Choroš píše: ↑19/1/2025, 11:24
Jo, v lesostepích je vyšší druhová diverzita denních motýlů. A? Na struskopopílkových odkalištích je mnohem vyšší druhová divezrita včel než v lese i na louce dohromady. Znamená to, že odkaliště je původnější než les a louka?
Subfosilní data potřebuješ pro mapování biotopů v holocénu. Současné rozšíření organismů má jinou - v tomto případě omezenější - vypovídací hodnotu.
Mimochodem, i do klimaxového lesa patří existence raně sukcesních stádií. Ono je to hodně o představě, co je tím lesem. Tmavý les, kde je strom vedle stromu, tu asi sotva plošně byl.
Pochop, že ty včely se na odkalištích nevzaly jen tak...zpravidla tyhle oblasti využívají jako náhradní stanoviště za něco, co už jinak v krajině vymizelo. To samé, jako když se ti řada organismů uchytává už většinou jen na železničních náspech atp. k poslednímu odporu jako v Alamu. Samozřejmě že odkaliště dříve nebyla, ale to neznamená, že dříve nebyly tyhle včely...a když nežily v hustém zapojeném lese, stejně jako nežijí dnes, tak žily někde jinde. Dnes jsi ve stádiu, že včela zpravidla nemá moc to "někde jinde" (protože změna hospodaření v 20. století a zarůstání krajiny), má sem tam odkaliště a když ho mít nebude, tak má včela po ptákách a zcela "přirozeně" vyhyne působením zcela "přirozené" sukcese. A tak je to s mnoha dalšími organismy, od rostlin po živočichy, počínaje těmi nejvzácnějšími a konkurenčně nejméně schopnými.
Obecně nemá vůbec cenu se bavit o tom, co je nějaké konečné stádium něčeho za "ideálních" podmínek (=není to ničím bržděno), protože ideální podmínky k tomu nikdy nebyly (=vždy to bylo něčím bržděno), stejně jako na té africké savaně (kde je pak větší biodiverzita když je to bržděno). Takže "přirozené" je fakt relativní pojem, protože přirozenou zákonitostí evropské krajiny posledních pár tisíc let bylo to, že je neustále v pohybu, že stanoviště vznikají a zanikají a tahle krajinná mozaika je neustále různými činiteli (zvířata, člověk atd.) vracena do rannějších stádií sukcese. Kdežto to co je dnes moderní u řady laiků propagovat je to, že kýžený je ten stav nonstop vpřed do toho nejvyššího stádia (kde když vysadí činnost člověk, tak už to nemá co brzdit)...tj. ty hvozdy oplývající mlékem a strdím...
Třeba hmyzu se věnuji celkem dost (hlavně včelám a motýlům), strávím tím asi nejvíc času mimo práci a za rok nacpu do nálezových databází tisíce záznamů a mám/musím mít celkem přehled, jaké typy biotopů jsou adekvátní a jak se krajina mění.
Juraj Tichý píše: ↑19/1/2025, 11:21
Je to s tým zarastanim naozaj také horúce?
Pri Pezinku sledujem uz vyse 20 rokov neorané pole. Nikto ho nekosi, nestaraju sa, len dufaju, ze z toho budú stavebné pozemky.
Burina cez leto vyše človeka, ale kríky ani stromy sa tam neujali.
To isté neobhospodarovane vinohrady v malokarpatskom regióne l.
Jak ti psal Choroš, to záleží na mnoha faktorech, od podloží, klima po to, co je v okolí atd., ale i když ti to nezaroste křovím a obecně nálety v prales, tak je to většinou po stránce nějaké diverzity úplně k h*vnu.. A pak máš tu většinu oblastí, kde to zaroste úplně v klidu během 15ti let. My tu máme kus odsud bývalou zavezenou skládku...v prvních stádiích, když to bylo holé a zarůstající, tak to byl třeba pro hmyz a řadu rostlin ráj na zemi, včetně vzácnějších druhů. Dneska? Během necelých dvou desítek let je to kopec hustě porostlý X metrovými stromy (většinou hegeš jako akáty, pajasany atp.) a nebo džunglí vzrostlých špendlíků/myrobalánů a biologicky je to poušť. Na posledních pár pláccích o pár desítkách metrů či jen metrů čtverečních tu ještě něco živoří, každý rok kousek ubyde, zase něco povyroste a počítám tak 5 let a je konec. To samé v okolí, na neobhospodařovaných pozemcích. Brutální rozdíl. A když by jsi do toho chtěl říznout, tak tě lidi vykostí, protože tam přeci žijí ptáčci a srnky a je to příroda a stromy...