Pancéřové vlaky a spol. (3)
aneb „God save the…train“
Velká Británie, královna moří…no dobrá, tudy tentokráte ne, ačkoli vždy se dá najít nějaká souvislost. V případě bývalého britského impéria mají totiž kolejové bojové prostředky podobný světový rozsah působnosti jako kdysi Royal Navy a to byl i jeden z důvodů, proč jsem nakonec pod tuto kapitolu kromě Velké Británie zahrnul i státy v současnosti samostatné a sdružené do společenství známého jako Commonwealth. Ostatně většina níže popsaných prostředků spadá do údobí, kdy Britové ještě drželi otěže relativně pevně v rukou (a byly jedním z elementů, které pomáhaly tuto nadvládu udržovat).Členění tohoto dílu je chronologické, z čehož jsou ale vyjmuta železniční děla a popsána samostatně. Od roku 1882, tedy letopočtu kdy se zjevila první doložená britská souprava, bylo vyprodukováno značné množství různých typů pancéřových vlaků, povětšinou mimo mateřské Britské ostrovy. Dalším častým znakem je jejich provizorní naturela, neboť Britové a jejich dominia nebudovali pancéřové vlaky nijak zvlášť cíleně a ke slovu přicházely většinou až v případě válečného konfliktu (či dalšího z mnoha ozbrojených povstání). Těch proběhlo požehnaně a není tak problém nalézt nějaký pancéřový vlak tu v Asii, tu na americkém kontinentu, ačkoli nejštědřejší co do počtu je zcela bezkonkurenčně Afrika. Ostatně tam celá historie začíná a prozatím i končí.