Jj, nějak se tehdy do výkonného diesel pohonu museli pobláznit, což byl ale zřejmě tehdejší trend.
Podporovaný i tou obchodní lodí Selandia.
Společnost MAN se rozhodla otestovat motor na hranici jeho možností.
Zkušební stanice motorů u společnosti MAN nemohla absorbovat maximální očekávaný výkon kompletního šestiválcového motoru
https://oldmachinepress.com/2017/12/20/ ... e-engines/
Můžeme si to tedy výkonově porovnat, co kdy bylo možné. V roce 1911 to mohli Švédové hypoteticky navrhnout pro nižší rychlost lodě, ale to se nestalo.
Ve variantě 2 šli až na 22 uzlů, což bylo možné snad jen s více motory nebo dvěma obrovskými. V jiném příspěvku rozeberu možnosti.
Tedy čmárat si to mohli, realizace by byla velmi problematická v roce 1911.
Němci silné diesely pro válečné lodě doklobali až po válce cca o 10 let později.
Švédové ale mohli pospojovat více motorů dohromady pro požadovaný výkon.
kacermiroslav píše: ↑
Lord píše: ↑
Ve spojení s pancéřováním a plánovanou rychlostí 20 uzlů šlo o velmi ambiciózní návrh malé pobřežní obrněné lodi, který se svým pojetím výrazně odlišoval od pozdějších skutečně postavených jednotek třídy Sverige.
Pozn.
Ta pokud vím byla na uhlí.
Varianta dieslového pohonu byla asi spíše diskutovaná. Vzhledem k době, kdy se o tomto projektu jednalo to nebylo až tak zcela mimo mísu.
Zajímavé například je, že i oficiální švédský vládní materiál z roku 1914 ukazuje, že použití dieselových motorů v námořnictvu bylo v té době skutečně předmětem odborného zkoumání.
Proposition nr. 60 z roku 1914 výslovně uvádí mezi projednávanými otázkami: „
användningen av Dieselmotorer för flottans såväl större som mindre fartyg“ tedy „
použití dieselových motorů jak pro větší, tak pro menší plavidla flotily“. Do jaké fáze otázka tohoto pohonu byla u návrhů z roku 1911 diskutována se mi nepodařilo najít. U třídy Sverige byl nakonec zvolen klasický parní pohon.
Zajímavé však je, že dále uvedený
zdroj naval-encyclopedia uvádí právě pozdější období u některých projektů.
Dnes si lze udělat pomocí umělé inteligence přehled, problém je, že ona to ne vždy dobře pospojuje a vysvětlí. Stále je třeba studovat i primární prameny a weby!
Je to schopná namixovat a vyprávět trošku jiný příběh.
Nicméně člověk znalejší, a když si tedy ten souhrn udělá a uhladí text, tak to smysl dává, ale to už můžu napsat rovnou celý článek.
K tomu je dobré třeba znát i finanční reálie té doby, což sem postoval Polarfox.
Švédská vláda žádnou velkou válečnou loď zaplatit nechtěla, nezaplatila by tedy ani drahý a nejistý vývoj výkonných dieselů.
Na SVERIGE byla vypsána celonárodní sbírka.
Zde je například ten výkres alternativního projektu a tam uvádí "poválečným zákazem" - co si o tom myslíte?
Vylepšený projekt pobřežní bitevní lodi třídy Sverige před poválečným zákazem nových staveb:
Byla by vyzbrojena šesti děly ráže 305 mm ve dvou věžích a šesti jednotlivými děly ráže 105 mm.
Pozn. Přitom tam je uveden výkres z roku 1911 ale zřejmě špatný popis. Na předchozí stránce jsem to už popisoval včetně linků.
viewtopic.php?p=498216#p498216
Pro přebrání...
POTÉ tam je Brasseyho námořní roční schéma pancéřování třídy, z roku 1923.
https://naval-encyclopedia.com/ww1/swed ... -class.php
Sverige pravda měl vstřikování topného oleje do uhelných kotlů, po přestavbě to zrušili, ale ostatní jednotky této třídy měly kombinovaný pohon na uhlí a ropu.
Co se týče té zásoby - to je otázka no? I kvůli tomu porovnání s nerealizovatelnými projekty.
MYSLÍM si, že ty projekty byly spíše něco, jak by jsme dnes řekli "technologický demonstrátor".
Srovnání se Sverige může být zajímavé, ale byla to technologicky jiná linie, hlavně asi z důvodu pohonného systému.
Rychlost PANCÉŘOVÉ LODĚ cca 22 uzlů s těmi diesely před První válkou to by asi motory praskaly, v podstatě to byla utopie mít takový výkon.
Němci s motory MAN to zkoušeli, vývoj nedotáhli ani do konce 1. světové války.
Jak Kačermíra napsal, Švédové to také zkoumali a nakonec smetli ze stolu.
Mohl bych citovat některé pasáže a dát k tomu nějaký výklad, třeba někdy příště.
Zatím.
