Diskuze k X. díl. Jugoslávie, Řecko 1941.

[michan]

Diskuze k X. díl. Jugoslávie, Řecko 1941.

Zde se postupně dozvíme proč se Německo a jeho sateliti ( Itálie, Rumunsko, Maďarsko, Slovenský štát a dobrovolníci z Francie, Španělska a Belgie, Nizozemska a také z Finska a možná jsem si na všechny nevzpomněl – základní tam však jsou určitě), vydali na Východ – do útoku na SSSR až dne 22. června 1941. A proč to nebyl Hitlerem nejprve plánovaný datum - 15. květen 1941, nebo také – špiony pro Moskvu - nejprve avizovaný konec května 1941.
Řekneme si zde i o - tak možno nazvat - „ babráckém“ útoku Italů na Řecko – na druhé straně - hrdinném odporu Řeků se zastaralou a nedostatečnou výzbrojí – a co z toho vzniklo.

Vše bude popisované po časové ose od června, července 1940 do konce dubna 1941, když někde budou připomenuty i dřívější události – i třeba z roku 1939.

Budeme zde také hovořit o bleskovém útoku Wehrmachtu na Jugoslávii s těžkými a barbarskými nálety na Bělehrad, které v jednom dni znamenaly - při několika náletech – dle většiny historiků – 17 000 mrtvých. Budeme zde postupně hovořit o rozjeté mašinérii Wehrmachtu roku 1941, která bleskově – i vzhledem k terénu a houževnaté obraně Řeků – obsadila Jugoslávii a Řecko.
Zazní zde i zrada Chorvatských jednotek v mnohonárodnostním státě Jugoslávii, která Německu a s ním Itálii a Maďarsku ulehčila jeho boje i postup celou Jugoslávií.

Pochopitelně, že se mě asi zase nepodaří vše postihnout detailně a hlavně dle přání a názoru všech lidí…..!!! Je to pohled, který sestavuji a nabízím já…

Zde bych prosil, kdo ví, aby pomohl doplnit, opravit případné chyby.

Prosím, aby to nebylo stylem – „ máš tam kraviny“ ( jak se to zde snaží dělat někteří „také doplňovači“ – musím říci jedinci, neboť většina Palbáků je v tomto ohledu seriozní – a ti jedinci si pak „vylejou hned svou žluč a zášť proti michanovi“, který jim před tím třeba v nějaké náladě „ šlápl na kuří oko“, a nebo je jim nesympatický.
Tady připomínám prastarou pravdu – „Není na světě člověk ten, aby se zachoval lidem všem…“
Někteří ( zase - jedná se o jedince) dokonce čtou co tam není a co jsem nenapsal. Někteří vytrhávají věty z kontextu a uzpůsobí to svému názoru, kterým se jim hodí kritizovat – rozbíjet - ani neřeknou oč jim vůbec jde – naštěstí jsou to jedinci.
A nebo píší o něčem co teprve budu popisovat – a to o pár sloupců později, nebo v dalších článcích, v dalších pokračováních…
Horší je, že si někteří jednotlivci také ani nepřečtou celý článek….!!!
A někdy by se slušelo přečíst si to 2x….

Zároveň prosím o zdroje z kterých případné doplnění čerpáte.

Některá témata jsou pro mne lehčí a některá složitější
Není zde na Palbě ode mne vše jen špatné, jen je tam někdy „semo tamo“ chyba, která se dá odstranit a díky mnoha kolegům na Palbě se takto podařilo dosti chyb odstranit.

Věřte, že se to snažím psát poctivě a ověřuji si co píši u více zdrojů.
Nechci nikoho mást.
Chyba se stát může.
Prosím o pomoc chybu odstranit tak, jak to již zde mnozí kulturní lidé slušnou formou ( já vím, že také mám máslo na hlavě s tou „ kulturností“ a „slušnou formou“ – také nejsem žádný „ andělíček prdelinkatej“ – přesto prosím) dělají od roku 2006 – od doby, kdy se snažím zmapovat 2. světovou válku.
A nejen ji.

Použité podklady jsou vždy na konci toho třetího článku.



Uceleného – myšleno podklady - jsem neměl o Balkáně roku 1940 a 1941 nic, a tak je to skládáno a ověřováno nejméně z 10ti zdrojů a mých poznámek za 35 let.
Kde se mě zdálo nezbytné, tak tam jsem použil citát - citát z podkladů uvedených na konci třetího článku.


Vždy si je přece třeba uvědomit logiku problému:

- Chci opravit chybu.
- Chci opravit dokázované tvrzení - jedná se o novou skutečnost... - je na ní shoda a je přijato historiky - zde je důkaz...
- Není to mé subjektivní tvrzení...

[Thrasher87]

Pekný, prehľadný úvod. Teším sa na pokračovanie. V akom rozsahu bude kampaň spracovaná?

[michan]

Nádherný pan kolega Thrasher87 mě pomohl několikrát - děkuji pane kolego.
To je ono.
Proč bychom to nechtěli vidět dobře napsané a hlavně fakticky správné?
To jsem měl na mysli.

Ále...

mimochodem, pane kolego Thrasher87 jste první, kterému řeknu možná - některé knihy jsou možné...
Prosím nic není jisté...

[Thrasher87]

neviem či sme sa porozumeli, chcel som len vedieť čo všetko bude obsahom série článkov o nemeckej kampani na Balkáne a asi v akom rozsahu to bude spracoavné?

[michan]

Většina základních faktů od prakticky 28. října 1940 - napadení Řecka Itálii - přes útoky Německa, Maďarska a Itálie do Jugoslávie dne 6. dubna 1941 - útoku do Řecka - až po obsazení Athén a Řecka koncem dubna 1941. Bude samozřejmě vzpomenuta i vojenská pomoc Velké Británie Řecku.

[Farky]

Dobrá práce, ostatně jako vždy. Jedna věc mi ale v téhle "řecké" sérii hrozně chybí - zmínka o RAF (byla v Řecku už od listopadu 1940). A zejména stíhači si zaslouží bezpochyby zmínit, byli velmi úspěšní. Dokonce v Řecku létal (a zemřel) i možná nejúspěšnější stíhač RAF - Marmaduke Thomas St John "Pat" Pattle. Připisuje se mu většinou přes 50 sestřelů, reálné číslo je pak zřejmě cca 40 (záznamy RAF z Řecka se bohužel nedochovali). Dalším esem byl například William "Cherry" Vale (celkem údajně 30+ sestřelů). Myslím že tihle chlapíci (myslím tím RAF) si zaslouží v "řecké" sérii být.

"Pat" Pattle - http://surfcity.kund.dalnet.se/commonwealth_pattle.htm
"Cherry" Vale - http://surfcity.kund.dalnet.se/commonwealth_vale.htm
RAF OOB 5. dubna 41' - http://orbat.com/site/ww2/drleo/017_bri ... reece.html

[michan]

Děkuji kolego Farky.

Tvůj příspěvek je dobrá připomínka a doplnění.
Totiž v mé literatuře toho moc není, ani o přímém zapojení RAF v Řecku - říjen 1940 ( ty říkáš listopad 1940 – zachytil jsem něco o Gloster Gladiátorech) - až konec dubna 1941.
Dodávky britských letadel jsem popsal již v začátcích:
Zde v Č 43 je o dodávkách letadel z Egypta:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=4145
Nyní něco o 6ti Huricanech proti Italům, píši v Č 15 viz zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=4268

ale tomu rozumím tak, že je létali řečtí piloti.

Fakticky jsem nenalezl nic uceleně ani o jednotlivcích, ale ani o squadronách RAF operujících ve prospěch Řecka listopad 1940 až duben 1941, ale určitě své jednotky podporovaly.

Co však vím z jiné souvislosti – ta souvislost je z „ Operace Merkur“ – Dobytí Kréty ze vzduchu mezi 20. květnem až 2. červnem 1941 – tak tam operovala skutečně RAF ze 3 letišť , která obsadila už 29. října 1940 – O Krétě budu psát několik článků.
Z Kréty – z letišť Malemes, u Rethymnonu a u Heraklionu skutečně RAF operovala jak ve prospěch Řecka – letiště v Malemes mělo kratší dráhy a tak odtud operovali stihači a z ostatních dvou letišť bombardéry RAF - především v celém východním Středomoří až do útoku na Krétu dne 20. května 1941, kdy dostali rozkaz přeletět do Egypta.

Co za typy - kolik kusů – jaké squadrony - tak to fakt nemám podklady a i proto jsem o tom nepsal.

Tvé odkazy – Tvůj příspěvek – Tvé doplnění – to zformuluji a dám s poznámkou, že piloti RAF bojovali s řeckými piloty od listopadu 1940 do dubna 1941, viz, a budou Tvé odkazy.

Napsal jsem to do Č 15 viz zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=4268

a doplnil jsem to ještě i o to co je mě povšechně známo o pilotech Commonwealthu působících za stálého bombardování - zvláště v letech 1941 až 1943 - z ostrova Malta.
Opět však nemám zdroj a počty a typy.

[karaya1]

Pattle bojoval zprvu v řadách 80. sqn, která do Řecka přišla v listopadu 1940, vyzbrojena Gladiatory Mk.II. Od ledna 1941 přichází i Hurricany, které do března nahradily Gladiatory (podle jiného zdroje konverze v době německého útoku ještě stále probíhala). Ustupovala přes Athény, Peloponés a Krétu do Palestiny. K 18. březnu 1941 (zveřejnění Bar k DFC v London Gazette) měl 23 potvrzených sestřelů. Pak byl povýšen z F/Lt na S/Ldr a převzal velení nově příchozí 33. sqn. Padl navečer 20. dubna v boji s Bf 110 5./ZG 26, v té době už byl totálně vysílen a navíc měl chřipku, byl to jeho třetí bojový let onoho dne. Celkem má neoficiálně 50+2 jistě, 7+1 pravděpodobně zničených a 4+2 poškozené, plus 3 zničené na zemi.

Vale si to „prohodil“, začínal u 33. sqn a v červenci 1940 byl poslán k 80. sqn, které zůstal věrný až do ústupu do Palestiny a následného obsazení Sýrie. Celkem 30+3 sestřelené jistě a 6+1 poškozený.

Squadrony, které se zúčastnily řeckého tažení:
* 30. sqn (Blenheim; zprvu hlavně stíhací, potom i bombardovací role): 3. 11. 1940 na základnu Eleusis
* 84. sqn (Blenheim): 16. 11. 1940 na základnu Menidi
* 211. sqn (Blenheim): 16. 11. 1940 na základnu Tatoi
* 80. sqn (Gladiator II, od března 1941 Hurricane I): 19. 11. 1940 na základnu Trikkala
* 112. sqn (Gladiator II a Hurricane I): 24. 1. 1941 na základnu Iannina
* 11. sqn (Blenheim IV): 24. 1. 1941 na základnu Eleusis
* 33. sqn (Hurricane I): 19. 2. 1941 na základnu Eleusis
* 113. sqn (Blenheim IV): 23. 3. 1941 na základnu Menidi
* 37. sqn (Wellington): v březnu 1941 vyslala detašovanou jednotku
* 208. sqn (Lysander, Hurricane): přišla těsně před útokem
Do bojů zasáhly např. i Wellingtony 38. sqn, ty ale měly základny vždy v severní Africe. Evakuaci VIP apod. na konci tažení pak zase provádělo víceméně všechno, co bylo k dispozici: Bombaye, Lodestary, Sunderlandy a dokonce i předválečné létající čluny BOAC. Perlička: jeden Sunderland se údajně odlepil od hladiny s 84 lidmi na palubě (!!).

Dodávka Gladiatorů na začátku prosince 1940 pocházela od 112. sqn, která přezbrojovala z Gladiatorů na Hurricany a starší předala Řekům. Teď moc nevím, k čemu se vztahuje "Tak například na pomoc Řecku vyslala jen 15 letadel z jedné perutě" z odkazovaného č.43, jestli ke Gladiatorům jdoucím přímo Řekům, nebo k celkovému počtu letadel vyslaných Británií do Řecka, každopádně (jak je zřejmé z výše napsaných řádků), už v listopadu šlo o vyšší číslo.

Shrnutí: 30. sqn bránila Athény; ostatní Blenheimy doprovázené stíhačkami prováděly průzkum a bombardovaly cíle v okupované Albánii. Po útoku chaos a krytí ústupu...

Třeba 80. sqn si v době, kdy byla jedinou stíhací jednotkou RAF v Řecku (tj. cca do konce ledna 1941), vydobyla značné renomé: během doprovodů Blenheimů si na konto připsala 42 zničených nepřátelských letadel při vlastní ztrátě šesti.

K operacím RAF nad Řeckem toho moc není, což je škoda, rozhodně si tam Britové ostudu neudělali.

K operacím nad Maltou je dobré přečíst si aspoň Shorese (Malta I, u nás to vydal Mustang tuším roku 1995). Druhý díl už česky nevyšel, Mustang skončil víme jak... Teď nově je k Maltě zajímavá třeba Warburtonova válka, najít se toho dá víc.

[michan]

Dik za doplnění.

Pro účely historického popisu to z mého pohledu stačí a budu pokračovat dál.
Pokud má někdo zájem - a hlavně k tomu podklady - může celou kampaň jižního křídla - 1940 až 1941, 1942, 1943 a 1944 - popsat z leteckého hlediska samostatně, v rubrice - Středomoří.

[Tkuh]

X.díl. Jugoslávie, Řecko 1941. Č 16.
Podle mne si v tomto díle celkově kvalitní "série" zapoměl jednu mapu, a abys to mohl snáze opravit ukážu ti kde:
Z 1. tsk tak německá 5. td, 11. td a 60 motorizovaná divize útočily podél hlavní silnice z bulharské Sofie do jugoslávského Bělehradu - viz mapa:
A hned prvním útokem prorázily obranné linie jugoslávské 5. armády.
Doufám, že jsem to jen já špatně nepochopil, to by totiž bylo velmi smutné.

[michan]

Ta mapa je v předchozím Č 13.




A je to vlastně ta úvodní mapa a na ní je to Pz Group I Kleist.... Tedy kdo to čte pravidelně tak o ní ví..

[Tkuh]

Děkuju, mě to pěkně zmátlo, alespoň jsem si uvědomil, že to nečtu moc pořádně

[michan]

Tak, aby to nikoho nemátlo tak jsem jí k tomu Č 16 - k tomu viz mapa: prostě ještě přidal.

Takže je tam jak má jednoznačně být ( asi jsem tehdy jí tam chtěl v neděli dát a zapoměl jsem... "Hlava mapa a v mapě občas bílá místa").