Bruno Ganz jako Hitler
Moderátor: jarl
Bruno Ganz jako Hitler
Herec Bruno Ganz zatím ztvárnil nejvěrněji na filmovém plátně Adolfa Hitlera v jeho posledních dnech života (i když Athony Hopkins ve filmu Bunker z roku 1981 je také věrný). Film Pád Třetí říše vzbudil sice kontraverze, pravdou ovšem zůstává, že sami Němci se rozhodli podívat na konec druhé světové války svým pohledem. Filmu nelze upřít, že se pevně drží dobových reálií, obrazové ztvárnění působí naturalisticky.
Režisér Oliver Hirschbiegel nám despotického a šovinistického Hitlera nepředstavuje jako masového vraha. Čalouník na filmovém plátně ve skutečnosti působí jako stresovaný a vyčerpaný člověk. Tedy až na výjimky žádné plamenné projevy. Herec znamenitě okoukal diktátorova gesta. Ganz se už asi je tak lehce nezbaví nálepky filmového Hitlera a názory, že byl zrozen pro roli Vůdce bude muset přijímat s polehčujícím úsměvem.
Na filmu jsou zajímavé i některé dialogy a momenty. Například, když Hitler (Bruno Ganz) chladnokrevně plánuje sebevraždu a současně operuje s neexistujícími armádami. Boj v ulicích Berlína označuje za „obrovský zastírací manévr" a věří ve zvrat ve vývoji války, neboť k Berlínu má dorazit Wenckova armáda (či Steiner) a Rusy obklíčit. V kontextu toho není ani zarážející, že jeho generálové mu prakticky nebyli schopni říci pravdu.
Čím víc se blíží k centru Berlína hordy „barbarů z východu“, tím víc je divákovi líto i samotného Hitlera, který je čím dál tím více přihrbenější a jeho klepající se levá ruka čím dál tím více prozrazuje nervové zhroucení (ruka se mu ovšem údajně klepala z jiných důvodů, od chvíle kdy byla zraněna při atentátu ve Wolfschanze).
Mezi dojemné scény patří, např. když děti zpívají se „strýčkem Adim“ píseň plnou citu. Do této idyly jsou mixovány záběry z bitevního pole, např. když jeden z velitelů je nucen v zájmu zachování života svých vojáků ustoupit z pozic, což Hitler zuřivě odmítá a hrozí smrti tomu, kdo neuposlechne. Tento velitel s ocelově vytesanou tváří se nezalekne trestu a vydá se přímo do Hitlerova bunkru. To Hitlera překvapí a po vyslechnutí odvážné řeči jmenuje tohoto šturmera hlavním velitelem obrany Berlína.
ende_reich_Bruno_Ganz.
Bunker_Hopkins.
Režisér Oliver Hirschbiegel nám despotického a šovinistického Hitlera nepředstavuje jako masového vraha. Čalouník na filmovém plátně ve skutečnosti působí jako stresovaný a vyčerpaný člověk. Tedy až na výjimky žádné plamenné projevy. Herec znamenitě okoukal diktátorova gesta. Ganz se už asi je tak lehce nezbaví nálepky filmového Hitlera a názory, že byl zrozen pro roli Vůdce bude muset přijímat s polehčujícím úsměvem.
Na filmu jsou zajímavé i některé dialogy a momenty. Například, když Hitler (Bruno Ganz) chladnokrevně plánuje sebevraždu a současně operuje s neexistujícími armádami. Boj v ulicích Berlína označuje za „obrovský zastírací manévr" a věří ve zvrat ve vývoji války, neboť k Berlínu má dorazit Wenckova armáda (či Steiner) a Rusy obklíčit. V kontextu toho není ani zarážející, že jeho generálové mu prakticky nebyli schopni říci pravdu.
Čím víc se blíží k centru Berlína hordy „barbarů z východu“, tím víc je divákovi líto i samotného Hitlera, který je čím dál tím více přihrbenější a jeho klepající se levá ruka čím dál tím více prozrazuje nervové zhroucení (ruka se mu ovšem údajně klepala z jiných důvodů, od chvíle kdy byla zraněna při atentátu ve Wolfschanze).
Mezi dojemné scény patří, např. když děti zpívají se „strýčkem Adim“ píseň plnou citu. Do této idyly jsou mixovány záběry z bitevního pole, např. když jeden z velitelů je nucen v zájmu zachování života svých vojáků ustoupit z pozic, což Hitler zuřivě odmítá a hrozí smrti tomu, kdo neuposlechne. Tento velitel s ocelově vytesanou tváří se nezalekne trestu a vydá se přímo do Hitlerova bunkru. To Hitlera překvapí a po vyslechnutí odvážné řeči jmenuje tohoto šturmera hlavním velitelem obrany Berlína.
ende_reich_Bruno_Ganz.
Bunker_Hopkins.
Ano,ve filmu jsou okamžiky,kdy Vám může být AH líto.A pak si uvědomíte,jaké dílo za ním zůstalo a lítost Vás přejde.Někde jsem při uvedení "Untergangu"do kin četl obavy,že by mohlo jít o propagaci nacismu a zlidšťování AH.To imho mohl napsat jen někdo,kdo ten film neviděl...
Lidi jsou někdy prapodivná podívaná
Když přijímal do práce svou sekretářku. To vzbudilo mezi kritiky filmu kontroverze, že se "zrůda" chovala příliš lidsky. Ale o tom to samozřejmě je. Hitler byl většinou znázorňován jen karikaturně. Vzpomeňte na Ozerovovy filmy. Jenže dříve představovaná karikatura by asi těžko zpitoměla desítky miliónů lidí. Proto tento film považuji jak za realističtější, tak i za varovnější.jirka píše:Byl to úžasný herecký výkon.
Nepostřehl jsem okamžik, kdy byl H. v tomto snímku jako hodný strejda.
Pokud o něčem takovém víte, tak mi dejte vědět. Díky
Spálené knihy osvítily svět.
- Sherman M4A1
- vojín
- Příspěvky: 17
- Registrován: 3/5/2007, 18:10
- Bydliště: Mukarov Vally
Jo, o tom to je. O tom,ze nic neni (bohuzel) cernobily. I kdyz se o to vsechny media desne snazej. Ale realita je proste takova, ze na svete nejsou "ty hodny" a "ty zly". Jeee, jak by to bylo jednoduche...Sawyerik píše:Když přijímal do práce svou sekretářku. To vzbudilo mezi kritiky filmu kontroverze, že se "zrůda" chovala příliš lidsky. Ale o tom to samozřejmě je. Hitler byl většinou znázorňován jen karikaturně.
(Jinak Untergang byl kvalitne udelanej film. Ovsem scena, kdy matka vrazdi ty spici decka byla silena..)
- Jekatěrina Dolgoruká
- vojín
- Příspěvky: 12
- Registrován: 24/7/2009, 01:54
-
- Příspěvky: 3
- Registrován: 15/10/2009, 12:59
- Tuchačevskij
- nadpraporčík
- Příspěvky: 413
- Registrován: 15/11/2009, 02:02
- Bydliště: Slaný
Film byl natočen podle vzpomínek sekretářky - přesně podle toho jak si děj pamatovala i jednotlivá vyřčená slova a věty. Bruno Ganz je vynikající švýcarský herec a na roli Hitlera se pečlivě připravoval, aby ho věrně ztvárnil.
Film je zajímavý nejen dějem, ale také kontroverzí, které vyvolal, přičemž nešlo o obhajobu Hitlera. Šlo o vyrovnání se s historií a kolektivní vinou Němců. Je směšné pořád ukazovat Hitlera jako zrůdu, ubožáka, hysterika, masového vraha. Bylo třeba ho konečně vykreslit, jaký opravdu byl, jak se choval. Proč se toho bát? Tento film byl první, který ho vykreslil úplně normálně, to ale neznamená, že by tím ospravedlňoval jeho činy. Právě naopak. Možná právě kvůli tomuto filmu ubylo pár neonacistů.
Film je zajímavý nejen dějem, ale také kontroverzí, které vyvolal, přičemž nešlo o obhajobu Hitlera. Šlo o vyrovnání se s historií a kolektivní vinou Němců. Je směšné pořád ukazovat Hitlera jako zrůdu, ubožáka, hysterika, masového vraha. Bylo třeba ho konečně vykreslit, jaký opravdu byl, jak se choval. Proč se toho bát? Tento film byl první, který ho vykreslil úplně normálně, to ale neznamená, že by tím ospravedlňoval jeho činy. Právě naopak. Možná právě kvůli tomuto filmu ubylo pár neonacistů.