Palbácký translator a jiné otazníky.
Re: Palbácký translator a jiné otazníky.
To už je snadné, Čisticí niťovina Pucwol
https://www.nitarna.cz/produkt/detail/c ... T105000002
Ta se už skutečně používá pro čištění strojů.
Čistící hadry a bavlna slouží pro běžnou potřebu očištění strojních zařízení, atd.
Název pochází z německého slova Putzwolle (čisticí vlna) - tedy základ je jiný.
Nejedná se o klasický ucelený hadr, ale o chuchvalce textilních vláken a nití, které vznikají jako druhotný produkt při textilní výrobě.
https://www.nitarna.cz/produkt/detail/c ... T105000002
Ta se už skutečně používá pro čištění strojů.
Čistící hadry a bavlna slouží pro běžnou potřebu očištění strojních zařízení, atd.
Název pochází z německého slova Putzwolle (čisticí vlna) - tedy základ je jiný.
Nejedná se o klasický ucelený hadr, ale o chuchvalce textilních vláken a nití, které vznikají jako druhotný produkt při textilní výrobě.





Re: Palbácký translator a jiné otazníky.
V tom mém přísp. šlo opravdu o bavlnu (tedy baumwolle, stromová vlna), ostatně i české slovo "bavlna" je jen počeštěním tohoto německého názvu. Tedy slovo převzaté a s upravenou výslovností.
Tu ruštinu jsem dodal jen pro ilustraci, jak se v různých jazycích jmenuje různě, chlopčatobumága je doslovně "vláknitý papír"
Pucvol či pucvola je taky z němčiny: Putzwolle, tedy čistící vlna. A právě ta z bavlněných zbytků se v obd. 20. let stávala celosvětově běžnou při čištění strojů během oprav a údržby, a v tom mnou zm. návodu, který asi psal nějaký sudeťák, nemnožko umící česky, nebo naopak čech nemnožko umící německy, to prostě napsal jak uměl
a korektor si nevšiml 
Takže, jak jsem už psal, opakovaný převod textu mezi jč a jn, a možná i nahlédnutí do nějakého ja - a neštěstí je na papíře
Prostě vtip podobný tomu o tom Buchholtzovu relé
Tu ruštinu jsem dodal jen pro ilustraci, jak se v různých jazycích jmenuje různě, chlopčatobumága je doslovně "vláknitý papír"
Pucvol či pucvola je taky z němčiny: Putzwolle, tedy čistící vlna. A právě ta z bavlněných zbytků se v obd. 20. let stávala celosvětově běžnou při čištění strojů během oprav a údržby, a v tom mnou zm. návodu, který asi psal nějaký sudeťák, nemnožko umící česky, nebo naopak čech nemnožko umící německy, to prostě napsal jak uměl
Takže, jak jsem už psal, opakovaný převod textu mezi jč a jn, a možná i nahlédnutí do nějakého ja - a neštěstí je na papíře
Prostě vtip podobný tomu o tom Buchholtzovu relé
"Ivane, Ivane. Ty palice medvědí. Nic jsi nepochopil!" Dědeček Hříbeček
Re: Palbácký translator a jiné otazníky.
Jo krásně se to propojilo, když se to vezme, tak jak vysvětluješ - mohl to někdo skutečně po tomto rozboru zmatlat, asociace a ty významy 
Když se k tomu přidá ještě překladatel, který tomu technicky nerozumí, tak je vymalováno.
Když se k tomu přidá ještě překladatel, který tomu technicky nerozumí, tak je vymalováno.





Re: Palbácký translator a jiné otazníky.
Diskuze zde probíhající mi připomněla jeden vtip ze zdroje už na Palbě uvedeného. Měl by patřit do vtipů, ale myslím, že může být i tady; jednak odpovídá právě probíranému tématu, jednak souvisí i s překládáním.
Tedy:
Když nás Němci v devětatřicátém zachránili před demokracií, stanovili kurz říšské marky ke koruně na 1 : 10. Toho využívali vojáci k levným nákupům. Jeden voják na Žižkově opulentně poobědval a když se nadlábl, přišel k němu pražský Pepík, poplácal ho po rameni a česky mu povídá:
„Tak ses u nás pěkně nažral, co, vole!“
Němec odpověděl:
„Nein, nein, das ist keine Wolle, das ist Holz!“
Poznámky k textu:
1. Výstup inteligentního překladače: no, no, that's not wool, that's wood (ne, ne, to není vlna, to je dřevo).
2. Neomylný inťa podal informaci, že německé uniformy z té doby byly z buničiny.
Tedy:
Když nás Němci v devětatřicátém zachránili před demokracií, stanovili kurz říšské marky ke koruně na 1 : 10. Toho využívali vojáci k levným nákupům. Jeden voják na Žižkově opulentně poobědval a když se nadlábl, přišel k němu pražský Pepík, poplácal ho po rameni a česky mu povídá:
„Tak ses u nás pěkně nažral, co, vole!“
Němec odpověděl:
„Nein, nein, das ist keine Wolle, das ist Holz!“
Poznámky k textu:
1. Výstup inteligentního překladače: no, no, that's not wool, that's wood (ne, ne, to není vlna, to je dřevo).
2. Neomylný inťa podal informaci, že německé uniformy z té doby byly z buničiny.

Re: Palbácký translator a jiné otazníky.
Přátelé,
hledám nějaké informace o posádkách ČSLA na Chebsku v padesátých letech, za Čepičky. Včetně stanovišť a hlásek PVO a jiných odloučených útvarů. Zajímavé, že pozdější údaje jsou docela přístupné, včetně raketových základen a skladů JH. Asi důsledek odhalování v rámci různých smluv, ale ta padesátá nemůžu najít. Byla tam divize, nebo to patřilo pod Karlovy Vary, atd? Pohraniční stráž mě nezajímá.
Poraďte mi, kam se obrátit. Díky předem!
hledám nějaké informace o posádkách ČSLA na Chebsku v padesátých letech, za Čepičky. Včetně stanovišť a hlásek PVO a jiných odloučených útvarů. Zajímavé, že pozdější údaje jsou docela přístupné, včetně raketových základen a skladů JH. Asi důsledek odhalování v rámci různých smluv, ale ta padesátá nemůžu najít. Byla tam divize, nebo to patřilo pod Karlovy Vary, atd? Pohraniční stráž mě nezajímá.
Poraďte mi, kam se obrátit. Díky předem!
Re: Palbácký translator a jiné otazníky.
vojensko.cz určitě znáš, že? Co jsem si tak vyhledával k tomuto viewtopic.php?p=479640&hilit=k%C3%B3ta+ ... BD#p479640
tak bych seznal, že ty padesátý léta budou prostě zakletý. Jinak ve Varech byla od počátku padesátých let divize https://www.valka.cz/topic/view/69238/1 ... -1951-1954
Když bys pak nemohl něco dohledat může vznést dotaz zde: https://armada.vojenstvi.cz/vase-dotazy
Ale to také asi budeš znát.
tak bych seznal, že ty padesátý léta budou prostě zakletý. Jinak ve Varech byla od počátku padesátých let divize https://www.valka.cz/topic/view/69238/1 ... -1951-1954
Když bys pak nemohl něco dohledat může vznést dotaz zde: https://armada.vojenstvi.cz/vase-dotazy
Ale to také asi budeš znát.

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Re: Palbácký translator a jiné otazníky.
@Zemakt - Děkuju,něco je pro mně nové, tak uvidím. Ještě jednou díky.
Re: Palbácký translator a jiné otazníky.
Potřeboval bych udělat kontrolní přepočet. Když něco v roce 1920 stálo 45 219 763 francouzských franků a v roce 1933 se to prodalo za 6 250 liber šterlinků. Mohla prodejní cena po přepočtu na hodnotu FF roku 1920 činit 325 000 FF?
Děkuji.
Děkuji.

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Re: Palbácký translator a jiné otazníky.
Smysl to asi dává, hodnotu to má jakou dá kupec, tedy je cena údajně nižší, než byla inflace.
Na netu jdou najít tabulky s přepočty. Kdyby to bylo zlato, tak je to pod cenou, teoreticky.
Pokud nějaká věc, která podléhá třeba opotřebení, problém by to nebyl.
https://www.measuringworth.com/datasets ... %5D=France
https://economics.ubc.ca/wp-content/upl ... ession.pdf
Mezitím proběhla tzv. Velká deprese, čili krize.
Rok 1933 byl nejhorším rokem krize. Například v Československu kulminovala nezaměstnanost, kdy bylo bez práce téměř 750 tisíc lidí.
Podobná situace panovala po celém světě. Bez bližšího kontextu je všechno možný, ale blbost to úplně není.
Lidi to mohli prodat, aby měli třeba na chleba, když to vezmu zase do extrému. Čao.
Na netu jdou najít tabulky s přepočty. Kdyby to bylo zlato, tak je to pod cenou, teoreticky.
Pokud nějaká věc, která podléhá třeba opotřebení, problém by to nebyl.
https://www.measuringworth.com/datasets ... %5D=France
https://economics.ubc.ca/wp-content/upl ... ession.pdf
Mezitím proběhla tzv. Velká deprese, čili krize.
Rok 1933 byl nejhorším rokem krize. Například v Československu kulminovala nezaměstnanost, kdy bylo bez práce téměř 750 tisíc lidí.
Podobná situace panovala po celém světě. Bez bližšího kontextu je všechno možný, ale blbost to úplně není.
Lidi to mohli prodat, aby měli třeba na chleba, když to vezmu zase do extrému. Čao.





Re: Palbácký translator a jiné otazníky.
Mám to v textu jako poznámku pod čarou
Novým majitelem se stala známá řecká loďařská rodina Pateras, která za ni v roce 1933 zaplatila částku 6 250 liber šterlingů. Při přepočtu na hodnotu francouzského franku z roku 1920 byla loď prodána za 325 000 FF. Z důvodu devalvace franku, hospodářské krize a s tím souvisejícího přebytku nabídky – a současně v důsledku jejího stáří, opotřebení a aktuálního technického stavu – činil propad ceny Legie téměř 45 000 000 FF. Paterasové loď následně přejmenovali na Lily. K naplnění jejího osudu došlo 9. března 1942, kdy byla jižně od ostrova Newfoundland torpédována německou ponorkou U 587. Exčeskoslovenská Legie se potopila během šesti minut, přičemž z její dvaatřicetičlenné posádky zahynuli tři muži.

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Re: Palbácký translator a jiné otazníky.
Logiku to má, smysl a důvody uváděné mnou a tvoji poznámkou jsou podobné.
Je tam propad ceny lodě oproti původní ceně, ale má to důvody.
To máš jako s autem, to ti taky propadne na hodnotě, pokud to zrovna není veterán.
Na rozdíl od nemovitosti, pokud ji nevybydleli cikáni, a je po tom poptávka.
Tedy je to v pořádku!
Je tam propad ceny lodě oproti původní ceně, ale má to důvody.
To máš jako s autem, to ti taky propadne na hodnotě, pokud to zrovna není veterán.
Na rozdíl od nemovitosti, pokud ji nevybydleli cikáni, a je po tom poptávka.
Tedy je to v pořádku!





Re: Palbácký translator a jiné otazníky.
Mne šlo konkrétně o ten výpočet, jestli jsem se neseknul. Milion sem milion tam, ale ony jich jsou desítky.

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Re: Palbácký translator a jiné otazníky.
Z důvodu devalvace franku, hospodářské krize a s tím souvisejícího přebytku nabídky – a současně v důsledku jejího stáří, opotřebení a aktuálního technického stavu – činil propad ceny Legie téměř 45 000 000 FF.
Hele ten propad tedy by se musel přesně přepočítat podle tabulek, protože je opravdu obrovský!
Ono zřejmě i podle hyperinflace by byl menší, ale jsou tam další vlivy jako ta krize, opotřebení, nebo nutnost prodat.
Tedy kdyby jsi chtěl být korektní, tak si to přepočítat podle tabulek, a potom k tomu přidat další vlivy devalvace ceny.
Němci ale markami například topili v kamnech, takovou měly hodnotu... bláznivé.
Člověk by tedy očekával, že přeci jen ten šrot bude mít cenu větší. Pokud je to pravda, tak je to v podstatě masakr.
Ale jak myslíš, že to dopadlo s naší Námořní plavbou a za kolik to rozprodali ? Nebo jiný majetky ?
Zkáza české námořní flotily začala před čtvrt stoletím. Lodě končily na šrotištích
https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/zk ... f6b220ee8/
NO PROBLEMA, ale možná by to stálo jen za to více rozvést potom...
Hele ten propad tedy by se musel přesně přepočítat podle tabulek, protože je opravdu obrovský!
Ono zřejmě i podle hyperinflace by byl menší, ale jsou tam další vlivy jako ta krize, opotřebení, nebo nutnost prodat.
Tedy kdyby jsi chtěl být korektní, tak si to přepočítat podle tabulek, a potom k tomu přidat další vlivy devalvace ceny.
Němci ale markami například topili v kamnech, takovou měly hodnotu... bláznivé.
Člověk by tedy očekával, že přeci jen ten šrot bude mít cenu větší. Pokud je to pravda, tak je to v podstatě masakr.
Ale jak myslíš, že to dopadlo s naší Námořní plavbou a za kolik to rozprodali ? Nebo jiný majetky ?
Zkáza české námořní flotily začala před čtvrt stoletím. Lodě končily na šrotištích
https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/zk ... f6b220ee8/
NO PROBLEMA, ale možná by to stálo jen za to více rozvést potom...





Re: Palbácký translator a jiné otazníky.
Ta prodejní cena je v podstatě cenou obvyklou za zboží v roce 1933, respektive za námořní frachťák, která zohledňuje výše nastíněné okolnosti. Ve stejné době třeba Baťa kupoval Moravu za cenu plus minus obdobnou. Šrot by prý byl dražší. Tu neřeším. Jen ten přepočet.
Hledat si tabulky a propočítávat se mi to nechce, takže to proháním AI, zleva, zprava, načež jí kontroluji systémem 5L (5xlžeš). Zde je výsledek:
Hledat si tabulky a propočítávat se mi to nechce, takže to proháním AI, zleva, zprava, načež jí kontroluji systémem 5L (5xlžeš). Zde je výsledek:
Nechám to tedy tak jak to je.Výpočet, který spojuje částku 6 250 liber (GBP) z roku 1933 s hodnotou 325 000 franků (FF) z roku 1920, se opírá o dva kroky: o reálný kurz v roce 1933 a o oficiální devalvační poměr franku.1. Krok: Přepočet liber na franky v roce 1933V roce 1933 byl průměrný tržní kurz přibližně 85 až 86 tehdejších francouzských franků za 1 britskou libru (po stabilizaci franku z roku 1928).Prodejní cena lodi v tehdejší aktuální hotovosti:\(6\,250\text{\ GBP}\times 85,\!33\text{\ FF/GBP}\approx \mathbf{533}\,\mathbf{333}\text{\ tehdejších\ FF\ (z\ roku\ 1933)}\)
2. Krok: Přepočet z roku 1933 zpět do hodnoty roku 1920Zde vstupuje do hry zákonem daná devalvace francouzské měny. V roce 1928 zavedla Francie takzvaný Poincaréův frank, který zafixoval novou hodnotu měny na přesně 20 % (jedné pětině) její předválečné/poválečné hodnoty.Pokud chtěli účetní v tehdejší době vyčíslit ztrátu hodnoty lodi oproti roku 1920, museli částku v devalvované měně z roku 1933 vydělit koeficientem, který odpovídal inflačnímu a devalvačnímu znehodnocení.Pro získání ekvivalentu v "silných" francích z roku 1920 se tehdejší částka snížila (v tomto historickém kontextu o přibližně 39 %):\(533\,333\text{\ FF\ (z\ roku\ 1933)}\times 0,\!6094\approx \mathbf{325}\,\mathbf{000}\text{\ FF\ v\ hodnotě\ roku\ 1920}\)
Výsledný konstantní kurzZjednodušeně řečeno: Celá matematická operace v textu používá pro přepočet fixní historický kurz 1 GBP (z roku 1933) = 52 FF (v hodnotě roku 1920).\(6\,250\text{\ GBP}\times 52=\mathbf{325}\,\mathbf{000}\text{\ FF}\)Tento matematický model je v ekonomické historii standardní metodou, jak porovnat dvě finanční částky v různých obdobích, kdy došlo k devalvaci jedné z měn.Pokud byste chtěl, mohu vám ukázat, jak by tento přepočet vypadal, kdybychom cenu lodi převedli na dnešní koruny s ohledem na moderní inflaci.

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Re: Palbácký translator a jiné otazníky.
Hodím sem jak jsem uvažoval já. Požádal jsem AI o zdroje (a zkontroloval), ale počítal jsem si sám, protože někdy dělá nesmysly.
Jelikož je v tom háček ten rok 1933, a jelikož jsem nenašel nějaké záznamy o kurzu FF a LS, také jsem odmítl dollar pro přepočet (asi jsem mohl...), ale šel jsem na "jistotu" tj. po zlatě.
1920 NÁKUP
--------------------
1 oz = 20.67 USD
1 USD = 14.205 FF
1 oz =20.67*14.205=293.62 FF
45219763 FF / 293,62 FF/oz ~ 154000 oz
Tedy loď stála 154000 uncí zlata v roce 1920.
1933 PRODEJ (beru konec roku)
---------------------
1 oz = 32.32 USD
1 USD = 0.236 LS
1 oz = 32.32*0.236 = 7.628 LS
6250 LS / 7.628 LS/oz ~ 819 oz
Tedy loď, která stála 154000 oz v roce 1920 se prodala roce 1933 za cca 1000 oz.
Pozn. v roce 1932 byl kurz zlata stejný jako v roce 1920 k USD. Také mezi USD a LS byl o něco jiný kurz. A to už jsme nepočítal a AI mi tvrdí 1061 oz... vzala můj výpočet a dosadila data.
Každopádně tak či tak to vypadá, že to je asi půl procenta z původní ceny. A pokud je to blbě, tak jsem blbej já a ne AI. Ono se totiž dost často začíná tvrdit, že chybu udělala AI a ne ten člověk, co ji použil. Tak aby bylo jasno
Zdroj
measuringworth.com/datasets/exchangeglobal
https://sdbullion.com/
Jelikož je v tom háček ten rok 1933, a jelikož jsem nenašel nějaké záznamy o kurzu FF a LS, také jsem odmítl dollar pro přepočet (asi jsem mohl...), ale šel jsem na "jistotu" tj. po zlatě.
1920 NÁKUP
--------------------
1 oz = 20.67 USD
1 USD = 14.205 FF
1 oz =20.67*14.205=293.62 FF
45219763 FF / 293,62 FF/oz ~ 154000 oz
Tedy loď stála 154000 uncí zlata v roce 1920.
1933 PRODEJ (beru konec roku)
---------------------
1 oz = 32.32 USD
1 USD = 0.236 LS
1 oz = 32.32*0.236 = 7.628 LS
6250 LS / 7.628 LS/oz ~ 819 oz
Tedy loď, která stála 154000 oz v roce 1920 se prodala roce 1933 za cca 1000 oz.
Pozn. v roce 1932 byl kurz zlata stejný jako v roce 1920 k USD. Také mezi USD a LS byl o něco jiný kurz. A to už jsme nepočítal a AI mi tvrdí 1061 oz... vzala můj výpočet a dosadila data.
Každopádně tak či tak to vypadá, že to je asi půl procenta z původní ceny. A pokud je to blbě, tak jsem blbej já a ne AI. Ono se totiž dost často začíná tvrdit, že chybu udělala AI a ne ten člověk, co ji použil. Tak aby bylo jasno
Zdroj
measuringworth.com/datasets/exchangeglobal
https://sdbullion.com/

Re: Palbácký translator a jiné otazníky.
Hmm. dobře.

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Re: Palbácký translator a jiné otazníky.
Nic, to bude chtít dobrýho matematika. To co dal Zemakt...
Je otázka jaký zadával AI vstupy, a potom výstupy zde je nějaký kód, bohužel nejsou vidět přesně rovnice, jak to CHAT počítal.
Jaká by měla být referenční hodnota, s tím zlatem to má určitou logiku, ale...
https://www.investopedia.com/ask/answer ... andard.asp
Žádná vláda dnes nepoužívá zlatý standard. Británie ho opustila v roce 1931 a USA ji následovaly v roce 1933, přičemž poslední stopy zmizely v roce 1973.
Mimo to lidem zakázali vlastnit zlato.
Cílem bylo zastavit panické hromadění kovu a zachránit kolabující bankovní systém během Velké hospodářské krize.
Během následujících devíti měsíců, zvýšil prezident oficiální cenu zlata na 35 dolarů za unci, což znamenalo znehodnocení dolaru přes noc o 40 %.
Zákaz trval přes čtyři desetiletí, až 1. ledna 1975 mohli občané USA opět vlastnit více než 100 dolarů ve zlatě.
https://www.stepfinance.cz/aktuality/cl ... kace-zlata
Problém je, že jsme zrovna v roce, který byl turbulentní.
V roce 1920 se průměrná cena zlata pohybovala kolem 20,67 USD za troyskou unci (oz).
Máme tedy cenu zlata na volném trhu s fixní oficiální vládní cenou 35 dolarů o 12 let později, ale lze předpokládat, že ta byla blízko trhu.
https://www.zlaterezervy.cz/historie-zlata/
Vycházím z těch uvedených linků. Matematický rozdíl je 69,23 procent.
O tolik tedy americká vláda provedla devalvaci dolaru, resp. i vůči roku, který porovnává Zemakt.
Pak by jste si měli vzít ten odkaz na tabulku, kde je francouzský frank vůči dolaru po rocích jo.
Je otázka jaký zadával AI vstupy, a potom výstupy zde je nějaký kód, bohužel nejsou vidět přesně rovnice, jak to CHAT počítal.
Jaká by měla být referenční hodnota, s tím zlatem to má určitou logiku, ale...
https://www.investopedia.com/ask/answer ... andard.asp
Žádná vláda dnes nepoužívá zlatý standard. Británie ho opustila v roce 1931 a USA ji následovaly v roce 1933, přičemž poslední stopy zmizely v roce 1973.
Mimo to lidem zakázali vlastnit zlato.
Cílem bylo zastavit panické hromadění kovu a zachránit kolabující bankovní systém během Velké hospodářské krize.
Během následujících devíti měsíců, zvýšil prezident oficiální cenu zlata na 35 dolarů za unci, což znamenalo znehodnocení dolaru přes noc o 40 %.
Zákaz trval přes čtyři desetiletí, až 1. ledna 1975 mohli občané USA opět vlastnit více než 100 dolarů ve zlatě.
https://www.stepfinance.cz/aktuality/cl ... kace-zlata
Problém je, že jsme zrovna v roce, který byl turbulentní.
V roce 1920 se průměrná cena zlata pohybovala kolem 20,67 USD za troyskou unci (oz).
Máme tedy cenu zlata na volném trhu s fixní oficiální vládní cenou 35 dolarů o 12 let později, ale lze předpokládat, že ta byla blízko trhu.
https://www.zlaterezervy.cz/historie-zlata/
Vycházím z těch uvedených linků. Matematický rozdíl je 69,23 procent.
O tolik tedy americká vláda provedla devalvaci dolaru, resp. i vůči roku, který porovnává Zemakt.
Pak by jste si měli vzít ten odkaz na tabulku, kde je francouzský frank vůči dolaru po rocích jo.





Re: Palbácký translator a jiné otazníky.
Mne tohle ale právě dává smysl. OZ jako referenční hodnota v čase a době na stole obstojí.Žádná vláda dnes nepoužívá zlatý standard. Británie ho opustila v roce 1931 a USA ji následovaly v roce 1933,

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Re: Palbácký translator a jiné otazníky.
Já to tak proto beru, protože FIAT měny TEHDY devalvovaly a dnes je pro změnu tisknou 
Poté se FED utrhnul z řetězu...
Poté se FED utrhnul z řetězu...





Re: Palbácký translator a jiné otazníky.
Jak jsem napsal v tom roce 1933 to bylo nakonec až 35 USD za unci zlata, podle mých zdrojů.
Nicméně zřejmě byl rozdíl mezi středovým kurzem a nákupem či prodejem zlata, takže to může být i dobře.
1900– 1933 (USA): Zlato bylo podle zákona o zlatém standardu stanoveno na 20,67 USD za unci
1933– 1971: Prezident Franklin D. Roosevelt ukončil směnitelnost zlata pro občany a revalvoval zlato na 35 dolarů za unci, aby bojoval s Velkou hospodářskou krizí.
https://www.greatamericancoincompany.co ... -100-years
Vzhledem k tomu, že loď ztrácela na hodnotě napříč odlišnými měnovými systémy a obdobím velké hospodářské krize, je to problém.
Loď LEGIE tehdy STÁLA zhruba 40 milionů tehdejších korun, což odpovídalo 45,22 milionům francouzských franků. To udává wiki.
Za kolik se prodala, o tom možná nejsou spolehlivé zdroje.
Ve spoileru bat píše na co reaguji, klikněte pro info.
Nicméně zřejmě byl rozdíl mezi středovým kurzem a nákupem či prodejem zlata, takže to může být i dobře.
1900– 1933 (USA): Zlato bylo podle zákona o zlatém standardu stanoveno na 20,67 USD za unci
1933– 1971: Prezident Franklin D. Roosevelt ukončil směnitelnost zlata pro občany a revalvoval zlato na 35 dolarů za unci, aby bojoval s Velkou hospodářskou krizí.
https://www.greatamericancoincompany.co ... -100-years
Vzhledem k tomu, že loď ztrácela na hodnotě napříč odlišnými měnovými systémy a obdobím velké hospodářské krize, je to problém.
Loď LEGIE tehdy STÁLA zhruba 40 milionů tehdejších korun, což odpovídalo 45,22 milionům francouzských franků. To udává wiki.
Za kolik se prodala, o tom možná nejsou spolehlivé zdroje.
Ve spoileru bat píše na co reaguji, klikněte pro info.










