Moderátor: Julesak
Já se můžu plést, nějak jsem si pomyslel že by to mohl být Apač, ale... nějak to mám spojené s manévrem, kdy vrtulník kopíroval terén a po přeletu kopce či útesu došlo k problému.
Asi jako pro piloty těch 333 sovětských vrtulníků, sestřelených v Afghánistánu - prostě brnkačkaVestly píše: ↑21/6/2023, 14:20 Cobra doletela
https://www.youtube.com/watch?v=W0PNDyQ8FpE
Nechapem ako k takemu nieco mohlo dojst.. ved riesenie je tak jednoduche, staci sa drzat dalej od nepriatela :DD
P. S. Doplním, že tohle si tvrdil 7. dubna 2022 na str. 22 tohoto téma.Vestly píše: ↑7/4/2022, 21:14Je Apache imunny voci protilietadlovej palbe? Alebo nepriatelskym lietadlam? Lebo ak nie, tak by musel byt nasadeny podobne ako Ka-52.Jakub Fojtík píše: ↑7/4/2022, 12:35 K tomu si přidejte manévrování stroje a další vlivy a je zjevné, že Stinger je pořád největší hrozba. A Rusové na Ukrajině válčí nadále v dostřelu nepřítele. Jiné výsledky by zřejmě byly u AH-64, který by cíle likvidoval na 5 až 7 km (což znamená jak menší tepelnou stopu vrtulníku, tak i více času na protiopatření přerušení viditelnosti vůči střele apod.) a jiné u Ka-52, kdy posádka střílí na méně než kilometr a ještě z relativně velké výšky.
ako som pisal, tvarit sa, ze mozes byt neustale mimo dosah nepriatela je jednoducho sprostost. mozu existovat male nepriatelske pozicie/timi, ktore vrtulnik nespozoruje a potom ti je 14km dosah a doktrina k hovnu. vid znicene kobry ci apacheVše to bylo způsobeno nasazením ručních PLŘS,
to bolo k hostomelu. ako chces byt mimo dosah nepriatela, ked si za nepriatelskou linou, par km od ich hlavneho mesta?P. S. Doplním, že tohle si tvrdil 7. dubna 2022 na str. 22 tohoto téma.
je naprosto jasné, že se bavíme o celkovém nasazení ruských bitevníků na Ukrajině a ne jen o Hostomelu. A pan Fojtík jednoznačně tvrdí, že to je Ruská doktrína a ty mu to nevyvracíš, pouze tvrdíš, že západní armády by jednali stejně.Jakub Fojtík píše: ↑7/4/2022, 12:35 Dobrý den,
pokud tu Vaši diskusi mohu doplnit, do ATM 5/2022 jsme s redakcí připravili článek jen o vrtulnících na Ukrajině. Je v něm popsáno, co je zřejmě (z dat, která jsou dostupná), příčinou ztrát i proč byly nasazovány prioritně Ka-52 a ne třeba Mi-28. Měl jsem možnost shlédnout pár videí z nasazení a podařilo se shromáždit dost informací. Michal Zdobinský by asi nebyl rád, kdybych prozrazoval co v něm je, ale co mohu k Vitebsku říci je, že Ukrajinská armáda na některé vrtulníky zaútočila několika střelami současně, což je dáno jak dostatkem střel, tak i chytrou taktikou, se kterou Rusové zřejmě ne zcela počítali. To je něco, čemu nedokáže odolat žádný DIRCM systém, neboť třeba hlavice L370 u Ka-52 ideálně (pro nejvyšší spolehlivost) fungují synchronně, tzn. snaží se spálit snímač střely paprsky z obou jednotek současně (a odtud pramenila ta skvělá účinnost ve zkouškách, kdy se na systém odpalovala vždy jen jedna střela). Ten systém umožňuje fungovat i vůči dvěma střelám, ale nezvládne už třetí. Ale i dvě mohou být problém, pokud jsou ze směru, kam má viditelnost jen jeden laser a posádka nezareaguje změnou směru (a i tak je potřeba nějaký čas na aktivaci laserové jednotky). Vliv má i vzdálenost, protože ten laser musí na hlavici nějakou dobu působit, aby ji spálil. K tomu si přidejte manévrování stroje a další vlivy a je zjevné, že Stinger je pořád největší hrozba. A Rusové na Ukrajině válčí nadále v dostřelu nepřítele. Jiné výsledky by zřejmě byly u AH-64, který by cíle likvidoval na 5 až 7 km (což znamená jak menší tepelnou stopu vrtulníku, tak i více času na protiopatření přerušení viditelnosti vůči střele apod.) a jiné u Ka-52, kdy posádka střílí na méně než kilometr a ještě z relativně velké výšky. V článku je myslím dost informací, které nejsou na první pohled zcela zřejmé. Snad se bude líbit. Další texty už ale nebudou, protože by to byly spekulace z důvodu nedostatku relevantních dat…
a) MANPADS je hlavní zbraní pěšáků proti bitevním vrtulníkům.
