Vestly
Ne. Jsi voják. Základní chování vojáka je určeno jeho výcvikem. Proto se tomu říká dril. Pokud si vycvičen tak ti dril naskočí jako první a podle něj jedeš. Je jedno jestli si pěšák, pilot, tankista, řidič nebo policista. Ty vlastně teď tvrdíš, že Rusové nasadili na Ukrajině nevycvičené piloty, protože to je jediný způsob, kdy voják nejedná v souladu se svým výcvikem dle své doktríny. Jak navíc upozorňuje
Zemakt, Rusové tak nejednalo jen u Hostomelu, ale na celé Ukrajině. Je tedy jasné, že to bylo doktrinální tedy na nacvičené chování.
Argument NG a policií je potom irelevantní, protože i ti jednali dle své doktríny. Jen stejně jako u letců se ukázalo, že jejich doktrína není v souladu s situací na bojišti.
Tehdy jsme se nebavilo jen o Hostomelu, pan Fojtík reagoval na celé nasazení bitevních vrtulníků a ty si reagoval na něj. Opět si zacitujeme…
Jakub Fojtík píše: ↑7/4/2022, 12:35
Dobrý den,
pokud tu Vaši diskusi mohu doplnit, do ATM 5/2022 jsme s redakcí připravili článek jen o vrtulnících na Ukrajině. Je v něm popsáno, co je zřejmě (z dat, která jsou dostupná), příčinou ztrát i proč byly nasazovány prioritně Ka-52 a ne třeba Mi-28. Měl jsem možnost shlédnout pár videí z nasazení a podařilo se shromáždit dost informací. Michal Zdobinský by asi nebyl rád, kdybych prozrazoval co v něm je, ale co mohu k Vitebsku říci je, že Ukrajinská armáda na některé vrtulníky zaútočila několika střelami současně, což je dáno jak dostatkem střel, tak i chytrou taktikou, se kterou Rusové zřejmě ne zcela počítali. To je něco, čemu nedokáže odolat žádný DIRCM systém, neboť třeba hlavice L370 u Ka-52 ideálně (pro nejvyšší spolehlivost) fungují synchronně, tzn. snaží se spálit snímač střely paprsky z obou jednotek současně (a odtud pramenila ta skvělá účinnost ve zkouškách, kdy se na systém odpalovala vždy jen jedna střela). Ten systém umožňuje fungovat i vůči dvěma střelám, ale nezvládne už třetí. Ale i dvě mohou být problém, pokud jsou ze směru, kam má viditelnost jen jeden laser a posádka nezareaguje změnou směru (a i tak je potřeba nějaký čas na aktivaci laserové jednotky). Vliv má i vzdálenost, protože ten laser musí na hlavici nějakou dobu působit, aby ji spálil. K tomu si přidejte manévrování stroje a další vlivy a je zjevné, že Stinger je pořád největší hrozba. A Rusové na Ukrajině válčí nadále v dostřelu nepřítele. Jiné výsledky by zřejmě byly u AH-64, který by cíle likvidoval na 5 až 7 km (což znamená jak menší tepelnou stopu vrtulníku, tak i více času na protiopatření přerušení viditelnosti vůči střele apod.) a jiné u Ka-52, kdy posádka střílí na méně než kilometr a ještě z relativně velké výšky. V článku je myslím dost informací, které nejsou na první pohled zcela zřejmé. Snad se bude líbit. Další texty už ale nebudou, protože by to byly spekulace z důvodu nedostatku relevantních dat…
je naprosto jasné, že se bavíme o celkovém nasazení ruských bitevníků na Ukrajině a ne jen o Hostomelu. A pan Fojtík jednoznačně tvrdí, že to je Ruská doktrína a ty mu to nevyvracíš, pouze tvrdíš, že západní armády by jednali stejně.