L.59 aneb 6757 km z Jambolu do Jambolu
- sa58
- 1. Armádní generál
- Příspěvky: 3477
- Registrován: 4/2/2005, 12:43
- Bydliště: Zlínsko
- Kontaktovat uživatele:
L.59 aneb 6757 km z Jambolu do Jambolu
L.59 aneb 6757 km z Jambolu do Jambolu
Kdysi dávno v „pravěku“ mého působení na Palbě jsem psal něco o německých vzducholodích v době první světové války. Zmínil jsem se tam krátce o misi vzducholodě L.59 (tovární označení L.Z.104). Ta se zúčastnila velmi zajímavé akce, která ve své době neměla obdoby, v letošním roce je tomu právě devadesát let od jejího uskutečnění.
Německé císařství mělo v Africe již před válkou několik kolonií, ty se však staly po rozpoutání války díky blokádě dohodových sil nedostupnými pro zásobovací lodě německého námořnictva. Německé kolonie byly roztroušeny po celé Africe (viz mapa), největší problémy však dohodovým silám způsoboval sbor v Německé východní Africe pod velením generála Paula von Lettow-Vorbecka. Ten měl sice k dispozici jen zlomek zdrojů a sil, ale dokázal na sebe vázat silné oddíly sil dohody (udává se až 100 000), nicméně jeho sbor trpěl nedostatkem střeliva a léků. V roce 1916 byl do Německa repatriován profesor Zupitza, bývalý šéflékař německých sborů v Německé jihozápadní Africe. Ten dobře znal poměry panující v Africe, dokázal přesvědčit nadřízené orgány o vyslání vzdušné expedice na pomoc oddílům bojujícím v Africe. Jediná možná cesta byl vzduchem, Německo v té době disponoval relativně velkou flotilou vzducholodí.
generál von Lettow-Vorbeck
Plán profesora Zupitzy se mohl opřít o pokusnou plavbu vzducholodi L.Z.120 nad Baltem, v červenci 1917 dokázala tato vzducholoď plout 101 hodin bez mezipřistání. To postačovalo jako důkaz o schopnosti vzducholodí překonat vzdálenost, proto byla mezi Ministerstvem pro kolonie a Admiralitou uzavřena dohoda o zapůjčení vhodné vzducholodi. Ta zapůjčila k letu vzducholoď L.57 (L.Z.102) pod velením kapitána Bockholta, která při pokusných letech dokázala překonat vzdálenost 8500 km průměrnou rychlostí 87 km/h.
L.57
Jako výchozí bod letu byl vybrán bulharský Jambol, několik dní před odletem však došlo při manipulaci na základně Jüteborg k explozi vzducholodi L.57. Podle všeho někdo z pozemního personálu prostřelil ve snaze zbavit vzducholoď nosného plynu plynový oddíl a kulka asi zasáhla kovovou část konstrukce a došlo k přeskočení jiskry. Celá vzducholoď byla požárem zničena.
Ihned po této nehodě bylo rozhodnuto o přidělení nové vzducholodi. Stala se jí nová L.Z.104, v námořnictvu označená jako L.59. Ta byla ve Staakenu upravena, původní délka byla prodloužena z 196 metrů na 226 metrů. Další speciální úpravy se týkaly použitých materiálů, vzducholoď se neměla vracet domů a její části se měly využít v Africe. Část obalu byla z mušelínu, ten měl být použit na obvazy, další části měly být využity k výrobě stanů a ošacení. Nepromokavé plynové oddíly měly být použity například pro výrobu spacích pytlů.
Německé kolonie v Africe
Loď byla oficiálně předána do služby 25.10.1917, 3. listopadu se vydala ze Staakenu na cestu do bulharského Jambolu, kde za 28 hodin přistála. Zde byl do vzducholodi nakládán materiál pro africkou armádu, jeho celková hmotnost byla 50 021 kg. Posádku tvořilo 22 mužů. Do vzducholodi bylo naloženo toto:
- 11 900 nábojů
- 230 nábojových pásů do kulometů (57 500 nábojů)
- 54 beden munice pro kulomety (13 500 nábojů)
- 9 náhradních hlavní pro kulomety
- 4 pušku s 5000 náboji
- 61 vaků s obvazy a léky
- 3 vaky s materiálem na šití
- 21 790 kg benzínu
- 1 525 kg oleje
- 700 kg proviantu + proviant pro posádku
- 426 kg pitné vody
13.11.1917 byl podniknut první pokus o přelet do Afriky, počasí však letu nepřálo a vzducholoď se musela vrátit. Další pokus se uskutečnil 16.listopadu, v 8:10 byl dán pokyn pozemnímu personálu k puštění lan. Z obavy před spojeneckými letouny v oblasti Egejského moře zvolil kapitán cestu přes Burgas a Smyrnu. Problémem bylo utajení této mise, na vzducholoď střílelo bulharské protiletadlové dělostřelectvo a chystal se útok bulharských letadel. Neštěstí došlo k rozpoznání výsostného označení vzducholodě, to se totiž skládalo z německých, tureckých a bulharských znaků. To však byl jen začátek problematické cesty, L.59 se dostala do silné bouře a byla donucena se vrátit do Jambolu jen s lehkým poškozením. I tak stihla ve velmi špatném počasí uletět za 32 hodin 1 434 km.
L.59
posádka L.59
16.11. došlo k dalšímu pokusu o dosažení Německé východní Afriky, po startu zamířila k Adrianopolu a poté začala sledovat trasu Maloasijské železnice. Další nebezpečná část cesty vedla přes Středozemní moře kde opět vzducholoď narazila na špatné počasí, dokonce prolétala skrz bouřku. Ráno přeletěla loď pobřeží Afriky a plula nad Libyjskou pouští na jih směrem k Nilu. V noci se loď dostala na území Súdánu a bylo jasné, že cíl expedice, pohoří Makonde, je již nedaleko. Z Admirality však přišla po půlnoci zpráva o kapitulaci Nevaly, posledního opěrného bodu německé armády v pohoří Makonde. Vzducholodi byl nařízen návrat na základnu Jambol. Loď se nacházela na 16°30' severní šířky a 30°0¨východní délky, tzn. Asi 100 km západně od Chartúmu. Kapitán tedy vydal rozkaz k návratu a již večer bylo z vzducholodi opět vidět pobřeží Středozemního moře. Ráno je zastihlo u tureckého pobřeží a ráno 25. listopadu již L.59 bezpečně přistála v Jambolu po 95 hodinách a pěti minutách letu. Za tuto dobu loď urazila 6 757 km, v nádržích měla palivo ještě na dalších 64 hodin letu. Přílet však vyvolal na základně údiv, o rozkazu k návratu nikdo nevěděl. Později se zjistilo, že za informací o kapitulaci Německé východní Afriky stojí protivník, německé jednotky kapitulovaly až po odvolání vzdušné expedice.
trasa letu L.59
L.59 zůstala po návratu v Bulharsku, operovala v součinnosti s „tureckými“ křižníky Yavuz Sultan Selin a Midilli nad Černým mořem. Podnikla dva nálety na Neapol, pokusila se bombardovat Port Said a nakonec z neznámých příčin explodovala ve vzduchu 17.4.1918 při náletu na Maltu.
Tolik o letu L.59, snad vás to příliš nenudilo...
technická data L.59 (L.Z.104):
délka – 226,5 m
maximální průměr – 23,93 m
objem – 68 500 m3
výkon motoru – 5x240 HP
Použité zdroje:
Novák, Jan – Smrt vzdušných obrů
Marben, Rolf – Zeppeliny útočí
Kdysi dávno v „pravěku“ mého působení na Palbě jsem psal něco o německých vzducholodích v době první světové války. Zmínil jsem se tam krátce o misi vzducholodě L.59 (tovární označení L.Z.104). Ta se zúčastnila velmi zajímavé akce, která ve své době neměla obdoby, v letošním roce je tomu právě devadesát let od jejího uskutečnění.
Německé císařství mělo v Africe již před válkou několik kolonií, ty se však staly po rozpoutání války díky blokádě dohodových sil nedostupnými pro zásobovací lodě německého námořnictva. Německé kolonie byly roztroušeny po celé Africe (viz mapa), největší problémy však dohodovým silám způsoboval sbor v Německé východní Africe pod velením generála Paula von Lettow-Vorbecka. Ten měl sice k dispozici jen zlomek zdrojů a sil, ale dokázal na sebe vázat silné oddíly sil dohody (udává se až 100 000), nicméně jeho sbor trpěl nedostatkem střeliva a léků. V roce 1916 byl do Německa repatriován profesor Zupitza, bývalý šéflékař německých sborů v Německé jihozápadní Africe. Ten dobře znal poměry panující v Africe, dokázal přesvědčit nadřízené orgány o vyslání vzdušné expedice na pomoc oddílům bojujícím v Africe. Jediná možná cesta byl vzduchem, Německo v té době disponoval relativně velkou flotilou vzducholodí.
generál von Lettow-Vorbeck
Plán profesora Zupitzy se mohl opřít o pokusnou plavbu vzducholodi L.Z.120 nad Baltem, v červenci 1917 dokázala tato vzducholoď plout 101 hodin bez mezipřistání. To postačovalo jako důkaz o schopnosti vzducholodí překonat vzdálenost, proto byla mezi Ministerstvem pro kolonie a Admiralitou uzavřena dohoda o zapůjčení vhodné vzducholodi. Ta zapůjčila k letu vzducholoď L.57 (L.Z.102) pod velením kapitána Bockholta, která při pokusných letech dokázala překonat vzdálenost 8500 km průměrnou rychlostí 87 km/h.
L.57
Jako výchozí bod letu byl vybrán bulharský Jambol, několik dní před odletem však došlo při manipulaci na základně Jüteborg k explozi vzducholodi L.57. Podle všeho někdo z pozemního personálu prostřelil ve snaze zbavit vzducholoď nosného plynu plynový oddíl a kulka asi zasáhla kovovou část konstrukce a došlo k přeskočení jiskry. Celá vzducholoď byla požárem zničena.
Ihned po této nehodě bylo rozhodnuto o přidělení nové vzducholodi. Stala se jí nová L.Z.104, v námořnictvu označená jako L.59. Ta byla ve Staakenu upravena, původní délka byla prodloužena z 196 metrů na 226 metrů. Další speciální úpravy se týkaly použitých materiálů, vzducholoď se neměla vracet domů a její části se měly využít v Africe. Část obalu byla z mušelínu, ten měl být použit na obvazy, další části měly být využity k výrobě stanů a ošacení. Nepromokavé plynové oddíly měly být použity například pro výrobu spacích pytlů.
Německé kolonie v Africe
Loď byla oficiálně předána do služby 25.10.1917, 3. listopadu se vydala ze Staakenu na cestu do bulharského Jambolu, kde za 28 hodin přistála. Zde byl do vzducholodi nakládán materiál pro africkou armádu, jeho celková hmotnost byla 50 021 kg. Posádku tvořilo 22 mužů. Do vzducholodi bylo naloženo toto:
- 11 900 nábojů
- 230 nábojových pásů do kulometů (57 500 nábojů)
- 54 beden munice pro kulomety (13 500 nábojů)
- 9 náhradních hlavní pro kulomety
- 4 pušku s 5000 náboji
- 61 vaků s obvazy a léky
- 3 vaky s materiálem na šití
- 21 790 kg benzínu
- 1 525 kg oleje
- 700 kg proviantu + proviant pro posádku
- 426 kg pitné vody
13.11.1917 byl podniknut první pokus o přelet do Afriky, počasí však letu nepřálo a vzducholoď se musela vrátit. Další pokus se uskutečnil 16.listopadu, v 8:10 byl dán pokyn pozemnímu personálu k puštění lan. Z obavy před spojeneckými letouny v oblasti Egejského moře zvolil kapitán cestu přes Burgas a Smyrnu. Problémem bylo utajení této mise, na vzducholoď střílelo bulharské protiletadlové dělostřelectvo a chystal se útok bulharských letadel. Neštěstí došlo k rozpoznání výsostného označení vzducholodě, to se totiž skládalo z německých, tureckých a bulharských znaků. To však byl jen začátek problematické cesty, L.59 se dostala do silné bouře a byla donucena se vrátit do Jambolu jen s lehkým poškozením. I tak stihla ve velmi špatném počasí uletět za 32 hodin 1 434 km.
L.59
posádka L.59
16.11. došlo k dalšímu pokusu o dosažení Německé východní Afriky, po startu zamířila k Adrianopolu a poté začala sledovat trasu Maloasijské železnice. Další nebezpečná část cesty vedla přes Středozemní moře kde opět vzducholoď narazila na špatné počasí, dokonce prolétala skrz bouřku. Ráno přeletěla loď pobřeží Afriky a plula nad Libyjskou pouští na jih směrem k Nilu. V noci se loď dostala na území Súdánu a bylo jasné, že cíl expedice, pohoří Makonde, je již nedaleko. Z Admirality však přišla po půlnoci zpráva o kapitulaci Nevaly, posledního opěrného bodu německé armády v pohoří Makonde. Vzducholodi byl nařízen návrat na základnu Jambol. Loď se nacházela na 16°30' severní šířky a 30°0¨východní délky, tzn. Asi 100 km západně od Chartúmu. Kapitán tedy vydal rozkaz k návratu a již večer bylo z vzducholodi opět vidět pobřeží Středozemního moře. Ráno je zastihlo u tureckého pobřeží a ráno 25. listopadu již L.59 bezpečně přistála v Jambolu po 95 hodinách a pěti minutách letu. Za tuto dobu loď urazila 6 757 km, v nádržích měla palivo ještě na dalších 64 hodin letu. Přílet však vyvolal na základně údiv, o rozkazu k návratu nikdo nevěděl. Později se zjistilo, že za informací o kapitulaci Německé východní Afriky stojí protivník, německé jednotky kapitulovaly až po odvolání vzdušné expedice.
trasa letu L.59
L.59 zůstala po návratu v Bulharsku, operovala v součinnosti s „tureckými“ křižníky Yavuz Sultan Selin a Midilli nad Černým mořem. Podnikla dva nálety na Neapol, pokusila se bombardovat Port Said a nakonec z neznámých příčin explodovala ve vzduchu 17.4.1918 při náletu na Maltu.
Tolik o letu L.59, snad vás to příliš nenudilo...
technická data L.59 (L.Z.104):
délka – 226,5 m
maximální průměr – 23,93 m
objem – 68 500 m3
výkon motoru – 5x240 HP
Použité zdroje:
Novák, Jan – Smrt vzdušných obrů
Marben, Rolf – Zeppeliny útočí
"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Určitě nenudilo, aspoň člověk vidí co mu vše uniklo.
Člověče Sa, ta nosnost nákladu. Co všechno se do té vzducholodi vešlo - 50 021 kg. Neuvěřitelné!
Císařské Německo holt ty vzducholodi umělo.
Ty tady na Palbě stejně někdo psal, že Německo vzducholoděma bombardovalo Velkou Britanii ve ww1, že?
Byl jsi to Ty Sa: http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=532
Člověče Sa, ta nosnost nákladu. Co všechno se do té vzducholodi vešlo - 50 021 kg. Neuvěřitelné!
Císařské Německo holt ty vzducholodi umělo.
Ty tady na Palbě stejně někdo psal, že Německo vzducholoděma bombardovalo Velkou Britanii ve ww1, že?
Byl jsi to Ty Sa: http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=532
Jaká byla při této nosnosti výška letu? Představa desítek tun při jediném letu svržených třeba na Londýn by byla děsivá...
Mimochodem to zničení LZ.57...no jestli to tak bylo, tak prostě...no idioti, jak jinak to říct. Něco jako zničení LL Tajó (ZDE)
Mimochodem to zničení LZ.57...no jestli to tak bylo, tak prostě...no idioti, jak jinak to říct. Něco jako zničení LL Tajó (ZDE)
Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
- sa58
- 1. Armádní generál
- Příspěvky: 3477
- Registrován: 4/2/2005, 12:43
- Bydliště: Zlínsko
- Kontaktovat uživatele:
Těch 50 tun bych viděl i s posádkou a palivem, desítky tun pum rozhodně vzducholodi nenesly. Dostup vzducholodí je asi dán jejich objemem, L.59 měla dostup 8200 metrů.
Nejdokonalejší L.70 měla nosnost 44,5 tuny, dostup 7000 metrů - ale jak chceš udržet posádku v takové výšce při životě? L.59 letěla do Afriky z malé výšce.
Nejdokonalejší L.70 měla nosnost 44,5 tuny, dostup 7000 metrů - ale jak chceš udržet posádku v takové výšce při životě? L.59 letěla do Afriky z malé výšce.
"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
- kacermiroslav
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 5286
- Registrován: 25/3/2008, 14:07
- Kontaktovat uživatele:
- kacermiroslav
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 5286
- Registrován: 25/3/2008, 14:07
- Kontaktovat uživatele:
L.59 nesla tento užitečný náklad pro Africkou armádu von Letow-Vorbecka:
311.000 ks puškových nábojů
71.000 ks kulometných nábojů
30 ks kulometů
mnoho součástek ke zbraním
náhradní díly pro rádiové přístroje
dalekohledy
2.650 kg obvazů a léčiv
CELKEM: 13.800 kg nákladu
Na cestu měla L.59 natankováno celkem 21.600 kg paliva a z toho spotřebovala 11.400 kg včetně svého návratu zpět na základnu. Takže zbytek paliva by jim stačil na dalších 64 hodin letu a úkol zásobovat africkou armádu by mohl být realizován. Jejich let z Jambolu na úroveň Chártumu (kde dostali falešnou zprávu a rozhodli se vrátit) a zpět jim zabral 95 hodin a 5 minut.
Zdroje:
Vojenská letadla 1- Václav Němeček - 1989
311.000 ks puškových nábojů
71.000 ks kulometných nábojů
30 ks kulometů
mnoho součástek ke zbraním
náhradní díly pro rádiové přístroje
dalekohledy
2.650 kg obvazů a léčiv
CELKEM: 13.800 kg nákladu
Na cestu měla L.59 natankováno celkem 21.600 kg paliva a z toho spotřebovala 11.400 kg včetně svého návratu zpět na základnu. Takže zbytek paliva by jim stačil na dalších 64 hodin letu a úkol zásobovat africkou armádu by mohl být realizován. Jejich let z Jambolu na úroveň Chártumu (kde dostali falešnou zprávu a rozhodli se vrátit) a zpět jim zabral 95 hodin a 5 minut.
Zdroje:
Vojenská letadla 1- Václav Němeček - 1989
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 22/8/2008, 09:46, celkem upraveno 2 x.
- sa58
- 1. Armádní generál
- Příspěvky: 3477
- Registrován: 4/2/2005, 12:43
- Bydliště: Zlínsko
- Kontaktovat uživatele:
Jen by mě zajímalo, proč se uvádí "náboje do kulometu", německá armáda používala jen jeden typ náboje, tím byl 7,92x57. Možná byl odlišný co do střely, ale moc se mi to nezdá.
Taky by mě zajímal ten rozdíl v počtu nábojů, je zde značný rozdíl ve zdrojích.
Taky by mě zajímal ten rozdíl v počtu nábojů, je zde značný rozdíl ve zdrojích.
"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
- kopapaka
- 6. Podplukovník
- Příspěvky: 3837
- Registrován: 26/1/2008, 20:47
- Bydliště: kósek od Prostějova
Viděl bych ten rozdíl v balení, předpokládám totiž že kulometné náboje byly v pásech. Puškové po pěti kusech v nabíjecích páscích. Jinak tam asi rozdíl nebyl. Pokud se takhle uváděly běžně, nebyl důvod zpřesňovat informaci o co přesně jde.Jen by mě zajímalo, proč se uvádí "náboje do kulometu"
Ještě mě napadla jedna možnost, ale značně nepravděpodobná. Puškových nábojů je přibližně pětkrát tolik, takž ty kulometné by mohly být svítící náboje určené přednostně pro kulomety. Každý pátý náboj trasovací...A zbylé použité z puškových.
Ale asi to bude blbost...
Edit:
sa58:
kacermiroslav:- 11 900 nábojů
- 230 nábojových pásů do kulometů (57 500 nábojů)
- 54 beden munice pro kulomety (13 500 nábojů)
- 9 náhradních hlavní pro kulomety
- 4 pušku s 5000 náboji
Tak sem si to tu pořádně prošel a připadá mi že tu něco nesedí...311.000 ks puškových nábojů
71.000 ks kulometných nábojů
30 ks kulometů
mnoho součástek ke zbraním
Kulometné ano, ale ten zbytek...
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Tak to jo. Děkuji kačerovimiroslavovi a musím říci, že je to zajímavé čtení. Je až neuvěřitelné co všechno v obou válkách německá armáda dokázala pod tlakem okolností.
Ty počty co uvádí kačermiroslav mi připadají korektní.
Pokud by podle jeho verze -asi je to pouze zdrojem měla vézt na palubě 311000 puškových nábojů tak počítejme. I kdyby ten náboj vážil 15 gramů tak je jich asi 4 a půl tuny. Asi by to bylo možné.
S tím co by vezla podle zdrojů sa58 by tam ani nemělo cenu letět.
Ty počty co uvádí kačermiroslav mi připadají korektní.
Pokud by podle jeho verze -asi je to pouze zdrojem měla vézt na palubě 311000 puškových nábojů tak počítejme. I kdyby ten náboj vážil 15 gramů tak je jich asi 4 a půl tuny. Asi by to bylo možné.
S tím co by vezla podle zdrojů sa58 by tam ani nemělo cenu letět.
- kacermiroslav
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 5286
- Registrován: 25/3/2008, 14:07
- Kontaktovat uživatele:
Spíše je zajímavý tento počet vezené munice porovnat s tím, co jednotky von Lettow-Vorbecka ukořistili v listopadu v bitvě o Tangu. Zde se němci zmocnili několika set pušek, desítek kulometů a na 600.000 nábojů. Díky tomuto množství pak dokázali vést válku i bez zásob z Německa. Samozřejmě, každý kousek munice, zbarěn atd. byl v jejich podmínkách ceněn nad zlato, takže i takováto vzdušná zásobovací akce měla svůj smysl. Spíše si ale říkám, jestli ta cena stála za to. Mám na mysli, že by vzducholoď již zůstala v Africe a byla by s nevtěší pravděpodobností zničena, nebo rozebrána pro potřeby německých jednotek. Kolik asi tak stála taková vzducholoď peněz, času a energii?
Re: L.59 aneb 6757 km z Jambolu do Jambolu
Zajímavé čtení o L.59, úryvky:
...
Stejně jako u oceánského námořnictva dělily hlídky den na čtyřhodinové úseky. Když se L59 blížila k ostrovu Kréta ve dvacet hodin třicet minut, čtvrtina posádky právě skončila hlídku, otevřela své večerní plechovky Kaloritkonu, bizarního druhu samozahřívací konzervované dávky potravin. Tyto nestravitelné, přesolené trubice konzervovaného masa se doslova uvařily chemickou reakcí, když byly vystaveny vzduchu - ohřívání potravy nad otevřeným plamenem a kouření bylo na palubě hořlavé vzducholodě přísně zakázáno. Kaloritkony, které všichni nenáviděli, vyžadovaly hodně vody na zapití a voda byla vzácná, na člověka jí bylo přiděleno na celou dobu plavby sotva 14 litrů.
...
Zatímco se to událo, po třech a půl hodinách letu, byli úředníci Kolonialamtu nějak informováni - jak, přesně, se stane rozhodující otázkou - o britských postupech ve vrchovině Makonde, posledním známém místě setkání Schutztruppe, rozhodli se odvolat misi. Kolonialamt přenesl toto rozhodnutí na admirála von Holtzendorff, který přinesl zprávy skleslému Kaiserovi. Manažeři Zeppelinů v Jamboli, brzy informovaní o odvolání, se pokoušeli kontaktovat L59, ale nemohli; překročila hranice svého slabého vysílače. Jamboli zavolal toto selhání zpátky do Berlína: "L59 již nemůže být dosažena odtud, požádat o odvolání přes Nauen." Rozhlasový vysílač v Nauen poblíž Berlína, nejsilnější v Německu, pak přijal zprávu a pokračoval ve vysílání celou noc. Ale L59, hluchá kvůli svinuté anténě k těmto výzvám, pokračovala ve svém kursu do východní Afriky.
...
Stejně jako u oceánského námořnictva dělily hlídky den na čtyřhodinové úseky. Když se L59 blížila k ostrovu Kréta ve dvacet hodin třicet minut, čtvrtina posádky právě skončila hlídku, otevřela své večerní plechovky Kaloritkonu, bizarního druhu samozahřívací konzervované dávky potravin. Tyto nestravitelné, přesolené trubice konzervovaného masa se doslova uvařily chemickou reakcí, když byly vystaveny vzduchu - ohřívání potravy nad otevřeným plamenem a kouření bylo na palubě hořlavé vzducholodě přísně zakázáno. Kaloritkony, které všichni nenáviděli, vyžadovaly hodně vody na zapití a voda byla vzácná, na člověka jí bylo přiděleno na celou dobu plavby sotva 14 litrů.
...
Zatímco se to událo, po třech a půl hodinách letu, byli úředníci Kolonialamtu nějak informováni - jak, přesně, se stane rozhodující otázkou - o britských postupech ve vrchovině Makonde, posledním známém místě setkání Schutztruppe, rozhodli se odvolat misi. Kolonialamt přenesl toto rozhodnutí na admirála von Holtzendorff, který přinesl zprávy skleslému Kaiserovi. Manažeři Zeppelinů v Jamboli, brzy informovaní o odvolání, se pokoušeli kontaktovat L59, ale nemohli; překročila hranice svého slabého vysílače. Jamboli zavolal toto selhání zpátky do Berlína: "L59 již nemůže být dosažena odtud, požádat o odvolání přes Nauen." Rozhlasový vysílač v Nauen poblíž Berlína, nejsilnější v Německu, pak přijal zprávu a pokračoval ve vysílání celou noc. Ale L59, hluchá kvůli svinuté anténě k těmto výzvám, pokračovala ve svém kursu do východní Afriky.
Re: L.59 aneb 6757 km z Jambolu do Jambolu
Jeden německý badatel, který chtěl zůstat anonymní, provedl důkladný výzkum s cílem zjistit příčinu zkázy L59. Po zevrubném studiu všech dostupných materiálů došel k tomuto výsledku: L59 byla vyhozena do povětří členem posádky, který si po skončení služby vyzvedl příděl potravy, zjistil, že to je ... Kaloritkon ... a ruply mu nervy ...sa58 píše:L.59 zůstala po návratu v Bulharsku, operovala v součinnosti s „tureckými“ křižníky Yavuz Sultan Selin a Midilli nad Černým mořem. Podnikla dva nálety na Neapol, pokusila se bombardovat Port Said a nakonec z neznámých příčin explodovala ve vzduchu 17.4.1918 při náletu na Maltu.
To je prosím vtip ... It`s a joke ... Das ist Spaß ... Eto šutka ...
Jinak je několik docela reálných možností zkázy L59.