Na mapě oblasti Arnhem je - Plánované přistání a obrana Arnhemu od 17. do 19 . září 1944, -
, jak mělo vypadat, dle připraveného plánu, pro Urquhartovu 1. vzdušně-výsadkovou divizi.
4/ Plánování "Operace MARKET GARDEN" u Britů - u 1. vzdušně- výsadkové divize.
O všeobecném plánování celé "Operace MARKET GARDEN" jsme si řekli v Č 7, 8 a 9 viz zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5752
, kde jsou také vzpomenuty stupně, na kterých základní plánování probíhalo od 10. září 1944. Pro připomenutí:
1) Ono původní plánování - v britské 21. Skupině armád.
2) V britské 2. A
3) V britském 30. as (XXX. as).
4) V 1. vzdušně- výsadkové armádě.
5) V 1. vzdušně-výsadkovém sboru.
6) A také detailně pak - dle úkolů a příslušné problematiky - na jednotlivých vzdušně-výsadkových divizích.
Doporučuji si odkaz v Č 7, 8 a 9 přečíst
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5752
stejně jako v Č 10, 11 a12.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5755
, aby člověk lépe pochopil, jak probíhalo divizní plánování, tedy u britské 1. vzdušně-výsadkové divize. V tom všeobecném plánování, které si člověk přečte, jsou popsána všechna úskalí, která byla ve skutečnosti při samotném plánování opomenuta. Kdežto v plánování, které budeme probírat nyní - v tom divizním - jsou tahle úskalí generálem Urquhartem brána více s odstupem. Jsou popsána delší dobu po válce, kdy již věděl co se odehrálo.
U divizního plánování - u Urquhartovy britské 1. vzdušně-výsadkové divize se tak dozvídáme, že zpravodajské informace pro divizní plánování byly omezené, a že jeho štáb tak tehdy velmi málo věděl o tom co se dělo v Arnhemu a okolí. Po válce přiznával generál, že těch informací, které do divize prošly všemi kanály až po plánování v 1) až 5) bylo málo a bohužel byly prý zastaralé. Přiznával, že on i jeho důstojníci štábu přistupovali při plánování ke zprávám z nadřízených velitelství velice opatrně, zvláště k těm, které říkaly, že narazí na slabý odpor. Projevuje tak trochu "stesk", že nedostávali informace novějšího data. V knize Arnhem si stěžuje, že i jeho nadřízený generál Browning prý mu řekl, "že by neměli čelit většímu odporu, než německé brigádní skupině podporované jen několika tanky". Ale přiznává, že Holandské hnutí odporu hovořilo v tom smyslu, že "otřesené zbytky tankových jednotek byly poslány do Holandska, aby se tam daly do pořádku" - a že cílovými oblastmi pro tyto tankové divize byla města Eindhoven a Nijmegen. Generál Urquhart také připomíná situaci, která je rozebrána v Č 13, 14 a 15, viz zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5759
, - jak to bylo s tanky a tankovými divizemi na všech stupních plánování 1) až 5), včetně neústupnosti majora Urquharta, jednoho ze zpravodajců (zpravodajského náčelníka 1. vzdušně-výsadkového sboru. Major Urquhart byl dokonce ze všech informací přesvědčen, že někde v oblasti Arnhemu jsou nejméně dvě německé tankové divize, to přesto, že žádný přímý důkaz neexistoval - mimo hlášení Holanďanů.
Informace neříkaly nic o jednotkách, číslech jednotek, síle jednotek - nic se také nevědělo o tom, zda jsou tam na doplnění, nebo jen projíždějí. Ani v samotném 1. vzdušně-výsadkovém sboru generála Browninga nikdo nepřikládal váhu varování majora Urquharta, že jsou v Arnhemu Němci silnější, než se předpokládalo. Nedůvěra dospěla tak daleko, že si musel major Urquhart vyžádat, dne 12. září, letecký fotografický průzkum z nízkoletících stíhaček v oblasti Arnhemu. Průzkum, který se měl zaměřit na zamaskovaná děla a tanky.). Opět doporučuji si celý odkaz o "zpravodajcích" přečíst v Č 13, 14 a 15.
Urquhart tak při vzpomínce na tohoto důstojníka (nejmenuje jej jménem -, že to byl jeho jmenovec, major Urquhart) připomíná, že jim nebyla dodána pro plánování velice důležitá čerstvá zpráva, informace - že je 9. a 10. td SS vybavována novými tanky ze skladu v oblasti Cleves, což bylo jen několik mil za německými hranicemi naproti Nijmegenu a Arnhemu.
Všímá si však toho, že ostatní názory zpravodajců na jednotlivých stupních majorovo konání "bagatelizovali" a generál přímo říká, že - jestliže SHAEF v úvahu informace (majora Urquharta) přijala a přece jenom podřízeným o nich řekla, - tak Montyho 21. Skupina armád informace o tankových divizích nesdílela. Podřízeným jednotkám je neposlala. Stojí za to zopakovat věty, které ve svých historických dílech má většina nejen vojenských historiků, ale i historiků všeobecně a která je úplně stejná, nebo podobná (Saunders, Hrbek a další), jako má Urquhart ve své knize Arnhem, cituji:
"Nepřipouštělo se nic, co by narušilo optimismus vládnoucí za kanálem La Manche. Do určité míry jsme měli stejné pocity - především náš vzdušně-výsadkový sbor. Dne 13. září, tedy čtyři dny před útokem, rozšířil sbor lehkovážně informaci, že Němci mají v Holandsku jen málo pěších záloh a počet jejich obrněnců nedává dohromady více než 50 až 100 tanků. A i když existovaly určité důkazy, že Němci posilují své linie na řekách poblíž Arnhemu a Nijmegenu, o vojácích bránících toto opevnění se říkalo, že je jich málo a že jsou 'zdravotně hendikepovaní'...."
(Informace pro Č 112., 113 a 114., byly použity z Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM, Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944 a Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden /americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize/ - podobné i stejné informace jsem čerpal také z historických podkladů a z mých letitých zápisů a poznámek, též z historické literatury, jako je: - Cesta do Arnhemu Křičící orel v Holandsku - Donald R. Burgett , John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě., Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek., A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. /The Forgotten Battle/ a dalších použitých pramenů - Použité podklady - na konci článků.).
Při plánování však přesto Urquhart a jeho důstojníci dali více na logiku boje.
Všichni si byli při divizním plánování vědomi, že Němci v čase budou stále silnější (tak trochu si mysleli, že to bude trvat přece jenom dny, nikoliv hodiny, jak se bude odpor Němců zvyšovat - jak rychle budou Němcům přicházet posily) - počítali s tím, že obrana Němců přecházející v útok bude mít neustálý přísun posil, což u nich bude určitě omezené. Co však věděli úplně jistě bylo, že Němci budou mít stále výhodu v těžkých zbraních. U výsadkových jednotek se vždy muselo počítat, bylo to předpokládané riziko, že jejich bezprostřední přepad probíhá bez podpory těžkých zbraní!
To přesto, že i Urquhart dbal na to, aby bylo v I. vlně vysazeno, alespoň co nejvíce děl ráže 75 mm z 1. vzdušně-výsadkového lehkého dělostřeleckého pluku podplukovníka W. F. K. Thompsona.
Při plánování "Operace MARKET GARDEN" u britské 1. vzdušně-výsadkové divize generála Urquharta byly důležité zóny přistání a výsadku.
Generál Urquhart zvolil zóny přistání a výsadku tři - severně od železniční trati Arnhem - Utrecht, které jsou na horní mapě vyznačeny jako zóny - L, S a Y, a dvě - jižně od železniční trati a severně od vesnice Heelsum - zóny X a Z, viz mapa zón. Dále vyznačil oblast jižně od řeky Dolní Rýn proti městu, kde měla přistát Sosabowského 1. parašutistická brigáda. Když plánovali tak věřili, že v době kdy budou přistávat Poláci, bude již město Arnhem a německé baterie protiletadlových děl dávno umlčeny. Tomu odpovídaly i zóny pro shození zásob. Pak došlo k roztřídění jednotek, které budou vysazeny v I. vlně.
V I. vlně to byla:
1. parašutistická brigáda - brigádního generála G. W. Lathburyho, DSO, MBE.
a většina jednotek 1. vzdušně-výsadkové brigády - brigádního generála P. H. W. Hickse, DSO, MC a také velitelství 1. vzdušně-výsadkové divize a některé samostatné roty, které měly vyznačit oblasti seskoku přistání.
Myšlena je především 21. samostatná parašutistická rota majora B. A. Wilsona.
Britská 21. samostatná parašutistická rota měla k dispozici 12 letadel Panthfinder.
Pro 1. parašutistickou brigádu se počítalo se 143 Dakotami od 9. amerického transportního velení a všechny ostatní jmenované jednotky měly letět v kluzácích, které táhlo 358 vlečných letadel všech dostupných typů.
Jako II. vlna, měli za 24 hodin, tedy 18 září ( na mapě k 18. září jsou vidět modře zóny "Y"
a "S", kde odpoledne po 15,00 hodin seskočila II. vlna posil pro Arnhem)
, seskočit výsadkáři z 4. parašutistické brigády, které velel brigádní generál J. W. Hackett, DSO, E, MC ze 126ti Dakot( po přistání II. vlny měla brigáda generála Hacketta převzít ochranu seskokových a přistávacích zón a 1. vzdušně-výsadková brigáda generála Hickse, která je 24 hodin bránila do příletu II. vlny - se měla přesunout do Arnhemu na pomoc Lathburyho 1. parašutistické brigády - situace se však vyvinula v samotné Operaci MARKET GARDEN, úplně jinak...!!!). Zbývající vzdušně-výsadkové síly a další divizní jednotky měly přistát ve 301 kluzácích až třetí den, když mezi nimi měly být i hlavní síly polské 1. parašutistické brigády, které měly přiletět ve 114ti Dakotách a přistát ve 35ti kluzácích.....
