeni většinou chladnými zbraněmi, jejich těla byla házena do Černého moře. Pozdější jugoslávská historiografie tento zločin téměř zakryla, ale zůstal zachován v tiché paměti. První, kdo o tomto zločinu promluvil v chorvatském parlamentu a vyvolal debatu, byl pravicový vůdce Dr. Aleksandar Horvat.

https://www.facebook.com/share/q59wYXsY ... tid=WC7FNe

EDIT: uvedený počet je značně nadnesený, ale je jisté, že Srbové tehdy zmučili mnoho chorvatských a slovinských zajatců, kteří odmítli vstoupit do legie. Konkrétní čísla bohužel nejsou známa, ale patrně půjde o vyšší desítky mrtvých a stovky zraněných.

IMG_5124.jpeg
Naposledy upravil(a) Rase dne 27/10/2024, 18:45, celkem upraveno 3 x.
Obrázek

"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 14111
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: První srbská dobrovolnická divize

Příspěvek od Zemakt »

A na to jsi přišel Rase jak? Díky.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 16268
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: První srbská dobrovolnická divize

Příspěvek od Rase »

Pardon, nedařilo se mi ten zdroj znovu najít (mám jen mobil). Ve skupině Historie to sdílel Richard Schön, původně z Kraljevina Hrvatska (viz odkaz). Zítra tam prozkoumám komentáře co tam o tom píšou sami Chorvati.

https://www.facebook.com/share/q59wYXsY ... tid=WC7FNe
Obrázek

"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček
Uživatelský avatar
Ataman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1566
Registrován: 1/4/2008, 20:31

Re: První srbská dobrovolnická divize

Příspěvek od Ataman »

Rase píše: 26/10/2024, 06:53 Zítra tam prozkoumám komentáře co tam o tom píšou sami Chorvati.
Samý nacionalistický žvásty.

Co sem o tom teď rychle našel, číst to teď nestíhám, za relevantnost neručím:
https://cuvalo.net/2018/09/11/odessa-19 ... ge-grlica/
https://cuvalo.net/2018/09/13/odessa-19 ... pellation/
Jinak nic, 10000 mrtvých a nikde nic, ani na chorvatský wiki (tam píšou 13 + odkazy na dva články bez dalších zdrojů).
Cerkev je blízko, ale je ledovice. Krčma je daleko, ale půjdem opatrně.
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 16268
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: První srbská dobrovolnická divize

Příspěvek od Rase »

Děkuju.
Obrázek

"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 16268
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: První srbská dobrovolnická divize

Příspěvek od Rase »

Neúspěšné zformování jugoslávské legie

Od začátku roku 1915 se Jugoslávský výbor v Londýně neúnavně snažil vytvořit vlastní Legii (jak to udělali Češi). Jejich cílem bylo vytvořit vojenskou jednotku čítající minimálně 100 000 vycvičených bojovníků, schopných osvobození Chorvatska a Slovinska od Habsburské vlády. Potenciál zde nepochybně byl, jelikož Ante Mandić (1881-1959) oznámil, že se Rusům vzdalo 100 000 až 120 000 vojáků, většinou dobrovolně. Všechno Chorvati, Slovinci a Srbové z podunajské monarchie. Ze zajateckých táborů a dalších dobrovolníků se nakonec podařilo během první světové války získat celkem 50 000 jugoslávských dobrovolníků. Sbor dobrovolníků SHS (Srbů, Chorvatů a Slovinců) jen v Rusku čítalo na 42 000 bojovníků. Jejich počet by se pravděpodobně zvyšoval, dokud by se neshromáždila celá armáda o minimálně sto tisících prvotřídních bojovníků, kdyby byl respektován lidský rozum a city rakousko-uherských zajatců a jugoslávských dobrovolníků. Nadějně vypadalo též oslovení krajanů v USA. Nakonec ale obě tyto snahy narazily na nevůli Srbů a i samotných krajanů ve Spojených státech.

Na začátku první světové války žilo v USA kolem 90 000 Srbů z chorvatských oblastí (jen několik tisíc bylo ze Srbska), zhruba 200 000 Slovinců, asi 400 000 Chorvatů a přibližně 20 000 žilo v Kanadě. Téměř všichni pracovali, často jako horníci těžící uhlí, někteří byli obchodníky a menší počet farmařil. Většina těchto emigrantů ale zcela postrádala národní povědomí a všeobecné vzdělání bylo jen nízké. Některé kolonie byly z 90 % austrofilské. Když tedy 24. ledna 1915 přijel do New Yorku člen Londýnského výboru Franko Potočnjak (1862-1932), hledat dobrovolníky a prostředky pro Jugoslávskou věc, reakce byly nevalné. V komentáři k politickým poměrům mezi Chorvaty, Slovinci a Srby v Severní Americe Potočnjak uzavřel: "Jedním slovem… naše situace v Americe byla živým odrazem poměrů ve starých zemích…. Mezi Chorvaty někteří chápali jugoslávskou myšlenku, ale tito byli vzácní; mezi Slovinci téměř neexistovali, zatímco mezi Srby nebyli žádní. Srbský živel byl vychován se srbským národním smyslem a byl si vědom [politické situace]; dobře znali svou povinnost vůči srbskému národu a Srbsku samotnému a nehnuli by se ani o píď dále. Oni [tj. srbský element] s potěšením naslouchali národní unii a expanzi směrem k chorvatské nebo slovinské národnosti, ale pro ně to znamenalo à tout prix a výhradně srbskou národnost, kterou ztotožňovali s mocným Velkým Srbskem.

Nicméně hlavní důvod neúspěchu srbského vojenská mise v Severní Americe zdá byla ta, o níž srbský generální konzul v New Yorku Mihajlo J. Pupin (1857-1934) informoval Nikolu Pašiće (1845-1926) 22. září 1916: "Dnes Jugoslávci v Americe [jsou] ekonomicky tak prosperující, že [jen] malý počet [z nich] by opustil stálou práci v Americe, která je dnes dobře placená, a odešel by tam bojovat na Balkán," řekl Dragoslav Janković. "Zkušenosti rozčarovaných dobrovolníků také mohly potenciální dobrovolníky odradit. Například na začátku války velká skupina Černohorců odešla z USA do Srbska bojovat. Byli však hluboce zklamáni jak hrubými a primitivními srbskými důstojníky, kteří se k nim chovali stejně jako ti v Oděse k chorvatským a slovinským dobrovolníkům, tak chováním srbské zahraniční politiky. Požadovali tedy návrat do Spojených států amerických po porážce Srbska." Janković také poznamenal: "Mnoho dobrovolníků, kteří sloužili v srbské armádě, přišlo za [Pašićem] se stížnostmi, že je jejich nadřízení objímali, škatulkovali je na uších, nadávali a uráželi je. Z tohoto důvodu se někteří z nich chtěli vrátit do [Spojených států] amerických, kde dokonce psali svým známým, aby je od cesty odrazovali." Zdá se nejpravděpodobnější, že hlavním důvodem neúspěchu srbské vojenské mise při náboru dobrovolníků mezi Chorvaty a Slovinci v Severní Americe byla existence politického rozdělení mezi imigranty a skutečný antagonismus mezi Chorvaty na jedné straně. A Srby na straně druhé.

Oproti tomu Milan Pribićević byl ve své vojenské misi mezi Srby v Severní Americe docela úspěšný. Ale mezi Chorvaty a Slovinci byla jeho mise naprostým fiaskem, takže nakonec požádal o zproštění své povinnosti. Bylo to z velké části důsledkem postoje srbské vlády, že se otázka a vytvoření jugoslávské legie nikdy neuskutečnily v tom smyslu, jak Výbor předpokládal, i když podmínky takovému podniku přály. Politický kapitál, který chtěl Výbor získat k posílení svého postavení u Dohody – jak to udělali Češi, byl ztracen. Ale to bylo přesně to, oč usilovali Srbové - Nedovolit, aby se Jugoslávský výbor v Londýně stal nezávislým a důležitým politickým faktorem podporovaným vojenskou silou, zatímco probíhala jednání o vyřešení chorvatské otázky. Srbská vláda zcela uspěla ve svých cílech izolovat Jugoslávský výbor. Teprve poté, co tak učinila, vytvořila Jugoslávskou legii. Po událostech na jaře 1917 v Oděse všichni nespokojení "chorvatští federalisté" odešli z Oděsy. Ti jižní Slované, kteří zůstali, byli víceméně oddáni myšlence Velkého Srbska. Když tito dobrovolníci dorazili do Soluně, regent Alexander svým výnosem z 29. prosince 1917 oficiálně vytvořil jugoslávskou divizi (Jugoslavenska Divizija), čímž rozpustil divizi Vardar, jejíž muži byli převeleni do jiných divizí, zatímco její vojenský materiál převzala nová divize. Pokud jde o samotné počty, tak "Dobrovolnický Sbor Srbů, Chorvatů a Slovinců" dne 30. května 1917 (při přesunu z Ruska na Soluňskou frontu) čítal 19 472 vojáků a 779 důstojníků, k nimž do 1. srpna 1917 přibylo dalších 2 008 vojáků a 112 důstojníků. Zajímavostí je, že ještě 14. září 1918 čítal počet těchto dobrovolníků v srbské armádě 20 947 mužů. Přitom celá srbská armáda na Soluňské frontě čítala maximálně 55 000 důstojníků a vojáků, mezi ně patřili kromě Černohorců a dalších dobrovolníků z Ameriky i právě zmínění jugoslávští dobrovolníci. Právě ti se tak z nemalé míry podíleli na osvobození Jižního Balkánu a samotného Srbska. Byť byla Jugoslávská divize nakonec zformovala z těch prvků, které ve sboru zůstaly po odchodu disidentů, ale i těm složkám více či méně věrným Srbsku bylo znemožněno vrátit se do osvobozené vlasti jako vítězové. V souladu s plánem srbského nejvyššího velení, směly jugoslávské pluky vstoupit do nové vlasti pouze "zadními vrátky" - přes Albánii, Černou Horou a Bokou Kotorskou, kde byly zdržovány co nejdéle. Také díky nešetrnému zacházení během demobilizace jim bylo (bezprostředně po válce) téměř zcela zablokováno ovlivňování politického dění.

https://cuvalo.net/2018/09/11/odessa-19 ... ge-grlica/
https://cuvalo.net/2018/09/13/odessa-19 ... pellation/

Južnoslavenski_dobrovoljci,_NYT_1917.jpg
Jihoslovanští dobrovolníci na straně Dohody, 1917.
Naposledy upravil(a) Rase dne 27/10/2024, 19:20, celkem upraveno 1 x.
Obrázek

"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček
Odpovědět

Zpět na „Státy a národy zúčastněné ve WW1“