Obrněné vozidlo budoucnosti, část I., těžký podvozek

[asija]

Pokiaľ viem tak práve novo vivinuté NERA tuším vyvynutá firmou Nobel alebo Dupont neboli oveľa horšie ako ERA, možno práve preto, že nemusia operovať len s tenkými plátmi ale aj hrubšími.

no prave, pokud byla efektivita stejna, rozhodne nebyla srovnatelna hmotnost. Dat stejne tlusty plat trhavine (napr. jeji integraci do pancire) tak snim nejspise dosahne jeste mnohem lepsich vysledku.

"Nove materily" se lehko rekne, ale vyroba materialu schopnych absorbovat velke mnozstvi mechanicke energie predstavuje dlouhodobe tvrdy orisek. U oceli je to si 1J/cm3, u normalni gumy ~ 3-5J/cm3, cetl jsem o elastomerech s az 20J/cm3, uhlikove a kevlarove vlakna pred prasknutim jsou napnuty energii 20-50J/cm3, skelne az 100J/cm3, pavucina je nevratne schopna absorbovat (nikoli uvolnit) az 500J/cm3
Ale ted - trhavina ma energetickou hustotu 10KJ/cm3 coz je 100x tolik nez skelne vlankna a 1000x tolik nez nejlepsi gumy !!!

Nejde o to aby se pancir neznicil kolem projektilu, protoze tam se znici tak jako tak. jde o to aby ho to neznicilo moc daleko od mista dopadu. Coz lze realizovat s pomoci trhaviny, stejne jako s pomoci gumy. Navic diky mensimu objemu trhaviny, nebude zabirat v panciri tolik mista a tim snizovat jeho celkovu strukturalni pevnost.
(btw. hezky clanek o pevnosti a pruznosti ruznych vlaken: Rate-Independent Energy Dissipation Mechanisms in Fiber-Matrix Material Systems (2007) )

takže tvoje riešeenie je tak či tak užitočné len pre prídavné pláty

Vsak cely svrchni (dnes) keramicky by mel byt jako "pridavny plat", vcelku nema smysl aby bloky keramiky mely byt napevno zabudovani do strukturalni kostry tanku.

taktiež by ma zaujmalo kam chceš urýchlovať doštičky v pancieri

verze 1) Dam tam malo trhaviny aby to elementy pancire pohlo jen tolik kolik NERA
verze 2) Odstrelim celou horni vrstvu pancire proti projektilu jako v "Tezkych ERA"
v obou pripadech to bude znamenat jen male navyseni hmotnosti a tlousty pancire, narozdil od NERA nebo Tezkeho ERA ktere jsou oboje docela tluste a tezke.

[Ionor]

NERA nieje na jedno použitie, neohrozuje okolie, može podopierať ťažké pláty a netreba ju po 10 rokoch vymeniť, čiže vyššia váha je podľa mňa plne ospravelniteľná, aj keď do lacných, jendoduchých a designov s limitovanou nosnosťou alebo váhou kôli komunikáciam sa jasneže viac hodí ERA.

[asija]

jinymi slovy, tam kde jde o maximalni bojovy vykon a efektivni vyuziti zdroju statu (ve skutecne valce) je lepsi (integrovana) ERA. Pro nejake "policejni akce" at si delaji tanky treba z misenskeho porcelanu a recyklovaneho papiru

[Ionor]

Vezmi si prípad ľahkého Japonského MBT Type 10 pancierovaného nanooceľou. Ale Merkava je konieckoncov taktiež bez ERA a to je vyrobená v krajine ktorá je vo vojne pomerne často a ERA pancier vyvynula. Pre Rusko s jeho rozlohou a ekonomikou niet inej cesty, ale pre Európu, USA a ďalšie ekonomicky vyvynuté oblasti kde stejne operujú s relatívne malými počtamy resp. Izrael s malým obyvaťeľstvom je cesta jednorázovým ERA pancierom aj do budúcna nereálna, maximálne sa používa na odďaľovanie potreby pre nový tank.

[asija]

Nemas neco presnejsiho a technickeho o te "nanooceli" , "nano-" je dnes velmi vagni slovo

jinak - na jednom miste rikas ze "ucinost molybdenovych kumulativnich hlavic s rezervou staci na kazdy tank" a tady naopak neprimo argumentujes ze odolnost dnesnich panciru je dostecna, protoze rikas ze pancir s lepsim pomerem odolnost/hmotnost by nestal za potrebu jej vymenovat mozna trochu casteji (vymenovat se musi stejne). To si podle me docela protirecis.

Ja vychazim z toho ze souboj mece a stitu je vecny, a zajima me jak dosahnout maximalniho vykonu jak zbrani tak pancire. Zajima me to technicky. Nejake politicke alibizmy me nechavaji chladnym.

[Ionor]

No pokiaľ viem tak vojenská technika sa stavia aby prekonala protivníka nie svetový rekord, čo je mimo iné dané ekonomickým limitom, pokiaľ si niekdo ako Hitler bude hrať na superarmádu a stavať Kintigery ja mu to neberem ale pripravuje sa o šancu vyhrať, ono stavba vojenskej techniky je podobná s umením, tiež si teoreticky bez limitov, teda pokiaľ máš garanta čo ti to zaplatí .
Trebars taký MBT-70 prekonáva ešte aj po 40 rokoch v plno parametroch najnovšie tanky, bohužial kôli cene nebol nasadený...

No takto aby sme sa pochopili, učinnosť predných pancierov je dostatočná, ale inak je to relatívny pojem, aj M1 Abrams poslednej verzie zničíš 50kg bombou z prvej svetovej vojny...

Keď tanky z devedesiatých rokov ako Challenger 2 majú predný pancier veže schopný zdolať HEAT hlavice s prieraznosťou skoro 2 metre Rha, tak dnes by nebol teoreticky problém ani ten HEAT s molibdenu, ale načo keď stejne nemôžeš takú ochranu poskytnúť celému tanku a ide to s použitím rozumu lacnejšie s hlavicou zo 60tých rokov. Mimoto štáty majú v obľube export zbraní a nikdy nevieš kedy bude použitá zbraň ktorú si vyvynul proti tebe samotnému, preto výrobu superhlavíc nevidím realne.

Pokiaľ ťa to necháva chladným, tak si uvedom, že ochrana sa začína presúvať na kombinovanie s aktívnou práve kôli váhe a bezpečnosti, aj keď ide rušiť, treba si uvedomiť, že to aj ERA tandemovou hlavicou. Z môjho pohľadu nejde ani tak o nedostatočné materialy ako o ich spracovanie ktoré značne degraduje maximálnu potenciálnu kvalitu pancierových materiálov niekoľkonásobne, to je práve to čo môžu radikálne zmeniť nanotechnológie. Pre mňa je narozdiel od teba podstatný nielen výkon, ale aj jeho cena ktorá rozhoduje či je daný výkon opodstatnený. Pokiaľ ťa veľmi zaujmajú nové materiály poobhliadni sa po nete po PDFkach s info na zrušený FCS 40t tank, ten nemal z kovu ani kanón.

Zdroj na pancier Type 10 je Wikipedia, pri cene toho tanku tam môžu používať aj zlato, takže to nieje nereálne.

[asija]

Ionor > ted sme si nerozumeli, o cenu mi samozdrejme jde, prave proto chci aby tank dosahl pozadovane odolnosti pri co nejnizsi hmotnosti a velikosti. Sam uznavas ze ruske tankove konstrucke s ERA jsou nejvice cost-effective.
Vzdy sem rekl "maximalni bojovy vykon a efektivni vyuziti zdroju statu"

Ale neuznavam argumenty mirove politiky protoze ty ve valce neplati. Zbrane nepriteli neprodavam, tanku chci vyrobit co nejvice a s co nejlepsim vykonem, kolik toho prumysl snese. Tanky jsou spotrebni material. Problemy s tim jestli strepiny z ERA nekoho zrani se stavaji taky mene palcive.
Co me tedy nezajima je jake tanky posilat na "mirove" mise. Sice asi zadna konvecni 3. svetova uz nebude, ale totalni valka muze nastat i nejak omezene mezi staty nedisponujicimi vyspelymi jadernymi zbranemi. No a vlasnte i po vymene atomovek by mozna nastala nejaka konvencni dohra.
V kazdem pripade o tom nyni premyslet nechci, mam rad techniku, ne politiku.

ad Nano-crystal steel - na wikipedii sem se dival jako prvni, ty 3 slova me ale teda moc neuspokojuji. Nevim proc by to melo byt nerealne, "nano-" muzes rict o kde cem, ale me zajima co to teda fakticky je a hlavne jake to ma parametry. Muze to byt kovove sklo, superplasticky kov nebo cokoli.
Tady tohle s tim mozna souvisi http://www.freepatentsonline.com/y2006/0127266.html
Ale tvuj pristup Nano-steel = wow super cool teda nezdilim

[Ionor]

asija: na vyčerpávajúcu vojnu sa vo svete z atómovými zbraňami a presnou muníciou nehraje, tanky raz zničené by už nahradiť nešli. Pokiaľ nejaký vyspelejší štát napadne druhý, zamieša sa do toho superveľmoc, na Afriku a Tibet svet kašle ale u toho druhého tanková ofenzíva stejne nehrozí. Politická situácia je primárny faktor ktorý definuje potreby na vojenskú techniku. Preto, že ľudia často nezohľadnujú momentálnu politickú situáciu dopadajú niektoré návrhy tankov budúcnosti ako dopadajú, plno vládnych projektov býva zrušených práve kôli tomu, že netrafia dobu použitia či už pridlhým vývojom alebo prílišným novátorstvom.

Na ďalšie zbytočné hádavé dialógy si počkaj na ostatných...

[Petrz]

asija: Díky za odpověď. Zítra se k tomu vyjádřím. Teď by mne zajímalo:Pancéřování čela věže T-90,to jeto o čem mluvíš zde:

Btw. princip pusobeni keramiky je takovy, ze se pod tlakem projektilu elasticky ztlaci a diky svemu vysokemu modulu pruznosti pri uvolneni teto elasticke energie (jako pruzina) defakto exploduje proti projektilu jako ERA. => pomoci trhavin lze funkci keramiky vlastne nahradit, a to pri mnohem nizsi hmotnosti (pro uvolneni stejne energie staci mnohem mene trhaviny, nez kolik je potreba keramiky).
Proto se mi osobne moc nelibi Non-explosive and non-energetic reactive armour (kde je misto trhaviny guma). To povazuju vyzlozene za krok zpatky.

Respektive nepracuje pancíř T-90 typu "reflexní pláty"na podobném principu jako non explosive era?

Ionor: No určitě přináší kanón menší ráže větší délky spoustu výhod,ale v tomto konkrétním případě mne napadá: 135mm L40 bude vážit stejně jako 120mm L 55(za předpokladu podobné konstrukce,obecně vzato) a také bude mít díky tomu a díky těžišti blíže sředu věže (možná je to jen odhad) menší moment setrvačnosti vůči ose ve středu věže.Jeho stabilizace by tedy měla být naopak snazší.Rozsáhlejší odpověď napíši zítra.

[asija]

jeste k te "nanooceli" - osobne teda povazuju kovove skla (amorfni kovy) jako vyrazne slibnejsi nez nanokristalicke. Tankovy pancir je pro kove skla paradoxne velice nenarocna aplikace - hlavni problem skel je jak efektivne chladit slozite tvarovane vyrobky tak aby vnich nevznikalo pnuti a poruchy / zarodky prasklin. To u konstrukcnich materialu vadi, ale u pancire to nepredstavuje takovy problem. Navic pacerovani muze mit podobu klidne i tenkych rovnych desticek.
Diky tomu by bylo asi mozne vyrobit kovove skla z docela obvyklych materialu. Slitiny pro kovove skla se zkladaji
1)Z mnoha ruznych kovu s ruznym atomovycm polomerem a elektronegativitou
2)Z nekovovych primesi s tendeci tvorit kovalentni vazby

U kovovych skel je paradoxne zadouci to, co je u krystalickych kovu problem. Napr. surovy Titan je mozne vyrabet relativne levne, ale obsahuje pak mnoho nitridu a karbidu ktere ho delaji krehkym a nezpracovavatelnym. V pripade ze chceme vyrobit kovove sklo, tak to priliz nevadi. Skla z ruznys smesi Fe, Ti, Al, Cu, Pb jako kovu a Si, C, N, B jako kovalentnich primesi mohou splnovat presne to co u pancerovani chceme - tj. male desticky vysoke tvrdosti, pruznosti a v pripade potreby i vysoke hustoty. Zdrejme by bylo mozne vyrabet i skelnou formu wolframu/uranu.


EDIT: hned prvni odkaz na google
Amorphous Tungsten Alloy 'Safe' Alternative to Depleted Uranium
http://www.mindfully.org/Nucs/2003/DU-A ... 0jul03.htm


druhy odkaz
BEHAVIOR AND (baliistic) PERFORMANCE OF AMORPHOUS AND NANOCRYSTALLINE METALS
http://xrayct.com/documents/data/IBS19/ ... mQ&cad=rja

dalsi odkaz (nevim jestli na nej ale mate pristup)
Kovove sklo Fe80Si11B9 o pevnosti 2GPa
http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1 ... 1680.x/pdf

kovove sklo o odhadovane pevnosti 5 GPa
Synthesis and Characterization of Fe50Cr14Mo14C14B6Gd2 Bulk Amorphous Steel
- komercni nazev " DARVA-Glass 101 "

Hezky prehledovy (skoro poluparizacni) clanek o amorfni oceli
Enabling Factors Toward Production of Nanostructured Steel on an Industrial Scale
http://www.asminternational.org/pdf/spo ... 01p005.pdf

DARP prezentace o amorfnich kovovych slitinach
http://www.darpa.mil/DARPATech2000/Pres ... SAMB&W.pdf
vycuc - Teoreticka pevnost monokristalu Fe je 13 GPa, u mikrovlaken Fe (tzv. Wiskers ) bylo namereno 12.5 GPa ale podobne jako z uhlikovych nanotrubic je extremne tezke z nich udelat jakykoli makroskopicky vyrobek. Ocelove skla ale dosahuji pevnosti 4 GPa za pokojove teploty a 2GPa pri 700°C

hlinikova amorfni slitina o pevnosti 1,5 GPa
http://www.tms.org/pubs/journals/jom/02 ... -0203.html

Jinak ty nanokrystalicke kovy, by se diky superplasticite mohly hodit spise nez na pancir, na vlozky kumulacek. Takova kumulacka se superplastickym Uranovym nebo Wolframovym linerem, by musela udelat peknou "diru" do sveta Narozdil od pancire kde jsou potreba tuny materialu, pro liner staci skovky gramu, tazke by narocny process vyroby (Mechanicke hneteni, nebo praskova melaurgie) nebyl zas takovy problem

[Ionor]

Na EFP možno, na HEAT kde sa material pri explózii roztaví a stratí tak svoje ťažko získané vlastnosti je používanie nanotechnológii doslovné vyhadzovanie peňazí do vzduchu, ale to ti nehovorím nič nového.

[asija]

v HEAT se material prave ze (bohuzel) netavi, tepelna vodivost je (pri te rychlosti) zanedbatelna na to aby ziskal to teplo od trhaviny, a jeho plasticka deformace ho zahreje jen o par set stupnu (vlozky z Cu slitin maji teplotu myslim nejak kolem 300°C). Nanokrystalicke kovy superplasticitu vykazuji nejlepsi prave pri zvysene teplote asi na polovine teploty tani, a je pry do znecne miry nezavisla na rychlosti (tj. zatimco bezne kujne kovy pri vyzsich rychlostech deformace kujnost straci kvuli omezene rychlosti pohybu dislokaci, nanokristalicke zrna po sobe klouzou velice rychle). Kdyby se vlozka v HEAT hlavicich tavila nemusely by se pracne hledat kujne slitiny (je problem nalezt kov dost husty, s dostatecnou rychlosti zvuku a zaroven dost kujny).

Jinak vyroba superplastikych kovu neni az takova hi tech. Na matfyzu to napr. vyrabeji tak ze kousek slitiny hliniku za vhodne teploty nekolikrat protlaci skrz otvor. Wolframove slitiny budou asi tuzsi, ale pri zvysene teplote nebude potreba vic nez 2 GPa, coz pro diamantovou celu neni problem.

Pzn. pri dopadu na terc se kov samozdrejme uz tavi, ale o tom se tu nebavime

[Ionor]

Tak dobre roztaví sa až pri penetrácii.
Čiže hlavnou úlohou nových pancierov by bolo potom čo najskôr dosiahnuť teplotu tavenia u penetračného lúča s kovu o vysokej hustote aby stratil hustotu a súdržnosť. V tom prípade ti ale stejne bude treba použiť podobné technológie na pancier kombinujúce kľudne aj celokovovú matricu zo ťažkých supertuhých a ľahších superhúževnatých materialov (napr. niečo na spôsob syntetického vlákna Dyneema http://www.matbase.com/material/fibres/ ... properties) na najviac ohrozených miestach, aby dokázali narušiť lúč s tak hustých materiálov, čiže tie nanotechnológie bude treba stejne na oboch stranách. Základný problem u ďalšej generácie tankov bude stejne bude dostať takúto strelu cez systémy aktívnej ochrany a nie samotná penetrácia pretože najnovšie tanky štvrtej generácie sú chránene celookruhovo slabšie pasívnym pancierom než ich predchodcovia tretej generácie ako Challenger 2 alebo M1 Abrams vo verzii TUSK.

[asija]

roztaveni paprsku po dopadu nehraje roli, pri techto rychlostech (Hydrodynamicka limeta) se to chova jako kapalina tak jako tak.

Kovove skla maji vyzsi pevnost, tvrdost i limit elasticke deformace nez nanokristalicke kovy. Vlakna samozdrejme ano. Dnes vychazi z hlediska pevnosti nejlepe asi grafitove a nebo polyethylenove (UHMWPE, spectra). Skelne (S-glass, azbest, cedic) vlakna jsou jen o trosku horsi, zato ale pruznejsi.
Aromaticke vlakna (polyaramid (kevlar, dyeema), Zylon, Vectran) maji velky potencial ale v soucasnosti trochu zaostavaji. Jsou ale trochu pevnejsi nez skelne, levnejsi nez uhlikove, a snaseji vyzsi teploty nez polyethylenove.
Do budoucna se da cekat postupne priblizovani k teoretickym mezim pevnosti materialu (ale zdrejme nikdy se nedosahne ani 50% teoreticke hodnoty). Tyto teoreticke meze se daji odhadnout z pevnosti jednotlivych molekul (za teploty absolutni nuly):
Uhlikove vlakna 120 GPa => 77 GPa/ g/cm3
Polyethylen 33 GPa => 35 GPa/ g/cm3
Polyaramid 25 GPa => 17 GPa/ g/cm3
Ocel 14 GPa => 1.8 GPa/ g/cm3
Viz.
http://en.wikipedia.org/wiki/Specific_strength
http://en.wikipedia.org/wiki/Tensile_strength

aby dokázali narušiť lúč s tak hustých materiálov, čiže tie nanotechnológie bude treba stejne na oboch stranách

kdyz budou podel trasy pohybu lúče explodovat mikronaloze tak se narusi velice rychle, i bez fancy nano materialu

jinak ohledne dulezitosti aktivni obrany s tebou uplne souhlasim

[Ionor]

Teplota má vplyv, keďže na tom princípe čo som popisoval funguje aj Chobham, pokiaľ by lúč nedosiahol tekutého stavu narazením do tvrdej keramiky, tak jej následným popraskaním by nemohol byť rozptýlený do strán tak ľahko. Výhoda v APFSDS oproti HEAT pri použití na chobhamský pancier je práve v tej súdržnosti kde sa ti šípka neroztečie do strán ako HEAT lúč aj keď na klasiký Rha je lepšia HEAT práve kôli tomu, že ju nemá čo rozrušiť a samotná kinetická energia je u nej vyššia. Pokiaľ budú electromagnetické kanóny vyspelé dosiahnu stejny efekt bez potreby tvarovania projektilov z vysokou hustotou a tým pádom si budú môcť zachovať lepšie vlastnosti ako kujné verzie týchto materiálov s pracným vyrobným postupom.

PS: v tom polyethyléne máš chybu.

[asija]

jeste jednou: Tlaky na cele paprsku jsou tak velke ze kujne kovy tecou prakticky stejne at uz jsou nad teplotou tani nebo pod. Vyhoda APDFS je spise v mnohem vyzsi hybnosti ( 5kg KEP sabbot, 100 g kumulacni paprsek )

[Ionor]

Kumulačný lúč pôsobý vyššou hybnou silou inak by nemohol dosahovať vyššiu penetráciu v Rha, treba brať v úvahu nielen váhu ale aj rýchlosť a plochu na ktorú pôsobý počas celej penetrácie ktorá sa u HEAT postupne zmenšuje, Warhog prednedávnom postoval prierezy penetrácii tak si to porovnaj s priemermi APFSDS do 120mm ktorý ryje svôj priemer po celú dobu penetrácie. Keby APFSDS pri jeho hustote taktiež počas penetrácie zužoval priemer ako HEAT čím čiastočne kompenzuje stratu rýchlosti, jeho penetrácia by bola úplne inde voči Rha aj keď by sa jeho penetrácia proti kompozitom pri zvýšenej plasticite degradovala.

Riešiť to už ďalej každopádne netreba.

[Petrz]

Předkládám návrh městského tanku č.1. V jeho koncepci jsem uplatnil tři zde už částečně prezentované principy-první je ten jež tu předložil arten-osádka je umístěna v zadní část korby-druhý je můj vlastní a to použití motoru typu boxer a jeho umístění na dno korby-a za třetí jsem se lehce inspiroval asijovou (geniální) myšlenkou použití systémů tanků jako pancéřování-nicméně v dost okleštěné formě využil jsem jako prvku pancéřování jen naftu(viz.(a).) a částečně i motor.

Asi nejvíce diskutovaným prvkem bude umístění osádky-k tomuto uspořádání mne vedlo toto-jednak jsem chtěl snížit výšku tanku-prostor osádky je u mého návrhu nejvyšším místem korby-jeho umístěním dopředu bych musel dát věž o něco výše a tedy bych musel zvětšit výšku korby=významný nárůst hmotnosti. Mohl bych sice výšku korby vykompenzovat zvětšením světlé výšky, nicméně to by vedlo k posunutí motoru výše a k zmenšení plochy kterou je motor kryt koly=jeho větší zranitelnost+nutnost lépe opancéřovat bok a tedy větší hmotnost.
Tím nejzávaznějším důvodem je ovšem to, že v přední části by prostor pro osádku těžko chránil zezhora proti šikmým dopadům Heat granátů. Takhle ji chrání aspoň do určité míry(záleží na jejím natočení) věž.(a.) Zároveň je v tomto uspořádání motor chráněn(díky jeho umístění na dno) proti dopadům z horní sféry stropním pancířem+nádrží s naftou+ těsně nad ním ještě titanovým plátem.
Díky umístění posádky dozadu je též téměř vyloučen průnik heat paprsku zkrz čelní pancíř až do prostoru osádky, neboť mu v tom kromě dvou pancéřových bloků brání nádrž s naftou a motor.
Ty též částečně chrání osádku proti šikmým(v horizontálním smyslu) dopadům střel na korbu.

To jsou některé důvody pro toto uspořádání.



Jinak konkrétně co se týká pancíře -čelo korby,věže+přední část pro osádku by byl typu chobham-síla 700/1000mm(APFSDS/HEAT), přepážka 350/450mm.
Strop korby i věže bych použil kombinaci oceli, wolframu a ERA nož.

Bok korby a věže-zde bych použil kombinaci oceli sklolaminátu(jako čelo korby ruských tanků)-a to 3cm ocel+150mm stef+4cm ocel. U věže by mohl být větší podíl oceli.

(a).Představný pancíř boků korby-Zde bych zvolil schéma kov-nafta-kov: 2cm ocel+4cm hliník+6 cm nafta+3 cm ocel, tedy dohromady 150mm vrstveného pancíře.

Vzhledem k tomu, že tuším 3cm pryžové desky u T-72 zvyšují odolnost vůči heat na dvojnásobek základního pancíře korby, není myslím přehnané předpokládat, že mnou navrhnutá kombinace bočního pancíře (korby) by byla schopná odolat zásahu z RPG 29. Tuto odolnost též předpokládám u čelní části stropu korby(nad pohonnou jednotkou) při dopadu pod úhlem do 45°.

Výzbroj-35mm automatický revolverový kanón-až 1000 ran /min,nebo 40-50mm aut. kanón s teleskopickou municí. 8 řízených víceúčelových střel (v převisu věže). Velitelem ovládaný těžký kulomet.

Výška tanku po strop věže - cca.210-220cm.
Délka korby- asi 690cm
Motor o výkonu 1000 koní , hnací kola jsou přední.
Hmotnost tanku by neměla přesáhnout 55 tun.

[Alchymista]

Vzhledem k tomu, že tuším 3cm pryžové desky u T-72 zvyšují odolnost vůči heat na dvojnásobek základního pancíře korby, není myslím přehnané předpokládat, že mnou navrhnutá kombinace bočního pancíře (korby) by byla schopná odolat zásahu z RPG 29.

Takéto tvrdenie je bez znalosti konfigurácie celej zostavy veľmi, ale veľmi zavádzajúce. Povedz to "novinárovi" a ten ti obratom navrhne použiť 6cm gumotexové dosky...
Výsledný efekt tiež celkom výrazne závisí aj od konštrukcie a vlastností dopadajúcej kumulatívnej munície - v niektorých prípadoch má zväčšenie predstavnej vzdialenosti na dvojnásobok skutočne za následok pokles priebojnosti o 50%, ale v iných prípadoch, u inak riešených striel a náloží, len o 5-10%.

[Petrz]

Alchymista: Díky za upozornění. V tomto ohledu ti znalostmi nemohu konkurovat,takže ti nemohu ani oponovat. Ale zajímalo by mne,zdali se dá nějak určit obecně v čem onen rozdíl účinnosti spočívá.(materiál vložky, tvar jetu?)