Komplexní přehled díky pasivnímu systému, např. pátrač Tamara.
Velkou výhodou bylo, že každý útok mohli kdykoliv přesně znovu rozebrat a nechat vykreslit na planžetu. Stačil jim k tomu záznam na obyčejný videomagnetofon.
Radar se dá rušit, základní techniky jako vysílání signálu v protifázi (proto se nyní používá velmi dlouhý a složitě modulovaný paprsek) nebo zahlcením jiným zdrojem jsou známy, ale zase díky extrémnímu potlačení signálu z jiného směru je to dost neúčinná technika, která je ale výhodná pro pátrače...
Nejúčinější způsoby je rozesetí malých zařízení které tvoří falešné cíle a např. pří ozáření paprskem radaru se pokaždé chovají jinak či spolupracující na imitaci pohybu imaginárního cíle.
Kromě toho, letoun v přízemní výšce může mít velmi malou odraznou plochu a radiolokátor AWACSu může stroje detekovat třeba až ve vzdálenosti 40 km, kdy už přechází do závěrečné fáze a demaskují se.
Stealth není výsada jen USA.
Mig-23
Moderátor: Julesak
Od letů v přízemní výšce spojenci upustili po Iráku, kde ztráty způsobené pozemní palbou nebyly malé. Pokud by ty třiadvacítky letěly nad naším územím, na AWACS by nikdy nedosáhly - protože E-3 létaly tak, aby na ně nic nedosáhlo. Ptal jsem se na předposledním CIAFu posádky jak řeší R-172. Odpověď se nesla v duchu "my bychom se hlavně nikdy nevyskytovali tam, kde by se na dosah vyskytovala Sučka s tímhle - každá mise se pečlivě plánuje na základě dat od rozvědky a ELINT".
A pokud by naši překročily hranice, tak se o ně postará první Vulcan či spíše Stinger.
A pokud by naši překročily hranice, tak se o ně postará první Vulcan či spíše Stinger.
covere, asi špatně čteš na tvou námitku
A pokud by naši překročily hranice, tak se o ně postará první Vulcan či spíše Stinger.
je už psaná odpověď:
Pop: Akci stíhačů předcházel útok divize sbol, která prorazila v PVO protivníka koridor 2 x 2 km na dobu 20 -ti minut. Vtomto čase musela letka stíhačů završit útok na AWACS sestřelem.
Asi tak blbí naši vojáci nebyli.
A pokud by naši překročily hranice, tak se o ně postará první Vulcan či spíše Stinger.
je už psaná odpověď:
Pop: Akci stíhačů předcházel útok divize sbol, která prorazila v PVO protivníka koridor 2 x 2 km na dobu 20 -ti minut. Vtomto čase musela letka stíhačů završit útok na AWACS sestřelem.
Asi tak blbí naši vojáci nebyli.
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Nejen USA a NATO byly vlastníky letadel syst. včasné výstrahy. Také tehdejší SSSR a VS používaly taková letadla.
Po vyřazení letadel Tu-114 z Aeroflotu byla tato generálkována a současně přestavována na tanker, létající velitelské stanoviště nebo na stroj včasné výstrahy ( dnes je základem Il-76/78).
Cvičení probíhalo tak, aby vše odpovídalo, v rámci možností, realitě boje. T. zn., že AWACS létal max. 300 km od čáry dotyku vojsk ( aby něco u protivníka viděl) a stíhači byly rozmístěni do 100 km od frontové linie. Akce probíhaly za silného elektronického rušení obou "protivníků". Ve druhé polovině 80. let 20. stol. imitovaly F-15 letouny Su-27 ( nemám informaci o předchůdcích imitátora Eaglů). Letky Su-ček , v tomto případě, cvičily činnost při ochraně vlastního AWACSu.
Akce proti letounu včasné výstrahy byla organizována jako hromadný letecký úder, kdy se zapojily téměř všechny kategorie bojových letadel + špionážní družice.
Po vyřazení letadel Tu-114 z Aeroflotu byla tato generálkována a současně přestavována na tanker, létající velitelské stanoviště nebo na stroj včasné výstrahy ( dnes je základem Il-76/78).
Cvičení probíhalo tak, aby vše odpovídalo, v rámci možností, realitě boje. T. zn., že AWACS létal max. 300 km od čáry dotyku vojsk ( aby něco u protivníka viděl) a stíhači byly rozmístěni do 100 km od frontové linie. Akce probíhaly za silného elektronického rušení obou "protivníků". Ve druhé polovině 80. let 20. stol. imitovaly F-15 letouny Su-27 ( nemám informaci o předchůdcích imitátora Eaglů). Letky Su-ček , v tomto případě, cvičily činnost při ochraně vlastního AWACSu.
Akce proti letounu včasné výstrahy byla organizována jako hromadný letecký úder, kdy se zapojily téměř všechny kategorie bojových letadel + špionážní družice.
-
Alchymista
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 4883
- Registrován: 25/2/2007, 04:00
Napadla mě jenom taková filozofická oázka, jestli by někdo v opravdovém boji obětoval leteckou divizi kvůli jednomu letadlu?
A jestli získaná výhoda by měla nějaký vliv na další boje?
Nevím jak tenkrát ale teď je základna AWACS v německém Geilenkirchenu, a podle plánů VS by určitě tohle letiště mělo prioritu číslo 1 pro jaderný úder.
Jinak víc k tématu, už to tady bylo, kdyby někdo chtěl z toho udělat jednolitý článek tak by to bylo si myslím super čtení.
A jestli získaná výhoda by měla nějaký vliv na další boje?
Nevím jak tenkrát ale teď je základna AWACS v německém Geilenkirchenu, a podle plánů VS by určitě tohle letiště mělo prioritu číslo 1 pro jaderný úder.
Jinak víc k tématu, už to tady bylo, kdyby někdo chtěl z toho udělat jednolitý článek tak by to bylo si myslím super čtení.
"Will screw them hard, fast, and in an elegant manner."
Major General Haim Bar-Lev 1967
O tom, že by se Tu-114 používaly jako tankery nic nevím. Mám za to, že pro tyto účely se používaly modifikace Tupolevu Tu-16Z ( http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2287 ) a vyřazené bombardéry Mjasiščev 3M (mimochodem krásný stroj; http://www.vectorsite.net/avbison.html ).Pop píše: Po vyřazení letadel Tu-114 z Aeroflotu byla tato generálkována a současně přestavována na tanker, létající velitelské stanoviště nebo na stroj včasné výstrahy ( dnes je základem Il-76/78).
Sovětský AWACS byl Tupolev Tu-126, který sloužil v počtu devíti kusů, v letech 1965-1984. http://samdimdesign.free.fr/HTML/Tu114/doc/tu126.html
hydrostar:
1) 2x2km - to není moc. Přesněji řečeno, to je nic. Nechybí tam nula?
2) velice rád bych viděl, jak by letectvo čistilo zónu od pěchoty se Stingery. Pokud bys neměl dost strojů na to, abys celou tu plochu pokryl kazetovou municí nebo tam nehodil taktickou atomovku, tak to dost dobře nejde. Nehledě na to, že AWACSy se navzájem kryly - a jak by něco překročilo hranice, tak by ten první vypnul radar (sbohem, pasivní střely), otočil to domů a klesal - zatímco by se eskorta hnala na narušitele a startovaly další a další Eagles.
Četl jsem o tom, že se tohle mělo dělat tak, že se za míru vždy k hranicím přihnaly MiGy na forsáž, těsně před nimi to otočily a tím zvykaly posádky AWACSů na tyhle provokace - až by to pak jednou neotočily a než by AWACS pochopil, co se děje, byl by dole. Ale stejně mi to připadá jako značně optimistické.
1) 2x2km - to není moc. Přesněji řečeno, to je nic. Nechybí tam nula?
2) velice rád bych viděl, jak by letectvo čistilo zónu od pěchoty se Stingery. Pokud bys neměl dost strojů na to, abys celou tu plochu pokryl kazetovou municí nebo tam nehodil taktickou atomovku, tak to dost dobře nejde. Nehledě na to, že AWACSy se navzájem kryly - a jak by něco překročilo hranice, tak by ten první vypnul radar (sbohem, pasivní střely), otočil to domů a klesal - zatímco by se eskorta hnala na narušitele a startovaly další a další Eagles.
Četl jsem o tom, že se tohle mělo dělat tak, že se za míru vždy k hranicím přihnaly MiGy na forsáž, těsně před nimi to otočily a tím zvykaly posádky AWACSů na tyhle provokace - až by to pak jednou neotočily a než by AWACS pochopil, co se děje, byl by dole. Ale stejně mi to připadá jako značně optimistické.
Naposledy upravil(a) cover72 dne 22/7/2009, 13:28, celkem upraveno 1 x.
Od konce 60. let 20. stol. si obě strany ( NATO a VS) uvědomovaly, že použití jaderných zbraní povede k úplnému zničení lidstva a vítěze nebude mít kdo oslavovat. Dokonce i maršálové SSSR si byli vědomi toho, že jediné užití jaderné zbraně vyvolá řetězovou reakci.
Použití těchto zbraní bylo považováno za krajní možnost odvrácení porážky.
Avšak, i s tímto pohledem na problém, byly strategické plány vypracovávány s ohledem na využití JZ. Proto se plánovalo dvakrát, konvenčně a jaderně.
Jistě-že by základny letounů včasné výstrahy spadaly mezi nejdůležitější cíle ( politická centra, hlavní velitelská stanoviště, prostředky ZHN atd.). Ale všechno se nedá zničit jediným úderem. To je bláhová představa novinářů a politiků. V dnešní době, vyloučíme-li teroristické údery, nelze někoho napadnout bez toho, že by napadený neměl ani tušení o možné ozbrojené akci.
Vytvoření koridoru v PVO protivníka nebylo jednoúčelové. Tuto mezeru, po průletu stíhačů, okamžitě využívaly letky bitevních letadel a vrtulníků, které mohly vcelku bezpečně operovat proti svým vlastním cílům a současně tak znesnadnily zacelení průlomu PVO v tomto úseku.
Použití těchto zbraní bylo považováno za krajní možnost odvrácení porážky.
Avšak, i s tímto pohledem na problém, byly strategické plány vypracovávány s ohledem na využití JZ. Proto se plánovalo dvakrát, konvenčně a jaderně.
Jistě-že by základny letounů včasné výstrahy spadaly mezi nejdůležitější cíle ( politická centra, hlavní velitelská stanoviště, prostředky ZHN atd.). Ale všechno se nedá zničit jediným úderem. To je bláhová představa novinářů a politiků. V dnešní době, vyloučíme-li teroristické údery, nelze někoho napadnout bez toho, že by napadený neměl ani tušení o možné ozbrojené akci.
Vytvoření koridoru v PVO protivníka nebylo jednoúčelové. Tuto mezeru, po průletu stíhačů, okamžitě využívaly letky bitevních letadel a vrtulníků, které mohly vcelku bezpečně operovat proti svým vlastním cílům a současně tak znesnadnily zacelení průlomu PVO v tomto úseku.
Já se ptám, jak by chtěli onen koridor vytvořit? Letectvům VS kriticky chyběla naváděná munice (nebo alespoň chyběla ČSLA, pokud je mi známo), což by podstatně ztížilo i činnost proti mechanizovaným jednotkám PLD a pěchotu se Stingery by nemohli zničit vůbec, pokud by nesmázli plochu celého toho koridoru. Evropa není irácká poušť, kde stačí vyřadit pár bunkrů a základen - lesy jsou pro nízkoletící letectvo vražedné.
Mně těch 2 x 2 km přijde taky málo. Ale na prolomení fronty pro let v přízemní výšce by to mohlo stačit. A na to nepotřebuješ řízenou munici Jenom pár kazetových pum. A v případě nasazení více letadel i obyčejné bomby. A pokud je další trasa letu plánovaná mimo koncentrace vojsk a důležité objeky (letiště, štáby, atd.), jaká je šance, že narazíš na ty Stingery a Vulkany? Pohybuju, že jich měli tolik, aby s nimi dokázali pokrýt celý týl. Spíš sloužily pro krytí jednotek a bodových cílů.
Ale možná by Pop mohl být méně skoupý na informace a trochu se rozepsat?
Ale možná by Pop mohl být méně skoupý na informace a trochu se rozepsat?
jaký význam má pro provedené útoku na AWACS prorazit díru v protivzdušné obraně 2x2 km, když v oblasti fronty působá spíše vojsková PVO ke krytí pozemních jednotek, v týlu, kde se pohybuje i AWACs jsou k pokrytí PVO jiné systémy : HAWK, případně Patriot - které se navzájem pokrývají a jejichž úkolem je i krýt činnost AWACU - narozdíl od zmíněných Stingerů,Vulcanů atd.
-
Hans S.
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 3773
- Registrován: 22/2/2007, 04:34
- Bydliště: Gartenzaun
- Kontaktovat uživatele:
Taky mi to přijde jako blbost. Navíc když AWACS uvidí, že se děje něco hodně divného, tak určitě nebude civět na místě, ale zahájí rychlý ústup směrem vzad a vstříc mu poletí jistě nemalá skupina stíhačů. Celé mi to přijde postavené na tom, že NATO bude velice statické a nebude reagovat na "anomálie". Postavené na tom, že AWACS někde je, nic nevidí a nikam neletí. Výše uvedené informace mě o jiném přístupu nepřesvědčily, ale třeba to jen špatně chápu a soudruzi tam měli nějaký fígl 
-
Alchymista
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 4883
- Registrován: 25/2/2007, 04:00
Už na prielom PVO sa spotrebuje pomerne veľa protirádiolokačných rakiet Ch-25 a Ch-58 na vyradenie batérií Hawk, Patriot a ďaľších systémov a na ničenie prehľadových RL.
Útok na AWACS nie je a nemôže byť samoúčelná operácia. Je vždy súčasťou rozsiahlejšieho leteckého (a raketového) úderu.
Po potvrdenom zničení/vyradení AWACS by okamžite nasledoval masívny letecký úder prevážnou väčšinou síl a prostriedkov (prinajmenšom) leteckej armády proti letiskám, strediskám velenia a ďalšej infraštruktúre. Na tento úder ale nie je veľa času, nie viac ako jedna až dve hodiny - kým nevzlietne alebo sa nepresunie náhradný stroj. Zmyslom úderu proti AWACS je sťažiť riadenie vzdušného boja a skomplikovať sledovanie vzdušnej situácie a tým zväčšiť šance na úspech v bezprostredne nasledujúcej leteckej operácii sbol.
Sily a prostriedky československého letectva stačili tak na jeden až dva takéto údery. Môže sa to zdať málo, ale nie je...
Útok na AWACS nie je a nemôže byť samoúčelná operácia. Je vždy súčasťou rozsiahlejšieho leteckého (a raketového) úderu.
Po potvrdenom zničení/vyradení AWACS by okamžite nasledoval masívny letecký úder prevážnou väčšinou síl a prostriedkov (prinajmenšom) leteckej armády proti letiskám, strediskám velenia a ďalšej infraštruktúre. Na tento úder ale nie je veľa času, nie viac ako jedna až dve hodiny - kým nevzlietne alebo sa nepresunie náhradný stroj. Zmyslom úderu proti AWACS je sťažiť riadenie vzdušného boja a skomplikovať sledovanie vzdušnej situácie a tým zväčšiť šance na úspech v bezprostredne nasledujúcej leteckej operácii sbol.
Sily a prostriedky československého letectva stačili tak na jeden až dva takéto údery. Môže sa to zdať málo, ale nie je...
Úder proti letounu včasné výstrahy nebyl nikdy chápán jako hlavní činnost, ale měl pouze vytvořit předpoklad pro zdar útočných a průzkumných akcí. Vždy byl prováděn proti několika takovým letadlům najednou. Současně s těmito akcemi začaly útočit hlavní bojové svazy na nejdůležitější místa velení a soustředění vojsk protivníka.
Proti každému letounu syst. AWACS nalétávaly stíhací letouny z několika směrů. Nebylo rozhodující, která letka stíhačů splní konečný úkol, zda hlavní úderná letka, demonstrační skupina nebo letka vzdušného krytí.
Počítalo se s leteckou bitvou obrovských rozměrů, více než 1 000 letadel z každé bojující strany. V takovém zmatku se nevyzná ani nejlepší operační důstojník - letovod.
Jedním z důvodů přesunutí letky Migů-23MF do Žatce ( v r. 1983) byl právě požadavek úderu na AWACS z několika směrů. Do tohoto počtu je třeba zahrnout také slp střední skupiny vojsk Sov. armády, který byl vyzbrojen modernizovanými Migy-23M.
Mnohým z Vás se zdá koridor 2 x 2 km malý. Avšak, je třeba se na věc podívat objektivněji. Jak široký musí být záběr letadel sbol, když vytvoří v PVO protivníka průlom těchto rozměrů až do značné hloubky, tak, aby zabezpečila klidnější průlet stíhačů?
Nejde jen o zničení PL prostředků, ale také o to, donutit protivníka vystřílet palebný průměr a záložní palebný průměr.
Ochranou letek stíhačů v přízemním letu, proti pěšákovi s ručním PL kompletem, je let nadzvukovou rychlostí. Živá nekrytá síla nemá naději přežít.
Proti každému letounu syst. AWACS nalétávaly stíhací letouny z několika směrů. Nebylo rozhodující, která letka stíhačů splní konečný úkol, zda hlavní úderná letka, demonstrační skupina nebo letka vzdušného krytí.
Počítalo se s leteckou bitvou obrovských rozměrů, více než 1 000 letadel z každé bojující strany. V takovém zmatku se nevyzná ani nejlepší operační důstojník - letovod.
Jedním z důvodů přesunutí letky Migů-23MF do Žatce ( v r. 1983) byl právě požadavek úderu na AWACS z několika směrů. Do tohoto počtu je třeba zahrnout také slp střední skupiny vojsk Sov. armády, který byl vyzbrojen modernizovanými Migy-23M.
Mnohým z Vás se zdá koridor 2 x 2 km malý. Avšak, je třeba se na věc podívat objektivněji. Jak široký musí být záběr letadel sbol, když vytvoří v PVO protivníka průlom těchto rozměrů až do značné hloubky, tak, aby zabezpečila klidnější průlet stíhačů?
Nejde jen o zničení PL prostředků, ale také o to, donutit protivníka vystřílet palebný průměr a záložní palebný průměr.
Ochranou letek stíhačů v přízemním letu, proti pěšákovi s ručním PL kompletem, je let nadzvukovou rychlostí. Živá nekrytá síla nemá naději přežít.
Nechcem špeciálne vstupovať do rozbehnutej diskusie, ale treba zobrať do úvahy aj obdobie o akom sa tu rozpráva/píše - druhá polka 80. rokov. A vtedy ten pomer síl bol v Európe inakší. Koľko malo USAF F-15 v Európe ? Koľko bolo výkonných PL systémov Patriot ? atď. Ani AWACS nebol to čo je v súčasnosti, za posledných 20 rokov sa viac krát modernizoval, práve z dôvodu zvýšenia účinnosti. Nedá sa len mechanicky porovnať technika, ale treba vziať v úvahu aj daný čas. Naša voj. taktika sa v globále nedala oddeliť od taktiky celej VS. Tak, ako by na strane NATO boli použité AWACS / v tom čase hlavne doména na strane NATO v USA / a iné zložky USAF, tak tak by nebola oddelené použitie letectva ČSLA od zvyšku VS / hlavne SA /. Nechcem tu použiť známi prípad ISAF vs Mig-25, to by v prípadnom konflikte VS vs NATO v Európe nebolo možné.
Nejdem tu riešiť výzbroj zvyšku VS / a VVS ZSSR zvlášť /, ale s čim sa mohli použiť napr. naše Su-22M4 a Su-22M3 ? Koľko mali v NATO v období druhej polky 80. rokov v Európe presne navádzanej munície ?Letectvům VS kriticky chyběla naváděná munice (nebo alespoň chyběla ČSLA, pokud je mi známo),
-
Alchymista
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 4883
- Registrován: 25/2/2007, 04:00
Pokiaľ dokážeš lietať v 150 metroch pri 800km/h, dokážeš to aj v 300m pri 1500km/h. Problém bol s tým, že sa to cvičilo málo a "iniciatíva" hodnotila ako "letecká nekázeň". Výcvik v nízkom lietaní bola kapitola sama pre seba... Pilotkovia by aj chceli, ale šéfstvu to bolo proti srsti, páč sa kdekto sťažoval a oni to "potom museli riešiť".Kde se naši piloti učili takto létat?
Koľko toho bolo v skladoch ti nepoviem, ale priamo na letisku to bývali dve až tri desiatky kusov - prevážne Ch-25L/ML a Ch-29L, dosť Ch-25P/MP a zopár Ch-25R/MR, k tomu niekoľko málo Ch-58. Pre Mig-23 potom hlavne Ch-23.s čim sa mohli použiť napr. naše Su-22M4 a Su-22M3 ?