PALBA.CZ

Jugoslávský bombardér Zmaj R-1



Pokud letecký průmysl našeho malodohodového spojence – Jugoslávie ve dvacátých letech produkoval pouhé kopie zahraničních strojů, jako byly Potez nebo „Mali Brandenburg“, pak ve třicátých letech se situace výrazně mění a oběvují se nadějné domácí konstrukce. Jednou z těchto velice nadějných konstrukcí byl i prototyp bombardéru Zmaj (srbky drak) R-1. Tento letoun původně označovaný jako “Zmajev razarac broj jedan” vznikl z iniciativy konstruktérů společnosti Zmaj Dušana Stankova a Djordje Dučiče. První úvahy o konstrukci tohoto stroje se oběvují v roce 1935 a v roce 1936 je zpracována dokumentace projektu pro generální štáb jihoslovanského letectva. Ten skutečně na základě předložené studie rozhoduje o stavbě prototypu. Obědnávka na stavbu pokusného stroje je podepsána v roce 1937.

Stroj Zmaj R-1 byl koncipován jako víceúčelový taktický bombardovací, bitevní a zvědný letoun, přičemž se uvažovalo o jeho použití i jako těžkého stíhače. Letoun Zmaj R-1 byl stavěn v závodech Zmaj v Zemunu u Bělehradu. Model tohoto letoun se poprvé oběvuje na veřejnosti na Bělehradském aero salónu roku 1938.


Princ Regent Pavel na aero sálonů v roce 1938. Pavel podporoval výrazně rozvoj Jugoslávského leteckého průmyslu.

[align=justify]Zmaj R-1 byl samonosný dolnoplošník se dvěma motory, zatahovacím podvozkem a dvojitou směrovkou . Letoun měl smíšenou konstrukci a jeho typickým znakem byla originálně řešená příď. Ke stavbě trupu využily konstruktéři speciálního materiálu alclad (dural plátovaný hliníkem?), přičemž trup byl skořepinové konstrukce. Křídla i ocasní plochy byly celodřevěné a to včetně potahu, pouze pohyblivé plošky měly kovovou kostru a byly potaženy plátnem. Na odtokové hraně křídla byly umístěny celokovové vztlakové klapky. Řídíci prvky jako pohyblivé plošky křídela a ocasních ploch a vztlakové klapky byly ovládány hydralikou. Pohon letadla R-1 byl reprezentován dvojící motorů Hispano Suiza 14 AB. Jednalo se čtrnáctiválce o výkonu 690 HP (v literatuře se setkáte i s hodnotou 750 HP, resp 551 kW). Tyto motory poháněly třílisté celokovové vrtule. Oba motory byly uloženy v motorových gondolách do nichž se zároveń zatahovala kola podvozku.
[align=justify]Posádka tohoto stroje mohla být dle bojového úkolu tvořena třemi nebo čtyřmi muži. V přední a nejnižší kabině seděl letovod- bombometčík, který měl k dispozici dálší výhled v podlaze své kabiny. Nad ním ve vyvyšené kabině seděl pilot, v prostoru zaním bylo možno umístit další dva členy posádky. V tomto prostoru bylo také uloženo radiové vybavení stroje. V zadu byla umístěna střelecká věž. Výzbroj stroje byla složena ze dvou kulometů SAFAT ráže 12,7 mm v přídi, zadní střelecká vež byla vybavena pohyblivým kulometem téže ráže a v kořenech křídel byly uloženy nejmohutnější zbraně letadla, dva kanóny ráže 20 mm. Jako alternativa k 12,7 mm kulometům byly uvažovány kulomety Browning ráže 13.2 mm nebo československé kulomety ráže 15 mm. Bombová výzbroj byla nesena v trupové pumovnici. Její konstrukce umožňovala nesení 1600 kg pum, přičem jedna, ta nejtěžší puma mohla být odhozena ve střemhlavém letu pomocí výklopné vidlice. Dle některých pramenů byla uvažována i jedna střílna směrem dozadu dolů s kulometem ráže 7,92 mm. Výstřelné pole tohoto kulometu by však bylo zřejmě velice omezené.

Rozměry stroje:
Rozpětí: 14,40m
Délka: 12,78m
Výška: 2,50m
Nosná plocha 33,80m2
Hmotnost prázdného letounu: 2600kg
Vzletová hmotnost: 5094kg
Vzletová hmotnost s přetížením: 5664 kg
Maximální rychlost ve výšce 4000m 450km/h
Dostup 10000m
Dolet 1000km

První a jediný prototyp tohoto stroje byl dokončen na jaře roku 1940. Letové zkoušky zprvu dávaly velké naděje, ale při třetím vzletu došlo k zablokovaní podvozku. Podozek se při přistávacím manévru nevysunul a přistání proběhlo na „břicho“. Samotná nehoda nebyla nijak drastická, ale za probíhající války se ukázalo, že obstarání prvků podvozku v Německu a nákup motorů ve Francii je velice obtížný. Prototyp byl opraven a připraven k dalším letům teprve v únoru roku 1941. Následující válečné události však znemožnily další vývoj a výrobu tohoto nadějného stroje.

Použitá literatura:
Letectví a kosmonatika: Václav Němeček Zmaj R-1
http://www.letletlet-warplanes.com/
http://www.airwar.ru/
http://forum.airserbia.com/
http://community.livejournal.com/ru_aviation/
http://www.samoloty.ow.pl/
http://forum.b92.net/

Fotografie prototypu











Schéma stroje - obrázek pochází od Němečka a nevystihuje přesně tvar stroje což je zřejmé ze srovnání s fotografií.


Zmaj R-1 barevné schéma.