PALBA.CZ

V samostaném tématu, které řeší kam že to kráčí naše armáda se řeší ledacos. Ale myslím si že je tam mnho nepdložených závěrů a fabulací. Pokud tedy opravdu chceme posuzovat, kam armáda kráčí a jestli by armáda a celá země dokázaly bránit naše občany a území, které je naše musíme zjistit skutečný stav jejích možností a možnodstí celé země. Tedy aby naše armáda měla nějakou šanci plnit úkoly v klidové době, tedy to co dělá nyní - tedy rotuje v misích a cvičí určité množství profesionálů - a také za situace totální krize, je potřeba udělat inventuru. Inventuru skutečného stavu obranyschopnosti země.

Na úvod musím předeslat, že takovou inventuru naše země prodělala už v historii dvakrát.

Poprvé v roce 1919, kdy se na troskách rakousko-uherské armády, legií ze dvou zemí a v roce 1920 přijely legie ze země třetí, musela vybudovat nová armáda, po mnoha staletích armáda naše – československá.

Podruhé v roce 1945, kdy se po skončené válce a po obnovení republiky i když už bez Zakarpatské Ukrajiny bylo potřeba opět na základě kořistního materiálu, materiálu rozpracovaného v našich zbrojovkách pro Německo a materiálu a výzbroje, kterou si dovezly naše ozbrojené kontingenty ze západní i východní fronty opět vybudovat kvalitní armádu.

Obě tyto inventury jsem pečlivě popsal v jiných svých pracích dostupných zde na Palbě.

Inventura by měla mít několik rovin. Já navrhuji tři, které jsou rozebrány postupně a snad dostatečně návodně.

A/ inventura legislativy.

Na to je možno využít právníky různých úrovní a zaměření. Tedy právníky:
+ přes personální práci
+ právníky přes ekonomiku
+ právníky přes mezinárodní právo

Je potřeba pečlivě vyhodnotit stav legislativy mající vazbu na tvorbu, udržování a rozvoj ozbrojených sil, zde tedy armádu.

- jestli podoba Branného zákona tedy zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování skutečně zajišťuje nebo spíše nařizuje vytvořit potřebné legislativní podhoubí.

Hlavně mi jde o části části:

„Část sedmá: Záloha ozbrojených sil" – Jde o vojáky v záloze určené pro doplňování aktivních ozbrojených sil, kde je potřeba posoudit, jestli by tato část zákona byla adaptovatelná na tvorbu aktivních záloh typu jako navrhoval pan Veselý, myslím tím ty jeho teritoriální síly, což je dobrý nápad.

"Část pátá: Odvodní řízení za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu" – Za těchto stavů vláda nařízením rozhodne o rozsahu odvodní povinnosti vůči všem občanům. Ti, na které se bude vztahovat, pak mají povinnost se ho zúčastnit.“

O obou už jsem psal, berte to jen jako připomenutí a součást této inventury.

Zde je skrytá možnost, pokud by mělo dojít k válce, povolat každého odvodu schopného občana, podrobit ho vojenskému výcviku a nasadit tam, kde je potřeba. To dává různé možnosti, ale vytváří povinnost státu mít vytvořeny zásoby materiálu, výstroje a výzbroje pro tyto vojáky ze zákona a nutnosti vést ozbrojený boj. Je to někde legislativně ošetřeno?

Kdysi to bylo řešeno přes mobilizační pracoviště, jak by si to nazvali dnes je úplně jedno a to pracoviště se jmenovalo PSO- Přijímací Středisko Osob:

Odvedenec - tehdy záložník, dnes jelikož nejsou, by to byl z 90% civilista, který kouká jako puk, kde se to ocitl prošel zdravotní prohlídkou a byl kompletně vybaven:

- spodním prádlem na tělo, soupravou náhradního osobního prádla

- polním stejnokrojem, polní obuví a bojovou výstrojí

- malou a velkou polní, prostředky pro odpočinek

- polní láhví, jídelním nádobím, příborem, denní a nedotknutelnou dávkou potravin

- prostředky pro individuální ochranu jednotlivce proti zbraním hromadného ničení, tedy po našem atomkeckami a atombordelem, univerzální odmořovací soupravou, individuálním protichemickým balíčkem, autoinjektorem pro aplikace antidot a tabletami pro úpravu vody na pitnou vodu a prostředky pro svépomoc a vzájemnou pomoc při zranění.

Nevím co z toho je dnes aktuální, ale asi skoro všechno.

Následně mazal ke své jednotce, zde by to byla výcviková entita a byl by zahájen základní vojenský výcvik. Než z takového maníka uděláte někoho, kdo:

- se sám nezastřelí, nebo neumlátí ženijní lopatkou,

- kdo rozezná terénní vlnu, i když bude menší než dva metry, aby se mohl ukrýt

- do koho natlučete základní návyky pro přežití na bojišti,

- kdo se naučí střílet z přidělené zbraně i zbraní jeho jednotky, tyto zbraně ošetřovat a udržovat a házet ručními granáty

- zvládne se zakopat i se zbraní

- zvládne obsluhu základních spojovacích prostředků a signalizaci na bojišti

- dokáže si najít něco k jídlu a pití aniž by musel rabovat a zvládne základní vojenské dovednosti:
+ voják jako pozorovatel
+ voják v boji obrana
+ voják v boji útok
+ voják průzkumník - pátrač a vedoucí pátrač
+ voják jako strážný

Něco stojí ale hlavně to chce čas.

Je potřeba počítat s dobou 3 až 6 měsíců. Dovede si někdo představit, že je to cca 180 denních stravovacích dávek? Kolik je to munice, pomocného materiálu - třeba jen sešitů a tužek? Kolik je to tisíců tun špinavého prádla? Kolik je to odpadů, splašků a potřeby zdravotnických zásahů?

Kdo a kde uvaří tolik snídaní, obědů a večeří? Kdo připraví ty desítky tisíc studených stravních dávek, když vařit nebude možné?

Kdyby bylo navedeno do armády jen 30 000 lidí tak za 180 dní výcviku je to:
5,4 milionu snídaní,
5,4 milionu obědů a
5,4 milionu večeří.

Tedy dohromady je to 16,2 milionu vydaných jídel. Dochází vám, o čem se to bavíme?

A ještě jeden flák. Jeden kuchař je schopen připravit stravu pro 250 vojáků, má li k dispozici vybavenou kuchyni a pomocné pracovní síly. Je tedy jen na to potřeba 360 kuchařů pro zajištění směnnosti, trvalé přípravy kvalitní stravy a dalších 720 lidí pomocných sil.

Moje armáda, tedy

ČSLA TO ZVLÁDALA PRO 160 000 VOJÁKŮ TRVALE při mírovém životě a po zmobilizování pro 715 000 vojáků na dobu minimálně 6 měsíců.

Protože na to byla připravena a bylo na to připraveno i národní hospodářství.

Dále je potřeba zjistit, jak naše legislativa, pokud vůbec řeší tyto poměrně zásadní problémy:

- je-li možno a za jakých podmínek získat pro potřebu ozbrojených sil techniku – hlavně dopravní a speciální pro doplnění ženijních jednotek z civilního sektoru. Většina této techniky patří soukromým subjektům, nikoliv státu

Je potřeba ověřit jestli si někdo dává práci mít přehled o tom, jaká vozidla použitelná pro armádu jsou použitelné i v poli, kde se nachází a jak je dostat k vojákům. Vozidla se do armády kdysi přijímala cestou pracovišť označených PSMV, tedy Přijímací Středisko Motorové Techniky.

Mobilizovala se dvojím způsobem:

- jako vázaná, tedy že vozidlo přivezl řidič, který prošel PSMV a pokračoval do PSO a do války by šel se svým původním civilním vozidlem

- jako nevázaná, řidič je přivezl na určené místo a odešel, kam mu vlast nařídila. Je logické, že pokud to byl třeba střelec operátor palubních Zbraní PVP, řidič tanku nebo dělostřelec- miřič, že by nejezdil náklaďákem, ale šel ke své zbrani

- je-li vyřešeno získání a uložení zásob pro armádu na plných počtech plus potřebná záloha pro navýšené počty v případě uplatnění části páté branného zákona a to jak u vojenských součástí a v civilních objektech.

Armáda se zbavila celé sítě muničních skladů, skladů speciálního materiálu, skladů PHM. Netuším, kde by bylo možno dnes udržovat pro těch 30 000 vojáků, vše co jsem výše uvedl a to věřte, že to není zdaleka všechno, co by válečně postavené bojové celky k bojové činnosti potřebovali. Musí to tedy být uloženo, tedy to co nelze podle moderním pojetí ON-LINE vyrobit a průběžně dodat někde uloženo.

Ale i to co vyrobit lze, musí být smluvně zajištěno, smluvní partneři musí mít potřebné vzorky, technologie výrobní postupy a prostory pro výrobu a meziskladování. A k tomu polotovary buď u sebe uložené nebo dále smluvně zajištěné - to je celá řetězec kroků než vyrobíte a dodáte například 30 000 ešusů nebo ženijních lopatek.

Musí se zjistit jaký je stav problematiky, kterou jsem nastínil a to pro tři období:

- pro mírový stav plus rezerva pro nasazení jednoho velkého celku na frontě a provoz mírové armády

- pro velký nárůst sil při nuceném odvodu, výcvik branců a provoz techniky nabírané z civilního sektoru a vytaženého z armádních skladů, tedy bojovou techniku všeho druhu, spojovací materiál dílenské a speciální prostředky, pokud jsou někde uloženy a ošetřovány.

- pro samotnou bojovou činnost

Platí to pro:

Potraviny, konzervované i čerstvé - tedy chléb a pečivo ve světle uživení těch 30 000 vojáků po dobu 180 dnů při potřebě 4 kilogramů potravin a nápojů na osobu a den jde o denní potřebu 120 tun potravin a nápojů plus 50 procent - jedná se o suroviny pro vaření tedy jde o 180 tun na jeden jediný den, jde o 32 tisíc tun potravin na oněch 6 měsíců.

PHM, tedy pohonné hmoty, maziva, speciální maziva, provozní kapaliny. Jelikož nedovedu odhadnout co by za techniku armáda do takové podujetí měla k dispozici, nedokážu kvantifikovat o jaká se jedná množství. Ale nezcela jistě o desítky tisíc litrů PHM na každý jeden den.

Zdravotní materiál, zde vidím stav naprosto v prdeli. Ještě před 25 lety tato část byal poměrně dobře propracována, nebylo to v míru vidět, ale byl připraven a to dokonale systém zdravotního zabezpečení opřený o stabilní vojenské nemocnice – bylo jich tuším deset a o sít vytvořenou ve vojscích od rotního hnízda raněních přes praporní, plukovní obvaziště až po divizní obvaziště. Odtud do polních nemocnic. Dále bylo připraveno vybudování asi 50 samostatných zdravotnických oddílů s plnou schopností poskytnutí odborné lékařské pomoci a odsun z bojiště pro 250 až 300 raněných.

Každá polní armáda měla ve své sestavě dva zdravotnické autobusové prapory pro evakuaci raněných:
- 58. a 28. autobusový zdravotnický prapor u 1. armády,
- 97. a 98. autobusový zdravotnický prapor u 4. armády a
- 175. autobusový zdravotnický prapor ve frontovém kompletu.

48 hodin po vyhlášení mobilizace bylo připraveno k použití 108 000 lůžek pro těžce raněné a to 70 100 v polních zdravotnických zařízeních a 38 000 v teritoriálních zdravotnických zařízeních.

Vše bylo materiálně podloženo, zajištěno materiálem a personálem. Viděl jsem uloženy ve skladech nedotknutelných zásob komplety materiálu pro 40 polních nemocnic, včetně rentgenů, operačních sálů, JIPek, zubařských křesel a podobných vychytávek. Viděl jsem materiál pro přestavbu stovek autobusů a stovek železničních vagónů pro přepravu raněných do týlu. Ve vlacích byla současně plánována nemocniční pracoviště, i pro ně byl materiál připraven, obměňován a kontrolován. Viděl jsem na všech možných stupních desítky a desítky pojízdných ošetřoven a převazoven. I pro navýšení lůžkové kapacity sítě civilních a vojenských nemocnic byl uložen připraven potřebný materiál.

Vše bylo připraveno pomoci i civilistům postižených válečnými událostmi v místě působnosti jednotlivých zdravotnických etap.

Je mi jasné, že jelikož dnešní armáda je jiná a nikdo neví jak by vypadala armáda vytvořená podle výše vyjmenovaných paragrafů Branného zákona, není potřeba takový gigantismus. Ale inventura musí dát jasnou odpověď, co pro případ vojenské krize máme, co musíme mít trvale ve skladech a co dokážeme průběžně doplnit.

Navíc se musí myslet na to, že případný válečný systém zdravotní podpory vojsk musí pamatovat na získání lékařů pro zdravotnické etapy a že musí být vycvičeno cca 1 200 vojáků z těch 30 000 mobilizovaných na funkce zdravotnických instruktorů pro první pomoc a i pro ně musí být zajištěn jak materiál do pole tak pro jejich výcvik.

Stavebně ubytovací materiál. Stany, polní lůžka, umývárny, záchody a další

- je-li legislativně zajištěno a na tomto základě i prakticky realizováno převedení vybraných podniků na válečnou výrobu. Tím myslím výrobu a laboraci:
+ pěchotní munice,
+ ručních granátů
+ dělostřeleckých granátů
+ dělostřeleckých min.

Mimo tento základ je potřeba toto prověřit i u jiných „výbušných“ komodit, bez kterých nelze vést ozbrojené střetnutí:

+ trhaviny
+ střeliviny
+ osvětlovací materiál
+ signální munici a další

Příklad u munice.

Máme zapotřebí vycvičit 30 000 vojáků. První zbraň, kterou musí zvládnout každý voják je ruční zbraň. Za mě to byl Sa vz.58.

Cvičení ostré školní střelby Základní cvičení: potřeba 9 nábojů. Celkově je tedy potřeba jen na toto cvičení 270 000 ostrých nábojů.

Cvičení ostré školní střelby Cvičení číslo 1: potřeba 20 nábojů. Celkově je tedy potřeba jen na toto cvičení 600 000 ostrých nábojů.

Cvičení ostré školní střelby Cvičení číslo 2: potřeba 25 nábojů. Celkově je tedy potřeba jen na toto cvičení 750 000 ostrých nábojů.

Cvičení ostré školní střelby Cvičení číslo 3: potřeba 30 nábojů. Celkově je tedy potřeba jen na toto cvičení 900 000 ostrých nábojů.

Následně musí obdobným výcvikem projít kulometníci a pancéřovníci, těch bude výrazně méně, ale tolik nábojů co střelec ze samopalu potřebuje pro obdobná cvičení i kulometník a pancéřovník potřebuje 8 cvičných ran z pancéřovky.

Každý voják musí hodit jeden ostrý ruční granát obranný a jeden ostrý ruční granát útočný.

Tedy je potřeba celkově:

60 000 ručních granátů

2 250 000 nábojů pro samopaly či jiné obdobné zbraně, což by představovalo cca 43 tun jen této munice včetně obalového konta.

84 000 nábojů pro kulomety pokud by bylo určeno pro tuto zbraň jen 1 000 mobilizovaných vojáků

8 000 nábojů pro pancéřovky nebo celých pancéřovek pokud by opět bylo jen 1000 vojáků z těch 30 000 cvičeno i jako pancéřovník.

A to máme jen základní pěchotní výcvik.

Pro zaměstnání voják v útoku, v obraně je zapotřebí vždy 120 kusů cvičných nábojů. Tedy 240 na jednoho vojáka a stále vlastně nic neumí. Ale pokud by bylo jen toto, je to 7 200 000 kusů cvičných nábojů.

Ale říkám: skutečná potřeba pro kvalitní výcvik by byla jak u cvičné tak u ostré munice násobná.

Dále je potřeba pokusit se zjistit, které zákony a služební předpisy jsou porušeny tím, že naše armáda nemá munici ani materiál ani pro běžný výcvik, ne tak pro plnění úkolů, které by měly být její hlavní náplní.

Drze bych dokonce požadoval, aby s viníky bylo zahájeno řízení pro zjištění míry viny dopad na obranyschopnost země.

B/ Personální inventura

- kolik a jakých vojáků máme v činné službě, kolik v aktivních zálohách a jaká je úroveň jejich vycvičenosti a použitelnosti pro plnění úkolů u:

• letectva
• pozemních sil
• logistické podpory

To je nesmírně důležité. Nejde jen o to, že je potřeba cvičit těch uvažovaných 30 000 vojáků ni si nedokážu představit, kolik by na to bylo potřeba instruktorů jen pro běžný pěchotní výcvik. Domnívám se že na každých 30 branců dva, tedy 2 000 instruktorů jen pro pěchotní výcvik.

Jenže kde jsou obsluhy bojové techniky, ty nelze v šesti měsících vycvičit, to je časově delší problém, kde jsou spojaři, průzkumníci, ženisté, zdravotníci, specialisté logistické podpory, obsluhy děl, řidič všeho možného a střelci z palubních zbraní veškeré bojové techniky.

Dále se totiž pokusím vypracovat rámcový návrh mírové/válečné organizační struktury armády a z této inventury vyplyne, co s těmi stavy co inventura zjistí, bude možno pokrýt a co bude potřeba pokrýt aktivní činností při náborech a prací s aktivními zálohami.

C/ Inventura výzbroje, výstroje a materiálu

C-1/ Ruční zbraně.

Zde je potřeba zjistit kolik má armáda výzbroje ve skladech. Pistolí, samopalů, kulometů, signálních pistolí a ručních granátů a pancéřovek jako ručních protitankových zbraní.

Vždy:

+ stáří,
+ technický stav,
+ množství použitelné munice a možnost jejího doplňování při spotřebě při výcviku a možnost vytvoření zásob pro případ zahájení bojové činnosti.

C-2/ bojová technika a to:

- tanky a odvozená technika – tedy mostní tanky, vyprošťovací technika a možné úpravy – např. minové vyorávače a podobně, opět počty provozní techniky, uložené techniky dlouhodobě uložené techniky, možnost modernizací vlastními silami a stav munice a případně její výroby pro naplnění skladů pro mírový výcvik a pro bojové nasazení. U munice myslím munici pro hlavní kanón, kulometnou výzbroj a výzbroj posádek.

- OT a BVP a jejich odvozené mutace – velitelská vozidla, průzkumná vozidla, dílenské a vyprošťovací a zdravotnické verze. Počet, stav a vybavenost a možnost modernizace, stav munice pro jejich palubní výzbroj tedy:
- munice pro kanóny 73mm a 30 mm, vezené PTŘS, a kulomety u BVP
- munice pro kulomety KPVT u OT 92

- Dělostřelecké prostředky - nevím co ještě armádě zbylo, ale mám obavu, že už toho moc není.
Raketomety už byly vyřazeny, ale pro podporu pozemní mobilizované armády jsou nezbytné
Samohybné houfnice 122mm Gvozdiky už asi nejsou žádné- velká škoda,
Samohybné kanónové houfnice 152 mm DANA asi už také jsou mimo hru, ale asi jsou.
Samohybné a nesené minomety.

Zase stav, možnost uvedení do bojového použití, modernizace na standart NATO, prostě co je ještě možné.

Možná jsou i nějaké tažené dělostřelecké prostředky, ty byly velmi kvalitní.

K tomu potom zase zjistit stavy munice a možnosti jejich doplnění pro mírový výcvik a minimálně 10 palebných průměrů pro válečný stav. Možná vlastní výroby nebo nákup.

- letecká technika, zde je snad jasno.

- materiál, prostředky a výzbroj pro PVOS. Zde mám obavu, že je naše země na hraně naprostého kolapsu a v krátké době ztratí schopnost střežit náš vzdušný prostor.

C-3/ To samé provést u:

- spojovacího materiálu

- ženijního matriálu včetně ženijní munice jako jsou směrové nálože, trhaviny a jejich podpůrné prvky, ženijní technika od polních lopatek po těžkou ženijní techniku, mostní automobily a jestli něco zbylo z pontonových souprav.

- stavebně ubytovacího materiálu pro zajištění kvalitního ubytování vojsk v poli

C-4/ výstroj vojáka:

Stejnokroje pro polní službu, jejich doplnění zimními doplňky, obuv, malé a velké polní, materiál pro odpočinek – spací pytle.
To vše pro aktivní službu mírové armády, mobilizační zálohu a zálohu pro mobilizované vojáky za zvláštních opatření.

C-5/ materiál zásobování PHM:

- obalový materiál u techniky a ve skladech
- cisternové prostředky
- skladovací materiál
Počty a kapacita u vozidel, kapacita u jednotlivých zásobovacích stupňů, materiál uložený ve velkokapacitních skladech pod vojenskou správou a je-li něco uloženo v civilním sektoru a je-li zajištěna potřebná cisternová kapacita z civilního sektoru.

No a samosebou skutečné zásoby pohonných hmot, maziv a speciálních kapalin u útvarů, skladových základen a v civilním sektoru.

C-6/ proviantní materiál, zde je potřeba zjistit jak to je s:

- jídelními soupravami jednotlivce
- kuchyňky pro malé jednotky
- polní kuchyně tažené a automobilní
- kapacity pro přepravu a skladování vody
- kapacity pro výrobu pitné vody - bývaly to úpravny vody UV-2000 s hodinovou kapacitou 2000 litrů vysoce kvalitní pitné vody. Nevím co má armáda dnes a jestli má i potřebné soupravy uloženy pro válečné navýšení.

Stav a průběžné zajištění dodávek konzervovaných dávek potravin minimálně pro 30 dní vedení bojové činnosti armády na plných válečných počtech.

C-7/ Zdravotní materiál
- zde je potřeba vyhodnotit, jak je zajištěn materiál pro vybavení jednotlivého vojáka pro poskytnutí svépomoci a vzájemné pomoci
- vybavení hlídek pro první pomoc v boji – zdravotničtí instruktoři
- vybavení jednotlivých zdravotnických etap, nevím jak to dnes má armáda nastaveno

Důležité otázky:

Jsou vytvořeny podmínky pro zřízení polních nemocnic?

Jsou připraveny možnosti pro evakuaci raněných do stálých nemocnic?

Jsou stálé nemocnice vybaveny pro válečné navýšení pacientů, nebo velkých počtů pacientů po velkých přírodních nebo průmyslových katastrofách?

To by asi tak bylo pro toto kolo vše. Zde uvedené je asi nejhlavnější, jinak bych mohl psát ještě dlouho. Byly doby, kdy existoval poměrně sofistikovaný systém polního zásobování vojsk, kdy byl materiál a to veškerý rozmístěn od:

- vojáka, zbraně či vozidla- prostředku
- materiál u rot
- praporní zásobovací stupeň
- plukovní zásobovací stupeň
- divizní zásobovací stupně
- armádní skaldové základny
- frontové zásobovací útvary a zařízení

Vše podpořeno v míru vybudovanou sítí vojenských skladů na jednotlivé druhy materiálu a bylo v nich udržováno množství, které by dnes bralo dech. Nevím jak je to dnes, kolik má armáda skladů pro materiál jednotlivých druhů ani jak je vyřešen polní zásobovací systém. Jestli vůbec něco takového má vytvořeno alespoň rámcově.

Vypadá to jako příšerný proces, ale není to tak zlé. Mnoho údajů je veřejně dostupných a další lze získat legálně politickými kanály za dodržení jistých pravidel.
Jenže problém je v tom, že není ani nejmenší politická vůle něco takového udělat.

Dal jsem to samostatně, v tom dlouhém rozplizlém vláknu by to okamžitě zaniko, což se může stát i tak. Jde o to , že nad tím hodně a dlouho přemýšlím a moje obavy už dávno přešly do pocitu marnosti a rezignace.

Co vy na to? Pátrač