Typologie středověkých hradů na území České republiky.

[t.hajek]

mno, koukám, že mi utekl Argonantův příspěvek, takže po dvou měsících reaguji
- omlouvám, se, že ukazuji příklady z Čech, ale jsem si zde jistější

1) Jindřichův Hradec, Lichnice, Osek, Stráž ... já se přikláním spíše k Durdíkově názoru, že se jednalo o původně zěměpanské hrady, které v různém stavu rozpracovanosti přešly na šlechtické majitele.
Byť jejich první soukromí majitelé byli opravdu maximálně významní, nemyslím, že by jejich ekonomické podmínky umožnili takové založení. Jejich plochu se v některých případech nepodařilo po celý středověk využít. Srovnatelně velkých šlechtických hradů ve 14. století se objevilo jen několik (vybavuji si vlastně jen Lipnici) a to byla jiný doba, kdy šlechta byla obecně bohatší a "hutě" běžnější, tudíž levnější.

2) dvoupalácové dispozice jsou jihočeskou specialitou (Vítkovci) ? Kde má tohle tvrzení základ? Vybavuji si dva (Helfenburk, Dívčí kámen), případně tam můžeme zařadit i Č.Krumlov. Jsou to výstavní kousky, ale regionální omezenost mi tu chybí.
Líšno, Kožlí, Vysoký Chlumec, Libštejn, Egerberg, Litice, Potštejn v zásadě i Trosky, Hamrštejn nejsou v oblasti vlivu Vítkovců. A koneckonců i královské hrady Vyšehrad, Sulzbach a Točník si z tohoto typu berou inspiraci.

3) drobnost - Bezděz není řazen mezi bergfritové dispozice, je to královské založení a spíše tzv. hrad s obvodovou zástavbou, byť s výraznou stavbou okrouhlé věže. Jenže to by pak mohl být bergfritovým typem i Týřov.

[nine_mike]

Mám trochu odveci otázku. Vedel by mi niekto povedať odkedy približne sa datuje použitie nepálených tehiel pri výstavbe hradov resp. skôr hradísk na území Slovenska?

[Zemakt]

Včera jsme si dali menší trek v okolí Rabštejna nad Střelou, mimochodem moc pěkné, doporučuji. Ale k věci, večer doma jsem pak něco málo gůglil o samotných hradech Rabštejně a Sychrovu a moc moudrý jsem z toho nebyl, nebo jsem jen blbě hledal. Může mi někdo více znalý vysvětlit polopatě nevšední blízkost obou hradů. Proč to? Účel?

[t.hajek]

Z toho co jsem našel.. se o tom nic neví.
Dokonce jsou dvě hypotézy, jedna, že je to samostatný hrad, druhá, že to byla součást opevnění městečka.

Vzhledem k tomu, že má Sychrov v jednu dobu prokazatelně odlišného majitele od Rabštejna, přikláním se k verzi samostatného hradu.

Mohla to být prostá ochrana hranice panství, zde v extrémně blízké poloze. Máme u nás i jiné příklady Landštejn-Markl, Lamberk - Sedlecký hrad.

Spousta jich je za hranicemi, známá je třeba dvojka Rudelsburg - Saaleck 51.108901474542655, 11.703949585712511


Někde to kromě ochrany panství či kontroly obchodní stezky byly i prestižní důvody (když vy břízolit, tak my to poženeme o škok vejš)

Dalším případem jsou tzv. obléhací hrady (německy Trutzburg) stavěné za účelem blokování obléhaného objektu hradu/města.

Jeden krásný příklad je Trutzeltz Balduina Trevírského postavený necelých 250 metrů od obléhaného hradu Eltz.
50.20694191426934, 7.336114065879755

Z mého pohledu nejznámější obléhací hrad pak byl postaven v Levantě, kde hrabě Raimond de Saint Gilles postavil donjon k blokování Tripolisu z vnitrozemí. Dnes je součástí pevnosti Sindžíl.

[Zemakt]

Mohla to být prostá ochrana hranice panství, zde v extrémně blízké poloze. Máme u nás i jiné příklady Landštejn-Markl, Lamberk - Sedlecký

To jsem netušil, juknu na to. Je to docela mazec . Mimochodem lépe zachované podhradí jsem ještě neviděl.

[Zemakt]

Chebská falc z období Fridricha Barbarossy, kolem roku 1 150. Kaple stojí ještě vně hradu.

[Heiss]

Je nějaký důvod proč ji postavili zrovna takhle?

[Zemakt]

Ty jo, to netuším. Hrad byl vždy integrální součástí města, respektive městského opevnění. Tak bych si tipnul, aby byla přístupná veřejnosti, veřejný zájem . A nebo nejdříve byla falc a potom kaple, no a první podoba falci byla mrňavá.

Zde je už v hradním jádru, zastíněná palácem.

[Heiss]

Dávalo by to smysl – takhle si nemuseli do hradu pouštět při každé bohoslužbě lidi z okolí, kteří mohli v určitých situacích představovat bezpečnostní riziko; teda pokud ve městě neměli vlastní kostel.

[Zemakt]

Kostel už v té době byl.

Na Jánském náměstí, prvním známém tržišti v Chebu, stával nejstarší chebský kostel. V listině z doby kolem 1140 je již jako svědek jmenován farář chebský. Dokládá existenci farnosti a lze předpokládat, že kostel byl v té době už dokončen. Kolem kostela se rozkládal hřbitov, ohrazený zdí, což celému komplexu dodávalo charakter útočištního kostela. Později byl kostelík opatřen barokním průčelím. Po velkém požáru severní části města už nebyl obnoven. Z tohoto kostela pocházel kámen s tajemnými znaky, který se ztratil v polovině 19. století.