Mikojan Gurjevič MiG-21 "FISHBED"
Moderátor: Julesak
Že stroje Mig-21PF/PFM/M/MF již nestačily výkonostně na letouny F-4 Phantom II, jsem již psal několikrát. Protože byl jistý problém s vybaveností letadel Mig-23 prvních výrobních sérií a navíc Mig-21 patřil k páteřním typům výzbroje leteckých útvarů VS, přišla konstrukční kancelář s řešením. Vyprojektovala poslední verzi Mig-21 bis.
Tato verze byla vybavena některými zařízeními a systémy dle "23-ky" ( nové palubní radiostanice, syst. přivedení na přistání - RSBN atd.). Opět se zvýšila vnitřní zásoba paliva - větší nádrž č. 7 ve hřbetě za kabinou, ale především RL "RP-22" a motor R-25-300. O "RP-22" jsme se již bavili, umožňoval vybavit letoun PLŘS R-3R s poloaktivním navedením. Hlavní vylepšení verze však představoval motor R-25-300 s tahem 40,3/69,6 kN. Co však ocenili všichni uživatelé verze "bis", to byl nouzový výkon motoru ve výškách pod 4 000 m - 97,1 kN. Zde byla odpověď na převahu F-4 na výškách pod 5 000 m. Navíc měl tento motor podstatně lepší akcelerační parametry než motory řady R-11/13.
Tato verze byla vybavena některými zařízeními a systémy dle "23-ky" ( nové palubní radiostanice, syst. přivedení na přistání - RSBN atd.). Opět se zvýšila vnitřní zásoba paliva - větší nádrž č. 7 ve hřbetě za kabinou, ale především RL "RP-22" a motor R-25-300. O "RP-22" jsme se již bavili, umožňoval vybavit letoun PLŘS R-3R s poloaktivním navedením. Hlavní vylepšení verze však představoval motor R-25-300 s tahem 40,3/69,6 kN. Co však ocenili všichni uživatelé verze "bis", to byl nouzový výkon motoru ve výškách pod 4 000 m - 97,1 kN. Zde byla odpověď na převahu F-4 na výškách pod 5 000 m. Navíc měl tento motor podstatně lepší akcelerační parametry než motory řady R-11/13.
Naposledy upravil(a) Pop dne 15/11/2009, 22:55, celkem upraveno 1 x.
Migy-21 bis obdržely VVS v letech 1972 - 74, ale na vývoz se vyráběly až do r. 1978 ( některé zdroje uvádí konec produkce r. 1980).
Výce než 200 kusů bylo vyrobeno v Indii v letech 1975 - 77.
Motor R-25-300 umožňoval na nouzovém režimu ( 97,1 kN) rychlost stoupání letounu až 225 m/s. Tento režim mohl pilot použít nepřetržitě 3 minuty.
Výce než 200 kusů bylo vyrobeno v Indii v letech 1975 - 77.
Motor R-25-300 umožňoval na nouzovém režimu ( 97,1 kN) rychlost stoupání letounu až 225 m/s. Tento režim mohl pilot použít nepřetržitě 3 minuty.
První verze Migu-21 byly vybaveny vystřelovací sedačkou SK-1. V našem letectvu tyto sedačky měly verze F-13, PF a U.
Určitý problém představovala tato sedačka na jednomístných verzích. Migy-21F-13/PF měly jednodílný překryt kabiny, který se otevíral pomocí vzduchového pracovního válce dopředu.
Při použití sedačky systému SK k nouzovému opuštění letounu se, po uvedení vystřelovacího mechanizmu do činnosti, uvolnily zámky překrytu kabiny. Zároveň se počala sedačka posouvat vlivem pyropatrony nahoru. Při tomto pohybu se čepy na konstrukci sedačky zaklesly do vybrání v konstrukci překrytu a ten pokračoval společně se sedačkou. Tím vytvářel pilotovi ochranný štít proti náporu vzduchu v počáteční fázi vystřelení. Po překonání úvodní fáze opuštění letounu došlo k oddělení překrytu, odpoutání pilota od sedačky a otevření záchranného padáku.
V praxi však docházelo ke zranění pilota, protože se velmi často stávalo, že jednotlivé zámky překrytu kabiny se neodemkly současně. Tím došlo k vyosení překrytu. Velmi často pak pilot utrpěl úder do hlavy. Někdy tato nedokonalost systému zapříčinila i smrt pilota.
Později, po několika takových zkušenostech, došlo k úplnému zákazu katapultáže s překrytem a piloti museli nejdříve nouzově odhodit překryt kabiny a teprve poté provést samotnou katapultáž.
Na pozdějších verzích již systém SK nebyl montován a jeho funkci převzala sedačka KM-1 s lepšímy parametry. U tohoto vystřelovacího křesla bylo napíchnutí pyropatrony sedačky závislé na odpálení překrytu kabiny.
Určitý problém představovala tato sedačka na jednomístných verzích. Migy-21F-13/PF měly jednodílný překryt kabiny, který se otevíral pomocí vzduchového pracovního válce dopředu.
Při použití sedačky systému SK k nouzovému opuštění letounu se, po uvedení vystřelovacího mechanizmu do činnosti, uvolnily zámky překrytu kabiny. Zároveň se počala sedačka posouvat vlivem pyropatrony nahoru. Při tomto pohybu se čepy na konstrukci sedačky zaklesly do vybrání v konstrukci překrytu a ten pokračoval společně se sedačkou. Tím vytvářel pilotovi ochranný štít proti náporu vzduchu v počáteční fázi vystřelení. Po překonání úvodní fáze opuštění letounu došlo k oddělení překrytu, odpoutání pilota od sedačky a otevření záchranného padáku.
V praxi však docházelo ke zranění pilota, protože se velmi často stávalo, že jednotlivé zámky překrytu kabiny se neodemkly současně. Tím došlo k vyosení překrytu. Velmi často pak pilot utrpěl úder do hlavy. Někdy tato nedokonalost systému zapříčinila i smrt pilota.
Později, po několika takových zkušenostech, došlo k úplnému zákazu katapultáže s překrytem a piloti museli nejdříve nouzově odhodit překryt kabiny a teprve poté provést samotnou katapultáž.
Na pozdějších verzích již systém SK nebyl montován a jeho funkci převzala sedačka KM-1 s lepšímy parametry. U tohoto vystřelovacího křesla bylo napíchnutí pyropatrony sedačky závislé na odpálení překrytu kabiny.
Někdy na přelomu 70. a 80. let 20. století došlo u 5. slp, působícího z letiště Plzeň - Líně, k LN. Příčinou byl forsážní kolektor motoru R-13-300. Při letu letounu Mig-21MF na režim přídavného spalování se vytvořila malá trhlinka na fors. kolektoru a tou stříkalo zapálené palivo kolmo na plášť výtokové trysky. Ten byl rychle propálen a proud hořícího paliva si razil cestu dál až k řízení letounu. Přepálil jeho táhla a letoun se stal neovladatelným. Pilot včas nouzově opustil těžce poškozený letoun.
Dle názoru vyšetřovací komise se proud hořícího paliva choval jako autogen, přepálil vše co mu stálo v cestě.
Do ukončení prohlídek všech motorů R-13-300 musely Migy-21MF startovat pouze na režim "MAXIMÁL".
Dle názoru vyšetřovací komise se proud hořícího paliva choval jako autogen, přepálil vše co mu stálo v cestě.
Do ukončení prohlídek všech motorů R-13-300 musely Migy-21MF startovat pouze na režim "MAXIMÁL".
2 knižní tipy na dlouhé zimní večery:
1st) F-4 Phantom II vs Mig-21, Válka ve Vietnamu, Peter Davies, Grada 2009
2nd) Ocelový hřebec MiG-19, Libor Režňák, Svět Křídel 2008
Velice hodnotné čtení z obou stran železné opony. Obzvláště když si srovnáte jak jsme měli vycvičené 7.aPVOS/10.LA (ostatní složky PVOS samozřejmě taky) a jaký zlomek toho předvedli poradci ve Vietnamu a přesto se tam "amíkům" pěkně zatopilo...
1st) F-4 Phantom II vs Mig-21, Válka ve Vietnamu, Peter Davies, Grada 2009
2nd) Ocelový hřebec MiG-19, Libor Režňák, Svět Křídel 2008
Velice hodnotné čtení z obou stran železné opony. Obzvláště když si srovnáte jak jsme měli vycvičené 7.aPVOS/10.LA (ostatní složky PVOS samozřejmě taky) a jaký zlomek toho předvedli poradci ve Vietnamu a přesto se tam "amíkům" pěkně zatopilo...
Knihu "Ocelový hřebec MIG-19 ....... " právě čtu a nelituji. Opravdu hodnotná kniha, ve které nejde jen o Mig-19.
Chtěli jsme připravit s Floggerem G malou recenzi pro váhavce, kteří se rozhodují, zda tak obsáhlé čtení podstoupit ( právě společně připravujeme již avizovanou recenzi knihy "Letecká střelba").
Chtěli jsme připravit s Floggerem G malou recenzi pro váhavce, kteří se rozhodují, zda tak obsáhlé čtení podstoupit ( právě společně připravujeme již avizovanou recenzi knihy "Letecká střelba").
-
Hans S.
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 3773
- Registrován: 22/2/2007, 04:34
- Bydliště: Gartenzaun
- Kontaktovat uživatele:
Serie Duely mi prijde dost draha a zamerenim tak trochu ani ryba ani rak. Je cela dost nevyrovnana, ale tenhle konkretni dil jsem jeste necetl. Az ho uvidim, prectu:)
Na recenzi te Strelby jsem zvedavy, me to prislo jako kniha znacnych kvalitativnich vykyvu. Tak me napada, ze bych si mohl zase nekde neco precist:)
Na recenzi te Strelby jsem zvedavy, me to prislo jako kniha znacnych kvalitativnich vykyvu. Tak me napada, ze bych si mohl zase nekde neco precist:)
Opět řeknu něco každopádně...Pop píše:Knihu "Ocelový hřebec MIG-19 ....... " právě čtu a nelituji. Opravdu hodnotná kniha, ve které nejde jen o Mig-19.
Chtěli jsme připravit s Floggerem G malou recenzi pro váhavce, kteří se rozhodují, zda tak obsáhlé čtení podstoupit ( právě společně připravujeme již avizovanou recenzi knihy "Letecká střelba").
)) Nemá někdo zájem udělat 2 věci??!!1.) Sraz lidí kteří řeknou k tomu až moc...
2.) A podílet se na jisté knížce - jestli bych mohl, tak se svojí malou troškou přispěju do Palbáckýho mlýna
P.
Přesto že Mig-21 vycházel ze stejné úrovně aerodynamických poznatků jako F-104, byl přeci jen o mnoho obratnější než jeho konkurent. To je patrné na vybavení letecké akrobatické skupiny "BOX" od 9. slp. Po velmi obratných a stoupavých Mig-19S piloti této skupiny létali na strojích Mig-21F-13.
I když "F-ky nebyly tak obratné a méně stoupaly, získali piloti v typu Mig-21 to nejdůležitější - podstatně spolehlivější letoun.
Přesto-že byly "19-ky" v malých a přízemních výškách obratnější, pěli piloti na Mig-21F-13 chválu a tvrdili, že je to dvoumachový akrobatický speciál. Navíc se zvýšil praktický a dynamický dostup a u pozdějších verzí Migu-21 se znatelně prodloužil dolet.
I když "F-ky nebyly tak obratné a méně stoupaly, získali piloti v typu Mig-21 to nejdůležitější - podstatně spolehlivější letoun.
Přesto-že byly "19-ky" v malých a přízemních výškách obratnější, pěli piloti na Mig-21F-13 chválu a tvrdili, že je to dvoumachový akrobatický speciál. Navíc se zvýšil praktický a dynamický dostup a u pozdějších verzí Migu-21 se znatelně prodloužil dolet.
Při pohledu do kokpitu (nejen) jednadvacítky, se nemůžu ubránit jedné otázce:
Jaký má vlasně pilot výhled? Na předním panelu "budíků" jako v lokomotivě, nad nimi změřovač s fotokulometem, na rámu kabiny několik dalších přístrojů, samotné rámování kabiny také poměrně dost zakrývá výhled. Jaký úhel pokrývá zpětný perisop na překrytu kabiny a jaké je jeho zkreslení (zmenšení?) obrazu. V neposlední řadě poměrně dlouhá příď také omezuje pohled dolů před sebe.
Zajímala by mne jak toto vše vnímali piloti.
Výhled z kabiny je jedním z nejdůležitějších faktorů v manévrovém boji a domnívám se proto, že je jednou z příčin neúspěchu v nasazení jednadvacítky na středním východě.
Jaký má vlasně pilot výhled? Na předním panelu "budíků" jako v lokomotivě, nad nimi změřovač s fotokulometem, na rámu kabiny několik dalších přístrojů, samotné rámování kabiny také poměrně dost zakrývá výhled. Jaký úhel pokrývá zpětný perisop na překrytu kabiny a jaké je jeho zkreslení (zmenšení?) obrazu. V neposlední řadě poměrně dlouhá příď také omezuje pohled dolů před sebe.
Zajímala by mne jak toto vše vnímali piloti.
Výhled z kabiny je jedním z nejdůležitějších faktorů v manévrovém boji a domnívám se proto, že je jednou z příčin neúspěchu v nasazení jednadvacítky na středním východě.
Rozhlédni se sám ... http://www.vollto.de/html/schleudersitz.html
-
Alchymista
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 4883
- Registrován: 25/2/2007, 04:00
O výhledu z kabiny Migu-21 již něco málo napsal Lamada.
Nejlepší výhled z kabiny proudových Migů měl Mig-29. Nejen že byla sedačka K-36 v kabině dobře usazená, ale na vnitřním rámu kabiny se nacházela trojice zpětných zrcadel. Ta pilotovi umožňovala vcelku dobrou kontrolu okolí.
I letouny Mig-23 všech u nás používaných verzí umožňovaly lepší výhled z kabiny než tomu bylo u Migu-21.
Jde - li o Mig-21, pravděpodobně nejhorší výhled byl z verze Mig-21PF a PFM. Nejlepší výhled měla verze Mig-21F-13 a také Mig-21MF ( šedivka). U MF-ky vylepšil výhled periskop ve střední části překrytu kabiny. Ten poskytl pilotům částečnou kontrolu zadní polosféry.
Vcelku slušný výhled poskytoval Mig-15 a Mig-17. U Migu-17PF měl překryt ve střední části podobný periskop jako Mig-21MF.
Nejlepší výhled z kabiny proudových Migů měl Mig-29. Nejen že byla sedačka K-36 v kabině dobře usazená, ale na vnitřním rámu kabiny se nacházela trojice zpětných zrcadel. Ta pilotovi umožňovala vcelku dobrou kontrolu okolí.
I letouny Mig-23 všech u nás používaných verzí umožňovaly lepší výhled z kabiny než tomu bylo u Migu-21.
Jde - li o Mig-21, pravděpodobně nejhorší výhled byl z verze Mig-21PF a PFM. Nejlepší výhled měla verze Mig-21F-13 a také Mig-21MF ( šedivka). U MF-ky vylepšil výhled periskop ve střední části překrytu kabiny. Ten poskytl pilotům částečnou kontrolu zadní polosféry.
Vcelku slušný výhled poskytoval Mig-15 a Mig-17. U Migu-17PF měl překryt ve střední části podobný periskop jako Mig-21MF.
-
kopapaka
- 6. Podplukovník
- Příspěvky: 3837
- Registrován: 26/1/2008, 20:47
- Bydliště: kósek od Prostějova
Ono by se dalo říct, že většina tehdejších letadel neměla moc dobrý výhled z kabiny. Přece jen tehdy šlo o hon na rychlost a vzhledem k omezenému výkonu motorů se tomu něco muselo něco obětovat. Navíc se dost často spoléhalo na navádění ze země, které mělo zajistit, že cíl vždycky bude pěkně spořádaně před letadlem. Dnes se o tom hodně mluví v souvislosti se Sovětským letectvem, ale i Američani používali letadla hodně podobným systémem:
F-102 Delta Dagger
Convair F-106 Delta Dart
Hughes AAM-A-2/F-98/GAR-1,2,3,4/AIM-4 Falcon
F-102 Delta Dagger
Convair F-106 Delta Dart
Hughes AAM-A-2/F-98/GAR-1,2,3,4/AIM-4 Falcon
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Kopapaka, máš pravdu. Tehdy nabyla vrchu představa, že klasické souboje bojových letounů již nejsou na pořadu dne a vše obstarají PLŘS a samonaváděcí střely.
Také výbava letounů Mig-21 verzí PF a vyšších podlehla tomuto názoru a letouny měly ve výzbroji pouze raketové střely RS-2U a R-3S. Stroje byly konstruovány jako přepadové stíhačky.
Ke změně názoru na vybavení bojových strojů došlo po prvních zkušenostech z bojů nad VDR a vše potvrdila vzdušná střetnutí letounů IAF s letadly jeho arabských sousedů.
Teprve poté konstruktéři opět preferovali dobrý výhled z kabiny ( F-16, F-15, Mig-29 atd.).
Po prostudování informací o letounu Eurofighter musím konstatovat, že velitelé RAF opět podlehli představě o všemohoucnosti inteligentních zbraní. Původně nechtěli pro své Typhoony II kanony vůbec objednat a chybějící hmotnost mělo nahradit závaží imitující pevnou palubní zbraň. Protože však by se tím navýšily pořizovací náklady na stroje Královského letectva, jsou britské stroje nakonec kanony vybaveny. Zatím však velení RAF pro tyto zbraně neobjednalo střelivo.
Také výbava letounů Mig-21 verzí PF a vyšších podlehla tomuto názoru a letouny měly ve výzbroji pouze raketové střely RS-2U a R-3S. Stroje byly konstruovány jako přepadové stíhačky.
Ke změně názoru na vybavení bojových strojů došlo po prvních zkušenostech z bojů nad VDR a vše potvrdila vzdušná střetnutí letounů IAF s letadly jeho arabských sousedů.
Teprve poté konstruktéři opět preferovali dobrý výhled z kabiny ( F-16, F-15, Mig-29 atd.).
Po prostudování informací o letounu Eurofighter musím konstatovat, že velitelé RAF opět podlehli představě o všemohoucnosti inteligentních zbraní. Původně nechtěli pro své Typhoony II kanony vůbec objednat a chybějící hmotnost mělo nahradit závaží imitující pevnou palubní zbraň. Protože však by se tím navýšily pořizovací náklady na stroje Královského letectva, jsou britské stroje nakonec kanony vybaveny. Zatím však velení RAF pro tyto zbraně neobjednalo střelivo.