Mapa Kréty se čtyřmi místy přistání dle „ Operace Merkur „ – od západu na východ to jsou – Malemes, Chania, Rethymnon a Heraklion.
Plán „Operace Merkur“.
Tak jak bývalo zvykem ve všech štábech německé armády - a to více jak 100 let - tak i v poměrně mladém - Hlavním štábu Luftwaffe (Hlavní štáb Luftwaffe - stejně jako podřízené štáby nižších útvarů Luftwaffe - jako štáb nové zbraně z 30. let 20. století vznikal tak, že si musel vzít některé štábní důstojníky z generálního štábu Wehrmachtu, neboť na některé specializace neměl ještě vystudované a vycvičené, své vlastní štábní důstojníky) – podávaly na hlavní štáb Luftwaffe návrhy nejprve podřízené jednotky.
Celkem se jednalo o 2 návrhy a Hlavní štáb Luftwaffe pak provedl třetí návrh, který byl tím rozhodujícím návrhem. Byl to návrh, který byl pak Prováděcím plánem „Operace Merkur“.
Nejprve si tedy řekněme jaké byly ty 2 návrhy podřízených jednotek:
1) Ten první návrh podala 4. letecká armáda Luftwaffe ( velel jí generálplukovník Löhr, který zároveň velel všem nasazeným silám proti Krétě) a její návrh zněl:
„Obsadit západní část Kréty (od Malemesu po hlavní město Kréty – Chanii včetně) a pak postupnými útoky obou divizí (7. letecké divize a 5. horské divize – proč horské? Totiž 22. vzdušně-výsadková divize byla odeslána již v březnu 1941 do Rumunska – do Ploješti - na ochranu ropných zařízení) dobývat ostrov Krétu od západu na východ.
Výhody tohoto útoku:
a) Velké soustředění sil a tím rychlá a absolutní převaha na místě, a to v každém případě – i kdyby byl protivník silnější, než předpokládal plán ‚Operace Merkur‘.
b) Plná ochrana nasazených sil – parašutistů při seskoku, kterou by poskytoval VIII. (8.) letecký sbor( 8. leteckému sboru velel generál von Richthofen).
Nevýhody tohoto útoku:
Obtížné, možná i dlouhodobé boje v horách ostrova Kréta, při kterých by nepříteli zůstala – a to nejméně omezená – možnost využívat svá východní letiště.“
2) Ten druhý návrh podával 11. letecký sbor ( velitel generál letectva Student) a návrh zněl:
„Společným nasazením - ve stejnou dobu - obsazovat celkem 7 bodů na ostrově Kréta parašutisty. Těmi nejdůležitějšími body zde byl Malemes, Chania, Rethymnon a Heraklion.
Výhody tohoto útoku:
Jedním a to současným útokem by byly obsazeny nejdůležitější body a ostrov Kréta by tak byl rychle dobyt.
Nevýhody tohoto útoku:
Roztříštěnost sil – bojové síly parašutistů by musely být vysazeny na jednotlivých bodech – sedmi bodech – byly by tak slabé, ale co by bylo ještě horší, letecká podpora od 8. leteckého sboru by nebyla na všech sedmi místech současně možná.“
Hlavní štáb Luftwaffe - se svolením svého velitele - Říšského maršála Göringa - pak po prostudování obou návrhů provedl třetí, konečný návrh, když na závěr rozhodl takto, cituji z konečného – Prováděcího plánu „Operace Merkur“:
„Ovládnutí ostrova časově rozděleným dobytím 4 nejdůležitějších bodů, aby byla možná plná ochrana 8. leteckým sborem, a sice dopoledne západní část (Malemes a Chania), odpoledne pak východní část (Rethymnon a Heraklion).“
Když bylo hlavním štábem Luftwaffe takto rozhodnuto, bylo okamžitě po ukončení bojových operací v Řecku – na řecké pevnině – zapojeno několik druhů získávání informací o nepříteli.
Které druhy průzkumu k získání informací to byly?
a) Letecký průzkum.
- Celkem byly nasazeny 2 výzvědné letky 8. leteckého sboru ke stálé kontrole pohybu spojeneckých lodí na moři, v bližším i vzdálenějším okolí Kréty a v krétských přístavech a také ke zjištění nepřátelských leteckých sil přímo na ostrově Kréta.
- Dále byla nasazena 1 výzvědná letka 11. leteckého sboru, která měla prozkoumat přistávací plochy (nejen pro letadla, ale i pro kluzáky DFS 230), polní opevnění, dělostřelecká postavení a tábory a kasárna spojeneckých jednotek a další informace, jako jsou cesty, po kterých dochází k zásobování jednotek a pod.
b) Špionáž.
- Tady se pokoušel ABWEHR pod velením admirála Canarise vyslat důvěrníky – řecké občany s nacistickým smýšlením, aby získávali informace. Dále prováděl ABWEHR výslechy spojeneckých agentů i vojáků, aby tak získal obraz o síle a rozložení posádek na Krétě. Stejně jako potřeboval získat přehled o obranných postaveních Angličanů a o způsobech jak bude obrana na Krétě prováděna.
c) 12. Armáda.
- Důstojníci 12. A prováděli stálé a systematické vyslýchání zajatců, a to jak řeckých, tak britských, novozélandských a australských, které se 12. A při bojích podařilo zajmout.
Ze všech těchto kanálů popsaných v a), b), c), vznikly samozřejmě zápisy, ze kterých štábní důstojníci Luftwaffe získali obraz o nepříteli na Krétě. Konečný zápis o situaci na Krétě pak byl o tomto:
Ty nejvýznamnější přístavy na Krétě jsou slabě obsazeny Royal Navy (jejími válečnými loděmi) a mnohem více jsou v přístavech obchodní lodě, které se tam velmi často střídají, jako například v zálivu Suda.
Pro německé lodě jsou omezené možnosti přistání v Rethymnonu, Heraklionu, zálivu Mirabella, Ierapetře a v zálivu Mesaras.
Dobrá a použitelná letiště se startovacími dráhami jsou u Malemesu a Heraklionu – když letiště s omezenou použitelností je u Rethymnonu. Průměrné obsazení letišť v prozkoumávané době bylo celkem 25 až 40 letadel – většinou stíhaček.
Průzkum zjistil silnou PVO (protivzdušnou obranu) v prostoru Chanie a také v zálivu Suda, u letiště Malemes, u Rethymnonu a Heraklionu.
V hlášeních pak bylo zjištěno – podle výpovědi agentů a zajatců, že je tam jenom jedna divize a nějaké části jednotek bez těžkých zbraní – jednotek, které unikly z Řecka.
(Právě tohle celkové zhodnocení situace na Krétě neodpovídalo skutečnému stavu. Bylo způsobeno tím, že Britové už dříve – dlouho před zahájením německých operací -v jihovýchodním prostoru Středomoří, začali s budováním obrany ostrova Kréta, neboť Kréta se měla stát štítem v jihovýchodním Středomoří. Tady však je nutné říci, že pro kvalitní obranu Britové neměli dostatek zbraní, zvláště těžkých. S tím co měli však dokázali Britové dobře maskovat dělostřelecká postavení. Dokázali dobře maskovat úpravy a změny v terénu. Tak se Němcům stalo, že některá postavení protiletadlových kanónů, která zachytila Luftwaffe z letadel na fotografiích, byly ve skutečnosti makety, a naopak většinu skutečných PVO – protiletadlových kanónů – německé fotografování nepostihlo.
Také většina údajů, které získali důvěrníci v tak krátkém čase – prakticky od konce dubna do 19. května 1941 – byly údaje rozporuplné a štábní důstojníci Luftwaffe měli jen krátký čas na jejich ověřování.)
Tak Hlavní štábu Luftwaffe špatně provedl rozbor, z toho samozřejmě předal špatnou informaci pro 11. letecký sbor – informaci, že na Krétě sice je nepřítel, ale ten nepřítel –„ tak ten měl být slabý. ….„
Ano.
Německý 11. letecký sbor připravovaný pro „Operaci Merkur“ počítal na Krétě jen se „slabou obranou nepřítele“.
