PALBA.CZ

Já mám docela rád škatulkování a třeba typologie mě vysloveně pohltila. samozřejmě je to složitější a nedá se to aplikovat všude, ale většina věcí má své souvislosti, dají se vysledovat vlivy atp. A jistá pravidelnost se mi osobně jednak líbí a proto jí možná nesprávně aplikuju i na ostatní, jednak ...

mě se ten parkán zdál povědomý.. no jo člověk se nesmí spoléhat jen na paměť, ale taky se podívat.. tedy v Bělehradě se projevil silný vliv Dalmácie, Dubrovniku konkrétně ragusa 1.jpg ragusa 2.jpeg ovšem hradební věže jsou čtverhranné - ta třičtvrtě okrouhlá věž Minčeta v nároží byla postavena po ro...

takhle Svůj původní názor, že to byly od počátku věže půlkulaté, jsem revidoval S tím souvisí i to, že čtverhranných podstavcích/základech vznikla řada věží všude možně, tedy jsem to aplikoval i sem, když jsem nechtěl opustit teorii půlkulatých věží. A zdá se chybně. Později, asi po roce 1456 spolu ...

Samozrejme najdemokratickejsi systém na svete zabezpečil, ze napriek o 70tis hlasov viac ako druhý v poradí, získali o jeden mandát menej ako ten druhý. Ale to si nevšímame, ČSR bola demokracia a hotovo demokracie se neumí pořádně bránit, neuměla to tenkrát a tápe i dnes tehdy byly volební obvody s...

Viz jiná města, jako Bělehrad, Sofie... ve Varšavě už na přelomu 19. a 20. stol (sv. Vasilije Něvského - Polsko holt bylo "získáno" již carským Ruskem). Výjimkou je (zase) Praha. My jsme si jej (zase... jako dycky) postavili sami, a to spíše z důvodů Velkomoravských, páč tam máme chrám sv...

Intermezzo – 1490 až 1494 V roce 1490 nezávisle, ale příznačně současně, se smrtí Matyáše Korvína vypršelo příměří sjednané s Turky. A jižní hranice začaly být opět místem střetů. Nejednalo se ale o žádné velké akce se sultánovou účastí, spíše malé přepady a nájezdy místních begů. Hned z roku 1490 ...

Hunyady se tedy nerušeně utábořil v Zemunu na levém břehu Sávy ústící do Dunaje, daleko za říční závěrou a vesničtí křižáci byli nedaleko. 14. července byl dán pokyn k útoku na turecké lodě spojené řetězy. Jaká byla síla křesťanského loďstva nevíme, ale velkou roli v boji hrál zřejmě smluvený výpad ...

Bělehrad – o tom trojím tureckém obléhání tit 1521.jpg Minule jsme si představili hrad a pevnost Bělehrad. Nyní se blíže podíváme na tři obléhání, která máme poměrně dobře zdokumentovaná. Odehrála se během 81 let, 1440, 1456, 1521, kdy město obléhali Turci a bránili Uhři, přičemž nezastupitelnou ro...

přemýšlel jsem o tom... a mě to uniká vlastně taky prvotně šlo o to, že jsem do opevnění Horního města v Bělehradě v souladu s většinovým povědomím umístil polookrouhlé věže a řečnicky se ptal, kde se tam vzaly To rozporoval Lord - dílem správně - poslední výzkumy, které jsme neznal/nehledal/nedohle...

iluminace - jde o to kdo a kdy iluminoval

v rozích hradeb bych zakulacené věže chápal, protože tam vypadají architektonicky dobře vypadají, ale kde se tam vzaly.. a proč to samé neudělal Brankovič na Smederevu? Nebo když se podíváš na miniatury a obrazy "Dobytí Konstantinopole", tak tam určitě uvidíš kulaté věže. středověké ilumi...

Moderní obranné stavby, jako byly půlkulaté věže, mohly symbolizovat pokrok a sílu jeho vlády. Teoreticky mohly, ale kdo je stavěl? Byzantští stavitelé, kteří byli zaměstnáni po roce 1427 např. na Smederevu vycházeli ze své tradice čtverhranných, případně vícebokých věží. Takže ty si můžeme škrtnou...

teď úplně nevím co řešíme, co je předmětem diskuze 1) hradební věže Horního města byly stavěny v různých etapách mezi lety 1404-1427 2) ty z pozdější fáze vyplňovaly dlouhé hradební úseky, kde věže dosud nebyly. Byly dostavěny do hradeb. 3) všechny tyto věže jsou dovnitř otevřené. Od počátku, tedy u...

Nečetl, jen vybrané kousky, nemám nástroj jak tu cyrilici a srbštinu jednoduše ve velkém přeložit a sám to nedám. Teď jsem to ještě kontroloval s pomocí překladače a to opevnění (vyjma barbakánů a dvou osmibokých bateriových věží) bylo hotové do roku 1427, stavěné v různých fázích, ale přesto nikde ...

ony většinou stály na čtverhranných základech, ale od počátku byly stavěny jako půlkulaté - aspoň podle archeologů a jejich shrnutí v 300 stránkové odborné publikaci Popović, M.: Beogradska tvrdjava. Beograd 2006. přelouskal jsem jen vybrané části s pomocí překladače, ale připisují je letům 1404-142...

Turecké stavební zásahy nebyly nijak zásadní, pokud nepočítáme přestavby kostelů na mešity a nějaký ten hamám. Před hradbami vyrostlo zemní opevnění. I díky dlouhé době míru pod Osmanskou nadvládou se výrazně rozrostlo osídlení jižně od pevnosti. Při obléhání roku 1690 zásah střelného prachu patrně ...

Zajímavá je otázka parkánu, který byl v blíže neurčené době přestavěn podle posledních fortifikačních znalostí. Jeho čelní strana nebyla kolmá, ale zaoblená, aby lépe čelila dělostřelbě. Současně parkán neobíhal hradební věže pravidelně, ale ať už byly jakéhokoli půdorysu obcházel je obloukem a umož...

půdorysy 15_1.png Obléhání z roku 1456 pak podnítilo další úpravy. Severní roh Dolního města nad Dunajem zaujala na místě starší věže nová osmiboká bateriová věž nazývaná Nebojša. Patrně v tuto dobu byly oba barbakány spojeny vysunutou hradbou v jejímž nejvíce exponovaném nároží stála další osmibok...

Horní město 2.jpg Horní město Snad souběžně s přestavbou jádra byl nově opevněn i přístav. Na západě byla do hradby u řeky vestavěna čtverhranná věž. Stejně tak byla severní hradba zesílena čtverhrannou dovnitř otevřenou věží. Díky tomu, že během let Dunaj přinášel naplaveniny, vytvořila se zde men...

Horní město římské hradby v parkánu.png Pod obložením parkánu jsou patrné základy římských hradeb Díky práci jugoslávských archeologů víme, jak zhruba vypadalo a kde leželo římské opevnění. To zaujímalo návrší nad řekami a mělo rozměr středověkého Horního města a později novověké pevnosti a dnešníh...