Jenže stejný problém měli i Němci ( ale dokázali se s tím líp vypořádat ).Dzin píše:Síla RA byla obrovská, ale tím, že tabulkově měla být ještě větší, vznikalo to, že jednotky měly podstav, spousty nezaplněných míst a tím vznikal zásadní perzonální problém. Mužstvo nemělo velitele, velitelé neměli mužstvo, tankisté tanky, dělostřelci děla, jednotky vojáky, prostě byl to strašný zmatek. V tomhle spočívá ona nepřipravenost Ra. Ne, že by neměla dost sil a prostředků, ale že jich neměla tolik, kolik požadovala podle plánu.
Ještě bych chtěl upozornit, že tohle nebyl problém Rudé armády jen v letech 39/40 ale i později a vlastně až do konce války. A stejné je to i s ostatním vybavením.
Pořád slyším, Rudá armáda nebyla připravená... Jenže to nebyla nikdy. Za celou válku se nestalo, že by byl dostatek radiostanic ( a kvalitních! ), průbojných nábojů ( pokud vím, považovaly osádky tanků T-34 za štěstí když měly 2 ks podkaliberních proti Tygrům ), jídla a vlastně skoro všeho.
Tomu se říká propagandaPravičák píše:je to že Politické vedení SSSR provádělo propagační kampaně,kdy mezi lidmi vzniklo rozšířené očekávání,že se vítězství dosáhne rychle a snadno,neboť tisk uveřejňoval holedbání politických a vojenských vůdců,kteří prohlašovali:"Kdyby nepřítel udeřil,byla by naše odveta třikrát větší a válka by se vybojovala na nepřátelském území a zvítězili bychom v ní je s malými ztrátami.

Ve většině válek odcházející vojáci ( nebo to za ně řekli propagandisté ) říkali " vrátíme se do švestek* " ( *dosaď dle libosti nějaký blízký termín ).
Všichni čekají krátkou ( a úspěšnou ) válku. No až na vyjímky samozřejmě, třeba přípitek anglických námořních důstojníků je docela známý...
„Ať je válka hodně krvavá, ať toto roční období přinese hodně nemocí!“
Ale právě že poučila.Pravičák píše:Rudá armáda se nepoučila ani ze Sovětsko - Finské války,která znamenala pro vedení Rudé armády velký otřes.A mašál Vorošilov konstatoval:"Omyly ve výcviku a vzdělávání jednotek spočívaly v podceňování strádání,jež může způsobit válka.Vojákům chybí fyzická zdatnost a vytrvalost,není ochota plnit rozkazy bez odmlouvání,rychle a přesně,a vojáci se neučí improvizaci".
Zeptám se jednoduše: kdo mrzl u Moskvy?
Problém byl v tom, že jednotky které prošly Finskem a výcvikem po Finsku většinou shořely na hranicích po Německém přepadu a v tom bordelu po něm, Němci v podstatě zničili větší část předválečné Rudé armády už v počátku a ten zbytek se ztratil v mase nově povolávaných vojáků bez dostatečného výcviku.
Přijde mi docela zajímavé, že stejně se od svých spojenců nepoučili Němci, kteří navíc znali Rusko i zevnitř z vlastní zkušenosti...
Asi takhle, SSSR mělo na začátku války cca 20 tisíc tanků a průmysl který je přes obrovské ztráty kapacity z počátku války dokázal vyrábět. Výstavba toho průmyslu zavinila milióny mrtvých a takové věci jako hladomor na Ukrajině. Myslíš, že to Tuchačevský protlačil přes odpor vedení nebo dokonce samotného Stalina?Pravičák píše:Další problém byl v tom,že maršál Tuchačevský a jeho stoupenci museli překonávat odpor K.J.Vorošilova a S.Buďonného,kteří idealizovali zkušenosti z občanské války a zejména jezdectvo.
Možná tu někdo ví kolik v SSSR na začátku války tankových divizí ( a třeba kolik bylo pěších a jezdeckých ), to by byl relevantní údaj, který by ukázal co chtělo vedení. Na těch počtech už se Tuchačevský ze známých důvodů nepodílel.
Může tu vlastně někdo napsat co chtěl Tuchačevský? Tedy mimo citací z " Ledoborce " a tak podobně.