PALBA.CZ

Koncepce univerzálního děla ve 20.letech 20. století

Díl 1. - kombinace pěchotního děla resp. zákopového kanónu a protitankového kanónu

Po zkušenostech z první světové války kdy se jedna zbraň používala k ničení živé síly a opevněných bodů střelbou horní skupinou úhlů ze zákrytu (minomet na malou vzdálenost nebo houfnice na větší) a další zbraň –pěchotní dělo k ničení kulometů nebo nastupující pěchoty přímou střelbou (tříštivou střelou nebo kartáčem). Během první světové války se také objevuje na bojišti zcela nová kategorie zbraní a to obrněná vozba. K ničení prvních tanků se opět používala některá výkonnější pěchotní děla jako byl např. 3.7cm TAK Rheinmetall in starrer Räderlafette (obr. 1) který lze označit za první specilizovanou protitankovou zbraň TAK-tank abwehr kanone (v té době skutečně TAK a ne PAK jak to známe z 2.WW), ale německá armáda na západní frontě s velkým úspěchem v boji proti tankům používala Škodovácký Gebirgskanone M.15. Zároveň se ale objevují na bojišti i ...

Ikarus MŠ.1 - školní létající člun







[align=justify]Ikarus ŠM byl první zcela původní jugoslávskou konstrukcí letadla. Již na počátku 20. tých let se sice objevily první produkty domácího leteckého průmyslu, ale jednalo se kopie malých letadel Brandeburg.



Vývojem nového stroje se již na přelomu roku 1921/1922 začal zaobírat inženýr Jožef Mikl (s křestním jménem tohoto konstruktéra se setkáte ve tvarech: Josef, Jožef a Jože a jeho příjmení je uváděno ve tvaru Mickl nebo Mikl). Tento konstruktér se věnoval problematice létajících člunů již před 1. světovou válkou. V roce 1914 navrhl stavbu třímotorového létajícího člunu Grosskampfflugzeug G-1, nesoucí dvě torpéda a vyzbrojeného kanóny ráže 66 mm d/20.





Ing. Mikl předložil plány na nový dvo



Ing. Mikl předložil plány na nový dvo ...

Ikarus MM2 - Jugoslávský letoun pro pokročilý výcvik







[align=justify]Stroj Ikarus MM.2 byl cvičným letadlem určeným pro pokročilý výcvik. Jeho konstruktérem byl ing. Milosevič. Hlavní motivací pro vývoj nového cvičného stroje byla ta skutečnost, že v Jugoslávii nebyl v té době k dispozici cvičný letoun jehož rychlost by výrazně překonávala hodnotu 200 km/h, zatímco rychlost nových stíhacích strojů byla minimálně dvojnásobná. To znamenalo že piloti, kteří absolvovali základní výcvik na tehdy v Jugoslovensko Kraljevsko Ratno Vazduhoplovstvo (JKRV) běžně používaných strojích nebyli připraveni na přechod na nové rychlé stíhací stroje. V roce 1936 započal inženýr Milosevič pracovat na novém pokročilém cvičném stoji dolnoplošné koncepce se zatahovacím podvozkem.



...

Rogožarski/Ikarus IK-5

[align=justify]Uspěch při konstrukci stíhacího stroje Rogožarski IK-3 způsobil, że se jeho konstruktéři Ljubomir Ilić, Kosta Sičev a Slobodan Zrnić začali zajímat o možnost zkonstruovat těžkou dvoumotorovou stíhačku podobné koncepce jako tehdy v německu vyráběný Messerschmitt Bf 110 nebo spíše jeho jeho britský protějšek Westland Whirlwind. Tato koncepce těžkého stíhacího stroje s mohutnou kulometnou a kanonouvou výzbrojí a velkým doletem byla koncem 30. let velice populární. Tyto letouny měly býti rychlejší než mnohé v té době používané jednomotorové stíhačky jako Hawker Hurricane nebo Morane Saulnier a to díky velkému výkonu jenž byl poskytnut dvojící motorů, Zaroveň měla být velkou devizou těchto strojů mohutná výzbroj. Tyto vlastnosti však byly vykoupeny horší obratností a jak se ukázalo v průběhu bojů, tyto stroje ve své původní funkci, tedy obraně a dalekému doprovodu strategických bombardérů, selhaly. Naopak se tyto stroje výborně osvědčily jako bitevník

Uspěch při konstrukci stíhacího stroje Rogožarski IK-3 způsobil, że se jeho konstruktéři Ljubomir Ilić, Kosta Sičev a Slobodan Zrnić začali zajímat o možnost zkonstruovat těžkou dvoumotorovou stíhačku podobné koncepce jako tehdy v německu vyráběný Messerschmitt Bf 110 nebo spíše jeho jeho britský protějšek Westland Whirlwind. Tato koncepce těžkého stíhacího stroje s mohutnou kulometnou a kanonouvou výzbrojí a velkým doletem byla koncem 30. let velice populární. Tyto letouny měly býti rychlejší než mnohé v té době používané jednomotorové stíhačky jako Hawker Hurricane nebo Morane Saulnier a to díky velkému výkonu jenž byl poskytnut dvojící motorů, Zaroveň měla být velkou devizou těchto strojů mohutná výzbroj. Tyto vlastnosti však byly vykoupeny horší obratností a jak se ukázalo v průběhu bojů, tyto stroje ve své původní funkci, tedy obraně a dalekému doprovodu strategických bombardérů, selhaly. Naopak se tyto stroje výborně osvědčily jako bitevník ...

Rogožarski R-313







V nově vzniklém království SHS byly postupně založeny letecké výrobní podniky Rogožarski (Prva srpska fabrika aeroplana Rogožarski) a Ikarus (dnes Ikarbus) a firma Simovič SIM, která pozdějí fúzovala se zavody Rogožarského. V roce 1937se závodech Rogožarského přistoupilo k projektování lehkého dvoumotorového bitevního/bombardovacího letounud pod označením R-313. Samotný projekt reflektoval požadavky soutěže na nový lehký bombardovací a bitevní letoun Jugoslávského královského letectva. Tyto požadavky byly nosnost 400kg pum na vzdálenost 1300km, maximální rychlost přesahující 460km/h a kanónová výzbroj. dalším požadavkem byl pohon jímž byl československý motor Walter Sagitta I-SR jenž zajišťoval výkon 368 kW tj. 500 hp. V čevnu následujícího roku byl na Bělehradském aerosálonu veřejnosti představen dřevěný model nového stroje. Model prý vz ...

Carafoliho dolnoplošné stíhačky I.A.R



[align=justify]Většina zájemců o vojenské letectví určitě zná asi nejznámější výtvor rumunskéh leteckého průmyslu stíhačku I.A.R -80/81. Obecně je však rumunský letecký průmysl značně podceňován, neboť jeho výrobní kapacity byly sice malé a vzniklo zde velmi mnoho zajímavých projektů jako např. helikoptéry konstruktérů Gheorghe Botezata (1922), Partenie Crisan (1935) nebo Cristea Constantinescu z roku 1938. Ačkoliv první letoun vzlétl na území rumunského králoství již v roce 1910 průmyslová výroba je spojena teprve se vstupem Rumunska do první světové války v letech 1917-1921 je v závodech v jasech (Iasi) hlavním měste rumunského Moldavska vyrobeno na 242 strojů francouzké konstrukce i motory byly dodány z Francie. Především se jedná o letadlo Morane Saulnier MS 35 s motorem 59.6kW Le Rhone 9c.



Cvičné stroje Morane Saulnier MS ...

Projekt nového tanku, který by měl nahradit tanky Type 74 byl zahájen vypracováním technických parametrů v roce 1976, i když se touto myšlenkou velení Japonských sil sebeobrany začalo zaobírat již v roce 1974. Mělo se jednat o tank třetí generace, stroj však některými parametry naplňoval kritéria následné generace. Nový stroj zprvu označený jako STC dostal nový název TK-X. Vývoj zahájený v roce 1977 se měl nejdřív zaměřit na nový systém řízení palby, hlavní zbraň a pohonnou jednotku, v dalším období pak na korbu s věží a pojezdový systém. Dodržení harmonogramu záleželo na financích uvolněných do ...

Ikarus Orkan – Jugoslávský bombardér







[align=justify]Ikarus Orkan vznikl jako soukromá iniciativa trojíce mladých konstruktérů inženýrů Radojkoviće, Szostariće a Marjanoviće jako pokus vytvořit dvoumotorový elegantní bombardér. Na konci roku 1937 byla hotova většina dokumentace k prototypu a byl hotov dřevěný model jehož testování bylo realizováno počátkem roku 1939 v aerodynamickém tunelu v Paříži. Generalní štán Leteckých sil Jugoslávie byl zaujat možnostmi tohoto stroje a rozhodl se ho zařadit do soutěže o nový dvoumotorový bombardér. Hlavním propagátorem vývoje stroje se stal major Savo Momčilovič z armádního leteckého institutu. Tento stroj měl velice jemné aerodynamické tvary s eliptickým průřezem trupu. Použitý profil křídla byl NACA23012 s tloušťkou kořene 12% a s hranou 6%. Vypočtená rychlost byla 500 km/h s pohon realizovaný



Ikarus Orkan vznikl jako soukromá iniciativa trojíce mladých konstruktérů inženýrů Radojkoviće, Szostariće a Marjanoviće jako pokus vytvořit dvoumotorový elegantní bombardér. Na konci roku 1937 byla hotova většina dokumentace k prototypu a byl hotov dřevěný model jehož testování bylo realizováno počátkem roku 1939 v aerodynamickém tunelu v Paříži. Generalní štán Leteckých sil Jugoslávie byl zaujat možnostmi tohoto stroje a rozhodl se ho zařadit do soutěže o nový dvoumotorový bombardér. Hlavním propagátorem vývoje stroje se stal major Savo Momčilovič z armádního leteckého institutu. Tento stroj měl velice jemné aerodynamické tvary s eliptickým průřezem trupu. Použitý profil křídla byl NACA23012 s tloušťkou kořene 12% a s hranou 6%. Vypočtená rychlost byla 500 km/h s pohon realizovaný ...

Rogožarski IK-3







V nově vzniklém království SHS byly postupně založeny letecké výrobní podniky Rogožarski (Prva srpska fabrika aeroplana Rogožarski) a Ikarus (dnes Ikarbus) a SIM. Zakladatel společnosti Rogožarski Živojin Rogožarski, Srb z Vojvodiny pracoval v letech první světové války v letecké továrně v Budapešti a v roce 1923 zahajuje výrobu letounů Brandenburg. . První úvahy o konstrukci stíhacího dolnoplošníku se objevují v konstrukci Rogožorského (Prva srpska fabrika aeroplana Rogožarski) v roce 1933. S návrhem přichází dvojíce která už pracovala na prvním stíhacím stroji domácí konstrukce IK-1 Ljubomir Ilić a Koste Sivčev. V roce 1936 byl skupinou konstruktérů Ljubomira Ilića, Koste Sivčeva a Slobodana Zrnića a předložen ministerstvu obrany a válečného námořnctva projekt s výkresovou dokumentací dolnoplošného stíhacího stroje s kanonovou výzbroj ...

Španělské námořnictvo prožívalo počátkem 20. století hlubokou krizi a z kdysi silného loďstva se stala sbírka většinou zastaralých plavidel, z nichž měla největší bojovou hodnotu barbetová bitevní loď PELAYO sloužící již od roku 1888 a několik pancéřových a chráněných křižníků. Katastrofou se pro zdejší loďstvo stala americko-španělská válka z roku 1898 kdy přišlo o čtyři pancéřové křižníky, dva chráněné křižníky a větší množství dalších plavidel, mezi nimiž nechyběly ani dva moderní torpédoborce. Po těchto těžkých ztrátách následovala drastická redukce válečného loďstva, při které bylo v roce 1900 vyřazeno mnoho starších jednotek, díky čemuž stávající námořnictvo nebylo schopné zajistit ani obranu vlastního pobřeží a důležitých souostroví patřících Španělsku (Kanárské a Baleárské ostrovy), k nimž je nutné ještě připočítat po ...