XIII.díl. Operace OVERLORD. Č 108.
Mapa útočných bojů amerických sborů a jejich divizí, mezi 25. a 27. červencem 1944, kterou
je třeba si prostudovat trochu déle, z větší blízkosti ( zdá se na první pohled nepřehledná).
A právě při tomhle popsaném bombardování v Č 107. na konci, bombardování cílových prostorů, dopadaly bomby mimo cíle. To přesto, že se americké jednotky stáhly před zahájením náletu o 1 500 metrů zpátky. Celkem dva americké prapory utrpěly tak vážné ztráty, že musely být vyměněny za záložní prapory. Jednalo se o dva prapory 30. pěší divize.
Tenhle tragický incident pro velitele americké 30. pěší divize znamenal, že až do konce války odmítal pro svou divizi podporu těžkých a středních bombardérů.
Samotné bombardování skončilo v 11 hodin dopoledne dne 25. července 1944. Přestože bylo bombardování tak strašlivé, jak jsem psal v již předchozím článku, přežili někteří němečtí pěšáci v hlubokých bunkrech a ještě během dopoledne se vzpamatovali a připravili se k obraně.
Nešťastné bombardování, které si vynutilo vystřídání dvou praporů, pak již pokračovalo pozemní útočnou operací, která sice se zpožděním pokračovala podle plánu.
Americká 9. pěší divize útočila na pravém křídle, 4. pěší divize ve středu (na tomhle
obrázku nechávají pěšáci z americké 4. pěší divize okolo sebe, v krajině Bocage, projet dne 25. 7. tanky po silnici St. Lö - Périers a čekají na rozkaz k dalšímu postupu)
a 30. pěší divize na levém křídle, všechny divize byly ze 7. as generála Collinse. Cílem prvních útoků bylo vyčistit klíčové silnice Marigny - St. Gilles a po dobytí silnice se měly obě křídelní divize stočit do stran a udržet průchod pro další americké divize Druhého sledu. Druhý sled tvořila americká 1. pěší (pro tuto "Operaci COBRA" motorizovaná) divize a 2. a 3. tanková divize.
Německou obranu prostor, kam útočil americký První sled, tvořila právě již popsaná divize Panzer Lehr generálporučíka Beyerlina, která byla posílena jedním plukem výsadkářů. O tom, jak byla rozmístěna a jak byla vybombardována tahle obrana německé tanková divize Lehr jsme hovořili v citaci velitele divize viz Č 107.
Když Američané okolo poledne dosáhli silnice St. Lö - Périeres a prošli rozbombardovaným prostorem, narazili skutečně jen na několik málo míst, kde se chabě bránili němečtí obránci. Terén, kterým postupovali, byl strašný, to přesto, že bombardéry použily pumy o menší hmotnosti. Pole, kudy postupovali Američané, byly posety jámami tak hustě vedle sebe, že s překonáváním měla problémy jak pěchota, tak tanky. Tanky dokonce jen popojížděly. Tak se stalo, že dne 25. července 1944 (vlastně jen hodinu dopoledne a pak odpoledne do setmění) do večera postoupily americké divize jen o tři kilometry. Německý odpor byl skutečně slabý, jen na západním křídle začala klást odpor německá 2. td SS a 17. divize pancéřových granátníků SS.
Generál Collins si prostudoval hlášení o celé bojové akci dne 25. července 1944 a dospěl se svým štábem k závěru, že Němci zřejmě nemají v téhle oblasti žádné větší zálohy. celou situaci probral s veliteli letectva a určili údery na den 26. července.
Bylo 26. července 1944 krátce po rozednění, když na koridory podél silničních os amerického postupu zaútočily střední bombardéry, které položily pumové koberce podél hlavních silnic, které vedly pod St. Lö na jih. Ihned po bombardování začaly útočit americké tanky Druhého sledu, tedy 2. a 3. tanková divize, které se vydaly po silnicích do St. Gilles a Marigny.
Je jasné, že všechny silnice směrem na jih němečtí ženisté zaminovali a nebo je v celých pásech vyhodili do povětří. Boje se odehrávaly v krajině Bocage, jenomže americké tanky zde již byly vybaveny konstrukcemi na prorážení živých plotů a tak se americkým tankům dařilo, že za použití, již popsaných konstrukcích na tancích, obcházely Němce přes Bocage, aniž je tam německá obrana očekávala. Americké konstrukce na tancích i s jejich vznikem viz zde i s popisem bojů v Bocage v Č 71.:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5503
V německé obraně přežilo jen několik OT, které byly vázány na silnice a staly se velmi snadným cílem pro Thunderbolty, které neustále hlídkovaly a nalétávaly na bojiště.
Americké tanky svým způsobem boje předehnaly podporu svého dělostřelectva, ale hlídaly je zde stíhací bombardéry, neboť každý bojový rozkaz byl okamžitě tlumočen letectvu přes leteckého návodčího. V "Operaci COBRA", "náhle", koordinace mezi stíhacími bombardéry a pozemními jednotkami fungovala dobře.
Zde jsem podrobnější popis, jak Američané využili již více než měsíční praktický boj a z něho plynoucí výcvik v krajině Bocage, za pomocí různých "technických vychytávek narozených v boji", a navádění stíhačů a stíhacích bombardérů v praktickém boji - naučeného za cenu krve a životů vojáků a jejich velitelů detailněji, jak jsem jej zachytil u našeho skvělého historika , mnou obdivovaného - Miloše Hubáčka - Invaze.
Miloš Hubáček ze svých historických pramenů popisuje jak v Operaci COBRA Američané, postupovali v bojích zvláště 26. a 27. července 1944, ale i po ostatní dny, se svou 3. obrněnou a pak především po chvíli popisovanou, americkou 2. obrněnou divizí, za pomocí stíhacích bombardérů, skvěle na Palbě popsaných od Farky,
Republic P - 47 Thunderboltů
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=200&t=4040
naváděných ze země,
historik Hubáček píše detailně, cituji:
"Když přišel okamžik využití příležitosti vytvořené v prvních hodinách americké ofenzívy mohly kolony tanků následované pěchotou v obrněných polopásových transportérech, motorizované dělostřelectvo a ženisté bez zdržení vyrážet do akce. Tanky už nebyly nuceny držet se cest, jako v minulosti. 'Nosorožci´ jim daly volnost manévrování, která zmařila Hausserův plán na zadržování postupu nepřátelských vozidel zátarasy a demolicemi. Kdekoli kolony narazily na miny, krátery nebo opevněná postavení, upravené Shermany a buldozerové tanky prorazily objížďku živými ploty (Bocage - má poznámka) a obrněná vozidla mohla pokračovat dál, zatímco ženisté nebo pěchota se s překážkou vypořádali. Německé tanky a protitanková děla takovou volnost pohybu neměly. Musely sledovat cesty nebo zůstávat v jejich těsné blízkosti a tam se stávaly snadným cílem stíhacích bombardérů.
Každé americké 'Bojové velitelství' mělo současně v pohybu dvě nebo tři kolony a nad každou z nich udržovala letka čtyř Thunderboltů stálou hlídku v pravidelných půlhodinových směnách. Kolony oznamovaly svoji totožnost fluoreskujícími panely, které piloti mohli rozpoznat i z výšky několika tisíc metrů, a ve dvouminutových nebo ještě kratších intervalech byly vypalovány červené kouřové rakety označující hranici mezi jednotlivými spojeneckými formacemi a nepřítelem.
Navíc 'Důstojník kontroly letecké podpory', který jel v některém z čelních tanků, byl v neustálém styku s piloty prostřednictvím vysílačky.
Tak se stíhací bombardéry staly 'Vzdušným dělostřelectvem' řízeným ze země. Někdy zpozorovaly nebezpečí včas a buď zasáhly samy, nebo daly kolonám varování. Častěji však, vzhledem k uzavření terénu, byla nepřátelská obrana odhalena, až když na ni pozemní jednotky narazily. Potom byly přivolány Thunderbolty, cílová oblast byla označena kouřovými granáty vypalovanými tanky a bombardéry zaútočily.
Občas napadaly nepřátelské tanky nebo obranná postavení ani ne 100 metrů před vlastními jednotkami. Tak těsné a přesné spolupráce mezi tankovými formacemi a letectvem nikdy předtím nebylo dosaženo."
Tolik tedy skvěle Miloš Hubáček.
Pokračujme dále v útocích v Operaci COBRA.
Na úplném pravém křídle průlomu se do těžších bojů dostala americká 1. pěší divize, která byla posílena bojovým velitelstvím od americké 3. tankové divize (americký termín "Bojové velitelství" - Combat Command - vysvětluje historická literatura tak, že je to něco podobného, ne-li stejné, jako britský pojem -"Brigádní skupina"), a která musela svádět tuhé boje, aby mohla obsadit městečko Marigny, kde Američané s Němci tvrdě bojovaly až do 27. července 1944. Důvodem tvrdých bojů bylo, že bombardéry nesměly použít těžší bomby, aby nebyly velké trosky a závaly v zastavěné oblasti. Použití lehčích bomb způsobilo, že spojenecké letectvo nezničilo těžkou německou výzbroj a německá opevnění, a zároveň se nepodařilo zlikvidovat německé obránce, ukryté v chráněných postaveních.
Lépe se dařilo americkému levému křídlu, což byly jednotky americké 2. tankové divize, které prorazily přímo do městečka St. Gilles a do setmění 26. července dokonce dorazily do Canisy. Znamenalo to, že 26. července 1944 postoupily o 5 km.
O tomto dni, 26. července 1944, vypověděl velitel německé tankové divize Lehr generálporučík Beyerlein, po válce, pro americké vyšetřovatele, následující skutečnosti, cituji:
"Večer Kluge rozkázal, že linie podél silnice St. Lö - Périers musí být držena za každou cenu; v tu dobu však již byla prolomena. Řekl, že se tankový prapor SS s 60ti tanky přesunuje k řece Vire, aby Američany odřízl. Prapor nakonec dorazil s pěti tanky, ne se šedesáti. V tu noc jsme shromáždil zbytky své divize jihovýchodně od Canisy. Měl jsme všeho všudy 14 tanků. Nemohl jsem dělat nic jiného než ustoupit."
Použité podklady:
Duce – Anatomie jedné kariéry – Luboš Taraba.
Adolf Hitler a jeho cesta k moci – Rainer Zitelmann.
Nacismus – Alessandra Minerbiová – editor: Flavio Florani.
Pakty Stalina s Hitlerem – výběr z dokumentů 1939 a 40 – Naše vojsko.
Přísně tajné 3/99, 4/99, 3/05 a 3/08.
HPM ročník XIV. – Ivo Pejčoch – Těžký křižník Canarias.
Září 1938 – Role a postoje spojenců ČSR – Miloslav John.
Dějiny světa, svazek IX – L. I. Zubka, A. M. Zubinský a G. N. Sevosťjanov.
Dějiny světa, svazek X. – V. V. Kurasov, A. M. Někrič.
Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině 2. světové války – Len Deighton.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
Blitzkrieg od Hitlerova nástupu po pád Dunkergue - Len Deighton.
Druhá světová válka – John Keegan.
Polské tažení Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku – Janusz Piekalkiewicz.
Tanková válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Letecká válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Námořní válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Historie německé armády 1939 – 1945 – Philippe Masson.
Slovenská armáda 1939 – 1945 – Charles K. Kliment, Břetislav Nakládal.
Hitlerovi válečníci – Guido Knopp.
Německé obrněné jednotky – Horst Scheibert.
Hitlerovy elitní jednotky – Lucas Cooper.
Němečtí parašutisté ve II. světové válce – Volkmar Kühn.
Operace Jubilee, Dieppe 1942 – Norman Franks.
Narvik – Donald Macintyre.
Ocelová lavina – Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak.
Bitva o Británii – Leonard Mosley a redakční kolektiv Time-Life Books.
Černí andělé, Historie zbraní SS – Rupert Butler.
Historie válek – David Brownstone a Irene Franck.
Neznámé špionážní operace KGB – Mitrochinův archiv – Christopher Andrew, Vasilij Mitrochin.
Den D, 1944, Hlasy z Normandie – Robin Neillands, Roderick de Normann.
Druhá světová válka den za dnem – Donald Sommerville.
Svět ve válce 1939 – 1945 – Dr. Duncan Anderson, Dr. Stephen Badsey, David Chandler, Dr. Paddy Griffith, Sean McKnight, Gary Sheffield.
Marcel Jullian – Bitva o Británii – červenec-září 1940
Alan Cooper – Cíl Drážďany.
Boje o Itálii 1943 až 1945 – Dominick Graham a Shelford Bidwell.
Hitlerovy horské jednotky – James Lucas.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1176,
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1179
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1193
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1209
a v nich následné diskuze.
Miloš Hubáček – Bitva u Matapanu.
Miloš Hubáček - INVAZE.
Charles Kirkpatrick - Spory o druhou frontu.
Stephen Badsey - Příprava operace Overlord.
Detlef Vogel - Německá obrana.
Edward Marolda - Operace Neptune.
Steven J. Zaloga - Den D 1944 Pláž OMAHA.
Roger Cirillo, Stephen Badsey - Den D.
Charles Kirkpatrick - Soustřeďování sil.
Alfred Price - Vzdušné boje.
Nigel de Lee - Boje v Ńormandii.
Nigel de Lee - Průlom.
Jaroslav Hrbek – Tobruk 1941.
Janusz Ledwoch – Afrikakorps.
Paul Carell – Lišky Pouště.
Janusz Piekalkiewicz – Rommel – Tajná válka v Africe.
Dwight David Eisenhower – INVAZE DO EVROPY.
Harry C. Butcher – TŘI ROKY s EISENHOWEREM.
Jiří Brož – STŘEDOMOŘÍ V OHNI DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY.
D – DAY OPERACE OVERLORD, dle nakladatelství Salamander
Den D 1944 Pláž Omaha, Steven J. Zaloga, Howard Gerrard.
Books Ltd, Londýn.
Další související historická literatura.
Mé dlouholeté poznámky a mapy.
Z webu
http://www.Palba.cz je použito jako podklad a upoutávka:
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 u Francie zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=143
a zde jednotlivé sekce:
a) Pozemní a cizinecká legie – (články od Kačermiroslav, Sa 58 a Bruno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=160
b) Letectvo – ( články YAMATO, Kačermiroslav a Fatale):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=161
c) Námořnictvo – (ovládal Norad – Nelson):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=162
d) Opevnění a bunkry – (od Bruna a Lorda):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=48
Aby pak důležitou smlouvu o porážce Francie z 22. června 1940 dodal Kačermiroslav v sekci
e) Ostatní:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3463
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 pak nalezneme - Británie viz zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=139
kde jsou pak jednotlivé sekce, a v nich potom musíš otevřít - Pozemní vojsko:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=154
tam teprve otevřeš Obrněná technika – (především YAMATO, TonyHazard a Easy_Company) zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=241
aby pak ještě následovaly odkazy od Sa 58:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3351
a Thór:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2936
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2892
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2821
Royal Navy (především Norad – Nelson a také trochu Mikhassel. Dralno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=153
Letectvo:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=99
pak má své podsekce:
Stíhací letouny – (xradar, YAMATO, Tempík, Reisen):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=216
Bombardovací a bitevní letouny – (Haness, YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=217
Ostatní letouny – (Kačermiroslav):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=218
Různé – (od Haness, Ikala, Lord a YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=220
A starší neaktualizovaný článek od Fatale:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1180
O Německé obrněné technice je možné se na Palbě dozvědět na tomto odkaze v subkapitolách zde
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=138
Tanky a stíhače tanků:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=116
od Sa 58, YAMATO, TonyHazard.
Samohybná děla
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=117 také od Sa 58 a YAMATO.
Mnoho dalších věcí, jako jsou OA – Obrněné Automobily - na tomto odkaze
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=17 také od Sa 58.
Z letecké techniky jsou to především v subkapitole Luftwaffe
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=20
u Stíhacích letadel
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=112
monografie Hans S a YAMATO, stejně jako u Bombardovacích a bitevních
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=113
a u Ostatních
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=192
je to pak Tunac, Haness, Hans S a YAMATO.
Vybavení letounů
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=193je od Ikala, Eda a Sa 58.
O Itálii jsou pak jednotlivé subkapitoly zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=142
Případné doplnění a diskuzi směřujte prosím na tento odkaz:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=67&start=180