Ledaže Babiš říkal, prý nejhorší kraj, a tak si to ti klíšťáci možná řekli no. Tady již jistý ràcio vidím
Krajinotvorba - ekologie
Re: Krajinotvorba - ekologie
Hele, to já všechno vím. Klíšťata mám fakt rok co rok jedno až tři už od mala. Prostě jsem přírodní typ ne městskej. Navíc mám dvě čuby, taky lesní. Takže když začne sezóna je to mazec. Věnuji se tomu teoreticky dost, nicméně mne fakt zaráží, když v těch statistikách je západ pořád bílej. Tady u nás byla vždycky větší zima, tak o dva tři stupně. Víc i chcalo, o dost víc. Nyní nechčije, vůbec. Teplo je festovní a klíštěcí mapa je neměnná. Prostě v tom nevidím logiku.
Ledaže Babiš říkal, prý nejhorší kraj, a tak si to ti klíšťáci možná řekli no. Tady již jistý ràcio vidím
Ledaže Babiš říkal, prý nejhorší kraj, a tak si to ti klíšťáci možná řekli no. Tady již jistý ràcio vidím
"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Re: Krajinotvorba - ekologie
Ta mapka v tom článku je divná v tom, že ukazuje absolutní čísla a jsou to hlášené případy, takže to mohl člověk chytit na dovolené a hlášeno to bylo třeba až v Praze. Přepočet na počet obyvatel kraje dělal někdo v diskuzi pod článkem a pak to nevypadá nějak dramaticky lépe.
Tady je jiná mapka https://www.kliste.cz/cz/vse-o-klistate ... istat-v-cr a ta ukazuje promořenost v %.
Mám s tím taky praktickou zkušenost a něco jsem k tomu dříve četl, takže nemusím už být s dobou. Dovolil bych si tvrdit, že jsou lokality zamořené a pak úplně čisté v rámci nějakého menšího území - lesa a to může být dlouhodobě stabilní. Jinými slovy v nějaké části lesa je skoro jistota, že klíště je infekční a v jiné části naopak. Ale to je spíš moje představa vycházející z toho relativně mála co jsem četl, než že bych to uměl podložit nějakou studií.
Tady je jiná mapka https://www.kliste.cz/cz/vse-o-klistate ... istat-v-cr a ta ukazuje promořenost v %.
Mám s tím taky praktickou zkušenost a něco jsem k tomu dříve četl, takže nemusím už být s dobou. Dovolil bych si tvrdit, že jsou lokality zamořené a pak úplně čisté v rámci nějakého menšího území - lesa a to může být dlouhodobě stabilní. Jinými slovy v nějaké části lesa je skoro jistota, že klíště je infekční a v jiné části naopak. Ale to je spíš moje představa vycházející z toho relativně mála co jsem četl, než že bych to uměl podložit nějakou studií.
Re: Krajinotvorba - ekologie
Vždy používam olej (posledné roky eukalyptový alebo z čajovníkového stromu čím ho dezinfikujem) .
Dôležité je aby bol ten kliešť ešte maličký. Po návšteve lesa sa kontrolujem.
Moj rekord bol 6 kusov naraz za deň - silne pršalo niekoľko dní predtým.
Já bych všechny ty internety a umělý inteligence zakázala.
Re: Krajinotvorba - ekologie
Mapka - taky si myslím, že vysvětlení bude jednoduché: počet obyvatel, destinace dovolených, rozmístění laboratoří (neposílají se vzorky někam jinam?)
Jo, některé lokality promořené jsou velmi a jiné ne. Info cca 20 let staré, takže možná už neplatí. Každopádně, když si parazitologové potřebovali nasbírat boreliózou infikovaná klíšťata, přesně věděli, kam jet. Myslím, že měli k dispozici i nějaké mapy výskytu infikovaných klíšťat. Ale už to je dlouho, nevím.
Klíště má několikaletý vývoj, jejich výskyt může klidně souviset s něčím, co se stalo před třema lety. Pokud se vám chce se v tom hrabat, třeba najdete vodítko tady: https://www.sciencedirect.com/science/a ... 9X22002163. Ona ta větší incidence klíšťat ale může souviset taky s ponecháváním neposečených ploch ve městech. To je teď obrovský boom a z hlediska zvířat a místního klimatu dobře, ale jedno ze zvířat, kterým to vyhovuje, by klidně mohlo být klíště obecné.
Jo, některé lokality promořené jsou velmi a jiné ne. Info cca 20 let staré, takže možná už neplatí. Každopádně, když si parazitologové potřebovali nasbírat boreliózou infikovaná klíšťata, přesně věděli, kam jet. Myslím, že měli k dispozici i nějaké mapy výskytu infikovaných klíšťat. Ale už to je dlouho, nevím.
Klíště má několikaletý vývoj, jejich výskyt může klidně souviset s něčím, co se stalo před třema lety. Pokud se vám chce se v tom hrabat, třeba najdete vodítko tady: https://www.sciencedirect.com/science/a ... 9X22002163. Ona ta větší incidence klíšťat ale může souviset taky s ponecháváním neposečených ploch ve městech. To je teď obrovský boom a z hlediska zvířat a místního klimatu dobře, ale jedno ze zvířat, kterým to vyhovuje, by klidně mohlo být klíště obecné.
Taky jsem nad tím dřív přemýšlel, ale pak to označili kamarádi parazitologové jako zbytečné, protože prý pravděpodobnost, že se nemoc z klištěte přenese, není zas tak velká.
Re: Krajinotvorba - ekologie
Ze zkušenosti vím, že pokud má nějaká mapa bílé fleky o velikosti a ohraničení rovné státům, či krajům, tak jde o:
a) zabílené místo (tedy schválně)
b) se to tam nesleduje, nebo se na to tak ňák sere. Nebo tam ani nevědí o čem je řeč - ptát se např. na Sibiři na vzdálenost k nejbl. poště, nebo na vybavenost splachovacími záchody, je asi taky na bílé místo na mapě.
To a) je totiž vidět i u nás. Např. podíváte-li se na mapy s nějakým (jakýmkoli) stat. údajem, tak je naprosto jasné, že na Jesenicku bude úplně všecko jinak než v Olomouci, kam nás ty mrdkokoti kdysi přiřadili.
Podobně Krnov kontra Jablunkov, apod.
Včetně počasí
To b) není nějaký hejt na rusáky, prostě chci říci, že pokud u nás se borelióza sleduje a hlásí, ale v Němčích se "jen" léčí ale nenahlašuje do nějakého jejich centrálního registru, tak jsou pak na mapě bílí. Nezaslouženě, z hl. klíšťat - ty se tam u nich poctivě snaží, tak jako tady
a) zabílené místo (tedy schválně)
b) se to tam nesleduje, nebo se na to tak ňák sere. Nebo tam ani nevědí o čem je řeč - ptát se např. na Sibiři na vzdálenost k nejbl. poště, nebo na vybavenost splachovacími záchody, je asi taky na bílé místo na mapě.
To a) je totiž vidět i u nás. Např. podíváte-li se na mapy s nějakým (jakýmkoli) stat. údajem, tak je naprosto jasné, že na Jesenicku bude úplně všecko jinak než v Olomouci, kam nás ty mrdkokoti kdysi přiřadili.
Podobně Krnov kontra Jablunkov, apod.
Včetně počasí
To b) není nějaký hejt na rusáky, prostě chci říci, že pokud u nás se borelióza sleduje a hlásí, ale v Němčích se "jen" léčí ale nenahlašuje do nějakého jejich centrálního registru, tak jsou pak na mapě bílí. Nezaslouženě, z hl. klíšťat - ty se tam u nich poctivě snaží, tak jako tady
"Ivane, Ivane. Ty palice medvědí. Nic jsi nepochopil!" Dědeček Hříbeček
Evropa a letní vedra
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahr ... idi-309682
Evropa je dnes proti vedrům podstatně odolnější než dříve. Můžeme tak doufat, že letošní teplotně rekordní vlna nepřekoná tragický rok 2003, kdy podle odhadů zemřelo přibližně 70 tisíc Evropanů.
Celkový trend je však nepříznivý. Přijatá opatření sice pomáhají, jenže vlny veder jsou nejen intenzivnější, ale i častější. Výsledkem je, že z dlouhodobého hlediska kvůli horku umírá stále více Evropanů.
Po katastrofálním roce 2003 dostala Evropa lekci, ze které se nepochybně v mnohém poučila.
Jak moc to pomohlo, přesně vyčísluje například studie z roku 2024, která hodnotila úmrtnost spojenou s vedry o rok dříve. Vyšlo z ní, že v roce 2023 se dá vedrům napříč Evropou připsat 47 tisíc nadbytečných úmrtí. Kdyby ale byla Evropa vůči vedrům stejně zranitelná jako byla o 20 let dřív, mrtvých by podle odhadu bylo až o 80 % víc.
Nejvíc obětí bylo v daném roce odhaleno v Itálii (12 743), Španělsku (8353) a Německu (6376). V přepočtu na počet obyvatel na tom bylo nejhůř Řecko.
Studie už neříká, jaká opatření a změny za to mohou a jakou měrou. Podle hlavní autorky Elisy Gallové z Institutu pro globální zdraví v Barceloně to nebylo možné, protože k tomu není dost dat.
V epidemiologických studiích zabývajících se vedrem to není žádná výjimka. Efektivita adaptačních opatření je i přes opakované pokusy o její zmapování z velké části záhadou, protože jich vždy působí celá řada současně a neexistuje spolehlivý způsob, jak z jejich vzájemného působení oddělit vliv jednotlivých opatření.
Za zásadní je obecně považován například dopad zavádění varovných systémů. Jak to ale ověřit a přesně vyčíslit vliv, když vedle toho souběžně dochází například i k rozšiřování používání klimatizací, zlepšování připravenosti nemocnic a proměňuje se i vnímání lidí, kteří k varování mohou přistupovat s různou mírou vážnosti i čistě podle vlastních životních zkušeností?
Zdá se, že je to skoro neřešitelný rébus. Detailně se touto problematikou zabývala například tato loni publikovaná studie, kterou vedl český vědec Aleš Urban. Ani z té však bohužel žádný konkrétní a ověřený recept na boj s vedry nevyplynul. A to i přesto, že vědci cíleně srovnávali země, které volily různé přístupy. Potvrdilo se tak jen to, že opatření pomáhají, ale jejich konkrétní podoba neměla na výsledek velký vliv.
Problém je v tom, že Evropa sice má opatření, která snižují počty obětí veder nejspíš až o desítky tisíc za jedno léto, ale tento pokrok zároveň smazává klimatická změna.
Velmi jasně to vidíme v posledních rekordně teplých letech. Již jsme zmínili, že v roce 2023 zemřelo 47 tisíc lidí, o rok dříve to bylo dokonce přes 60 tisíc (studie uvádí 62-68 tisíc) a v roce 2024 opět přes 60 tisíc. Rekord z roku 2003 tedy sice překonán nebyl, ale jen těsně. A protože následovala tři mimořádně horká léta za sebou, jejich celková bilance byla mnohem horší než v kterémkoli tříletém období první dekády tohoto tisíciletí.
Z celkové bilance vyplývá závěr, který se v debatě o změně klimatu často přehlíží – růst škod nezpůsobuje jen to, že vedra jsou s časem stále intenzivnější, ale zejména fakt, že jsou častější a delší.
...
Evropa sice pořád hůř než například USA, ale už ne tak dramaticky, jak by se mohlo zdát.
Tato skutečnost se přitom nezřídka zcela pomíjí v aktuální debatě o rozdílech na obou stranách Atlantiku, která se navíc často omezuje jen na téma rozšířenosti klimatizace a možných důvodů, proč má v USA klimatizaci 90 % domácností, zatímco v Evropě asi jen 20 %.
Evropské domy jsou často starší, takže instalace klimatizace v nich bývá technicky i legislativně složitější. Ve Spojených státech navíc k jejímu širšímu rozšíření mohou přispívat i dlouhodobě nižší ceny elektřiny.
Kulturní rozměr zajímavě popsal pro časopis Atlantic novinář Thomas Chatterton Williams, který žil střídavě v USA i ve Francii – Američané podle něj nekomfortní vedro v interiérech berou jako „selhání infrastruktury“, Evropané ho mnohem častěji naopak vnímají víc jako „součást života“.
spotřeba energie k chlazení domácností se napříč 19 evropskými zeměmi podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) jen za období 2010-2019 ztrojnásobila.
Trend je vítaný a experti na veřejné zdraví se jasně shodují, že klimatizace by určitě měly být ideálně ve všech domovech důchodců, nemocnicích, pečovatelských domech a všude, kde se často pohybují zástupci nejzranitelnější skupiny.
Klimatizácia by mohla pomôcť krajinám, kde sa dostáva elektrina do záporných cien.
Evropa je dnes proti vedrům podstatně odolnější než dříve. Můžeme tak doufat, že letošní teplotně rekordní vlna nepřekoná tragický rok 2003, kdy podle odhadů zemřelo přibližně 70 tisíc Evropanů.
Celkový trend je však nepříznivý. Přijatá opatření sice pomáhají, jenže vlny veder jsou nejen intenzivnější, ale i častější. Výsledkem je, že z dlouhodobého hlediska kvůli horku umírá stále více Evropanů.
Po katastrofálním roce 2003 dostala Evropa lekci, ze které se nepochybně v mnohém poučila.
Jak moc to pomohlo, přesně vyčísluje například studie z roku 2024, která hodnotila úmrtnost spojenou s vedry o rok dříve. Vyšlo z ní, že v roce 2023 se dá vedrům napříč Evropou připsat 47 tisíc nadbytečných úmrtí. Kdyby ale byla Evropa vůči vedrům stejně zranitelná jako byla o 20 let dřív, mrtvých by podle odhadu bylo až o 80 % víc.
Nejvíc obětí bylo v daném roce odhaleno v Itálii (12 743), Španělsku (8353) a Německu (6376). V přepočtu na počet obyvatel na tom bylo nejhůř Řecko.
Studie už neříká, jaká opatření a změny za to mohou a jakou měrou. Podle hlavní autorky Elisy Gallové z Institutu pro globální zdraví v Barceloně to nebylo možné, protože k tomu není dost dat.
V epidemiologických studiích zabývajících se vedrem to není žádná výjimka. Efektivita adaptačních opatření je i přes opakované pokusy o její zmapování z velké části záhadou, protože jich vždy působí celá řada současně a neexistuje spolehlivý způsob, jak z jejich vzájemného působení oddělit vliv jednotlivých opatření.
Za zásadní je obecně považován například dopad zavádění varovných systémů. Jak to ale ověřit a přesně vyčíslit vliv, když vedle toho souběžně dochází například i k rozšiřování používání klimatizací, zlepšování připravenosti nemocnic a proměňuje se i vnímání lidí, kteří k varování mohou přistupovat s různou mírou vážnosti i čistě podle vlastních životních zkušeností?
Zdá se, že je to skoro neřešitelný rébus. Detailně se touto problematikou zabývala například tato loni publikovaná studie, kterou vedl český vědec Aleš Urban. Ani z té však bohužel žádný konkrétní a ověřený recept na boj s vedry nevyplynul. A to i přesto, že vědci cíleně srovnávali země, které volily různé přístupy. Potvrdilo se tak jen to, že opatření pomáhají, ale jejich konkrétní podoba neměla na výsledek velký vliv.
Problém je v tom, že Evropa sice má opatření, která snižují počty obětí veder nejspíš až o desítky tisíc za jedno léto, ale tento pokrok zároveň smazává klimatická změna.
Velmi jasně to vidíme v posledních rekordně teplých letech. Již jsme zmínili, že v roce 2023 zemřelo 47 tisíc lidí, o rok dříve to bylo dokonce přes 60 tisíc (studie uvádí 62-68 tisíc) a v roce 2024 opět přes 60 tisíc. Rekord z roku 2003 tedy sice překonán nebyl, ale jen těsně. A protože následovala tři mimořádně horká léta za sebou, jejich celková bilance byla mnohem horší než v kterémkoli tříletém období první dekády tohoto tisíciletí.
Z celkové bilance vyplývá závěr, který se v debatě o změně klimatu často přehlíží – růst škod nezpůsobuje jen to, že vedra jsou s časem stále intenzivnější, ale zejména fakt, že jsou častější a delší.
...
Evropa sice pořád hůř než například USA, ale už ne tak dramaticky, jak by se mohlo zdát.
Tato skutečnost se přitom nezřídka zcela pomíjí v aktuální debatě o rozdílech na obou stranách Atlantiku, která se navíc často omezuje jen na téma rozšířenosti klimatizace a možných důvodů, proč má v USA klimatizaci 90 % domácností, zatímco v Evropě asi jen 20 %.
Evropské domy jsou často starší, takže instalace klimatizace v nich bývá technicky i legislativně složitější. Ve Spojených státech navíc k jejímu širšímu rozšíření mohou přispívat i dlouhodobě nižší ceny elektřiny.
Kulturní rozměr zajímavě popsal pro časopis Atlantic novinář Thomas Chatterton Williams, který žil střídavě v USA i ve Francii – Američané podle něj nekomfortní vedro v interiérech berou jako „selhání infrastruktury“, Evropané ho mnohem častěji naopak vnímají víc jako „součást života“.
spotřeba energie k chlazení domácností se napříč 19 evropskými zeměmi podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) jen za období 2010-2019 ztrojnásobila.
Trend je vítaný a experti na veřejné zdraví se jasně shodují, že klimatizace by určitě měly být ideálně ve všech domovech důchodců, nemocnicích, pečovatelských domech a všude, kde se často pohybují zástupci nejzranitelnější skupiny.
Klimatizácia by mohla pomôcť krajinám, kde sa dostáva elektrina do záporných cien.
Já bych všechny ty internety a umělý inteligence zakázala.