PALBA.CZ

Těžké křižníky třídy Suffren jsou druhou třídou této kategorie zkonstruovanou v meziválečné Francii v letech 1926 - 1930 v brestských loděnicích. Plavidla jsou typickými představiteli lodí omezených pravidly Washingtonské konference, mají tedy výtlak nižší deseti tisíc tun. Při stavbě těchto elegantních plavidel byly využity zkušenosti z předchozí třídy Duquesne, se kterou mají totožnou hlavní výzbroj v podobě osmi děl ráže 203 mm rozmístěných po dvou ve čtyřech dělových věžích. Zatímco však u třídy Duquesne byl v rámci washingtonských omezení kladen důraz na rychlost, zaměřili se tvůrci nyní více na ochranu. Hmotnost ušetřená snížením instalovaného výkonu o 25 % byla investována do zlepšené pancéřové ochrany. Došlo sice k poklesu maximální rychlosti o dva uzle, ale plavidlo získalo na odolnosti.


zdroj:http://www.the-blueprints.com/blueprint ... ruiser.gif

Postaveny byly celkem čtyři jednotky: Suffren, Colbert, Foch a Dupleix, pojmenované, jak bylo ve Francii zvykem po významných osobnostech minulosti. Konce války se dožil pouze Suffren, ostatní tři křižníky potopily vlastní posádky při německé okupaci Toulonu 27. listopadu 1942. ( viz. http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=162&t=1794)

Konstrukce
Lodě jsou 196 metrů dlouhé, 20 metrů široké, výtlak se pohybuje kolem maximální hranice 10.000 tun. Pancéřovou ochranu tvořil pás tloušťky 51 mm a dvě pancéřové paluby o tloušťce 25 mm. Dělové věže měly 30-milimetrovou ochranu. Pohon obstarávaly parní stroje s turbínou o výkonu 90.000 koňských sil, přenášených na čtyři lodní šrouby, umožňující plavbu rychlostí až 32 uzlů. Foch a Dupleix byly předělány na pohon naftou, přičemž se zvýšil výkon na 106.000 hp a rychlost až na 33 uzlů. Uhlené bunkry, tvořící další prvek pasivní ochrany lodi byly ponechány.
Silueta lodi byla charakteristická dvěma komíny, nevysokou nástavbou s můstkem a velitelskou věží a výrazným trojnožkovým stěžněm.

Výzbroj
Hlavní výzbroj tvořilo 8 děl ráže 203 mm ve čtyřech otočných věžích, ve kterých byla umístěna v párech. Plavidla nesla ještě dalších 8 děl ráže 100 mm umístěných jednotlivě po obou bocích. Protiletadlovou ochranu zajišťovalo osm 75-milimetrových děl (později nahrazených 90mm kusy) a stejný počet 37 mm kanonů. Torpédová výzbroj se sestává ze šesti torpédometů ráže 550 mm umístěných po třech. Na palubě byly vezeny tři hydroplány Loire-Nieuport 130, které se do vzduchu dostávaly pomocí dvou katapultů.

Služba

Suffren
První loď třídy, pojmenovaná po hraběti Pierru André de Suffren de Saint Tropez, admirálovi válčícím proti Britům v 18. století, vstoupila do služby jako první v roce 1929. Do roku 1939 působila v rámci 1. lehké divize ve Středomoří. V červnu 1939 odplula do Saigonu, coby vlajková loď indočínské eskadry. Na počátku války pátrá po německých korzárech v oblasti Jihočínského moře a Indického oceánu a následně doprovází australské konvoje. 18. května 1940 vplouvá v rámci eskadry admirála Godfroye do Alexandrie, ze které uskutečňuje výpad do Egejského moře proti Italům, právě vstoupivším do války. Po francouzské kapitulaci je Suffren internován v Alexandrii až do roku 1943, kdy se adm. Godfroy přidává ke Spojencům. Po částečné rekonstrukci, charakterizované odstraněním torpéd a obměnou protiletecké výzbroje se novým kotvištěm Suffrenu stává Casablanka, kde navazuje na svoji indočínskou kariéru. Indočína se po válce stává jeho posledním působištěm. Roku 1947 je stažen do rezervy. Definitvní konec nastal až v roce 1974, kdy byl křižník sešrotován.


zdroj:http://www.warshipsww2.eu/ships/img/20389_001.jpg


Colbert
Loď je pojmenovaná po legendárním ministru financí krále Ludvíka XIV. Na vodu je spuštěna 20. dubna 1928 a o tři roky později je přijata do služby. Dva roky slouží spolu se Suffren v rámci 1. lehké divize. Od roku 1935 se její základnou stává atlantský přístav L´Orient, odkud vyplouvá na hlídky k pobřeží Španělska v rámci mezinárodního dohledu během španělské občanské války. Posledním kotvištěm Colbertu je od roku 1940 Toulon, odkud vyplouvá v červnu k bombardování italských pozic. Po uzavření příměří mezi Francií a Německem zůstává loď pod vichistickým velením až do osudného 27. listopadu 1942, kdy je plavidlo vlastní posádkou zneškodněno, aby nepadlo do rukou Němců. Po šesti dnech požárů klesá definitivně ke dnu, odkud je za čtyři roky kdysi hrdá loď vyzdvižena a sešrotována.


zdroj:http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... bert-1.jpg

Foch
Křižník byl pojmenován po maršálu Fochovi, národním hrdinovi z bitvy na Marně za první světové války. Po přijetí do služby v roce 1931 působí se svými bratry v rámci 1. lehké divize z přístavu Toulon. Na počátku války je vyslán do jižního Atlantiku k pátrání po německých korzárech a eskortním úkolům. Po návratu do Toulonu se v červnu 1940 účastní spolu s Colbertem bombardování Italů. Se starším sourozencem sdílí i stejný osud, je potopen vlastní posádkou 27. listopadu 1942. O rok později je vyzdvižen Italy a sešrotován.


zdroj:http://i.ebayimg.com/t/1940s-PC-France- ... 5WDUyMQ==/$(KGrHqF,!gsE8oRO0TN0BP,oBBbU,w~~60_3.JPG

Dupleix
Čtvrtá a poslední loď třídy Suffren nese jméno maršála Josepha Francoise Dupleixe, guvernéra francouzské kolonie v Indii. Jak jinak jde stejně jako v případě Suffrena o muže, jenž zle zatápěl Britům v 18. století. Dupleix vstoupil do služby v roce 1932 a též doplnil 1. lehkou divizi v Toulonu. Po vypuknutí války působil v jižním Atlantiku, odkud se vrátil do Toulonu. Spolu s Fochem a Colbertem spočinul na mořském dně 27. listopadu 1942, ale o rok později byl opět vyzdvižen. Osudným se mu stal až spojenecký nálet v roce 1944.


Hořící Dupleix v Toulonu zdroj:http://www.warshipsww2.eu/ships/img/20392_002.jpg

zdroje

http://www.world-war.co.uk
http://www.warshipsww2.eu
http://cs.wikipedia.org

P.S. Po dlouhém váhání jsem stvořil tento text jako můj první, takže prosím, buďte milosrdní a odpusťe mi alespoň absenci knih ve zdrojích :-)