Nerealizovaný projekt švédské pobřežní bitevní lodě Model rok 1911

[Polarfox]

No a to nejdůležitější nakonec
Pozn. Od doby, kdy byl napsán výše uvedený text, předložili jmenovaní
odborníci alternativní návrh pancéřové lodi, v němž byly náklady sníženy na
přibližně 11,5 mil. kr. Tato loď by měla mít výtlak 6 800 tun, rychlost 22,5 uzlů a
hlavní výzbroj tvořenou 4 kusy 28 cm a 8 kusy 15 cm děl. Red.

Zdroj: https://api.deutsche-digitale-bibliothe ... b0d9f4.pdf

V podstatě se jednalo o pozdější návrh k typu Sverige. Něco jako low coast alternativa. Tudíž šlo zas jen o peníze.

To co je popsáno výše, je varianta F. První výstřel komise z roku 1909 byla loď o výtlaku 7500 tun, 21 uzlů, 4x283, 4x194. Pak se trdlilo s dalšími devíti variantami, z kterých byla vybrána ta finální F (to výše, ta "alternativní") a čekalo se na prachy. Protože i ta levnější se zdála části politické reprezentace moc drahá a zbytečná.

[Zemakt]

Jo také jsem to tak posléze pochopil. Mnohem zajímavější mi teď přijde otázka pohonu. Ani ne tak jak, ale o kolik. A to ve vztahu jak na přelomu dekády se šlo ukrutně dopředu. To, že v roce 09 bylo dvacet perspektivních, za dva tři roky už neplatilo. A muselo se jít o řád vejš. Udělat na lodi o dva uzle vyšší rychlost není prdel.

Ten diesel je fakt pičovina. Škoda.

[kacermiroslav]

Jak už jsem psal v úvodním článku, dohledatelná data mohou být chybná, zavádějící atd. Prostě se jen jednalo o nějaké varianty, které možná ani nepřekročili fázi projektové dokumentace a zůstali jen v základních obrysech na nějaké rýsovacím prkně. Ostatně i u realizovaných projektů můžeme často dohledat celou řadu návrhů, než se přistoupilo k tvorbě výkresové dokumentace a i ta se neustále měnila, než byla předložená ke schválení. Proto tyto nerealizované projekty je potřeba brát s velkou rezervou. AI samozřejmě s hledáním informací pomáhá, ale zároveň může dělat chyby a používat zavádějící zdroje. A jelikož ne vše si umím z těch cizojazyčných zdrojů přeložit, tak holt pak píšu, co píšu. Ale opět zdrůrazňuju, je to nutno brát s rezervou.

Co se projektu 1911 týče a pozdější realizace v podobě třídy SVERIGE, tak je zajímavé, že se v odborných a politických kruzích té doby hodně řešila výzbroj. Nakonec i z ekonomických důvodů byla vybrána slabší děla ráže 283 mm, oproti 305 mm. Postupně je tak od těch modelů z roku 1911 vidět ústup z těžké výzbroje (původně 6x305, potom 4x305mm) na finální verzi 4x283 mm. Důležitý je pak zápis ze zasedání Riksdagu z 10.5.1911, kde je diskutováno na téma nové pobřežní bitevní lodě. V kostce, klad se důraz na rychlost, na výzbroj srovnatelnou s konkurencí a také na zesílení hlavního bočního pásu oproti třídě OSKAR II. Některé další návrhy dost zásadním způsobem řešili výzbroj, kde se naopak ráže či počet hlavních děl snižoval (2x305), nebo (4x210mm).

Nicméně hlavním důvodem byla nakonec finanční otázka, kde jeden z členů Riksdagu přímo říká "Nahrazením čtyř 28cm děl typu F čtyřmi 30cm děly by došlo k přibližnému zvýšení výtlaku o nejméně 1100 tun a zvýšení pořizovací ceny asi o 2,4 milionu korun.“ Proto se nakonec vybralo kompromisní řešení v podobě 283mm děl a realizoval se projekt třídy SVERIGE.