Vought F4U Corsair

[Alfik]

Rozdíl mezi použitím Corsairů u Britů a Američanů vězel v konstrukci letové paluby.
Britské lodě měly palubu ocelovou, krytou nátěrem nebo asfaltem. Americké (za WWII) měly dřevěnou. Poté co přešli Amíci na ocelové flattopy, přestali mít výhrady k použití F4U.
Zařazení letounu jako "výhradně pro námořní pěchotu" bylo dáno obavami z toho, že jeho vysoká hmotnost, která spolu se zmiňovaným tvrdým pružením znamenala odskoky, bude také poškozovat letovou palubu.

[Hans S.]

Tak tenhle důvod vidím poprvé. Z jakého zdroje vycházíš?

USS Essex, první "nijak neomezený" nosič F4U v US NAVY:

[Alfik]

Teď si nevzpomenu, ale pokusím se to dohledat. Ostatně - kdybych to tu nedopsal, řeknem si to až se uvidíme
Mám ale za to, že to je z monografie v L+K.
Jinak, ty dřevěné paluby (co se jim Britové tak divili) měly kromě nevýhod i výhody, proto se jich tak drželi. Až do Božího Provětrání

[cayman]

V novembri 1944 testovali pristátie nepomerne ťažšieho PBJ-H Mitchell na palube USS Shangri La CV-38 (tiež "teaková" trieda Essex) a nenašiel som žiadne info že by s tým bol problém. Využilo by sa to pri invázii do Japonska, ale japs boli mäkkýši a vzdali to skorej než k tomu došlo...



Inak tie pancierové vs. drevené paluby sú na dlhú diskusiu a neni to také čiernobiele, ako to na prvý pohlad vyzerá.

[Kruan]

Mustang vs: Corsair:[/b]
Mám někde dobový srovnávací test mezi těmito dvěma stroji. Corsair jako soubojová stíhačka díky své obratnosti dosti jednoznačně vede. To je dáno nízkým plošným zatížením křídla i použitím turbulentního profilu na křídle. Výkony už si přesně nepamatuji, ale mám za to, že Corsair (porovnání bylo myslím F4U-1 a P51B) vykazoval lepší stoupavost v nízkých a středních výškách a v těchto hladinách také srovnatelnou (nebo mírně nižší) rychlost s P51. Ve vysokých hladinách vedl jednoznačně Mustang. Z hlediska odolnosti (byť to v testu zmíněné není) je na tom Corsair mnohem lépe, stejně tak ve směru výzbroje.
Mustang měl dvě zásadní výhody - výkony ve výškách a dolet. Corsair byl z hlediska výhod univerzálnější.

Zajímavé je hodnocení pilotů (Joint Fighter Conference, NAS Patuxent River, Oct 44, sorry, žádný link, je to knížka). Piloti (Army, Navy, Marines) hodnotili ruzné parametry stihaček a potom hlasovali. V procentech hodnocení dopadlo takhle:

Nej stihač nad 25.000ft

P-47 (45%)
P-51 (39%)
F4U (10%) -

Nej stihač pod 25.000ft

F8F (30%)
F4U (30%)
P-51 (29%)

Nej palubní stihač

F4U (61%)
F6F (31%)

Potencialne Nej palubni stihac

F8F (50%)
F4U (27%)
F7F (10%)
P-51 (6%)
F6F (3%)

Zbytkova procenta jsou typy, ktere se zúčastnily konference, ale moc bodů nepobraly (třeba Seafire). Corsair se zúčastnil s verzemi F4U 1, F4U 4 a okrajově i F2G. Piloti si ale rozdílů mezi 1 a 4 moc nevšímali.

[skelet]

Co to bylo za piloty? Protože jestli se ta akce konala v říjnu 1944, tak nechápu kde se všichni dostali k F-8F, který vzlétl v srnu 1944 a k jednotkám se dostal v lednu 1945 ...

[Hans S.]

Patuxent River bylo v podstatě námořní výzkumné centrum, taková trochu obdoba německého Rechlinu, nebo britského Farnborough.. Tam se F8F dostat určitě mohl již takto brzy.
nejspíše to tedy byli zkušení testovací piloti, co jsem četl knihu o Marionu Carlovi, tak někteří měli vedle bohatých pilotních i větší bojové zkušenosti. Ale podrobnosti tohoto testování neznám, vůbec nevím, že něco takového proběhlo.

[Kruan]

Určitě se jednalo o mimořádnou akci. Seznam účastníků je na 5 stran. Zúčastnili se snad všichni výrobci, piloti všech složek a kontraktovaní testovací piloti, Angličané a NACA. Cíl byl jak dál ve stihačkách. V testech byly následující mašiny:

FM-2
F6F-5
F6F-5N
F7F-1
XF8F-1
F4U-1C,D
XF4U-4
FG-1
XF2G-1
P-38L
P-47D
P-47M
P-51D
YP-59A
P-61
P-63
Firefly
Seafire
Mosquito
Zeke 52

Celkem létalo 19 armádních pilotů, 15 námořníků a mariňáků, 7 anglánů a 20 testovacích. Konference měla 2 části:

Moderovaná diskuze, otázky na piloty typu:

Chcete kanóny?
Ani ne, 12.7 bohatě stačí na všechno, co ve vzduchu potkáme jak v Evropě tak v Pacifiku. Na ostřelování měkkých cílů jsou kulomety lepší, na tvrdé cíle máme rakety a bomby. Obecná averze byla vůči míchání různých ráží.

Letová část
Tady se použila metoda scorecard, známkoval se kokpit, komfort, pojíždění, motor a ovládání, ovládací prvky (kridélka, VOP...) až po bojové kvality.

Zdá se, že armádní piloti si oblíbili stroje NAVY. Naopak armádní stroje moc popularity mezi námořníky nezíslaly.

Předváděly se i prvky výbavy a výstroje, např. AntiG oblek.

Knížka má asi 350 stran, 2/3 záznam konference, komentářů pilotů z praxe atd. 1/3 vyhodnocení výsledků.

Dostala mě třeba věta velitele konference: Pánové, před hangárem D máte připraveno ZEKE 52. Mějte prosím na paměti, že potahové plechy jsou podstatně subtilnější než na co jste zvyklí. I když jsou všude tabulky Zde nestoupat, tak se tak děje stále. Jeho uvedení do provozu nás stálo spoustu úsilí, tak se k tomu éru nechovejte jako k nepříteli. Užijte si to!

[Kruan]

Když už mám tu knížku otevřenou u Corsaira, napíšu ještě něco, jak dopadl v hodnocení (komentáře pilotů)

Na konferenci ho (F4U 1 C a D) létalo:

13 armádních pilotů
4 Navy
3 Angláni
8 Zkušebních

Kokpit
Spíš horší než lepší. Kritizovaný výhled dozadu a army pilotům se zdál komplikovaný.

Komfort
Dobrý. Prostorný, pohodlný. BTW: Jeden pilot si stěžuje na to, že sedí nízko, druhý na to, že sedí vysoko

Pojíždění
Celkem dobré. Horší viditelnost dopředu. Větší citlivost na boční vítr. Velice účinné brzdy. Slabá aretace ostruhy.

Ovládání motoru
Průměr. Objevují se vibrace mezi 1.800 až 2.100 rpm

Vzlet
Vinikající. Čistý, rychlá akcelerace a vzlet.

Přiblížení a přistání
Průměr. Slabá účinnost směrovky při rychlostech blízkým pádu. Dobrá viditelnost dopředu

Opuštění stroje
Dobře umístěné emergency prvky.

Bojové kvality
Vinikající, celkově excelentní. Chtělo by to zlepšit výhled a učesat kokpit. Pozice dýchače není na nej místě. Největší přednost je rychlost, křidélka ok na všech rychlostech, směrovka by mohla být účinéjší a potřebovala by odlehčit. Síly v řízení trochu rostou s rychlostí, ale dive je ok. Rychle nabírá rychlost.

[Hans S.]

Vida vida Je to nějaká starší publikace, nebo nějaké současné vydání? Myslíš, že by bylo možný udělat třeba scan té knihy a převést to do PDF? Myslím, že by hoooodně lidí na celém světě tohle ocenilo..

[Kruan]

Vida vida Je to nějaká starší publikace, nebo nějaké současné vydání? Myslíš, že by bylo možný udělat třeba scan té knihy a převést to do PDF? Myslím, že by hoooodně lidí na celém světě tohle ocenilo..

To, co mám já vyšlo v roce 98, koupil jsem to v roce 06 od Bushwoodbooks.co.uk za asi EUR 40, ale je to fakt původní transkript z 44. A i když mám celkem slušnou knihovnu, tak tohle je hoodně zajímavé, protože se tam rozebírají aspekty letecké války z praktického pohledu pilotů, výrobců, stratégů, plánovačů, logistiky... O tom se v monotematických monografiích nebo memoárech dozvídáme spíš jen tak v náznacích. Tady jsou přímé dotazy expertů (výrobci, objednavatelé) na uživatele (piloty). A ty dotazy nejsou jen ty "podstatné" (jako výzbroj, výkony) ale i malé:

Např. Osvětlení:
V F6-F5N je zabudován nový systém osvětlení. Kokpit je podsvětlen několika nepřímými slabými červenými světly. Vyzkoušejte a za dva dny...Líbí se vám nebo chcete stávající separátní podsvětlení panelu a kokpitu?

Řeší se i taktika, operační výšky, formace, radiová korespondence.

Něco naskenovat můžu, třeba záznamy letových testů, ale celou knížku těžko zvládnu. 350 stran a mám jen domácí scanner. Ale jestli máš nějakou lepší možnost tak dej vědět.

[Martin.K]

Hans:
Tu knihu nabízejí jí na válce.

[Stryx]

Ted sem se dival na video na Rozzlobenejch muzich...skoda letadla no.
BTW: To druhy letadlo,je to zero?
http://www.rozzlobenimuzi.com/?linkid=1 ... orsair.htm

[Hans S.]

No, tak to ten pilot neměl zrovna moc koule. Corsair se během střemhlavého letu ještě sám uhasil. Snaha o záchranu stroje na první pohled 0. I když pravda, v případě ohně člověk nikdy neví, kdy někde něco přehoří a už to nepůjde řídit. Ale stejně se mohl snažit víc Škoda Corsairu.

Druhý letadlo mi připomíná spíš Spitfire. Ale 100% jistý si nejsem.

[Stryx]

abych se priznal,kdyz by me na letadle neco chytlo,taky bych prvni sahal po otevirani prekrytu prece jen prijit o kus kridla, nebo kdyby leda teklo palivo, popr. nesel by vysunout podvozek ,ale letadlo by bylo letuschopny,zkusim to posadit alespon na bricho,ale tady muze horet ,horet a najednou bum a mam to i z kremaci. On se corsair sice uhasil behem stremhlavyho,ale prece jen jestli mel dost vysky na to,aby to z nej vybral.
Jinak nasel sem to v lepsi kvalite ("lepsi") a ta druha masina vypada podle tvaru na Hawker (Sea) Furry. Jsou to vlastne zavody.

[Hans S.]

Sea Fury létají tyhle závody často, to by mohl být. Já to v jiné kvalitě neviděl

Přijít o kus křídla (a neletět to), tak skáču taky

[Farky]

Je to Sea Fury, tehdy tam byli myslím dvě. A teď něco o snaze o záchranu éra - pilot (Kevin Eldridge) vůbec nevěděl že mu to hoří, byl v relativním klidu. Skákal až když mu to řekly ze země, Corsair ho na rozloučenou ještě pěkně pomlátil. Jak celá událost vypadala z kokpitu si můžete přečíst tady (anglicky) - http://www.warbirdaeropress.com/articles/bail_out.html

[p3tris]

Přátelé, je tady někdo, kdo by mi pomohl dopátrat osud tohoto letounu, Vought F4U-1D Corsair BuNo.57530? Podařilo se mi zjistit, že byl přidělen 15. října 1944 k VMF-312. Tato ikonická fotografie vznikla někdy v tu dobu nad základnou Espirtu Santo, kdy za jeho kniplem seděl 1Lt Merritt Ogleilt Chance. Ale kromě popisu fotky se mi už o tomto pilotovi nepodařilo nic zjistit. Letoun byl pravděpodobně ztracen 6. května 1945. Podle oficiální historie perutě ten den ztratila 3 stroje. Protiletadlovou palbou byl sestřelen 2Lt Fred G. Skrederstu (stroj neznámý), kvůli poruše motoru zahynul 1Lt George S. Karl (stroj 57553) a nouzově přistál i 2Lt Howard Ferguson, Jr. (stroj neznámý). Podle www.aviationarchaeology.com peruť přišla o dva piloty: Lt George S. Karl (stroj 57553) a Karl George Ahrents (stroj neznámý). Potřeboval bych zjistit, jestli byl letoun opravdu zničen toho 6. května a kdo byl v jeho kabině.

Pozn: Hledání celkem ztěžuje i fakt, že v této kamufláži později létal warbird Goodyear FG-1D Corsair BuNo.92468.

[Saburo]

V existujícím seznamu S/N (Bu.No.) amerických letadel je jen uvedeno u toho letadla, že bylo ztraceno 6. května nad Okinawou, 312. VMF. Bez jména pilota.

57530 (VMF-312) lost off Okinawa May 6, 1945