MARK-IV britský tank

[Lord]

... podpůrných koleček více a u tanku MARK-IV zůstalo pouze tohle jedno v zadní části? Mohlo se opravdu jednat o nejvíce namáhané místo... Když by měl koleček více, tak by bylo jasné, že kolečka tam bylo přidána jako zlepšení. Když by tam už kolečka neměl žádné, tak by bylo jasné, že kolečka se vypustila z důvodu jejich zbytečnosti...

Hmm, asi to vyplývalo z konstrukce, kdy nechtěli kolama v těch dalších mírných ohybech zasahovat do konstrukce krabice.



Viz. foto modýlku, vedle urvaný reálný pás. Důvody mohly být různé. Musely by tam být mezery, takto byl tank pro osádku uzavřen a stačilo to, zbytečnost, nezbytečnost, já bych je tam dal Ovšem konstrukce postranic by musela být jiná a zřejmě složitější, včetně padání bláta, prachu a nečistot do korby, to by se muselo řešit dalším mezikusem. Ten tank neměl žádnou závratnou rychlost, no tak se pásy klouzaly, opotřebení do zničení ... vydrželo.



Pro názornost připojuji origo fotku objeveného vraku z Francie, to dá za stovky slov. Další kolečko bylo, jak jsi označil. Pak byly jakési lyžiny. Nahoře kam dosedal pás, to vypadá jako dvě železné trubky. Dával jsi sem i článek pásu, který má zespodu dva masivní úchyty. Vše nějak vzájemně dosedalo a pohybovalo se

[Tuchačevskij]

S tím, že nechtěli zasahovat do konstrukce (krabice) je také dost možné...
Já s tebou naprosto souhlasím! Ty další přídavná kolečka bych tam také dal. Jistě by se tím značně snížilo opotřebovávání pásu.
Docela by mě zajímala životnost těch pásů a zda-li docházelo často k jejich spadnutí vlivem terénu ve kterém tank jezdil. Přeci jen to šílené množství bahna by dalo dost zabrat i dnešním tankům

O tom vraku objeveným ve Francii jsem něco málo četl. Nemá tady náhodou k němu někdovíce informací? Moc rád bych se něco více o tomhle stroji dozvěděl Když se tak dívám na tu fotografii, tak mě upoutalo, že každý ten zadní výstupek, kde se nacházelo hnací kolo je zcela ohnutý směrem ven...

[Trismegistos]

O tom vraku objeveným ve Francii jsem něco málo četl. Nemá tady náhodou k němu někdovíce informací? Moc rád bych se něco více o tomhle stroji dozvěděl

Mrkni se sem

[Tuchačevskij]

Tak tomu říkám masakr, něco takového objevit!
Článek si pomalu za pomoci překladače pročítám... Bude moc pěkné to jeho umístění v tom plánovaném památníku! Zatím ta stodola tedy nic moc
Každopádně by to nemusel být vůbec špatný výlet jet se tam na něj podívat
Píšou tam, že tank sloužil Němcům jako úkryt

[El Diablo]

Pokud tam ty kladky nedali, pak tam nebyly potřeba, musíte si uvědomit že každá takováto součást zvyšuje cenu a snižuje spolehlivost. Když se opotřebí prkna, tak se dají v nejhorším případě vyřezat kapesním nožíkem z nejbližšího stromu (trochu nadsázka), ale když se zadře ložisko nebo zlomí čep, musí se dodat nové. Například na kombajnech se používala buková (nebo dubová) ložiska ještě v 80 letech.

[Tuchačevskij]

To je mi jasné, že by se zvýšila cena, ale také by se na druhou stranu ušetřilo za menší opotřebení pásu. Také si nemyslím, že by díky těm kolečkům hrozila zase tak větší poruchovost. Přeci jen to zase tak složité zařízení není
No, tak ta ložiska v kombajnu ze dřeva si nedokážu vůbec představit

[Lord]

Když se podíváte na konstrukci "krabice" a bočních kasemat, tak to nakonec zvolili docela "elegantně". Ty pásy musely být dost těžké. Podpůrných kol by muselo být více, ložiska si dovedu představit i kluzná, při těch rychlostech.



Připojuji hezký průhled Mark V. Nevíte zda dutiny v kosoobdélníkových postranicích sloužily pro palivo nebo vodu, nebo byly jen vzduchoprázdné?

A tady ještě výkres Mark IV.



Driving Chain, Water Tank a Revolver Case ... co Vy na to

[El Diablo]

IMHO se dřív "opotřebil" celý tank než jednotlivý pás. Kluzná ložiska je třeba dobře mazat a bronz je drahý a v případě války většinou i nedostakový, dřevo stačí vyvařit v oleji a na tu chvíli než je tank zničen bohatě postačí. IMHO inženýři udělali z nouze ctnost a použili jednoduché, laciné a funkční řešení. Ta dřevěná ložiska u kombajnů se používala na vytřásací síta (nevím jestli je to úplně správný termín, nejsem kombajnér) je tam spousta rázů, kývavý pohyb a spousta prachu.

[Mirek58]

El diablo má pravdu za pár šupů dřevěné kluzné lišty pořešily vedení celé poloviny délky pasu. Kladky by prodražily cenu tanku. A dřevo, pokud je řádně nakrmené mazivem je neskutečně odolný materál při nízkých rychlostech smyku . Navíc bahno ve kterám se tenkrát tanky pohybovaly, působilo na dřevu jako mazivo,přičemž na ložiska to byl mor. Vždyt podlahy v dílnách těžkých strojírenských provozů z dřevěných špalíkú vydržely bez problémů klidně i 50let provozu.

[Barrymore]

Teda, to jsem netušil, jakou diskuzi způsobím dotazem, zda jsem nepřehlédl kolečko :-) Dozvěděl jsem se zase hromadu novinek. Zaujalo mě to vyvařování dřeva v oleji. Skutečně to dřevo pak tolik vydrží a jak dlouho se asi tak vařilo?

[Mirek58]

Barrymore:
Odolnost dřeva proti otěru v tomto případě způsobují dva faktory.
Mazivo, to snížuje třecí odpor v první fázi. Dokud je dřevo čisté.
V druhé fázi dojde ke znečistění dřeva mechanickými nečistotami, které způsobují abrazi. Protože dřevo obsahuje mimo vlastní bunky dřevní hmoty i smůlu,
tak při provozu dojde společným působením mech. tlaku na povrch, maziva a teploty vznikající prí tření k změně chemických vlastností smůly smůly na ještě lepší "lepidlo" a nalepí na sebe abrazivní mech. částečky. Pak dojde k tomu , že jedna část smykového povrchu je pokryta napevno částečkami stejně tvrdými, které se po ní smýkaji. A podstatné je že částice co jsou mimo působení lepidla mají volnost pohybu.
Tím dojde ke stavu, že se po sobě smýkají/ pohybují/ materiály o stejné tvrdosti a dřevo funguje jako podklad./ princip smirku/
Proto se na tyto účely vybíralo dřevo o "správném" stupni vyschnutí ./ mokré- smola nelepí, vyschlé- taktéž ne/

[Alchymista]

Off topic - Jeden čas sa v niektorých čističkých odpadových vôd na určité účely používali trecie ložiská - z brezovej kôry. Materiál vydržal v agresívnom prostredí rovnako dlho ako kovové trecie ložiská.

[Alfik]

No, jak dlouho tam to dřevo mělo být nevím resp. už si napamatuji co říkala norma. My jsme v dílně prováděli toto nasycení tím, že jsme dřevěný špalík hodili do vyjetého oleje zahřátého nad 70 stupňů (ovšem asi měl mnohem více, my to neměřili jinak než "vodní" kontrolou, a tou se dá zjistit tepl. nad 80 st. - voda šumí a perlí, a pak nad 100 st. - voda vře , a to na dobu tak dlouhou, až olej vystydl
Jak dlouho to vydrží taky nevím, protože pokud vím tak kombajny které jsem opravoval před a po vojně, tzn. kolem r. 85, šlapaly až do té doby, kdy byly nahrazeny novějšími, a to nikoli z důvodů opotřebení těch ložisek.
Tento postup, tedy brinýrunk v horkém oleji, se též používá (nebo používal) u černého železa jako ochrana před účinky povětrnosti.
A podlahy v dílnách vydrží století - mnohá kovárna má špalíky z doby kdy byla postavena. V kovárnách bývá podlaha z dubových špalíků dodnes. Koním i lidem je to mnohem příjemnější než beton. Tam se ovšem ty špalíky v oleji nenamáčí.

[Tuchačevskij]

A tady ještě výkres Mark IV.



Driving Chain, Water Tank a Revolver Case ... co Vy na to

Kde jsi tenhle moc pěkný výkres sehnal? Nemáš ještě nějaké?
Co se týče těch kosoobdélníkových postranic, tak podle mě jsou vzduchoprázdné.
Pod místem, kde byl veden pás ale udělaný úložný prostor bud na munici a nebo nějaké vybavení byl...
(Jedná se o pohled do přední části na místo velitele vozidla verze Female)

[Lord]

Výkres jsem našel jen tento. Ano, jsou to schránky na munici, eventuelně ještě nádrž na vodu kvůli hašení požárů či jako okruh pro chlazení kulometů, ale jen dohad (viz. popis Water Tank). Mimochodem stroje se kvůli utajení označovaly, resp. nakonec převzaly svůj název z aglického slova tank (nádrž), což byl krycí název projektu.

[Tuchačevskij]

Škoda, že výkresů nemáš více Za fotografie, výkresy a různé články týkající se tanku MARK-IV bych byl moc vděčný!
S tou vodou na hašení požárů se mi to moc nepozdává a vodou chlazené kulomety MARK-IV ani neměl...
Jinak to co tady píšeš o krycím názvu TANK samozřejmě vím
Jinak mám jeden moc pěkný výkres příčnéhé řezu. Tady je:

[Mirek58]

Voda byla nejspíš na doplnování chladicího okruhu, pochybuji ,že používali přetlakové chlazení.

[Tuchačevskij]

Jak to myslíš s tím chladícím okruhem?
Lord napsal, že by se mohlo jednat o okruh pro chlazení kulometů. Kulomet Lewis a ani kulomet Hotchkiss však nebyl chlazen vodou, ale vzduchem...

[Mirek58]

Jediný" spotřebič" vody tam bylo chlazení motoru a musela se doplnovat do chladiče. Ztráty odpařováním byly veliké.Přetlakové chladicí soustavy se tenkrát nepoužívaly.
Psal se rok 1916-17.

[Lord]

Na co všechno se při snaze a zvídavých otázkách u těchto mašinek nenarazí ?! Staré již zapomenuté technologie. Bylo tedy kapalinově chlazení samooběžné, u něhož je proudění chladicí vody způsobeno rozdílnou hustotou při různě teplotě v místech ohřívání a ochlazování. Podobně jako u starších topných soustav s radiátory. Dost tomu nasvědčuje, včetně masivní trubky.
Princip chlazení šestiválcového motoru Daimler-Foster o výkonu 78,3 kW, max. rychlost 6 km, dojezd kolem 35 km. Původně zřejmě motor z traktoru. Za první války se uplatnily i jako tahače děl. Možná docela velká nádrž (pro jistotu, ale spotřeba vody mohla být skutečně značná), "hnali proudem" či samotíží? - vzadu Tubular Radiator, asi se ztrácelo dost vody - odpařovací, případně s kondenzačním chladičem. Mirek má pravdu, tento systém používaly první motory, byl zřejmě použit i v tanku Mark IV. Odpařovací chlazení se mimochodem vyskytovalo ještě u předdruhoválečných traktorů či stacionárních pohonů.


Zdroj: Motory Slavia

Kdyby někoho zajímala historie britské fabriky
http://www.daimler.co.uk/


Možná málokdo ví, že vývoji předcházely zajímavé pokusy a omyly, příkladem může být tento upravený traktor pro překonávání zákopů....


nebo "Killen-Strait".


Zajímavé vozítko bylo "Little Willy".
Zdroj: http://modelstory.pl/matka-ojcem-wszystkich-czolgow/


Začínalo být jasné, že pomalý a nápadný tank je příliš zranitelný. Vyvstala proto potřeba menšího a rychlejšího tanku, který by případnému nebezpečí unikl... Takový stroj nemohl sice nahradit těžké průlomové tanky, byl však vhodný k rozvíjení útoku.

J. F. C. FULLER, D.S.O. - rozebírá způsoby nasazení tanků. Fuller uvažoval o mobilnosti, vhodnosti terénu, a možnostech útoku... např. ve třetí bitvě u Ypres byly tanky nasazeny nevhodným způsobem a jejich útok byl zlikvidován. Bitva u Cambrai však prokázala schopnosti tanků, což pochopili i Němci a začali s vývojem vlastního typu tanku a protitankových prostředků...
http://www.allworldwars.com/Tanks-in-th ... uller.html