Britské balónové bombardování

[vodouch]

Při debatě o japonském balónovém bombardování Ameriky se ke mně dostal velmi zajímavý materiál

Operace Outward

V noci ze 17. na 18. září 1940 utrhla bouře v Anglii větší množství barážových balónů a zahnala je až do Skandinávie. Ve Švédsku a Dánsku způsobily balóny škody na elektrických vedeních a na železnici a strhly anténu rádiové stanice. Pět balónů bylo pozorováno ve Finsku.

Zpráva o škodách se dostala do britské válečné rady. 23. září 1940 řekl Winston Churchill, že by se mělo prozkoumat užití volných balónů jako zbraně proti Německu.
Churchillův názor se v radě nesetkal s pochopením. Ale s velkým nadšením se jej ujala britská Admiralita. Podle jejích členů byly balóny levné a nevystavovaly riziku osádky britských letadel. Charakter německé elektrické sítě ji činil zranitelnou zkraty a velké plochy borových lesů v Německu byly napadnutelné zápalnými prostředky. Vítr ve výši nad 4900 m (16 000 stop) vál převážně od západu na východ, což umožňovalo let balónů nad pevninu (a ztěžovalo Němcům odplatu podobnými balóny).

Při operaci Outward byly použity levné, jednoduché plynové balóny plněné vodíkem. Nesly jeden ze dvou typů zátěže:
- ocelový drát, určený k poškození elektrických sítí vytvořením krátkého spojení
- tři zápalná zařízení-šestiliberní (2,7 kg) pouzdra naplněná zápalným materiálem, určená k založení ohňů v lesích a vřesovištích

Bylo vypuštěno téměř 100 000 balónů; polovina nesla zápalné bomby a polovina ocelové dráty. Ve srovnání s japonskými balóny z konce války byly balóny operace Outward primitivní. Musely překonat mnohem kratší vzdálenost, letěly v menší výšce (4900 m (16 000 stop) v porovnání s 11 600 m (38 000 stop)) a nepotřebovaly mechanismus k řízení výšky letu. Jednoduše se hromadně vyráběly a stály jen 35 šilinků každý.

Po zdlouhavých byrokratických tahanicích mezi ministrem letectví a Admiralitou dal britský náčelník generálního štábu v září 1941 pokyn k zahájení operace. První místo pro vypouštění balónů bylo zřízeno u Landguard Fort blízko Felixstowe v Suffolku. První vypouštění proběhlo 20. března 1942. Během několika dní přišly do Anglie zprávy o lesních požárech blízko Berlína a Tilsitu (Tylže) ve Východním Prusku.

Přerušení komunikačních kanálů Luftwaffe brzo přimělo německé stíhače, aby zkoušeli balóny sestřelovat. To Brity povzbudilo, k původním cílům operace Outward se přidalo další zatížení německé letecké obrany. Operace stála Němce na palivu a opotřebování letadel pro zničení každého balónu víc, než stálo Brity jej vyrobit.

V červnu bylo zřízeno druhé místo vypouštění u Oldstairs blízko Doveru. 12. července 1942 balón nesoucí drát narazil na vedení 110 kV blízko Lipska. Kvůli poruše ochrany proti přetížení elektrárny u Böhlenu vznikl požár, který elektrárnu zničil; to byl největší úspěch operace Outward. Balóny byly vypouštěny nepřetržitě, i když při velkých náletech na Německo bylo vypouštění často pozastaveno-byla obava, že by balóny mohly poškodit spojenecké bombardéry. Jak se blížil den spojenecké invaze do Evropy, stávalo se vypouštění balónů řidším. Poslední balóny byly vypuštěny 4. září 1944.

[sa58]

Tak o tomto čtu poprvé, mimo Japonce jsem četl něco o bombardování Benátek (???) Rakušany někdy v polovině 19. století, ale toto....

Docela by mě zajímalo, co šlo koupit za 35 šilinků. Anglický měnový systém je pro mě bohužel španělská vesnice...

[vodouch]

Tak o tomto čtu poprvé, mimo Japonce jsem četl něco o bombardování Benátek (???) Rakušany někdy v polovině 19. století

O tom se zmiňuje třeba Němeček, Vojenská letadla I, Praha 1974; "dopadlo to výborně (Mládek)", vítr se otočil a pumy napadaly na hlavy Rakušanům.

[Tere-LI]

Docela by mě zajímalo, co šlo koupit za 35 šilinků. Anglický měnový systém je pro mě bohužel španělská vesnice...

Britský monetární systém je opravdu padlý na hlavu, snad jen pro připomenutí:
1 libra do roku 1971 měla 20 šilinků, každý šilink pak 12 pencí. Ergo kladívko: 1 libra = 240 pencí.
Pak se ale vedení Anglické banky rozhodla přiblížit lidským bytostem a zavedli desítkovou soustavu: v současnosti má 1 libra 100 pencí. Šilinky se dnes v GB nepoužívají.

Aby se ale vyjasnil původní dotaz, tak zde citace ze stránek Air Vectors:

It is hard to say that OUTWARD had much to do with winning the war, but analysis showed that it was definitely cost-effective. It was implemented with less than 300 personnel, the bulk of them women, not men needed for frontline service, and cost about 220,000 pounds in all. The most spectacular success achieved by OUTWARD was on 12 July 1942, when a balloon shorted out power lines near Leipzig, causing a fire in a power station that then burned to the ground, with damages estimated at a million pounds. That was several times more than the British expended on OUTWARD from the first to the last.

Volně přeloženo jako:
Stěží se dá říct, že by operace Outward měla co do činění s vítězstvím ve válce, ale analýzy ukazují, že se dozajista vyplatila. Na jejím provedení se podílelo méně jak 300 příslušníků vojenského personálu, převážně žen, nikoliv mužů kterých bylo zapotřebí v předních liniích, a celkově stála přibližně 220 tisíc liber šterlinků. Nejvýznamnější úspěch operace Outward nastal 12. července 1942 kdy balon způsobil zkrat na elektrickém vedení poblíž Lipska, který vedl k požáru v elektrárně jenž shořela na prach, působíce škodu přibližně 1 milion liber šterlinků. Což bylo několikanásobně víc než Britové od operace Outward zprvu očekávali.

Je to jasné: války vyhrávají účetní.

[vodouch]

Tere-LI napsal:
1 libra do roku 1971 měla 20 šilinků, každý šilink pak 12 pencí. Ergo kladívko: 1 libra = 240 pencí.
Anglický autor detektivek z dostihového prostředí, snad Dick Francis, napsal v jedné knížce (volná parafráze): " ... rozměnil jsem libru na pence, nasypal jsem je do ponožky a získal jsem slušný obušek ... "

[Pátrač]

vodouch - jsem překvapen. Neměl jsem ani tušení, že něco takového se dělo a ještě v takovém rozsahu. Velmi zajímavé.

Jako jemný doplněk bych uvedl, že toto balonové bombardování pokračovalo i v 50.letech a jako munice byly použity letáky. Cílem ale bylo tehdejší komunistické Československo a nejlepší zásah bylo zřícené dopravní letadlo, což ale byl druhotný produkt nikolivěk prioritní cíl.

[Sawyerik]

Mám dojem, že balóny byly dokonce z kraje 50-tých let používány USA (se zavěšenou kamerou) i na špionáž proti SSSR. Ve vysokých výškách byly schopné přeletět celé toto rozsáhlé teritorium. Ale o tom co napsal Vodouch jsem neměl ani páru.

[Pátrač]

To se SSSR je možné. Ale je fakt. že Vodouch trefil zlatý valoun. Budiž mu přáno aby se mu to dařilo častěji.

[vodouch]

Děkuju.

[hydrostar]

Ano, to s těmi americkými balóny platí. Poslední létaly ještě na konci osmdesátých let. Něco málo k tomuto tématu najdeš zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2390
Je tam hlavně rozebraný způsob, jak se proti tomu těžko bránilo...